CS266666B1

CS266666B1 - Equipment for bundled yarn production in pneumatic spinning nozzle

Info

Publication number: CS266666B1
Application number: CS872724A
Authority: CS
Inventors: Zdenek Ing Havranek; Oldrich Ing Talacko; Alois Ing Stejskal; Jaroslav Dykast; Jarmila Steklikova; Eduard Barta
Original assignee: Havranek Zdenek; Talacko Oldrich; Stejskal Alois; Jaroslav Dykast; Jarmila Steklikova; Eduard Barta
Priority date: 1987-04-16
Filing date: 1987-04-16
Publication date: 1990-01-12
Also published as: CS272487A1; DE3810860A1

Description

Vynález ae týká zařízení к výrobě svazkové příze v pneumatické spřádací trysce, zahrnující v tělese trysky na jedné os® uspořádaný kuželovité se zužující vstupní otvor pro přívod vlákenné stužky, navazující na přechodový otvor a spřádací komoru s výstupním kuželovité se rozšiřujícím otvorem, tato komora je opatřena dvěma do ní tangenciálně vyúsťujícími přetlakovými kanály napojenými přes společnou vyrovnávací komoru, upravenou souose se spřádací komorou, na tlakové potrubí spojené se zdrojem přetlaku®

Při známém postupu výroby svazkové příze se vlákenriá stužka, vzniklá protažením vlákenného pramene v průtahovém ústrojí, přivádí do pneumatické spřádací trysky, v Jejíž ose je upravena spřádací komora a v níž se působí na stužku tlakovým proudem vzduchu přiváděným tangenciálně směrovánými přetlakovými kanály, čímž dochází к udělování nepravého zákrutu® Okrajové části vláken, které se nezachytí do zatracované stužky, vytvářejí volné konce, jež při následné anulaci nepravého zákrutu se ovíjejí okolo vlákenného svazku ve směru opačném ke stoupání šroubovice udělovaného nepravého zákrutu, a tak vlákenný útvar utahují a zpevňují®

I když tento postup tryskového předení představuje značné _wzvýšení výrobnosti oproti klasickému spřádání staplových vláken, je jeho nevýhodou, že vyráběná svazková příze vykazuje kromě , zvýšené tuhosti též poměrně nízkou pevnost, jejíž příčinou mezi jiným je též nedostatečné utažení paralelního svazku vláken ovinovaných povrchovými vlákny® Známá opatření pro odstranění tohoto nedostatku spočívají převážné v použití dvou pneumatických spřádních trysek, z nichž každá je opatřena dvojicí přetlakových kanálů, přičemž v prvé trysce má se pomocí prvé dvojice těchto kanálů provést větší uvolnění povrchových vláken, načež ve druhé trysce má dojít působením druhé dvojice přetlakových kanálů к osvazkování kolem paralelních vláken udělováním nepravé266 666

- 2 ho zákrutu (DEÍ26 60 983)-> Ve skutečnosti však dochází к částečnému svazkování vláken v jednom cmeru zákrutů již v prvé trysce a svazkování jiných vláken v opačném směru zákrutů ve druhé trysce® Vzhledem к tomu, že výroba svazkové příze ve dvou tryskách je značně náročná na spotřebu energie nutné к vytvoření potřebného tlakového spádu ve dvou dvojicích přetlakových kanálů, bylo navrženo zmenšit průměr prvé dvojice přetlakových kanálů a současně umístit obě dvojice do jediné spřádací trysky, při< v ‘z čemž prvá dvojice přetlakových kanálů měla vyustovat ve zúženém přechodu vstupní části trysky (ΒΕ«32 48 390). Umístění prvé dvojice do zúženého prostoru vstupní části trysky však prakticky znemožňuje dosáhnout markantní účinek na povrchová vlákna přiváděné stužkyo

Jiné řešení, představuje tryskové předení v jediné spřádací trysce, s jediným přetlakovým kanálem či s jedinou dvojicí přetlakových kanálů (EPó99726)_a Zatímco uspořádání jediného přetlakového kanálu bylo shledáno jako málo účinné pro.dosažení dostatečného svazkového efektu, vznikají u dvojice přetlakových kanálů, do kterých se musí přivádět poměrně velmi silný proud vzduchu, nepříznivé vzduchové turbulence, mající za následek nedostatečné utažení vlákenhých svazků svazkujícími vlákny, a tím i sníženou pevnost svazkové příze. Tyto turbulence měly být potlačeny nakloněním dvojice přetlakových kanálů v ostrém úhlu (DEí.32 36 971), což se však ukázalo být málo účinným.

Úkolem vynálezu je proto zabezpečit při tryskovém předení účinnější utahování svazkujícími, vlákny v jediné spřádací trysce, opatřené přetlakovými kanály, při současném zamezení nepříznivého vzájemného ovlivňování jednotlivých vzduchových proudů během tohoto procesu®

Tento úkol řeší zařízení, jehož podstata spočívá v tom, že oba přetlakové kanály, vyústující za přechodovým otvorem do spřádací komory, x»ykazují vzájemně rozdílnou délku a/nebo vzájemně rozdílný průměr pro vyvození rozdílně intenzivního vířivého proudění o stejném smyslu rotace v této spřádací komoře. Ve spřádací komoře se tak na vlákna ve vlákenné stužce působí vířivým vzduchovým prouděním o rozdílné intenzitě a o stejném smyslu rotace pro vyvolání univevzálxíího zákrut ot v orného účinku na tato vlákna.

^J 266 666

Toto působení na svazkující vlákna lze podle vynálezu ještě zesílit tím, že ve spřádací komoře se vířivé vzduchové prou·· dění o nižší intenzitě ovlivňuje vířivým vzduchovým prouděním o vyšší intenzitě pro vyvolání progresivně se zvyšujícího zákrutotvorného účinku na tato vlákna.

Vířivým prouděním o rozdílné intenzitě se dociluje univerzální zakrucovaeí účinek na jemnější či hrubší vlákna během procesu svazkovaní, při kterém se uděluje stále stejný směr zákrutů, -betfto proces je odlišný od postupu, při kterém se svazkujícím vláknům uděluje v jedné trysce opačný směr nepravého zákrutu oproti směru udělovanému ve druhé spřádací trysce. Současně se tím odstraňuje nevýhoda tryskového předení v jediné spřádací trysce, jejíž přetlakové kanály vyhovují vždy jen určité délkové hmotnosti zpracovávaných vláken.

Pro vytváření žádoucího rozdílného vířivého proudění pomocí rozdílné délky či rozdílného průměru přetlakových kanálů vyúsťujících do spřádací komory je podle vynálezu výhodné takové tělesné uspořádání spřádací trysky, kde vzájemný poměr délky a vnitřního průměru jednoho přetlakového kanálu je v rozmezí j = 1 až 4 a druhého kanálu v rozmezí j « 4 až 10 a kde vnitřní průměr alespoň jednoho s přetlakových kanálů nepřesahuje 1 mm.

Z hlediska dosažení rozdílné intenzity vzduchového proudění byl shledáno, že dobré výsledky lze dosáhnout při takových dimenzích, kde vzájemná rozdílnost vnitřních průměrů přetlakových kanálů nepřesahuje rozmezí 0,2 až 0,4 aun®

Bylo též ověřeno, že u přetlakových kanálů o různé délce či o různém vnitřním průměru lze ovlivnit vířivé vzduchové proudění tím, že přetlakové kanály vyúsťující do spřádací komory svírají s její osou shodný či vzájemně rozdílný úhelcC, přičemž je výhodné, jestliže přetlakové kanály jsou do spřádací komory zaústěny v úhlu « 35° až 90°.

Intenzitu výsledného vzduchového proudění lze též ovlivnit takovým uspořádáním, při kterém vyústění přetlakových kanálů do spřádací, komory je px’oti sobě přesazeno, nebo při kterém přetlakové kanály jsou napojeny na hodnotově rozdílný zdroj přetlaku·

Pokud jde o vnitřní průměr spřádací komory v tělese spřádá4

266 666 cí trysky, bylo shledáno, že к docílení optimálního vzduchového vířivého prouděni o roz.diLnú intenzitě jsou výhodné takové roz- měry, kde vnitřní průměr spřádací komory nepřesahuje v oblasti vyústění přetlakových kanálů rozmezí 2 a 4 mm.

Velmi dobrých výsledků při eliminování důsledků nepříznivého vzájemného ovlivňování jednotlivých vzduchových proudů bylo dosaženo takovou úpravou, kdy ve spřádací komoře je protilehle vůči vyústění přetlakových kanálů uspořádána usměrňovači stěna pro usměrnění rozdílně intenzivního vzduchového proudění.

Vyústění přetlakových kanálů o rozdílné délce Či rozdílném vnitřním průměru do spřádací komoi*y může být podle vynálezu též provedeno tak, že přetlakové kanály jsou do tělesa spřádací komory zaústěny ve shodném půdorysném překrytí, avšak v rozdílné výšce, nebo jsou proti sobě vzájemně natočeny ve stejné či rozdílné výšce »

Použitím dvojice přetlakových kanálů o rozdílné délce či o rozdílném vnitřním průměru při tryskovém předení, případně různým uspořádáním jejich poloh, se odstraňuje nepříznivé vzájemné ovlivňování jednotlivých vzduchových proudů, ke kterému dochází jinak při použití dvojice přetlakových kanálů o stejných rozměrových parametrech*

Vyvolání univerzálního zákrutotvorného účinku na vlákna ve vlákenné stužce pomocí dvojice přetlakových kanálů spočívá , podle vynálezu v tom, že rychlejším vzduchovým proudem o vyšší intenzitě, vycházejícím z jednoho přetlakového kanálu, mohou být účinně zakrucována hrubší vlákna o vyšší ohybové tuhosti, zatímco jemnější vlákna o nižší ohybové tuhosti mohou být současně vhodně zakrucována vzduchovým prouděním o nižší intent-itě z druhého pře tlakového kanálu» К dosažení těchto rozdílných vířivých vzduchových proudů je využito rosdílných délek, průměrů a případně i výškového posunutí přetlakových kanálů, jež mohou být napájen;/ odlišnými hodnotami napájecích tlaků* Docháíí tak к postupnému zákrutotvornému účinku s vyloučením nepříznivého vzájemného ovlivňování jednotlivých vzduchových proudů (turboJLencí), čímž se dosahuje následného pravidelnějšího ovinování a stejnoměrnějšího utahování vlákenných svazků*

Zpracování vláken v přízi a příkladné provedení různých al266 666

... 5 ternativ zařízení podle vynálezu je dále popsáno a schematicky znázorněno na při lozených výkresech, kde značí obr. 1 osový rez pneumatickou spřádací tryskou a ob.r₍> 2 až 6 detailní alternativní řešení ve spřádací komoře s přetlakovými kanály o různém provedení o

Spřádací jednotka pro pneumatickou tvorbu svazkové příze sestává z průtahového ústrojí, např_c válečkového, z něhož je na příkladném provedení znázorněn jen výstupní pár přiváděčích válečků Д. К nim je přisazena pneumatická spřádací tryska 1 a zn ní dvojice odváděčích válečků ± pro odtahování vyrobené příze 14, která se navíjí na cívku neznázorněným navíjecím ústrojím.

Pneumatická opčědaoí tíy/ska .1 ae-j t óvá z v lan >.n í Po tě-1.ona z a je opatřena osovým vstupním otvorem 10, který se zužuje a navazuje na přechodový otvor 5, přecházející ve spřádací komoru o větším průměru než přechodový otvor. Spřádací komora 6 je zakončena výstupním otvox*®m 18 a opatřena radiálními otvory 11. Do spřádací komory ústí dvojice přetlakových kanálů 7a. 7b,spojených s vyrovnávací komorou 8 upravenou prstencově a souose se spřádací komorou 6. Vyrovnávací komora je napojena na tlakové potrubí 12 spojené s neznázorněným zdrojem přetlaku. Vyrovnávací komora může být případně nahrazena přímým napojením každého přetlakového kanálu na jiný zdroj přetlaku. Na spřádací komoru 6 navazuje expansní absorpční komora jejíž vnitřní objem je několikanásobně větší než objem spřádací komory. Expansní absorpční komora je uzavřena a opatřena otvorem pro odtahovanou přízi 14. jakož i odváděcími vzduchovými otvory 13 pro odvod vfiduchu vystupujícího ze spřádací komory 6 radiálními otvory 11 a výstupním otvorem 18o

Při výrobě svazkové příze v pneumatické spřádací trysce 1 se protahuje předkládaný vlákenný pramen průtahovým ústrojím, kterým je zjemněn na vlákennou stužku 19 přiváděnou přiváděcími válečky J к nasávacímu vstupnímu otvoru 10 a přes přechodový otvor do spřádací komory 6, kde na vlákna stužky začne působit vířivé prouděni, vyvolané přetlakovým vzduchem z dvojice přetlakových kanálů 7a _t 2b. Nestejnou intenzitou vzduchových proudů z přetlakových kanálů se účinně působí ne vlákna o rozdílné délkové hmotnosti, zastoupených v pramenu, a současně zabraňuje nepři6

266 666 znivému vzájemnému ovlivňování těchto proudů. Tím зе zabezpečuje stejnoměrnější utahování svazkujících vláken okolo paralelního vlákenného svazku, načež takto vytvářená svazková příze 14 se odvádí odváděcími válečky £ ^a navíjí na cívku₀

Část vzduchového proudu ze spřádací komory 6 se odvádí výstupním otvorem .1,8 a zbytek radiálními otvory 11 do expansní absorpční komory kde dochází к expansi odváděného vzduchového proudu při současném tlumení hluku, především jeho ultrazvukové složky. Z expansní absorpční komory se vzduch odvádí odváděcíini vzduchovými, proudy do neznázorněného sběrného prostoru.

V provedení, poíle obr. 1 vykazují přetlakové kanály 7a. 7b vzájemně rozdílnou délku L a vzájemně rozdílný vnitřní průměr d. Do komory jsou zaústěny ve shodném úhlu^svíraném s její osou 16o Vnitřní průměr D spřádací komory 6 nepřesahuje v oblasti Vyústění kanálu rozmezí 2 až 4 mm₀

V projedení padle obr. 2 je sklon obou přetlakových kanálů 7a, 7,b rovněž shodný a též i jejich vnitřní průměr. Od sebe se liší nestejnou délkou a výškovým přesazením jejich vyústění do spřádací komory 6. Rozdílní intenzívní vzduchové proudění je ještě usměrňováno usměrňovači stěnou 17.

V provedení podle obr. 3 jsou oba přetlakové kanály vedeny ve směru kolmém к ose 16 pneumatické spřádací trysky, přičemž proti jejich vyústění je opět uspořádána usměrňovači stěna 17. .

Od sebe se liší pouze výškovým přesazením a nestejnou délkou.

V px'ovedení pdh obr. 4 jsou opět oba přetlakové kanály 7a. 7b vedeny do spřádací komory 6 ve směru kolmém к ®se 16 pneumatické spřádací trysky, přičemž jejich vyústění proti usměrňovači stěně 1'7. se nachází ve stejné výšce. ·

V provedení podh. obr. 5 je delší kanál 7b o menším vnitřním průměru d nasměrován proti kratší usměrňovači stěně 17 než kratší kanál /а o větším vnitřním průměru d, přičemž oba kanály svírají s osou 16 spřádací komory 6 vzájemně rozdílný úheleí,·

Podle vynálezu je možné i řešení pd/e obr. 6, při kterém každý přetlakový kanál Jfa, 7b je napojen na tlakové potrubí 12 vzájemně rozdílným zdrojem přetlaku P^ a Jinou neznázorněnou alternativou může být takové uspořádání přetlakových kanálů o různém vnitřním průměru, které jsou do tělesa zaústěny v rozdílné výšce ve shodném půdorysném

266 666

- 7 překrytí, čímž dochází ve spřádací komoře к vytváření dvou vířivých^ od sebe oddělených vzduchových proudů» Vířivé vzduchové proudění o rozdílné intenzitě a o stejném smyslu rotace lze rovněž dosáhnout takovým uspořádáním přetlakových kanálů 7a» 7b o různém vnitřním průměru či o různé délce, kdy jsou proti sobě natočeny v různém úhlu ve stejné či rozdílné výšceo

Při praktických zkouškách s pneumatickou spřádací tryskou, opatřenou ve spřádací komoře dvojicí přetlakových kanálů o průměrech 0,7 mm a 1 mm,bylo prokázáno rozdílné působení vzduchových proudů na vlákna o rozdílné jemnosti 0,13 a 0,17 tex₀, při kterém vyvolané vířivé vzduchové proudění o vyšší intenzitě zakrucuje účinněji hrubší vlákna s vyšší ohybovou tuhostí, zatímco na jemnější vlákna se působí vzduchovým proudem o nižší intenzitěo

Vzduchové proudění v prostoru spřádací komory je v důsledku společného účinku po stránce intenzity rozdílných vzduchových proudů stejnoměrnější, což se bezprostředně projevuje i na rovnoměrném rozložení svazkujících vláken na povrchu tělesa svazkové příze, což se projevuje ve zlepšené stejnoměrnosti vyjádřené variačním koeficientem pevnosti.

Claims

1_Q Zařízení к výrobě svazkové příze v pneumatické spřádací tryscej zahrnující v tělese trysky na jedné ose uspořádaný kuželovité se zužující vstupní otvor pro přívod vlákenné stužky, navazující na přechodový otvor a spřádací komoru s výstupním kuželovité se rozěiřujícím otvorem, to komora je opatřena dvěma do ní tangenciálně vyústu. jícími přetlakovými kanály napojenými přes společnou vyrovnávací komoru, upravenou souose se spřádací komorou, na tlakové potrubí spojené se zdrojem přetlaku, vyznačující se tím, že oba přetlakové kanály (7a, 7b), vyúslující za přechodovým otvorem (9) do spřádací komory (6), vykazují vzájemně rozdílnou délku a/nebo vzájemně rozdílný průměr pro vyvození rozdílně intenzivního vířivého proudění o stejném smyslu rotace v této spřádací komoře.

2_O Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vzájemný poměr délky (L) a vnitřního průměru (d) jednoho přetlakového kanálu (7a) je v rozmezí | = 1 až 4 a druhého kanálu (7b) v rozmezí % = 4 až 10.

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vnitřní průměr (d) alespoň jednoho z obou přetlakových kanálů (7a, 7b) nepřesahuje 1 mm.

4o Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vzájemná rozdílnost vnitřních průměrů (d) přetlakových kanálů (7a, 7b) nepřesahuje rozmezí 0,2 až 0,4 mm.

5. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že oba přetlakové kanály (?a, 7b) vyústující do spřádací komory (6) svírají s její osou (16) shodný vzájemně rozdílný úhel (O.

6. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vyústění přetlakových kanálů (7a, 7b) do spřádací komory (6) je proti sobě přesazeno.

7« Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že přetlakové kanály (7a, 7b) jsou napojeny na hodnotově rozdílný zdroj přetlaku.

266 666

8. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že ve spřádací komoře (6) je protilehle vůči vyústění přetlakových kanálů (7a, 7b) uspořádána usměrňovači stěna (17) pro usměrnění rozdílně intenzivního vzduchového proudění.

9. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že přetlaková kanály (7a, 7b) jsou do tělesa spřádací komory (6) zaústěny v rozdílné výšce ve shodném půdorysném překrytí»

10. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že přetlakové kanály (7a, 7b) jsou v tělese spřádací komory (6) zaústěny v rozdílné výšce a vůči sobě vzájemně natočeny.