CS263898B1 - Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků - Google Patents

Abstract

Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků je umístěný proti povrchu dopravníku určeného pro uložení tepelně opracovávaných polotovarů nebo výrobků. Před vlastním ústím je umístěna první přídržná stěna a druhá přídržná stěna, které vytvářejí protilehlé stěny interakční dutiny, do níž vyúsťuje primární ústí, napojené na přívod horkého plynu. Mezi první přídržnou stěnu a primární ústí je do interakční dutiny umístěna první řídicí tryska a mezi druhou přídržnou stěnu a primární ústí je do interakční dutiny umístěna druhá řídicí tryska. Obě řídicí trysky jsou napojeny na zpětnovazební kanál. Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků může nalézt uplatnění zejména v průmyslových podnicích zabývajících se výrobou zařízení pro potravinářský průmysl. Princip však může být výhodně využit i v jiných případech než je potravinářský průmysl, tedy všude tam, kde technologický postup výroby vyžaduje tepelné opracování a je žádoucí snížení energetické náročnosti tohoto procesu.

Description

(54) Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků

CS 263 898 Bl

Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků je umístěný proti povrchu dopravníku určeného pro uložení tepelně opracovávaných polotovarů nebo výrobků. Před vlastním ústím je umístěna první přídržná stěna a druhá přídržná stěna, které vytvářejí protilehlé stěny interakční dutiny, do níž vyúsťuje primární ústí, napojené na přívod horkého plynu. Mezi první přídržnou stěnu a primární ústí je do interakční dutiny umístěna první řídicí tryska a mezi druhou přídržnou stěnu a primární ústí je do interakční dutiny umístěna druhá řídicí tryska. Obě řídicí trysky jsou napojeny na zpětnovazební kanál. Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků může nalézt uplatnění zejména v průmyslových podnicích zabývajících se výrobou zařízení pro potravinářský průmysl. Princip však může být výhodně využit i v jiných případech než je potravinářský průmysl, tedy všude tam, kde technologický postup výroby vyžaduje tepelné opracování a je žádoucí snížení energetické náročnosti tohoto procesu.

Předmět vynálezu, přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece, se týká tepelného opracování potravin, Jakým je například výroba pečivá z těstových polotovarů, pečení drůbeže nebo příprava hotových jídel ze zmrazených polotovarů. Jedná se o pece zpracovávající větší množství potravinářských výrobků. Takové pece jsou dnes zpravidla prováděny jako průchozí, s dopravníkem, který výrobky postupně přemísťuje pracovním prostorem pece obvykle tak, že jednotlivé výrobky jsou rozmístěny na horní ploše dopravníku. U nejstarších potravinářských pecí na přípravu jídel převažovalo sálavé tepelné působení rozpálených stěn pece, s malým doplňkovým vlivem přirozené konvekce vzduchu v pracovním prostoru. Později převládly pece konvektlvní, s vynuceným pohybem ohřátého vzduchu. Tento vynucený pohyb je generován ventilátorem, obvykle poháněným elektromotorem zvnějšku pece. Nejnovějším vývojem v tomto oboru jsou pece impaktní, které vyvinul D. P. Smith v USA počátkem sedmdesátých let, za první jeho patent na takové uspořádání se považuje US patent číslo 3 884 213 z května 19>75. U těchto impaktních pecí je plyn obvykle elektricky ohřátý horký vzduch, ale může jít i o produkty hoření plynného paliva, zaveden do trysek rozmístěných nad povrchem dopravníku v pracovním prostoru pece tak, že proudy plynu odtékající z trysek směřují proti tepelně opracovávanému výrobku. Předmět vynálezu se týká pecí právě tohoto druhu a zabývá se otázkou zlepšení energetické účinnosti a kvality funkce pece.

Předmětem vynálezu je přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracovávání potravin, umístěný proti povrchu dopravníku určeného pro uložení tepelně opracovávaných polotovarů nebo výrobků, jídel, kde podstata vynálezu spočívá v tom, že před vlastním ústím je dvojice přídržných stěn, první přídržná stěna a druhá přídržná stěna, které spolu tvoří protilehlé stěny interakční dutiny, do níž vyúsťuje primární ústí, napojené na přívod horkého plynu, a mezi počátkem každé přídržné stěny a primárním ústím je do interakční dutiny vyústěna jedna z řídicích trysek, první řídicí tryska u počátku první přídržné stěny a druhá řídicí tryska u počátku druhé přídržné stěny, přičemž řídicí trysky jsou napojeny na zpětnovazební kanál.

Toto uspořádání přívodu vyvolá v proudícím plynu samovolné oscilace, během nichž proud plynu, vytvořený výtokem z primárního ústí, střídavě přilne nejprve k jedné a potom druhé z obou přídržných stěn. Vždy je však veden přídržnou stěnou účinkem známého Coandova jevu do jiného směru, než je průvodní směs výtoku z primárního ústí. Dopad proudu na opracovávaný polotovar nebo výrobek je tedy přerušován. Ukazuje se, že pří přerušovaném dopadu proudu se zvyšuje součinitel přestupu tepla.

To se obvykle vysvětluje tím, že hlavní překážkou při konvektivní předávání tepla je mezní vrstva, která se vytváří na povrchu obtékaného objektu, v této mezní vrstvě se tekutina nepohybuje a teplo se v ní tedy musí předávat daleko méně účinným mechanismem vedení, tedy kondukce a přerušované proudění má za následek rozrušení této' mezní vrstvy a tím potlačení hlavní složky tepelného odporu. Znamená to, že stejné množství tepla lze předat opracovávanému polotovaru v uspořádání podle vynálezu buď při nižší teplotě plynu, nebo v kratším čase. Protože čas tepelného opracování je v zásadě určen jinými okolnostmi, zejména vedením tepla uvnitř polotovaru, je důležité především možnost snížení teploty přiváděného horkého plynu. V prvé řadě se přímo vystačí s menší spotřebou energie na ohřívání plynu. Důležité ale je i to, že při nižší teplotě je možné zmenšit tepelnou izolaci pece, takže pec je lehčí a levnější a protože potom z ní vzhledem k menšímu teplotnímu spádu uniká menší množství tepla do okolí, snižují se energetické ztráty pece a pec proto funguje s vyšší energetickou účinností. Nicméně i zkrácení doby přípravy jídel, pokud mají k tomu příhodné tvary, to je bez nutnosti vedení tepla uvnitř potraviny do velké hloubky pod povrchem, může být významnou výhodou.

Vzhledem k intenzivnějšímu předávání tepla do povrchu polotovaru je také v zhotovovaných potravinářských výrobcích možné dosáhnout zlepšení kvality po> stránce textury a křupavostl, aniž by došlo k vysoušení vnitřku potraviny dlouhodobým vystavením teplu. Zejména při tepelném opracování masa může být výraznou výhodou, že zvýšeným tepelným působením intermitentních plynových proudů se na povrchu masa vytvoří nepropustná vrstva. Ta umožní, že vnitřek zůstává nevysušený a má žádoucí vyšší obsah vlhkosti a lepší chuťové vlastnosti.

V mnoha případech se také dosáhne zlepšení aromatických vlastností výrobku tím, že takto vytvořená vrstva zamezí unikání vonných a chuťových látek z vnitřku výrobku. Zvýšená intenzita přestupu tepla se projeví i při menší rychlosti proudění plynu v peci, a to má za následek i úsporu energie potřebné u cirkulačních pecí k pohonu ventilátoru.

Na připojených čtyřech obrázcích jsou znázorněny příklady konkrétního konstrukčního uspořádání přívodu horkého plynu do pracovního prostoru potravinářské pece podle tohoto vynálezu. Na obr. 1 je v řezu zachycen přívod produktů hoření zemního plynu u pece na výrobu sušenek. Na obr. 2 je v obdobně vedeném řezu znázorněna část velké průchozí pekárenské pece na pečení bochánků z těsta, a během elektricky ohřívaného' horkého vzduchu a s oscilátory zhotovenými v keramických tvarovkách.

203898 ů

Zbývající obrázky, obr. 3 a obr. 4, se týkají třetího případu. Jde tam o lehké provedení určené pro malé snadno přemístitelné pece k tepelnému opracování hotových jídel v restauračních provozech, přičemž chr. 3 představuje perspektivní pohled na rozváděči soustavu, zhotovenou z nerezavějícího plechu a umístěnou pod stropem pece,, kdežto obr. 4 zachycuje řez konzolou, která tvoří část této rozváděči soustavy.

Na obr. 1 je polotovar sušenky 10 umístěn na ocelovém pásu 11, tvořícím hlavní část dopravníku, který přemísťuje polotovary pracovním prostorem pece. Polotovary sušenek 10 jsou na pásu 11 rozmístěny periodicky s pravidelnou roztečí, rovnou rozteči trysek umístěných ve stropu pece. Pás 11 se pohybuje přerušovaným pohybem tak, že po většinu doby setrvává polotovar sušenky 10 pod jednou tryskou. Teploty plynu přiváděných do trysek jsou nastaveny tak, aby při takovémto· postupném přivádění- k jednotlivým tryskám bylo dosaženo nejvhodnějšího časového průběhu teplot v polotovaru.

Horkým plynem předávajícím teplo je v tomto případě produkt hoření zemního plynu za přívodu vzduchu. Vzhledem k relativně rozměrnému, nízkému plochému tvaru tradičních polotovarů sušenek 10 působí návrh dosavadních trysek, sloužících jako přívody horkého plynu, určité problémy zsjména tím, že je žádoucí zajistit co· možná rovnoměrné rozdělení teplot po povrchu sušenky 10. Lze toho dosáhnout zvětšením průměru ústí trysky, ale to vede ke zvětšené spotřebě teplonosného média, nebo zvětšení odlehlosti ústí od povrchu ohřívaného objektu, ale to zase vede ke zvětšení ztrát tepla vytékajícího proudu plynu v důsledku míšení s chladnějším okolním plynem.

Uspořádání podle vynálezu, znázorněné na obr. 1, řeší současně se zvýšením intenzity .přestupu tepla 1 tento problém rovnoměrného rozložení teploty. Jak je z obr. 1 patrné, před vlastním ústím 1 je vytvořena interakční dutina 3, do· níž je přiváděn herky plyn primárním ústím 4 menšího příčného rozměru. Proud plynu, který primární ústí 4 opouští, nemůže zvětšovat svůj průřez tak, 3by byl v kontaktu s oběma přídržnými stěnami, první přídržnou stěnou 2a vlevo a druhou přídržnou stěnou 2b vpravo a přilne tedy účinkem známého Coandova jevu vždy jen k jedné z nich.

Na obr. 1 je například zachycena situace, kdy tento plynový proud přilnul k první přídržné stěně 2a. Na počátku první přídržné stěny 2a je vyústěna první řídicí tryska 5a, propojená zpětnovazebním kanálem 6 s druhou řídicí tryskou 5b, jež je umístěna na protilehlé pravé straně. Přilnutí k první vodicí stěně 2a je spojeno se směrovou odchylkou, proud je za primárním ústím 4 zakřiven. Odstředivá síla působící na částice tekutiny je vyvažována tlakovým gradientem, působícím napříč proudu.

Protože na vnějším poloměru je proud zvětšujícím se průřezem interakční dutiny 3 vystaven téměř atmosférickému tlaku, pak existence tohoto tlakového gradientu v proudu znamená, ža v místě ústí první řídicí trysky 5a je oproti atmosféře podtlak, a je zde tedy nižší tlak, než v ústí druhé řídicí trysky 5b na opačném konci zpětnovazebního kanálu 6. Ve zpětnovazebním kanálu 6 tento· tlakový spád vyvolá proudění v· takovém směru, že z první řídicí trysky 5a začne vytékat plynový proud působící na· proud opouštějící primární ústí 4.

Působení je takové, že přemůže přídržný efekt a proud se odchýlí od první přídržné stěny 2a a přeskočí ke druhé přídržné stěně 2b. Ani tam ovšem nesetrvá stále, neboť celá geometrie je symetrická a opakuje se tam popsaný děj v zrcadlovém obraze, tedy výsledkem je opět překlopení proudu nazpět k první přídržné stěně 2a. Překlápění se tak -děje periodicky a projevuje se tím, že proud horkého plynu trvale příčně osciluje. Jak je znázorněno na obr. 1, při těchto oscilacích je periodicky omýván celý povrch polotovaru sušenky 10 dopadajícím horkým plynem, což zajišťuje rovnoměrnější rozložení teploty po jejím povrchu.

Kromě toho ovšem trvalé oscilace znemožňují, aby se na omývaném povrchu ustavila mezní vrstva zabrzděného plynu, ktcr.5 by účinková¹ a jako odpor bránící předávání tepla z horkého plynu do tepelně opracovávaného polotovaru. První šipkou A na obr. 1 je znázorněn směr periodického kmitavého· pohybu proudu. Další šipky znázorňují přisávání do proudu, probíhající v interakční dutině 3. To vede k recirkulaci jisté části plynového proudu, který tak neodchází mimo prostor nad polotovarem sušenky 10 dříve, než odevzdá teplo, které přenáší.

Na obr. 2 je zachycen jiný příklad praktického uspořádání přívodu horkého plynu do pracovního· prostoru pece. Tentokrát jde o pečení bochánků, které nemají svrchu zmíněný nepříznivě plochý tvar a nevyžaduje se u nich tak intenzivního· plošného rozprostření dopadu proudu. Vlastní ústí 1 pro· výtok proudů mohou být relativně úzká. Uspořádáním podle vynálezu se zde dociluje periodického přerušování výtoku proudů z těchto ústí 1, jímž se zlepšuje přestup tepla.

Při proudění vzduchu kolem jednotlivého bochánku dochází k periodickému vytváření a odtrhávání vírů. Ukazuje se výhodné, nastavit oscilační frekvenci periodického přerušování výtoku vzduchových proudů z ústí 1 tak, aby ležela v typickém pásmu frekvencí odtrhávání vírů. Využije se tím rezonanční efekt, přispívající ke zvláště účinné intenzifikaci přestupu tepla ze vzduchu do tepelně opracovávaného objektu.

Obrázek 2 zachycuje část pracovního prostoru pekárenské pece v příčném řezu, tj.

Β v řezu vedeném rovinou kolmou ke směru pohybu bochánků 102 na ocelovém pásu 11. Jde o částečný řez, to znamená na obr. 2 je jen několik málo, respektive tři, z celkového počtu bochánků 102 nacházejících se na pásu 11 v. každé příčné řadě. Je zachycena ta část řezu, ležící u okraje, tedy poblíže jedné strany pece. Jednotlivé oscilátory, vytvářející samovolné aerodynamické oscilace v proudícím horkém vzduchu, jsou rozmístěny vedle sebe a jsou uspořádány tak, že každý z nich je vytvořen vylisovanými dutinami v jedné keramické tvarovce 101.

Na oibr. 2 je zachycena jedna celá tvarovka 101, jejíž obvod je pro větší zřetelnost vyznačen silnější obvodovou čárou, a vedle ní pak část sousední tvarovky 101. Tvarovka

101 vyznačená silnější čárou a nacházející se asi uprostřed obr. 2 je krajní tvarovkou v příčné řadě, neboť napravo od ní je již jen okraj pece.

Řez je veden tak, že polotovary bochánků

102 se postupně přemísťují pohybem pásu pracovním prostorem pece ve směru kolmém k nákresně obrázku. Pás 11 se opírá o opěrné kladky 111, jejichž ložiska jsou chráněna před sálavým teplem pásu 11 stínícími štíty 121.

¹ Přívod horkého vzduchu se děje ze společného rozváděcího kanálu 130. Každý oscilátor, vytvořený v jedné z tvarovek 101 je na rozváděči kanál 130 připojen primárním ústím 4. Tvarovky 101 jsou přibližně hranolové útvary z keramického materiálu, tedy teplotně velmi odolné, do· nichž jsou při výrobě vylisovány kanálky. Právě tyto kanálky, jsou na obr. 2 dobře patrné. Vzduchový proud opouštějící primární ústí 4 opět nemůže být v kontaktu s oběma přídržnými stěnami, první přídržnou stěnou 2a vlevo a druhou přídržnou stěnou 2b vpravo. Přilne tedy jen k jedné z nich a na obr. 2 je naznačena situace, kdy tento proud právě přilnul k první přídržné stěně 2a vlevo a je jí veden do ústí 1 kolem děliče 15.

¹ Před vstupem do ústí 1 je odběr do zpětnovazebního kanálku, a sice do prvního zpětnovazebního kanálku Ba. Jím je část vzduchu vedena nazpět směrem vzhůru a přichází do první řídicí trysky 5a. Výtokem z této první řídicí trysky 5a dojde k účinku na proud opouštějící primární ústí 4 v takovém smyslu, že tento· proud je vychýlen doprava a přilne ke druhé přídržné stěně 2b na pravé straně. Tou je pak veden do jiného ústí 1, a sice druhého z dvojice, vytvořené ve společné keramické tvarovce 101. Tam je ovšem zase část proudícího horkého vzduchu odvedena druhým zpětnovazebním kanálkem 6b a zavedena do druhé řídicí trysky 5b.

Tím se dostane obdobný účinek na proud opouštějící primární ústí 4, jako bylo popsáno výše, jenže tentokrát v opačném směru. Dojde tedy nyní k tomu, že se proud překlopí nazpět k první přídržné stěně 2a na levé straně. Nato ovšem znovu naváže již výše popsaný děj a dochází tedy k oscilacím, které se periodicky opakují. To má za následek střídající se výtoky z obou ústí 1 dané keramické tvarovky 101. Výtok proudu z primární trysky 4 působí ejekčním účinkem v interakční dutině 3. To vede k nasávání jistého množství vzduchu z pracovního prostoru pece jedním z obou ústí 1, a sice tím, z něhož právě nevytéká proud horkého plynu.

Takto se vyvolá recirkulace jisté části vzduchu, která je žádoucí. Podle požadavků je možné uvedený recirkulační efekt volbou geometrie kanálků v keramické tvarovce 101 buď ještě zvětšit, nebo· naopak potlačit. Keramické tvarovky 101 jsou nad pracovním prostorem pece jednoduše upevněny tak, že jsou zasunuty mezi válcované profily 19, tvořící součást konstrukce pece.

Na obr. 3 a obr. 4 je zachyceno v zásadě podobně uspořádané a podobně fungující provedení jako na obr. 2. Odlišnost je v technologii výroby oscilátorů bez pohyblivých součástek, zajišťujících v proudícím plynu vybuzení samovolných oscilací. Jde zde o lehké plechové provedení namísto keramických materiálů.

Lehké provedení je určeno pro malé pece, zejména pro restaurační provozy k ohřívání, respektive tepelnému opracování hotových jídel. Tyto pece jsou často umísťovány na kolečkovém podvozku, aby se usnadnilo jejich přemísťování podle měnících se provozních potřeb a mají proto také tomu odpovídající lehkou konstrukci, zpravidla z nerezového· plechu. Pec má obvykle tvar hranolové, tepelněizolované skříně. Uvnitř je pod stropem pece umístěna rozváděči soustava 30, tvořící v zásadě plechové potrubí napojené na výstup topné mříže, do níž se přivádí vzduch ventilátorem poháněným elektromotorem zvnějšku pece. Tato rozváděči soustava 30 je zakreslena na obr. 3.

Šipka B znázorňuje přívod vzduchu od ventilátoru k rámečku 32 topné mřížky. Ta sestává z odporových vodičů napojených na zdroj elektrického proudu, kterým se vodiče ohřívají a předávají své teplo kolem obíhajícímu vzduchu. Přímo na rámeček 32 navazuje kanál 33, na který jsou po straně připojeny konzoly 31. Ty jsou duté a jejich vnitřní prostor umožňuje proudění vzduchu přicházejícího z kanálu 33. Na spodní straně konzol 31 jsou rozmístěna ústí 1 umožňující výtok vzduchových proudů směrem dolů proti opracovávaným jídlům nebo polotovarům.

S ohledem na postupný úbytek průtoku odvodem do ústí 1 mají konzoly 31 ve směru od kanálu 33 postupně se zmenšující výškový rozměr. Provedení na obr. 3 se týká uspořádání, u kterého s ohledem na energetické úspory není teplota vzduchu vytékajícího z jednotlivých ústí 1 stejná, ale u jednotlivých ústí 1 jsou hodnoty teplot nastaveny tak, aby se právě dosáhlo optimálního časového průběhu tepelného působení při průchodu teplotně opracovávaného· jídla přes pracovní prostor pece. Teplota vzduchu vždy v ústích 1 jedné' konzoly 31 je stejná, pás 11. se pod nimi pohybuje tak, že postupně přemísťuje jednu příčnou řadu jídel od jedné konzoly 31 ke druhé.

Na obr. 3 jsou například patrné tři konzoly 31 tvořící část rozváděči soustavy 30, přičemž jejich orientace vzhledem k pohybu pásu 11, na obr. 3 nekreslenému, je taková, že jídlo se nejprve ocitne ve směru pohybové šipky C pod první konzolou 31a, potom pod druhou konzolou 31b a nakonec pod třetí konzolou 31c. Jde-11 například o tepelné opracování masových plátků, je žádoucí, aby jídlo bylo pod první konzolou 31a vystaveno· nejvyšší teplotě, aby se na jeho povrchu vytvořila souvislá nepropustná vrstva.

V dalším průběhu tepelného opracování je pak ale žádoucí nižší teplota, aby nedošlo ke spálení povrchu, ale při mírném tepelném působení se postupně teplo šířilo· dovnitř vrstvy plátku. Toto odstupňování je provedeno tak, že kromě rámečku 32 topné mřížky je v kanálu 33 mezi druhou konzolou 31b a třetí konzolou 31c přihřívací rámeček 320, obsahující podobně jako rámeček 32 mřížku z odporových vodičů napojených na zdroj elektrického proudu.

^! V přihřívacím rámečku 320 se tak již menší množství předem předehřátého· vzduchu dále ohřívá na vyšší teplotu. Na ještě vyšší teplotu lze pak dále menší množství •vzduchu snadno ohřát ve finálním rámečku 321. Tímto účelným zónováním tepelného účinku je možné nejen dosáhnout vyšší kvality výsledného· produktu, dobře propečeného masa bez spáleného· povrchu, ale i snížit celkovou energetickou spotřebu pece.

• Na obr. 4 je pak zachycen řez jednou z konzol 31, ukazující její vnitřní uspořádání. V horní části konzoly je příčný konzolový kanál 313, ve spodní části je pak soustava •vedle sobe rozmístěných stejných oscilátorů. V zásadě je každý oscilátor zhotoven z pěti opakujících se plechových pásků, v daném případě zhotovených z nerezavějící ofeeli a vzájemně spojených snýtováním, respektive z boku přinýtován patkami, na ob'rázku 4 nekreslenými, k boku skříně konzoly 31. Nahoře je to vždy horní pásek 51, jehož konce jsou oba stočeny do oblouku 512. Vždy mezi dvěma proti sobě umístěnými oblouky 512 dvou sousedících horních pásků 51 jsou vytvořena primární ústí 4. Pod každým tímto primárním ústím 4 je jedna interakční dutina 3, jejíž dvě protilehlé stěny jsoo tvořeny první přidržnou stěnou 2a a druhou přidržnou stěnou 2b. Obě přídržné stěny 2a, 2b jsou opět provedeny jako pásky z plechu.

Mezi horním koncem přídržných stěn 2a, 2b a oblouky 512 horních pásků 51 jsou vytvořeny štěrbiny, fungující jako řídicí 'trysky 5. Vždy nad první přidržnou stěnou

2a na levé straně interakční dutiny 3 je to první řídicí tryska Sa, kdežto nad druhou přidržnou stěnou 2b na pravé straně je to •druhá řídicí tryska 5b. Na spodní straně je interakční dutina 3 vymezena děličovým pásem 55. Ten je v tomto případě tvarován tak, že se vytváří proti primárnímu ústí 4 žiábek, jedná se o geometrii známého žlábkového děliče A, například z práce Tesař V.: „Fluidički bistabilni razvodni ventili i srodni elementi modeme fluidike snage“, strana· 437, sbírka „Hidraulika, pneumatika, fluidika 1986^:i, vydavatelství SMFITS Beograd v r. 1936.

Na spodní straně konzoly 31 jsou dolní pásky 33. Vždy mezi každým dolním páskem 53 a děličovým páskem 53 je mezera představující jedno ústí 1. Na konci každé přídržné stěny 2, mezi ní a dolním páskem 53, je také ponechána mezera, tvořící odběrový otvor 7. Prostory mezi horním páskem 51 a pod ním ležícím dolním páskem 53 jsou přehrazeny stojinami 54. Tím se také vytvářejí akumulační dutiny 8.

Na obr. 5 je velkou šipkou C naznačen přívod horkého· vzduchu do konzolového kanálu 313. Tento vzduch vytéká primárním ústím 4 a vytváří se tak tekutinový proud, který může přilnout k jedné z přídržných stěn 2, například k první přídržné stěně 2a, jak je naznačeno ,na obr. 4, Touto stěnou je vzduchový proud veden do příslušného ústí 1, část z něj však je odebírána odběrovým otvorem 7 a přichází do první akumulační dutiny Ba. V té postupně narůstá tlak, a to vede k postupně se zvětšujícímu výtoku z napojené první řídicí trysky 5a. Výtokem z této trysky dojde k jednostrannému účinku na vzduchový proud opouštějící primární ústí 4.

Tento účinek nakonec přemůže přídržné působení Coandova efektu a překlopí vzduchový proud k protilehlé druhé přídržné stěně 2b. Tím přestane být první akumulační dutina 8a plněna vzduchem a výtok z první řídicí trysky 5a se postupně zmenší k nule. Naproti tomu začne narůstat tlak ve druhé akumulační dutině 8b a narůstá výtok vzduchu ze druhé řídicí trysky 3b. Ten nakonec vede k překlopení vzduchového proudu, opouštějícího primární ústí 4, zase k první přídržné stěně 2a. Dochází tedy i zde v· interakční dutině k příčným oscilacím vzduchového proudu, které se projevují střídavým, přerušovaným výtokem horkého vzduchu z každého ústí 1.

Jako ve výše uvedených příkladech má tento přerušovaný výtok za následek intenzifikací přestupu tepla z horkého plynu do ohřívaného jídla a tím snížení energetické náročnosti přípravy jídel. Snížení teploty uvnitř pece vede ve svých důstodcícb i ke •snížení teploty v jejím okolí a tím ke zlepšení pracovních podmínek pracovníků, kteří pec obsluhují, případně pracují v její blízkosti.

Přívod horkého plynu do pracovního· prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků podle vynálezu může nalézt uplatnění zejména v průmyslových podnicích, zabývajících se výrobou zařízení pro potravinářský průmysl. Princip však může

Claims (1)

1. pRedmEt

   Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků, umístěný proti povrchu dopravníku určeného pro uložení tepelně opracovávaných polotovarů nebo výrobků, vyznačující se tím, že před vlastním ústím 1(1) je umístěna první přídržná stěna (2a) á druhá přídržná stěna (2b), které vytvářejí protilehlé stěny interakční dutiny (3), do

   8 9 § být výhodně využit i v jiných případech než je potravinářský průmysl, tedy všude tam, kde technologický postup výroby vyžaduje tepelné opracování a je žádoucí snížení ener.getické náročnosti tohoto procesu.

   Y N A L E Z O níž vyúsťuje primární ústí (4) napojené na přívod horkého plynu, a mezi první přídrž.nou stěnu (2a) a primární ústí (4) je do interakční dutiny (3) umístěna první řídicí tryska (5a) a mezi druhou přídržnou stěnu j2b) a primární ústí (4) je do interakční dutiny (3) umístěna druhá řídicí tryska (5b), přičemž obě řídicí trysky (5a, 5b) jsou napojeny na zpětnovazební kanál (6).