CS263332B1 - Osový spoj závitových částí, zejména spirálových vrtáků - Google Patents

Abstract

Řeší se problém zhotovení dlouhých závitových součástí, zejména spirálovitých vrtáků o velké štíhlosti. Tělo jedné závitové části je opatřeno čepem, který je zasunut do válcového otvoru, vytvořeného v druhém těle druhé závitové části. Pro přenos jednosměrného točivého momentu je v pramenu první závitové části vytvořena radiální plocha, jež ve svém myšleném prodloužení prochází osou rotace těla první závitové části, na níž přiléhá radiální protiplocha, vytvořena v pokračujícím pramenu závitu, upraveném na druhém těle druhé závitové části, jež ve svém myšleném prodloužení prochází osou rotace druhé závitové části. Pokud je^vrták dvoj-, případně nekolikapramenný, přenášejí točivý moment pouze uvedené radiální plochy. Obě závitové části jsou navzájem zajištěny například červíkem, případně lepením, nebo pájením.

Description

Vynález se vztahuje na osový spoj závitových částí, zejména spirálovitých vrtáků. Vynález řeší problém zhotovení dlouhých závitových součástí, zejména spirálovitých vrtáků o velké štíhlosti

Spirálovité vrtáky, zejména tak zvané hadovité vrtáky, nutno někdy vyrábět v relatiyně velkých délkách, protože se jich používá k vrtání hlubokých, otvorů, zejména do dřeva. Tyto vrtáky se zhotovují kováním, frézováním z plných tyčí, případně i odléváním Výroba relativně dlouhých vrtáků o velké štíhlosti je technologie ky poměrně náročná a naráží na různé potíže. Pokud se těchto nástrojů používá v terénu, je jejich doprava poněkud nepohodlná pro jejich značnou délku.

Z obou těchto důvodů je účelné vyrábět vrtáky dělené, přičemž je třeba vyřešit vzájemné spojení jednotlivých jejich dílů spolehlivým, avšak technologicky nenáročným spojem.

Problém je řešen vytvořením osového spoje závitových částí, zejména spirálovitých vrtáků, jehož podstata je podle vynálezu v tom, že tělo jedné závitové části je opatřeno čepem, který je zasunut do válcového otvoru,, vytvořeného ve druhém těle druhé závitové čábti. Pro přenos točivého momentu je v pramenu závitu první závitové části vytvořena radiální plocha, jež ve svém myšleném prodloužení prochází osou rotace těla první závitové části, na níž přiléhá radiální protiplocha, vytvořená v pokračujícím pramenu závitu, upraveném na těle druhé závitové části, jež ve svém myšleném prodloužení prochází osou rotace druhé závitové Části. Pokud je vrták dvoj-, případně několikapramenný, přenáší se točivý moment pouze pomocí uvedených radiálních ploch.

Je-li účelné zachovat rozebíratelnost fcástroje, je podle vynálezu v čepu vytvořen závitový otvor, s nímž je v druhém těle sousose vytvořen boční otvor a obě těla jsou spojena červíkem.

* 2 *

263 332

Pokud, nástroj není nutno rozebírat, zajistí se spoje podle vynálezu lepením, letováním nebo podobně.

Řeš ení osového spoje vychází ze skutečnosti, že vrták je při vrtání zatěžován točivým momentem pouze v jednom směru· To umožnilo vytvořit technologicky jednoduché řešení spoje. Výroba dlouhého vrtáku, složeného z několika dílů je levnější než výroba velmi dlouhého štíhlého vrtáku, zhotoveného z jednoho kusu obvyklými technologiemi. Další výhodou je skladnost vrtáku, rozděleného na jednotlivé díly, takže se vejde do běžné brašna na nářadí·

Spojení je zvláště výhodné pro dvoj- a několikapramenné vrtá ky či jiné závitové dílce, protože točivý moment přenášejí poupě radiální' plochy a čep není vůbec zatížep a slouží pouze ke vzájemnému ustředění spojovaných částí. U jednopramenného vrtáku se čep podílí na přenášení točivého momentu.

. \ ¹

Příklad osového spoje, vytvořeného podle vynálezu, je uveden na připojeném výkresu, kde na obr. 1 je znázorněn osový spoj jednopramenného vrtáku před spojením obou částí, na obr. 2 osový spoj z obr. 1 po spojení obou částí, na obr. 3 osový spoj dvoupramenného vrtáku před spojením obou Částí a na obr. 4 osový spoj z obr. 3 po spojení obou částí.

šroubovitý vrták je dělený a skládá se z pivní části s tělem 3» ^na němž je vytvořen pramen 11 závitu, a druhé části s druhým tělem 2, opatřeném pokračujícícm pramenem 21 závitu. Tělo 3 první části je na konci opatřeno čepem 12. Protilehlá druhá část má ve svém těle 2 na straně přivrácení k tělu 1. první části vytvořen válcový otvor 22, s nímž čep 12 těla 3 přesně lícuje.

Pramen 1 závitu je ukončen radiální plochou 13. jež ve svém myšleném prodloužení prochází osou rotace těla J_· Pokračující pramen 21 závitu, vytvořený na druhém těle 2 druhé části je opatřen radiální protiplochou 23. jež v myšleném prodloužení prochází osou rotace druhého těla 2.Radiální plocha 13 a radiální pro- 3 263 332 tiplocha 23 jsou vytvořeny tak, že po sesazení těla JL a druhého těla 2 povrchové plochy pokračujícího pramene 21 závitu plynule navazují na povrchové plochy pramene 11 závitu, vytvořeného na těle JL první části.

Přivádí-li se na tělo 2 druhé části pravotočivý moment, přenáší radiální protiplocha 23 příslušnou sílu na radiální plochu 21 těla 1 a tím je uvádí v rotaci.

Pokud je vrták dvojpramenný, jak znázorněno na obr. 3 a 4, přenášejí točivý moment pouze radiální plochy 13 a radiální protiplochy 23. Čep 12 není přenosem točivého momentu zatěžován. Totéž platí pro tří- a vícepramenné vrtáky. Pokud je vrták jednopramenný, jak znázorněno na obr. 1 a 2, je ěep 12 zatěžován přenosem točivého momentu.

Pomocí uvedeného osového spoje možno navzájem spojovat několik závitových částí za sebou. Pak každá závitová část, jež je umístěna mezi dvěma krajními závitovými částmi, je na jednom konci opatřena čepem 12 a na druhém konci válcovým otvorem 22.

V příkladném provedení je použito rozebíratelného provedení osového spoje. V čepu 12 je vytvořen závitový otvor 14. Do válcového otvoru 22 je zaústěn boční otvor 24. Těla 1_, Jz obou závitových částí jsou spojena červíkem 2·

Pokud není nutno zachovat rozebíratelnost spoje, je možno osový spoj zajistit lepením, pájením nebo podobným procesem.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   263 332

   1. Osový spoj závitových částí, zejména spirálovitých vrtáků, vyznačující se tím, že tělo (1) jedné závitové části je opatřeno čepem (12), který je zasunut do válcového otvoru'(22), vytvořeného v druhém těle (2) druhé závitové části, přičemž pramen (11) závitu je ukončen radiální plochou (13), která ve svém prodloužení prochází osou rotace těla (1), a o radiální plochu (13) je opřena radiální protiplocha (21), ve svém prodloužení prochází osou rotace druhého těla (2) a je vytvořena v pokračující^ pramenu (21) závitu na druhém těle (2),
2. 2. Osový spoj podle hodu 1, vyznačující se tím, že v čepu (12) je vytvořen závitový otvor (14), s nímž souose je ve druhém těle (2) vytvořen boční otvor (24) a obě těla (1, 2) jsou spojena červí-·: kem (3)·
3. 3· Osový spoj podle bodu 1, vyznačující se tím, že tělo (1) a druhé tělo (2) jsou vzájemně spojena lepením nebo letováním·

   1 výkres