CS261378B1 - Způsob měření opotřebení tvarově složitých strojních součástí - Google Patents

Abstract

Cílem způsobu je rychle a přesně stanovit celkový stav strojní součásti před a po jejím opotřebení. Nejprve se stanoví rovina měření velikosti opotřebení a součást se v této rovině potře dělicí látkou, například tukem. Před opotřeben ním se zhotoví odlitek z rychle tuhnoucí směsi, s výhodou ze sádry. Po určitá, zvolená, době provozu se v táže rovině sejme druhý odlitek. Zhotoví se příčná řezy dvojice odlitků, a to ve stejných místech. Jejich plochy se přenesou na milimetrový papír a zplanimetrují se. Potom se tyto plochy převedoujaa obdélníky o společné základně. Stupen opotřebení je dán rozdí­ lem ploch takto získaných obdélníků.

Description

Způsob měření opotřebení tvarově složitých strojních součástí

Cílem způsobu je rychle a přesně stanovit celkový stav strojní součásti před a po jejím opotřebení. Nejprve se stanoví rovina měření velikosti opotřebení a součást se v této rovině potře dělicí látkou, například tukem. Před opotřeben ním se zhotoví odlitek z rychle tuhnoucí směsi, s výhodou ze sádry. Po určitá, zvolená, době provozu se v táže rovině sejme druhý odlitek. Zhotoví se příčná řezy dvojice odlitků, a to ve stejných místech. Jejich plochy se přenesou na milimetrový papír a zplanimetrují se. Potom se tyto plochy převedoujaa obdélníky o společné základně. Stupen opotřebení je dán rozdílem ploch takto získaných obdélníků.

- 1 261 378

Vynález se týká způsobu měření velikosti opotřebení tvarově složitých strojních součástí nebo jejich částí se současným zpracováním naměřených výsledků.

Doposud se používá například metoda stanovení sumárního, opotřebení, kdy se měří bud změna váhy dané části_z nebo změna jejího objemuynebo se vychází ze změřené vůle třecích dvojic.

Další metodou je metoda umělých bází, která je založena na tom, že do povrchu součástky se vtlačí prohloubenina ve tvaru kužele a měřením zmenšení prohloubeniny se stanoví vlastní opotřebení.

Širší použití má metoda jamek, která se zakládá na tom, že do zkoumaného povrchu se vyřeže otáčivým nožem jamka a vyhodnocuje se změna jejích rozměrů po opotřebení.

V případě, že je měření komplikované, používá se metoda negativních otlačků. Z povrchu, v místě kde je vytvořena prohloubenina, se sejme odlitek pomocí samotvrdnoucí směsi. Výška odlitku se změří běžnými prostředky a porovnají se výšky odlitků před a po opotřebení.

Dále se používá metoda mikrometrických měření.. Tato metoda je založena na měření součásti před a po opotřebení pomocí mikrometru nebo jiných přístrojů. Na měření opotřebení se použí vají všechny univerzální a speciální prostředky, které slouží na kontrolu přesnosti výrobků.

281 378

Nevýhodou uvedených metod je, že u součástí, které jsou opotřebovány nepravidelně, vznikají poměrně tvarově složité části, například u závitu šnekového lisu, u nichž je obtížné a někdy zdlouhavé přenést a potom porovnat tvar opotřebené součásti s jejím původním tvarem. Další nevýhodou je, že se nedá měřit v průběhu práce stroje a je nutná demontáž měřené součástky.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje způsob měření opotřebení tvarově složitých strojních součástí nebo jejich částí podle vynálezu. Podstatou tohoto způsobu je, že se nejprve stanoví rovina, v níž bude měřena velikost opotřebení dané součásti. Součást se v místech této roviny potře dělicí látkou a zhotoví se odlitek z rychle tuhnoucí směsi, s výhodou ze sádry.

Po určité, požadované době provozu se stejným způsobem opět sejme v téže rovině odlitek. Zhotoví se příčné řezy obou odlitků v týchž místech, jejichž plochy se přenesou na milimetrový papír a zplanimetrují se. Poté se plochy převedou na obdélníky o společné základně a z jejich rozdílu.se usuzuje na velikost opotřebení měřené strojní součásti.

Výhodou tohoto způsobu je, Že dovoluje velmi rychle a přesně stanovit celkový stav měřené součásti po určité době provozu, a to i v několika Částech součásti. Lze názorně a přehledně porovnat stav součásti před opotřebením a po něm.

Příklad aplikace způsobu měření velikosti opotřebení tvarově složitých strojních součástí je demonstrován na měření opotřebení závitové části šnekovic šnekového lisu. Na obr. 1 je znázorněn bokorys šnekovice se stanovením příslušných měřících rovin. Na obr. 2 je řez odlitkem před opotřebením šnekovice a na obr. 5 po jejím opotřebení. Qbr. 4 znázorňuje výsledné porovnání velikosti opotřebení pomoci obdélníků o společné základně.

• ’ ' )-4' '' '

Nejprve se zvolí roviny, v tomto případě A, B a C, v nichž bude opotřebení šnekovice sledováno. V těchto místech se závi- 3 261 378 tová část šnekovice potře dělicí látkou, například tukem a sejme se v tomto případě první sádrový odlitek 1, například v rovině C neopotřebené závitové části šnekovice. Po 620 hodinách provozu se stejným způsobem v téže rovině C zhotoví druhý sádrový odlitek 2. Vzniklá dvojice odlitků 1, 2 se ve stejných místech rozřízne kolmo na profil závitu. Oba takto vzniklé řezy.se přenesou na milimetrový papír a zplanimetrují se. Vypočtené plochy se převedou na obdélníky £, £ o společné základně. Rozdíl 2 ploch, obdélníků £ a 4 P^a^ určuje stupeň opotřebení strojní součásti.

Způsob měření velikosti opotřebení tvarově složitých strojních součástí nebo jejich částí podle vynálezu je využitelný zejména ve výzkumu při testování chování funkčních povrchů materiálů v extrémních podmínkách, například u vysokotlakých Znělcových lisů, a to ve všech oborech průmyslu.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob měření opotřebení tvarově složitých strojních součástí, vyznačující se tím, že se stanoví rovina měření opotřebení strojní součásti, součást se v této rovině potře dělící látkou, zhotoví se odlitek z rychle tuhnoucí směsi, například ze sádry, a po požadované době provozu se v téže rovině opět sejme odlitek, zhotoví se příčné řezy obou odlitků ve stejných rovinách, plochy příčných řezů se přenesou na milimetrový papír a po zplanimetrování se převedou na obdélník o společné základně, kde stupeň opotřebení strojní součásti je dán rozdílem ploch obou obdélníků.
2. 2 výkresy

   261 378

   261 378