CS261153B1 - Magnetická hlava - Google Patents

Abstract

Toto spojeni pouzder je určeno pro použití u vícestopých magnetických hlav nebo dvojhlav s vysokými nároky na stabilitu a přesnost provedení, které jsou sestavovány z pouzder opatřených velkými stykovými plochami. Provedení řeší problémy spojené s deformacemi pouzder při jejich spojování přes vložky tvořící pracovní a pomocné štěrbiny. Pouzdra nesoucí magnetické obvody jsou v přední části spojena svorníky, které dávají možnost vzájemného nastavení pouzder proti sobě a jejich prvotní zafixování, přičemž mezi pouzdry jsou v přední a zadní části magnetických obvodů vloženy vložky, tvořící pracovní a pomocné štěrbiny magnetické hlavy. Druhotné zajištění a stažení pouzder je provedeno v zadní části pouzder magnetické hlavy. V jednom pouzdru jsou zašroubovány v průchozím závitu opěrné šrouby, opírající se svou dolní plochou o dosedací plochu druhého pouzdra. Opěrné šrouby mají vytvořeny vnitřní závity, do nichž jsou zašroubovány stahovací šrouby procházející s vůlí druhým pouzdrem, o které se však opírají svojí hlavou. Volnému pootáčení opěrných šroubů bráni sevření jejich závitů závity v pouzdru a v ramenu pouzdra pomocí pojistných' šroubů. Zároveň je tlm vymezena radiální i axiální vůle opěrného šroubu.

Description

Vynález se týká magnetické hlavy z kovových materiálů nebo z umělých hmot jejíž pouzdra jsou k sobě pevně spojena přes vložky, tvořicí pracovní štěrbiny.

Většina typů magnetických hlav sestává obvykle ze dvou nebo více základních dílů - podsestav, které obsahuji funkční části magnetických obvodů. Spojením jednotlivých podsestav, nesoucích uvedené části magnetických obvodů přes magnetické vložky umístěné na příslušných místech sestavy je vlastně dosaženo vytvoření výsledné sestavy magnetické hlavy s požadovaným tvarem a charakteristikou magnetického obvodu.

Vlastní spojování pouzder se provádí dosud různými známými způsoby, jejichž vzájemná rozdílnost je v zásadě odvislá od druhu magnetické hlavy.

U nej jednodušších typů magnetických hlav jsou jednotlivé podsestavy - pouzdra spojeny prostřednictvím známých, zvláštním způsobem tvarovaných sponek v různých provedeních.

Výhodou těchto spojení je snadná výroba samotných sponek i následná montáž sponek do sestav. Avšak vzhledem k malým přídržným silám jsou uvedené sponky vhodné převážně pro spojování miniaturních nebo běžných komerčních audiohlav.

Obdobné vlastnosti má rovněž známé řešení, kde se ke spojení pouzder magnetických hlav používají pružné klínky nebo pružiny plochého tvaru, zasouvané mezi pouzdra a kryt magnetické hlavy, ve kterém jsou pouzdra uložena. Nevýhodou je zde i nutná vazba na kryt magnetické hlavy při sestavováni pouzder. V některých případech jsou k sobě pouzdra jenom lepena. Jedná se však o méně náročná řešení, kde eventuální vliv tepelné dilatace nebo jiným způsobem zapříčiněné menší trvalé deformace výsledné sestavy nevadí požadované funkci. Jsou to převážně sestavy mazacích magnetických hlav s poměrně širokou pracovní mezerou.

Jiné používané řešení při spojování pouzder magnetických hlav je známo jako z oblasti komerčních, tak i z oblasti speciálních druhů vícestopých magnetických hlav.

Spojovací šrouby jsou nejčastěji umístěny v prostoru mezi předními a zadními pólovými nástavci magnetických obvodů. Eventuální další pomocné spojovací šrouby, umístěné v zadní části pouzder obvykle zvětšuji nežádoucí deformace pouzder a deformují i prostor tvořící pracovní štěrbinu.

Podle orientace hlavních spojovacích šroubů je známo provedeni jednostranné nebo střídavé. Jednostranné provedení má hlavy spojovacích šroubů opřeny o jedno z pouzder, přičemž závity jsou zašroubovány do protějšího pouzdra. Střídavé provedeni má spojovací šrouby a jim odpovídající závity umístěny v příslušných pouzdrech magnetických hlav střídavě.

Známá jsou i řešení, kde spojovací šrouby procházejí oběma pouzdry jednostranně nebo střídavě, avšak opěrnými prvky jsou v těchto případech hlavy šroubů a matice našroubované na odpovídajících šroubech.

Všechna uvedená řešení se spojovacími šrouby umožňují ustavení jednotlivých částí magnetických obvodů proti sobě a po ustavení též zajištění jejich polohy. Stabilita je závislá do značné míry na použitém druhu spojeni, přičemž pro velmi náročné typy magnetických hlav musí být tato spojeni doplněna dalšími stabilizačními prvky, pery nebo kolíky. Náročnost pouzder i spojovacích prvků z hlediska přesnosti výroby je neúměrně vysoká.

Při spojeni pouzder dochází k určité nežádoucí deformaci nesených magnetických obvodů, která je úměrná deformaci pouzder. Přitom žádné řešení z dosud používaných spojení kovových nebo umělohmotových pouzder magnetických hlav neumožňuje vytvoření geometricky dokonalého prostoru zejména přední pracovní štěrbiny o stálé šířce v celé délce a hloubce uvedené štěrbiny. Toto platí ještě větší měrou pro velké stykové plochy pouzder vícestopých magnetických hlav, které jsou po zabroušení obvykle mírně konvexní. Po stažení pouzder spojovacími šrouby vpředu i vzadu pouzdra zůstávají pak přední i zadní části pouzder nedovřeny, což má nepříznivý vliv na stabilní uložení vložky pracovní štěrbiny i na výsledný tvar pracovní štěrbiny.

Je známo řešení, které tento nedostatek odstraňuje. Přední části pouzder magnetických hlav jsou staženy prostými svorníky nebo šrouby, uloženými v pouzdrech s vůli. V zadní části prvého pouzdra je zašroubován šroub, který je opatřen vnitřním závitem a opěrným čelem, kterým je opřen o opěrnou plochu druhého pouzdra. Druhým pouzdrem prochází s vůlí spojovací šroub, jenž je zašroubován do vnitřního závitu opěrného šroubu. Vůle mezi vnějším závitem opěrného šroubu a závitem prvého pouzdra je vymezena radiálně umístěným vymezovacím šroubem s podložkou a výsledné nastavení je dále zajištěno pojištovacím šroubem. Při větším počtu spojovacích a zajištovacích elementů je spojení dokonalé.

Nedostatky dosud používaných řešení při spojování pouzder magnetických hlav, zvláště pak relativně vyšší počet použitých dílů v posledně uvedeném řešení odstraňuje řešení podle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že zadní část levého pouzdra je prostřednictvím nejméně jednoho stahovacího šroubu opírajícího se svým čelem o opěrnou plochu pravého pouzdra přitažena přes opěrný šroub zašroubovaný svým vnějším závitem do odpovídajícího závitu levého pouzdra. Opěrný šroub, do něhož je zašroubován stahovací šroub je opřen svou dolní plochou o dosedací plochu pravého pouzdra a je zajištěn proti pootočení pojistným šroubem zašroubovaným do závitu levého pouzdra a opřeným prstencem o opěrnou plochu ramene, ve kterém je uložen s vůlí, přičemž rameno je vymezeno v levém pouzdru vytvořením drážky zakončené dnem, jejíž osa prochází osou opěrného šroubu a je zároveň k ose pojistného šroubu kolmá.

Řešení podle vynálezu umožňuje v magnetických hlavách, jejichž pouzdra jsou vyrobena z kovů nebo umělých hmot, vytvoření geometricky dokonalého prostoru přední pracovní štěrbiny. Tímto je rozuměna pracovní štěrbina se stálou šíří v celé délce i hloubce pracovní štěrbiny. Tím je dosaženo dokonalého přítlaku předních pólových nástavců v celé pološe vložky, tvořící pracovní štěrbinu. To je velmi důležitá vlastnost právě u přední pracovní štěrbiny, která je vlastně ve styku s magnetickým páskem.

Tím, že je takto dokonale sevřena vložka tvořící přední pracovní štěrbinu je její oblast při výrobě magnetické hlavy i při vlastním provozu minimálně náchylná na její vytržení nebo podobné poškození. Výhodnou vlastností je i ta skutečnost, že při provozním opotřebování čela magnetické hlavy, kde je štěrbina situována, nedochází při změně její hloubky k změně její šířky, mající vliv na frekvenční vlastnosti magnetických hlav.

Výhodnou vlastností je možnost dokonalého ustavení a zafixování pouzder s druhotným zajištěním proti vzájemnému posunutí u pouzder s mírně konvexními stykovými plochami.

Řešení zaručuje všeobecně menší náchylnost k poškození působením náhodných vnějších sil.

Velmi dobře lze uvedeným řešením zajistit a řídit poměr přítlaků pólových nástavců magnetických obvodů na vložky tvořící pracovní i pomocné štěrbiny. Předností tohoto řešení je i snadnější výroba polotovarů jednotlivých pouzder, bez vysokých nároků na zvláštní vybavení výrobních provozů.

Při snížení počtu potřebných stavebních prvků na nezbytné minimum se však proti podobnému, již známému řešení vyznačuje dokonalejším vymezením vůle mezi stavebními prvky, ještě jednodušší manipulací a dále vyšší mechanickou stabilitou i odolností proti tepelným cyklům.

Vynález bude podrobněji vysvětlen na připojených výkresech, kde obr. 1 ukazuje stavební a spojovací prvky magnetické hlavy a její vazbu k magnetickému pásku, obr. 2 znázorňuje výše uvedené prvky před spojením, obr. 3 dává představu o aplikaci spojení tří základních dílů u magnetické dvojhlavy, obr. 4 ukazuje zadní část dvojhlavy před konečným sestavením a obr. 5 a 6 ukazuje pojištovaoí šroub ve volném a funkčním postavení.

Základní provedení mechanického spojení pouzder magnetické hlavy je znázorněno na obr. 1. Magnetické obvody 15 jsou uloženy v levém i v pravém pouzdru 1^, g mezi nimiž leží v přední části přední vložka 12, tvořící pracovní štěrbinu S.a v zadní části zadní vložka 14, tvořící pomocnou štěrbinu Z. Mezi oblasti přední vložky 12 a zadní vložky 14 je umístěn svorník 4^, nesoucí na obou svých koncích podložky 5 a matice 2· Svorník 4_ je uložen v levém i pravém pouzdru 2, 2 ³ vůlí . V prostoru za zadní vložkou 14 se nachází druhé propojení levého i pravého pouzdra 1, 2· V levém pouzdru 2 je zašroubován opěrný šroub 2» jenž je opřen svou dolní plochou 7c o dosedací plochu 2b pravého pouzdra 2. Stahovací šroub J3 je zašroubován do opěrného šroubu T_ a svým čelem 8a opřen do opěrné plochy 2a pravého pouzdra 2·

Pojistný šroub 17 je zašroubován do závitu la levého pouzdra 2» přitom je uložen s vůlí V₄ v rameni R, vytvořeném pomocí drážky D do hloubky omezené dnem E, přičemž osa drážky D prochází osou opěrného šroubu J_, ležícím mezi dnem drážky E a pojistným šroubem 17, jehož osa je zároveň kolmá k ose drážky D. Toto je zejména dobře patrno v obr. 5 a 6. Stahovací šroub 2 je uložen v pravém pouzdru 2 s radiální vůlí V^·

Lepší názornost o stavbě i tvaru jednotlivých stavebních prvků pak dává obr. 2, kde jsou stavební prvky ukázány před vlastním spojením levého pouzdra 2 ^s pravým pouzdrem 2. Dobře jsou vidět přední i zadní stykové plochy 15a, 15b magnetického obvodu 15. Zřetelněji jsou vidět i závit lc levého pouzdra .1, jenž je protějškem závitu 7a opěrného šroubu 7_, čelo 8a stahovacího šroubu 8, opěrná plocha 2a i dosedací plocha 2b pravého pouzdra 2.

Zadní spojení levého pouzdra '2 s pravým pouzdrem 2 přes střední díl 2 ukazuje obr. 3.

Takto vytvořená magnetická hlava MH nese nejméně dva nezávislé magnetické obvody 15 za sebou. Také v tomto případě je opěrný šroub 7_ uložen ve středním dílu 2 s vůlí V^.

Zřetelněji jsou opět vidět stavební prvky takovéto magnetické hlavy z obr. 4.

Základní mechanické spojení levého pouzdra 2 ^s pravým pouzdrem 2_, eventuálně vloženým středním dílem 2' přes přední vložky 12 a zadní vložky 14 a jejich vzájemné ustavení do požadované polohy je dosaženo svorníkem 4, jenž na svých koncích nese podložky 5 a matice

K druhotnému zajištění této polohy a k vyztužení celkové sestavy magnetické hlavy proti nahodilým vlivům vnějšího prostředí, jež by mohly ustavení porušit, je do závitu lc levého pouzdra 2 zašroubován svým závitem 7a šroub T_, který se opírá dolní plochou 7c o dosedací plochu 2b pravého pouzdra 2 tak, aby po zašroubování stahovacího šroubu 2 a jeho utažení nedošlo k nežádoucí změně velikosti pracovní i pomocné štěrbiny S, Z možnou deformací levého nebo pravého pouzdra 2> Z Přes zadní vložky 14. Toto platí i pro případ, že zadní vložka 14 je protažena až k zadnímu konci levého i pravého pouzdra 2» nebot stykové plochy levého i pravého pouzdra 2, 2 eventuálně středního dílu 2 jsou obvykle mirně konvexní.

Zašroubováním pojistného šroubu 17 do závitu la levého pouzdra 2 dosedne opěrný prstenec 17a na opěrnou plochu lb ramene R. Dalším utažením šroubu 17 dojde k sevření závitů 7a opěrného šroubu T_ prostřednictvím závitů lc levého pouzdra 2 ^a jeho ramene R. Opěrný šroub 7 je takto nejen zajištěn proti pootočení, ale jsou vymezeny zároveň všechny osové vůle mezi závity 7a opěrného šroubu a závity lc pouzdra 2 i jeho ramene R. Tím je dosaženo toho, že levé pouzdro 2 ίθ k pravému pouzdru 2 v zadní partii přitaženo stahovacím šroubem 8. jen do takové míry, co dovolí vysunutí opěrného šroubu 7_. Podobně je tomu i u provedení, kde mezi levé a pravé pouzdro 2> 2 je vložen navíc ještě střední díl 2·

Svými vlastnostmi je vynález určen pro vícestopé magnetické hlavy, které jsou vytvářeny spojením pouzder nesoucích magnetické obvody, mezi něž jsou vkládány vložky, tvořící pracovní nebo pomocné štěrbiny. Dále je vhodný pro použití u magnetických hlav a dvojhlav pro výpočetní techniku s velkými nároky na stabilitu provedení, především v provedeních s velkými stykovými plochami použitých pouzder.

Claims (2)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Magnetická hlava, jejíž mechanické spojení pouzder a vložek v přední části je provedena pomocí volně procházejících svorníků, opatřených na koncích podložkami a maticemi vyznačená tim, že zadní část levého pouzdra (1) je prostřednictvím nejméně jednoho stahovacího šroubu (8), opírajícího se svým čelem (8a) o opěrnou plochu (2a) pravého pouzdra (2) přitažena přes opěrný šroub (7) zašroubovaný svým vnějším závitem (7a) do odpovídajícího závitu (lc) levého pouzdra (1), přičemž opěrný šroub (7), do něhož je zašroubován stahovací šroub (8) je opřen svou dolní plochou (7c) o dosedací plochu (2b) pravého pouzdra (2) a je zajištěn proti pootočení pojistným šroubem (17) zašroubovaným do závitu (ia) levého pouzdra (1) a opřeným prstencem (17a) o opěrnou plochu (lb) ramene (R), ve kterém je uložen s vůlí (V^), přičemž rameno (R) je vymezeno v levém pouzdru (1) vytvořením drážky (D) zakončené dnem (Ε), jejíž osa prochází osou opěrného šroubu (7) a je zároveň k ose pojistného šroubu (17) kolmá.

2. Magnetická hlava podle bodu 1, vyznačená tím, že mezi levé pouzdro (1) a pravé pouzdro (2) je vložen střední díl (3), kterým prochází opěrný šroub (7) s vůlí (V^), přičemž zadní vložky (14) se nalézají mezi středním dílem (3) a levým i pravým pouzdrem (1, 2) vždy v oblasti zadních stykových ploch (15a, 15b) magnetických obvodů (15), nesených jednak levým a pravým pouzdrem (1, 2), tak i středním dílem (3).