CS258121B2 - Colour picture tube with electron in-line gun - Google Patents

Description

258121 3 4

Vynález se týká barevné obrazovky s e-lektronovou tryskou in line pro získání rov-noměrných velikostí rastru.

Elektronová tryska in line je konstruo-vána pro vytvoření nebo umísťování s vý-hodou tří elektronových svazků ve společnérovině a směrování těchto elektronovýchsvazků podél konvergentních drah k bodunebo malé oblasti konvergence poblíž stí-nítka obrazovky.

Problém, který existuje v barevné obra-zovce s elektronovou tryskou in line, jezkreslení koma, kde velikosti rastrů elek-tronových svazků rozmítaných na stínítkuvnějším magnetickým vychylovacím jhemjsou odlišné vzhledem k excentricitě dvouelektronových svazků vůči středu jha. Jeznámo, že podobné zkreslení koma, způso-bené použitím rozdílných rychlostí elektro-nového svazku, může být korigováno použi-tím magnetického stínění okolo· dráhy jed-noho nebo více elektronových svazků vsoustavě tří elektronových svazků trysky.Je rovněž známo, že použití magnetickýchzvýrazňovačů v blízkosti dráhy jednoho ne-bo více elektronových svazků v elektrono-vé trysce delta lze použít k témuž účelu.Jiným řešením je použití magnetického stí-nění okolo prostředního ze tří elektrono-vých paparsků in line, které řeší korekcikoma. Možné je i použití prvků vytvarova-ných do tvaru písmene C umístěných mezistředními a vnějšími elektronovými svaz-ky pro zvýšení účinku vertikálního vychylo-vacího pole na centrální elektronový sva-zek. Někteří autoři se domnívají, že použi-tí stínění ve tvaru písmene C okolo vnějšíchelektronových svazků s otevřenými strana-mi ke členům stojícím naproti sobě řešítento problém. Tato stínění se zdají šun-tovat vertikální vychylovací pole okolovšech tří elektronových svazků. Jiní autořinavrhují použití zvýrazňovacích členů vetvaru písmene V umístěných nad a pod tře-mi elektronovými svazku in line a stíněníve tvaru písmene C okolo dvou vnějších e-lektronových svazků. Známo je i použití ma-lých diskovitých zvýrazňovacích prvků nada pod středovým elektronovým svazkem aprstencově tvarovaných bočníků okolo dvouvnějších elektronových svazků. Všechny zmíněné návrhy řešily různéproblémy velikosti rastru. Současná paten-tová literatura popisuje i korekční členy,které zeslabují účinek horizontálního mag-netického vychylovacího pole na středovýelektronový svazek a zeslabují účinek jakhorizontálních, tak vertikálních vychylova-cích polí na oba vnější elektronové svazky.Takové členy pro korekci komy pracovalydobře na elektronových tryskách in lineaž donedávna. Nicméně novější elektronovétrysky in line mají problémy s korekcí ko-my, které jsou podobné, ale o mnohem niž-ší velikosti. Ačkoliv tyto problémy mohoubýt řešeny použitím posledně zmíněnýchčlenů korekce koma, takové členy musí být tak tenkostěnné, že se s nimi velmi obtíž-ně pracuje a mohou se porušit při pájení.Proto je zapotřebí konstrukce nových členůpro korekci koma, které by zajistily jem-nější korekci koma o* nižší velikosti poža-dované ve výše zmíněných novějších elek-tronových tryskách za použití materiálu oadekvátní tloušťce pro usnadnění práce snimi a které by se nezničily při pájení. Sou-časný vynález uspokojuje tuto potřebu novékonstrukce členů korekce koma.

Vynález zajišťuje zlepšení barevné obra-zovky mající elektronovou trysku in linepro vytváření a směrování tří elektronovýchsvazků in line obsahující středový elektro-nový svazek a dva vnější elektronové svaz-ky podél v počátku komplanárních drahsměrem ke stínítku obrazovky. Elektrono-vé svazky procházejí vychylovací zónouadaptovanou tak, aby sestávala ze dvou pra-voúhlých magnetických vychylovacích polí,které jsou v této zóně ustaveny. První ztěchto magnetických polí způsobuje vychý-lení elektronových svazků kolmé ke smě-ru řadu elektronových svazků a druhé zmagnetických polí způsobuje vychýlení pa-ralelní se směrem řady elektronových svaz-ků. Zlepšení obsahuje elektronovou tryskuzahrnující čtyři magneticky propustné členyumístěné poblíž výstupu elektronové tryskyv okrajové části vychylovací zóny. První adruhý z členů jsou umístěny mezi dráhoustředového elektronového svazku a dráha-mi prvního a druhého vnějšího elektrono-vého' svazku. Třetí, případně čtvrtý z členů jsou umís-těny v určité vzdálenosti od prvního, pří-padně druhého členu a jsou umístěny navnějších stranách příslušných drah vnějšíchelektronových svazků.

První a třetí člen a druhý a čtvrtý členmají prostředky pro přemostění části okra-jové zóny alespoň jednoho ze dvou pravo-úhlých magnetických vychylovacích polí načlenech okolo příslušných drah vnějších e-lektronových svazků, přičemž současně u-možňují další části téže okrajové zóny načlenech procházet přes příslušné dráhyvnějších elektronových svazků.

První a druhý člen mají prostředky propřemostění části okrajové zóny jednoho ne-bo dvou pravoúhlých vychylovacích polí načlenech okolo dráhy středového elektrono-vého svazku, přičemž umožňují jiné částitéže okrajové zóny na členech procházetpřes dráhu středového elektronového svaz-ku.

Vynález bude dále podrobněji popsán po-dle přiložených výkresů, kde na obr. 1 jepohled, částečně v axiálním řezu, na barev-nou obrazovku se stínící maskou podle vy-nálezu, na obr. 2 je částečně v axiálnímřezu pohled na elektronovou trysku zná-zorněnou čárkovaně na obr. 1, na obr. 3 jepohled na elektronovou trysku z obr. 2 vza-tý podél čáry 3—3‘, na obr. 2 a na obr. 4 a 258121 5 5 jsou pohledy na členy korekce koma e-lektronové trysky z obrázku 2 znázorňujícísiločáry vertikálního a horizontálního mag-netického vychylovacího pole.

Obrázek 1 je pohled na pravoúhlou ba-revnou obrazovku 10 mající skleněnou o-bálku obsahující pravoúhlý čelní panel 12a válcovou šíji 14, spojené pravoúhlou ná-levkou 16. Panel obsahuje zobrazovací čelnídesku 18 a obvodovou přírubu 20, která jepřitavena k nálevce 16. Tříbarevné fosforové stínítko 22 je ulo-ženo na vnitřní ploše čelní desky 18. Stínít-ko 22 je s výhodou čárové stínítko s fosfo-rovými čárami táhnoucími se v podstatěkolmo k vysokofrekvenčně rozmítanému čá-rovému rastru obrazovky, to jest kolmo krovině obrázku 1.

Mnohaotvorová elektroda selekce barevči stínící maska 24 je konvenčním způsobemrozebíratelně připevněna v předem stano-vených prostorových vztazích ke stínítku 22.Zlepšená elektronová tryska 26 in line sche-maticky znázorněná čárkovaně na obr. 1je středově upevněna v šíji 14 pro vytváře-ní a směrování tří elektronových svazků 28podél zpočátku koplanárních konvergent-ních drah přes masku 24 na stínítko 22.

Obrazovka podle bodu 1 je konstruovánapro použití s vnějším magnetickým vychy-lováním jhem 30 jako je samokonvergujícíjho znázorněné odklopující šíji 14 a nálev-ku 16 v sousedství jejich spoje. Když je ak-tivováno, podrobuje jho 30 tři elektronovésvazky 28 působení vertikálního a horizon-tálního magnetického toku, který způsobu-je, že elektronové svazky jsou horizontálně,případně vertikálně rozmítány v pravoúhlémrastru na stínítku 22.

Počáteční rovina vychýlení, to jest přinulovém vychýlení, je znázorněna čárouP—-P na obr. 1 asi uprostřed jha 30. Vzhle-dem k okrajovým polím se zóna vychýleníobrazovky táhne axiálně od jha 30 do ob-lasti elektronové trysky 26. Pro jednodu-chost není skutečné zakřivení vychýlenýchdrah elektronových svazků ve vychylovacízóně na obrázku 1 znázorněno. 'Detaily elektronové trysky 26 jsou zná-zorněny na obrázcích 2 a 3. Elektronovátryska 26 obsahuje dvě skleněné nosné ty-činky 32, na nichž jsou upevněny různé e-lektrody. Tyto elektrody zahrnují tři stejněod sebe vzdálené koplanární katody 34, jed-na pro každý elektronový svazek, řídicímřížkovou elektrodou 36 G1 stínící elektro-du 38 G2, první urychlovací a zaostřovacíelektrodu 40 G3 a druhou urychlovací azaostřovací elektrodu 42 G4 umístěné podélskleněných tyčinek 32 ve vyjmenovanémpořadí.

Každá z elektrod G1 až G4 má tři v řaděuspořádané otvory pro umožnění průchodukoplanárních elektronových svazků. Hlavníelektrostatická zaostřovací čočka v trysce26 je vytvořena mezi elektrodou 40 G3 aelektrodou 42 G4. Elektroda 40 G3 je vytvo- řena čtyřmi hrnečkovitými prvky 44, 46, 48a 50. Otevřené konce dvou z těchto prvků44 a 46 jsou k sobě navzájem připevněnya otevřené konce dvou druhých prvků 48.a 50 jsou k sobě také navzájem* připevněny.

Uzavřený konec třetího prvku 48 je při-pevněn k uzavřenému konci druhého prvku 46. Ačkoliv elektroda 40 G3 je znázorněnajako konstrukce ze čtyř kusů, může být vy-robena z jakéhokoliv počtu prvků včetnějediného prvku o téže délce. Elektroda 42G4 je také hrnečkovitého tvaru, ale má svůjotevřený konec uzavřen deskou 52 s otvory.Stínící miska 53 je připevněna k desce 52na výstupu elektronové trysky 26.

Proti sobě se nacházející uzavřené konceelektrody 40 G3 a elektrody 42 G4 jsou opa-třeny velkými vyhloubeními 54, případně 56.Vyhloubení 54 a 56 posouvají zpět tu částuzavřených konců elektrody 40 G3, kteráobsahuje tři otvory 58, 60 a 62 vůči té částiuzavřených konců elektrody 42 G4 vytváře-jící obruby 70, případně 72, které se táhnouobvodově okolo vyhloubení 54 a 56. Obruby70 a 72 jsou nejbližšími částmi dvou elek-trod 40 a 42.

Na spodku stínící misky 53 jsou umístěnyčtyři magneticky propustné členy 74, 76, 78a 80 korekce komy. Spodek stínící misky 53zahrnuje tři otvory 82, 84 a 86, kterými pro-cházejí elektronové svazky. Středy nevychý-lených drah elektronových svazků jsou o-značeny R, G a B. Dráhy R a B jsou dráhyvnějších elektronových svazků a dráha G jedráha středového elektronového* svazku.

První magneticky propustný člen 76 jeumístěn mezi dráhou G středového elektro-nového svazku a dráhou R vnějšího elek-tronového svazku a druhý magneticky pro-pustný člen 78 je umístěn mezi dráhou Gstředového elektronového svazku a dráhouB vnějšího elektronového svažku. Třetí mag-neticky propustný člen 74 je umístěn vnědráhy R vnějšího elektronového svazku ačtvrtý magneticky propustný člen 80 je u-místěn vně dráhy B vnějšího elektronovéhosvazku.

Vně obrácené strany členů prvního a dru-hého magneticky propustného členu 76 a78, které jsou obráceny směrem ke dráhámR a B vnějších elektronových svazků zahr-nují dovnitř zakřivené obloukové části 88 a90, které se shodují s otvory 82, případně86 a částečně obklopují dráhy vnějšího e-lektronového svazku a dvě druhé části 92,94, případně 96, 98 na opačných stranáchdráhy příslušného vnějšího elektronovéhosvazku, které se táhnou směrem ven ik sou-sednímu z příslušných třetího a čtvrtéhomagneticky propustného členu 74 a 80.

Dovnitř obrácená strana prvního magne-ticky propustného členu 76 zahrnuje přímoustředovou část 100 a dovnitř se táhnoucíramena 104, 106 na svých opačných kon-cích, zatímco dovnitř obrácená strana dru-hého magneticky propustného členu 78 za- 7 8 238121 hrnuje přímou středovou část 102 a dovnitřse táhnoucí ramena 108, 110 na svých opač-ných koncích.

Vnitřní strana třetího magneticky pro-pustného členu 74 zahrnuje směrem ven za-křivenou obloukovou část 112. Vnitřní stra-na čtvrtého magneticky propustného členu8q zahrnuje směrem ven zakřivenou oblou-kovou část 114. Zbývající části 116 a 118 a120 a 122 dovnitř obrácených stran třetího,případně Čtvrtého magneticky propustnéhočlenu 74, případně 80, se táhnou směremdovnitř k prvnímu, případně druhému mag-neticky propustnému členu 76, případně 78. Čtyři magneticky propustné členy 74, 76,78 a 80 korekce komy jsou umístěny v okra-jové části vychylovací zóny barevné obra-zovky 10. V činnosti jho 30 ustavuje dvěpravoúhlé magnetické vychylovací pole vevychylovací zóně obrazovky. Taito pole jsouobecně známa jako vertikální a horizontálnívychylovací pole, i když čelní deska obra-zovky může být orientována jinak než ver-tikálně.

Vertikální vychylovací pole má siločárytáhnoucí se horizontálně a způsobuje vy-chýlení elektronových svazků kolmo k silo-čárám. V elektronové trysce 26 je vertikálnívychýlení kolmé ke směru in line v řaděuspořádaných elektronových svazků a silo-čáry, které způsobují vertikální vychýlení,jsou v podstatě paralelní ke směru řady e-lekitronových svazků uspořádaných in line.

Horizontální vychylovací pole má siločá-ry, které se táhnou vertikálně a způsobujívychýlení elektronových svazků kolmo ksiločárám. V elektronové trysce 26 je hori-zontální vychýlení rovnoběžné se směremuspořádání elektronových svazků in line asiločáry, které způsobují horizontální vy-chýlení, jsou v podstatě kolmé ke směruelektronových svazků uspořádaných in line. Očinky, které mají první až čtvrtý mag-neticky propustný člen 74, 76, 78 a 80 ko-rekce komy na magnetické siločáry 124 o-krajové části vertikálního vychylovacíhopole na členech, jsou znázorněny vzhledemk obrázku 4. Třetí magneticky propustný člen 74 spo-lupracuje s prvním magneticky propustnýmčlenem 76 a čtvrtý magneticky propustnýčlen 80 spolupracuje s druhým magnetickypropustným členem 78 pro přemostění částivertikálního vychylovacího pole okolo dvoudrah R a B vnějších elektronových svazků,elektronových svazků, přičemž tyto členyumožňují další části téže okrajové zóny pro-cházet dvěma dráhami vnějších elektrono-vých svazků. Velikost okrajové části, kteráje přemostěna okolo drah vnějších elektro-nových svazků, může být měněna zvětšová-ním nebo zmenšováním mezery mezi vněj-šími a vnitřními členy korekce komy.

První a druhý magneticky propustný člen 76 a 78 itaké spolupracují navzájem pro pře- mostění části okrajové zóny vertikálního vychylovacího pole okolo dráhy G středo- vého elektronového svazku, přičemž umož-ňují další části téže okrajové zóny prochá-zet dráhou G středového elektronovéhosvazku.

Velikost okrajové zóny, která je přemos-ťována okolo dráhy G středového elektrono-vého svazku, se může měnit modifikovánímdélky ramen 104 a 106 a 108 a 110 na prv-ním, případně druhém magneticky propust-ném členu 76, případně 78. Zvyšování délekramen zmenšuje nejužší mezeru mezi prv-ním a druhým magneticky propustným čle-nem 76 a 78 a tím zvyšuje velikost okrajovézóny, která je přemosťována podél dráhyG středového elektronového svazku. Podob-ně snižování délek ramen zvětšuje nejmenšímezeru mezi rameny a snižuje velikost pře-mosťované okrajové zóny. Účinky, které mají magneticky propustnéčleny 74, 76, 78 a 80 korekce komy na mag-netické siločáry 126 okrajové zóny horizon-tálního vychylovacího pole na členech, jsouznázorněny na obrázku 5. První a druhýmagneticky propustný člen 74 a 76 a třetía čtvrtý magneticky propustný člen 75 a 80přemosťují část okrajové zóny okolo drahR, případně B, vnějších elektronových svaz-ků. Nicméně vzhledem k rozteči mezi členydalší část okrajové zóny prochází dráhamiR, B vnějších elektronových svazků. Opětměněním tvarů příslušných členů a nasta-vením rozteče mezi nimi je možné jemně ří-dit velikost korekce komy zajišťované čle-ny.

První a druhý magneticky propustný člen76 a 78 přemosťují část okrajové zóny ho-rizontálního vychýlovacího pole dráhy Gstředového elektronového svazku, zatímcovzhledem k jejich oddělení umožňují dalšíčásti okrajové zóny procházet dráhou stře-dového elektronového svazku. Opět velikostokrajové zóny, která je přemostěna, se můžeměnit měněním délek ramen 104, 106, 108a 110 pro zadržení více nebo méně přísluš-ných siločar 126. Ačkoliv vychylovací pole okrajové zónyje na obrázcích 4 a 5 znázorněno dvouroz-měrně, je zřejmé, že ve skutečnosti existujíve třech rozměrech a že členy korekce ko-my ve skutečnosti působí na třírozměrnépole v podstatě tímtéž způsobem, jak jeznázorněno ve dvourozměrném obrázku.

Použití nových členů korekce komy umož-ňuje korekci komy v nejrůznějších podmín-kách komy. Korekce je možno dosáhnoutvhodným tvarováním a roztečemi členů,aniž by bylo zapotřebí měnit tloušťku mate-riálu členů. Například jestliže se požadujezvýšit horizontální vychýlení vnějších elek-tronových svazků vzhledem ke středovémusvazku, mezery mezi třetím a prvním mag-neticky propustným členem 74 a 76 a mezidruhým a čtvrtým magneticky propustnýmčlenem 78 a 80 mohou být rozšířeny.

Rozšíření těchto mezer by ovšem zvýšilo vertikální vychýlení vnějších elektronových

Claims (1)

1. 258121 9 10 svazků vzhledem ke středovému svazku.Proto by mezery mezi prvním a druhýmmagneticky propustným členem 76 a 78 mu-sely být rozšířeny, aby tuito změnu kompen-zovaly. Toto rozšíření má také účinek nahorizontální vychýlení středového elektro-nového svazku. Vzhledem k těmto vztaženým účinkům jezřejmé, že správná konstrukce členů korek-ce komy pro vyřešení jakéhokoli zvláštníhoproblému spojeného s korekcí komy vyža- PŘEDMÉT Barevná obrazovka s elektronovou trys-kou in line pro vytváření ,a směřování třív řadě uspořádaných elektronových svazků,obsahujících středový elektronový svazek adva vnější elektronové svazky, kde elektro-nové svazky procházejí vychylovací zónouobsahující dvě pravoúhlá magnetická vychy-lovací pole, z nichž první způsobuje vychý-lení elektronových svazků kolmo ke směruuspořádání elektronových svazků in line adruhé způsobuje vychýlení rovnoběžné sesměrem uspořádání elektronových svazkůin line, vyznačující se itím, že elektronovátryska (26) obsahuje čtyři magneticky pro-pustné členy (74, 76, 78, 80) umístěné uvýstupu elektronové trysky v okrajové zóněoblasti vychylování, kde první magnetickypropustný člen (76) a druhý magnetickypropustný člen (78) jsou umístěny mezidráhou (G) středového' elektronového svaz-ku a dráhou (R) prvního vnějšího elektro-nového svazku, případně dráhou (B) dru-hého vnějšího elektronového' svazku a třetímagneticky propustný člen (74) a čtvrtý'magneticky propustný člen (80) jsou umís- duje kompromis při určování různých kon-strukčních parametrů výše zmíněných čle-nů. Také je zřejmé, že vzhledem k částečné-mu přemostění obrazových zón vychylova-cích polí na členech korekce komy je mož-né korigovat relativně malé problémy komypoužitím silnějších korekčních členů nežmohly být použity v mnoha dřívějších pří-kladných provedeních členů korekce komy. ynálezu těny vně příslušných drah vnějších elektro-nových svazků, přičemž ven obrácená stra-na každého z prvních a druhých magnetic-ky propustných členů (76 a 78), který jeobrácen čelem k dráze (R, B) vnějšího' e-lektronového svazku, zahrnuje směrem do-vnitř zakřivenou obloukovou část (88, 90)částečně obklopující příslušnou dráhu vněj-šího elektronového svazku a dvě druhé části(92 až 98) na opačných stranách dráhyvnějšího elektronového svazku, přičemž do-vnitř obrácená strana každého z prvních adruhých magneticky propustných členů (76a 78) zahrnuje přímou středovou část (100,102) s rameny (104 až 110) na jejich opač-ných koncích a vnitřní strana každého' zetřetích a čtvrtých magneticky propustnýchčlenů (74 a 80) zahrnuje směrem ven za-křivenou obloukovou část (112, 114) částeč-ně obklopující příslušné dráhy vnějšího e-lektronového svazku a dvě druhé části (116až 122), rovnoběžné se sousedními druhýmičástmi (92 až 98) prvních a druhých členů(76 a 78). 4 listy výkresů