CS257701B1 - Lamelový výměník tepla - Google Patents

Abstract

Lamelový výměník tepla, vyznačený tím, že sestává z teplovodných lamel shodného provedení, samosvorně sestavených do jednoho celku, kde lamely jsou vytvořeny z plechu ohnutého do hákovitého tvaru a jejich průřez tvoří tři plošné části a dvě místa ohybu, z nichž vždy předcházející lamela je opřena koncem první části o první část následující lamely a následující lamela je opřena v místě ohybu o druhou část předcházející lamely a v místě ohybu je opřena o třetí část předcházející lamely a tímto se vytvoří dva oddělené trubicovité prostory, tepelně propojené spojené společnými teplovodnými lamelami, které tvoří žebrování trubicovitých prostor.

Description

Vynález se týká výměníku tepla z lamel určeného pro hospodaření odpadním teplem odcházejícím například při větrání vytápěných prostor, při spalování ušlechtilých paliv a z technologických procesů.

Dosud známé lamelové výměníky tepla jsou těžké, vyžadují pohon pohyblivých částí, jako například švédský Ljunglstrům. Jiné typy lamelových výměníků potřebují zpravidla nosné konstrukce, do kterých jsou lamely zabudovány nebo jsou vyráběny kombinací trubek a lamel pod názvem rekuperátory tepla, kde je přestup tepla brzděn nedokonalým stykem trubky a lamely. Další známé typy lamelových výměníků musí pracovat střídavě a tím jsou využívány pouze na 50 %. Při tom potřebují ještě další řídicí a přepínací mechanismus.

Výše uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje lamelový výměník tepla podle vynálezu, jehož podstatou je, že je sestavený z lamel shodného provedení, samosvorně sesazených do jednoho celku, kde lamely jsou vytvořeny z plechu ohnutého do hákovitého tvaru a jejich průřez tvoří tři části ploché a dvě místa ohybu. Lamely tvoří samonosný funkční celek tím, že vždy předcházející lamela je opřena koncem první části o první část následující lamely a následující lamela je opřena prvním místem ohybu o druhou část předcházející lamely a svým druhým místem ohybu o třetí část předcházející lamely a tímto se vytvoří nejméně dva oddě.lené trubicovité prostory, tepelně propojené společnými teplovodnými lamelami, které v sestaveném celku tvoří stejnoměrné vyžebrováni oddělených trubioovitých prostor.

Takto zhotovený výměník tepla může pracovat plynule bez přerušení a tím účelně využívá vynaložené náklady.

Na přiloženém výkrese je na obr. 1 příčný pohled na sestavení teplovodných lamel do výměníkové jednotky. Na obr. 2 je pohled na částečný řez jednoho způsobu zakončení samostatné výměníkové jednotky. Na obr. 3 je příčný řez dvou sousedních teplovodných lamel.

Na obr. 1 je navržena výměníková jednotka, jenž se vyznačuje snadnou vyrobítelností neb je sestavena za stejných teplovodných lamel 2> které jsou současně dílem funkčním i konstrukčním. Lamela 2 může být vyrobena ohýváním z rovných plechů požadovaných vlastností. Také může být dělena z předem zhotovených nekonečných profilů, případně může být vylisována z teplovodných plastických materiálů. Takto vyrobená výměníková jednotka dosahuje vysoké účinnosti přestupu tepla, které je zde předáváno všemi třemi způsoby: prouděním, vedením a sáláním. Vzhledem k přenášenému výkonu je takováto výměníková jednotka lehká a vzhledem k jednoduchosti výroby a montáže je také levná. Také se vyznačuje malou tepelnou setrvačností. Při sestavování výměníkové jednotky nejsou třeba žádné spojovací díly.

Lamely JI drží pohromadě samosvorně pružností materiálu. Předností takovéto výměníkové jednotky je malý prostupový odpor teplonosných látek a tím je možné jejich použití i v provozech s přirozeným tahem. Rovněž sériové nebo paralení řazení výměníkových jednotek je snadno možné a tím lze vyrobit výměníky s potřebným výkonem do předem určeného prostoru téměř na míru, což je výhodné u adaptací Ptávajících zařízení. Vhodná volba výchozího materiálu dává záruky dlouhé provozní životnosti pro různé, případně i agresivní teplonosné látky.

\

Podle obr. 2 je navržen způsob zakončení výměníkové jednotky vložené do vnějšího pláště 2, opatřené zakončovaoí manžetou 2^ P^ro vývod teplonosné látky z vnitřního trubicovitého prostoru 8 a vývody 4. napojené na trubicovité prostory 7_. Takto zakončenou výměníkovou jednotku lze samostatně, případně sériově napojit na potrubí teplonosných látek.

Na obr. 3 je v řezu znázorněna mechanika samosvornosti dvou sousedních lamel 2, vyznačeňá tím že teplovodně lamely 2 jsou vytvořeny z plechu ohnutého do hákovitého tvaru a jejich průřez tvoři tři plošné části 10, 11, lamela 2 je opřena koncem první části a dvě místa ohybu 23, 14, ^z nichž vždy předcházející 10 o první část 10 následující lamely 2 ^a následující lamela 2 je opřena v místě ohybu 13 o druhou část 11 předcházející lamely 2 ^{a v} místě ohybu 14 je opřena o třetí část 12 předcházející teplovodní lamely 2» takže vytvořené dva trubicovité prostory Q, ]_ jsou tepelně propojeny společnými teplovodnými lamelami 1, které tvoří žebrování trubicovitých prostor Q, Vzájemnou polohu sousedních lamel _1 spolehlivě zajistí prolis Q. Pro vyšší rozdílové tlaky teplonosných látek a pro lepší utěsnění oddělených trubi»^ covitých prostor Q, Ί_ je v místě styku ohybu 14 se sousední lamelou 1_ aplikováno těsnění 15 Těsnění 15 je voleno rovněž podle vlastností teplonosných látek a uvažováno je např. jako. samolepicí, případně lokálního nástřiku. V obou případech je těsnění 15 aplikováno na jednotlivých lamelách 1_ již před jejich montáží do výměníkové jednotky. U malých tlakových rozdílů teplonosných látek je těsnění 15 bezpředmětné. Zde je ale nutné dodržení hladkosti výchozího materiálu pro výrobu lamel JL.

Claims (3)

1. Lamelový výměník tepla vyznačený tím, že sestává z teplovodných lamel (1) shodného provedeni, samosvorně sestavených do jednoho celku, kde lamely (1) jsou vytvořeny z plechu ohnutého do hákovitého tvaru a jejich průřez tvoří tři plošné části (10, 11, 12) a dvě místa ohybu (13, 14), z nichž vidy předcházející lamela (1) je opřena koncem první části (10) o první část (10) následující lamely (1) a následující lamela (1) je opřena v místě ohybu (13) o druhou část (11) předcházející lamely (1) a v místě ohybu (14) je opřena o třetí část (12) předcházející lamely (1), takže vytvořené dva oddělené trubicovité prostory (6, 7) jsou tepelně propojeny společnými teplovodnými lamelami (1), které tvoří žebrování trubicovitých prostor (6, 7).

2. Lamelový výniěnik tepla podle bodu 1, vyznačený tím, že teplovodně lamely (1) jsou opatřeny prostřihy a prolisy (9) .

3. Lamelový výměník tepla podle bodů 1 a 2, vyznačený tím že pro lepši utěsnění oddělených trubicovitých prostor (6, 7) je opatřen těsněním (15), v místě ohybu (14).