CS255678B1 - Způsob rozkladu fosforečnanových skel - Google Patents

Abstract

Způsob rozkladu fosforečnanových skel, obsahujících ionty stříbra, vhodný ke zpětnému získávání stříbra z odpadů těchto skel, vzniklého při jejich opracováni a obvykle znečištěných olejovitými a pryskyřičnými látkami, je poměrně jednoduchý a levný, přičemž izolace stříbra z rozkladných produktů je snadno proveditelná, a to tak, že na sklo se působí látkou, obsahující halogenidové ionty X" rozpustnou ve vodě, případně fosforečnanem.boritým BPO^ a dále kyselinou fosforečnou H3PO4 nebo sírovou H2SO4 a vodou H2O v molárním,resp. iontovém poměru (X + BPO4) : Ag+ = 5 + 4,8, (H2SO4 + H3PO4) : PO3" = 3 + 2,5, (H2SO4 + + H3PO4) : H2O = 2 + 1,95, kde Ag+ a PO3” označuje obsah iontů stříbrných a fosforečnanových v rozkládaném skle.

Description

(54) Způsob rozkladu fosforečnanových skel

Způsob rozkladu fosforečnanových skel, obsahujících ionty stříbra, vhodný ke zpětnému získávání stříbra z odpadů těchto skel, vzniklého při jejich opracováni a obvykle znečištěných olejovitými a pryskyřičnými látkami, je poměrně jednoduchý a levný, přičemž izolace stříbra z rozkladných produktů je snadno proveditelná, a to tak, že na sklo se působí látkou, obsahující halogenidové ionty X rozpustnou ve vodě, případně fosforečnanem.boritým BPO^ a dále kyselinou fosforečnou H₃PO₄ nebo sírovou H₂SO₄ ^a vodou H2O v molárním,resp. iontovém poměru (X + BPO4) : Ag⁺ = 5 + 4,8, (H2SO₄ + H₃PO₄) : PO₃ = 3 + 2,5, (H₂SO₄ + + H₃PO₄) : H₂O = 2 + 1,95, kde Ag⁺ a

PO₃” označuje obsah iontů stříbrných a fosforečnanových v rozkládaném skle.

Vynález se týká způsobu rozkladu fosforečnanovýoh skel s obsahem stříbra, vhodného ke zpětnému získávání stříbra z odpadů skla.

Fosforečnanová respektive metafosfátová skla s obsahem iontů stříbrných Ag⁺ mají významné použití v dóžímétrii iontujícího záření. Jejich chemická stálost je však poněkud nižší než stálost obvyklých skel silikátových.

ť

Při úmyslném rozkladu uvedených skel, respektive jejich odpadů, prováděném za účelem získání stříbra, mohou však rozkladné produkty rozpuštěné v použitém činidle i ulpívající na povrchu skla silně zpomalovat rozkladné reakce. Leptání v samotné koncentrované kyselině sirové nebo fosforečné, za určitých okolností vhodné pro čištění povrchu větších kusů skla, je pro jemný odpad zpravidla nevhodné již proto, že bývá doprovázeno jeho slepováni.

Leptání ve vodných a zejména roztavených alkalických hydroxidech má opět za následek tvorbu jemného stříbra, které ulpívá na povrchu rozkládaného skla a na nečistotách, které toto sklo zpravidla provázejí. Také spotřeba alkalického hydroxidu nutného k úplnému rozložení skla je vysoká, protože při zvýšeném poměru obsahu fosforečnanovýoh iontů k iontům hydroxylovým v roztoku se rozklad skla zastavuje.

Uvedené nedostakty a obtíže odstraňuje způsob rozkladu fosforečnanovýoh skel obsahujících stříbrné ionty podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že na sklo se působí látkou obsahující halogenidové ionty X* rozpustnou ve vodě, případně fosforečnanem boritým BPO^, a dále kyselinou fosforečnou nebo sírovou H^SO^ a vodou v molárním, respektive iontovém poměru (X~ + BPO₄) : Ag⁺ =5+4,8 (H₂SO₄ + H₃PO₄) : P0₃ =3+2,5 (H₂SO₄ + H₃PO₄) : H₂0 = 2 + 1,95, kde Ag a P0₃ označuje obsah iontů stříbrných a fosforečnanovýoh v rozkládaném skle..

Uvedené poměry platí pro fosforečnanová skla s obvyklým obsahem fosforečnanu stříbrného

AgPO,, tj. v molárním rozmezí 2 až 10 i. Nad tento rozsah by bylo třeba přídavek BPO. vztaho^J 3- ⁴ vat k obsahu iontů P0₃ ve skle.

Fosforečnan boritý a/nebo chlorid stříbrný vznikajíc! při uvedeném relativně nízkém obsahu vody rozpouštěním skla v kyselině fosforečné nebo sírové obaluji částiče ještě nerozloženého skla a zabraňují tak jeho slepování. Proto může rozklad probíhat i za pokojové teploty.

Pokud sklo obsahuje borité ionty, vzniká fosforečnan boritý rozkladem skla, a proto přídavek této látky nebo halogenidových iontů může být zcela nízký k zamezení slepování . částic skla na počátku rozkladu. Doba a teplota rozkladu závisí na velikosti částic skla a koncentraci kyseliny fosforečné.

Způsob podle vynálezu lze velmi jednoduše a levně rozložit zbytky fosforečnanovýoh skel s obsahem stříbra, přičemž izolace stříbra z rozkladných produktů je rovněž snadno proveditelná.

Příklad 1

Odpad, obsahující 90 % skla o molární složení 47 % fosforečnanu hlinitého A1(PO₃>₃, % KPO₃, 25 % fosforečnanu stříbrného AgPOjS o zrnitosti pod 0,3 mm, a dále 10 * minerálního oleje a látek pryskyřičné povahy, byl rozkládán za použiti stejného hmotnostního množství 85 4 kyseliny fosforečné. Pokud nebyla vzniklá směs intenzívně míchána, docházelo k odmísenl skla na dně rozkládané nádoby, kde se její částice slepily v pevnou, prakticky nerozložitelnou vrstvu. K stejnému výsledku se došlo i při použiti odpadu, který byl předem extrahován benzinem.

Naproti tomu, jestliže byl podle vynálezu spolu s kyselinou fosforečnou přidán chlorid sodný v množství odpovídajícím 3 % hmotnosti použitého množství odpadu, nedocházelo k odmíse ni skla z reakční směsi ani 48 hodinách. Reakční směs byla poté zředěna 5 obj. díly vody a po usazení chloridu stříbrného AgCl a dalších nerozpustných zbytků byl čirý roztok odlit. Usazenina byla na filtru promyta 10% roztokem amoniaku a ze vzniklého amokoplexu stříbra, obsahujícího rovněž chloridové ionty, byl po přídavku kyseliny dusičné HN0₃ vysrážen čistý chlorid stříbrný. Jeho výtěžek odpovídal 97 Ϊ stříbra, obsaženého ve výchozím odpadu skla. Podobného výsledku bylo dosaženo, když chlorid sodný byl zaměněn za dvojnásobný hmotnostní přídavek fosforečnanu boritého BPO^.

Příklad 2

176 g rozemletého odpadu skla o molářním složení 28 % fosforečnanu lithného LiPO₃, 50 % fosforečnanu hlinitého A1(PO₃)₃, 4,4 i fosforečnanu stříbrného AgPOj a 17,6 % oxidu boritého Β₃Ο₃ byl rozkládán za použití čtyřnásobného hmotnostního množství 60 % kyseliny sírové E^SO^. Po smísení kyseliny a skelného odpadu pravidelně docházelo k nežádoucímu slepování částic odpadu, které v praxi omezovalo zpracování větších šarží odpadu, protože je nebylo možno v celém objemu rychle promísit.

Slepování bylo výraznější při vyšší koncentraci kyseliny, při nižší koncentraci trval rozklad neúměrně dlouhou dobu. V případě, že podle vynálezu byl odpad ještě před smísením s kyselinou sírovou dokonale promísen s 3 g fosforečnanu boritého BPO^, k .slepování nedocházelo a po 24 h zahřívání na 45 °C byl rozklad skla ukončen. Po zředění vodou na čtyřnásobný objem byl čirý roztok odlit a srážením jodidem sodným NaJ byl získán jodid stříbrný AgJ. Výtěžek jodidu stříbrného činil 98 % teoretického množství.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob rozkladu fosforečnanových skel, obsahujících stříbrné ionty, vyznačený tím, že na sklo se působí látkou ve vodě rozpustnou obsahující halogenidové ionty X a/nebo fosforečnanem boritým BPO^ a dále kyselinou fosforečnou H3PO4 nebo sírovou HgSO^ a vodou v molárním, respektive iontovém poměru (X^- + BPO₄) : Ag⁺ = 5' + 4,8, (H₂SO₄ + H₃PO₄) : Ρθ|~ = 3 + 2,5 a (H₂SO₄ + H₃PO₄) : H₂0 = 2 + 1,95, kde Ag⁺ označuje obsah iontů stříbrných a PO₃ obsah iontů fosforečnanových v rozkládaném skle.