CS254254B1 - Zapojení potrubí kontinuálního pneumatického odváděníroštového propadu ze vzduchové komory fluidního reaktoru - Google Patents

Abstract

Směs primárního vzduchu a roštového popradu, odebíraná bez uzávěru ze dna vzduchové skříně fluidního roštu, se zavádí do prostoru fluidního reaktoru nad fluidní vrstvou paliva, kde dohořívají spalitelné části roštového propadu a nosný vzduch přejímá částečně funkci vzduchu sekundárního. Směs se zavádí bud do uklidňovacího prostoru fluidního reaktoru, nebo v místě přívodu sekundárního vzduchu. Do přívodního potrubí může být vestavěn mísící kus, kterým se do směsi primárního vzduchu a popradu přiměšují částice úletu, odloučené ve výsypkách tahu kotle. Při odstavení topeniště slouží potrubí pro dopravu směsi jako odvětrávání vzduchové skříně, čímž se v ní zabrání shromažďování výbušných plynů.

Description

Vynález se týká zapojení potrubí kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu ze vzduchové komory fluidního reaktoru, při kterém se směs primárního vzduchu a roštového propadu odebírá ve dně vzduchové komory roštu. Jeho účelem je docílit vypálení spalitelných částí, obsažených v propadu a zabránění nežádoucího hoření nebo exploze ve vzduchové komoře.

Je známo zařízení k provádění způsobu pneumatické dopravy roštového propadu z fluidního reaktoru, při kterém se roštový propad smísí s fluidizačním vzduchem jako nosným médiem a dopraví se potrubím do odlučovače. Odtud se odloučené částice propadu vedou samospádem do popelové jímky v druhém ohnisku spalování. Do druhého ohniska spalování se též zavádí nefiltrovaný nosný vzduch jako část vzduchu sekundárního.

Nevýhoda popsaného zařízení spočívá v tom, že jako propad přijdou do vzduchové skříně mimo vypálenou škváru i částice ohřátého nebo ne zcela vypáleného paliva, které bez užitku padá z odlučovače do popelové jímky. Zařízeni je vřazením odlučovače komplikováno a mohou se v něm hromadit při odstavení kotle hořlavé plyny. Zařízení neposkytuje bezpečnou ochranu jako odvětrání vzduchové skříně při odstavení topeniště.

Uvedené nedostatky z větší části odstraňuje zapojení potrubí kontinuálního pneumatického odvádění.roštového propadu ze vzduchové komory fluidního reaktoru podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že potrubí .kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu je svým výstupem zaústěno do prostoru fluidního reaktoru nad fluidní vrstvu paliva.

Podle první ze dvou podstatných alternativ daných vedením způsobu spálovánl je potrubí kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu na výstupu zaústěno do uklidňovacího prostoru fluidního reaktoru.

Podle druhé alternativy je potrubí kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu na výstupu zaústěno do fluidního reaktoru nad uklidňovacím prostorem.

Posledním význakem je to, že mezi vstup a výstup potrubí kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu je vřazen alespoň jeden mísící kus, na jehož vstup je napojen svod úletu.

Hlavní výhodou zapojeni potrubí kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu podle vynálezu je možnost úplného vyhoření spalitelných částic roštového propadu, at již je zaváděn do uklidňovacího prostoru, nebo v místě přívodu sekundárního vzduchu nad uklidňovacím prostorem.

První zapojení poskytuje svojí malou dopravní výškou záruku dopravy i větších částí; mimo to je výhodný pro případ, kdy směsi primárního vzduchu a roštového propadu se zároveň použije k odsávání a dopravě úletu z výsypek dalších tahů kotle.

Druhý způsob zavádění v místě přívodu sekundárního vzduchu je ze stanoviska spalování výhodnější, je však energeticky o něco náročnější.

Průchodem směsi primárního vzduchu a roštového propadu mísícím kusem se ejekčním účinkem přisává úlet z kotlového tahu, jehož případný nedopal dohoří a je odveden spolu s popelem.

Tím odpadá zvláštní dopravní zařízení úletu do popelové svodky.

Příklad zapojení potrubí kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu podle vynálezu bude dále popsán a zobrazen na připojeném výkrese, kde obr. 1 představuje svislý řez osou parního kotle s dvoustupňovým fluidním ohništěm, jehož roštový propad se zavádí do uklidňovacího prostoru fluidního reaktoru. Na obr. 2 je znázorněn stejný řez kotlem, avšak roštový propad se zavádí do fluidního reaktoru v místě přívodu sekundárního vzduchu nad uklidňovacím prostorem, a obr. 3 představuje stejný řez kotlem, kde se roštový propad zavádí do uklidňovacího prostoru stejně jako na obr. 1, ale na jeho cestě se do něho v mísícím kuse přiměšují částice úletu z výsypek tahu kotle.

Parní kotel podle obr. 1 se skládá z fluidního reaktoru který se nad fluidní vrstvou paliva nálevkovitě rozšiřuje a tvoří uklidňovací prostor 3, který se nahoře opět zužuje do přestupního hrdla £, do kterého jsou zavedeny trysky 5. sekundárního vzduchu. Pod fluidním roštem _6 je vytvořena vzduchová komora Ί_ s kuželovým dnem, v jehož nejnižším místě kolmo dolů je napojeno potrubí _8 pro odvod směsi primárního vzduchu a roštového propadu.

Potrubí je zaústěno do uklidňovacího prostoru 2 poblíže hladiny fluidní vrstvy 2.

Nad přestupním hrdlem je vytvořena spalovací komora 9_, do které je krátkým vodorovným tahem Π)., ve kterém je umístěn přehřívák 11 páry, spojena se sestupným tahem 12. Pod vodorovným tahem 10 je umístěna horní výsypka 13 a pod sestupným tahem 12 dolní výsypka 14.

Primární spalovací vzduch ve vzduchové komoře 7_ o tlaku potřebném k fluidizaci proudí jednak fluidním roštem £ do reaktoru 1^, jednak něuzavirazelným ústím do potrubí j3, přičemž sebou strhává Částice roštového propadu. Tato směs proudí vzhůru a.zavádí se do uklidňovacího prostoru L kde spalitelné látky dohoří ve vznosu a tuhé zbytky jsou odváděny spolu s popelem. Potrubí slouží při odstavení fluidního ohniště zároveň jako odvětrání vzduchové skříně T_.

Kotel na obr. 2 je vytvořen stejně jako na obr. 1, jenom potrubí £ je zavedeno do fluidního reaktoru nad uklidňovacím prostorem 3, tj. v místě přívodu sekundárního vzduchu mezi tryskami jL

Potrubí 8. pro odvod směsi primárního vzduchu a roštového propadu je na obr. 3 opět zavedeno do uklidňovacího prostoru L ve své horní větvi je však do něj napojen mísící kus 15, do kterého je svodem 16 přiváděn úlet, odloučený v horní výsypce 13 a spodním svodem 17 úlet z dolní výsypky 14. Ejekčním účinkem proudu směsi primárního vzduchu a roštového propadu je úlet s obou výsypek 13 a 14 přisát a dopraví se do uklidňovacího prostoru .3 fluidního reaktoru .1. Případný nedopal v něm dohoří a odvádí se popelovou výpustí. Podle tvaru kotle a umístění svodek může být úlet spolu s roštovým propadem zaveden do fluidního reaktoru 1_ v místě přívodu sekundárního vzduchu, podobně jako je znázorněno na obr. 2.

PŘEDMĚT VYNALEZU

Claims (4)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   1. Zapojení potrubí kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu ze vzduchové komory fluidního reaktoru s fluidní vrstvou paliva, nad kterou uklidňovací prostor a spalovací komora, které je na vstupu napojeno na nejnižší místo dna vzduchové komory, vyznačující se tím, že potrubí (8) kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu je svým výstupem zaústěno do prostoru fluidního reaktoru (1) nad fluidní vrstvu (2) paliva.
2. 2. Zapojení potrubí podle bodu 1, vyznačující se tím, že na výstupu je potrubí (8) kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu zaústěno do uklidňovacího prostoru (3) fluidního reaktoru (1).
3. 3. Zapojení potrubí podle bodu 1, vyznačující se tím, že na výstupu je potrubí (8) kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu zaústěno do fluidního reaktoru (1) nad uklidňovacím prostorem (3).
4. 4. Zapojení potrubí podle bodu 1 až 3 vyznačující se tím, že mezi vstup a výstup potrubí (8) kontinuálního pneumatického odvádění roštového propadu je vřazen alespoň jeden mísící kus (15), na jehož vstup napojen svod (16, 17) úletu.

   3 výkresy