CS248698B1

CS248698B1 - Způsob zpracováni heterogenních odpadů, zejména z podlahovin

Info

Publication number: CS248698B1
Application number: CS851599A
Authority: CS
Inventors: Kvetoslav Koutny; Jaroslav Haspica; Nadezda Kadlecova; Vladimir Sevela; Albin Slezacek
Original assignee: Kvetoslav Koutny; Jaroslav Haspica; Nadezda Kadlecova; Vladimir Sevela; Albin Slezacek
Priority date: 1985-03-07
Filing date: 1985-03-07
Publication date: 1987-02-12

Abstract

Účelem řešeni je umožnit využiti vý robních odpadů z podlahovin a materiálů podobného charakteru při dodrženi základních požadavků, jako je jednoduchost procesu, nenáročnost na energii a investice a současně dostatečná kvalita získaného regenerátu. Tohoto účelu se dosahuje postupem, při němž odpad vznikající při výrobě uvedených materiálů se bezprostředně po ořezáni okraje separuje při teplotě 30 až 100 °C, s výhodou 80 °C, v místě spojovací termoplastické mezivrstvy, s využitím tepelné energie materiálu zbývající po předchozích výrobních operacích, a oddělena plastová složka se dále zpraoovává. Výhodné je získávat regenerát přímo ve výrobním závodě deslntegraci oddělené plástové složky v nožovém mlýně se sítem o průměru ok 3 mm.

Description

Vynález ředí způsob regenerace heterogenních odpadů, zejména z podlahovin, ale i jinýeh vrstvených plošných materiálů, které sestávají z jednoduché nebo složené plastové vrstvy, spojovací termoplastické mezivrstvy a textilní podložky.

Při zpracování heterogenních odpadů obsahujících plasty, ai už v kombinaci s jakýmikoliv materiály, se jedná téměř vždy o separaci jednotlivých složek, a to jak ve smyslu zrušení adheze mezi plastem a druhou složkou, tak ve smyslu následujícího roztřídění heterogenní směsi na složku plastovou a složky ostatní. Toto oddělení, případně vyčištění složek,není snadnou záležitostí a často vyžaduje velký podíl jak živé, tak i zhmotnělé práce* Přesto je nutno zpracování odpadů postupně zavádět, a to především ze stále naléhavějších důvodů ekologických. Přitom ekonomická stránka procesu stoji samozřejmě v popředí zájmu zpracovatelů*

Dosud známé postupy jsou většinou založeny na separaci po předchozí dezintegraci na malé částice, kdy dezintegrace způsobí zrušení adheze a následující vytřídění složek se pak provádí např* pneumaticky nebo v kapalném prostředí s využitím rozdílné specifické hmotnosti jednotlivých složek* Tyto postupy jsou však energeticky dosti náročné, vyžadují speciální zařízení (investice) a v neposlední řadě je lze označit i jako prostorově náročné*

Jiná postupy používají k oddělení plastu od podložky rozpouštědla, zahrnují tedy převedení plastu do roztoku, odfiltrování roztoku, vysrážení plastu a zpětné získávání rozpouštědla* Zde je pak kladen důraz na zdravotní nezávadnost, hospodárnost a efektivnost procesu* Tato hlediska jsou respektována u postupu

- 2 248 898 podle US patentu 3 624 009 : celý systém je uzavřený, ztráty rozpouštědel minimální a dosahovaná čistota odděleného plastu je prakticky 100 %. Při dodržení věech požadavků se však postup stává náročným jak energeticky, tak na zařízení·

Vedle popsaných způsobů jsou známy některé další principy, jako je dělení seříznutím - štípání, prostým mechanickým stržením a pod· U odpadů, kde tlouěika kolísá, jako jsou ořezy vznikající při výrobě podlahovin, je dělení seříznutím velmi problematické a druhý z uvedených způsobů - prosté mechanické stržení nelze u podlahovin vůbec provádět·

Odpady, vznikající při výrobě podlahové krytiny ořezáváním na jednotnou šířku hotového výrobku, jsou vzhledem ke své obtížné zpracovatelnosti dosud likvidovány spalováním nebo deponováním· Nevhodnost obou způsobů, zejména z hlediska ekologického, je zřejmá·

Uvedené nevýhody dosud známých způsobů regenerace heterogenních odpadů, zejména z podlahovin, ale i jiných vrstvených plošných materiálů sestávajících z jednoduché nebo složené plastové vrstvy, spojovací termoplastické mezivrstvy a textilní podložky, jsou odstraněny u způsobu regenerace těchto materiálů podle vynálezu· Podstata vynálezu spočívá v tom, že odpad vznikající při výrobě se bezprostředně po ořezání okrajů separuje při teplotě 30 až 100 °C, s výhodou 80 °C, v místě spojovací termoplastické mezivrstvy, s využitím tepelné energie materiálu zbývají cí po předchozích výrobních operacích, a oddělená plastová složka se dále zpracovává. Způsob regenerace podle vynálezu je vhodné provádět přímo ve výrobním závodě desintegrací oddělené plastové složky v nožovém mlýně na částice, které projdou sítem o průměru ok 3 mm·

Způsob regenerace podle vynálezu lze provádět u materiálů, u nichž mechanická pevnost obou separovaných vrstev při teplotě separace je zřetelně vyšší než adheze mezi vrstvami při této teplotě· To znamená, že vlivem takového namáhání při delaminaci nedojde k potrhání např· plastové vrstvy, ale pouze k separaci vrstev· Tato podmínka je dobře splněna u podlahovin a materiálů

- 3 248 898 podobného charakteru, jak dokládají následující tabulky: Tabulka I - podlavina Izolit - separovatelnost

teplota síla kpKj rušení $1/1 o mm/ x^	20	40	60	80	100
textilní podložka	X	38,66	31,26	24,86	20,30
plastová vrstva	X	84,50	57,46	23,34	12,90
adheze vrstev	X	7,34	3,26	1,06	0,36

Poznámka: x) - nelze separovat

Tabulka II - podlahovina Esterolit - separovatelnost

^X. teplo tí ?Q/ síla k po^x. rušení ^x^ $í/10 mm/ ^x.	20	40	60	— 80	100
textilní podložka	89,86	91,66	92,26	76,34	53,60
plastová vrstva	127,66	91,00	56,74	26,00	12,74
adheze vrstev	'5,16	6,66	3,14	1,16	0,56

Z uvedených tabulek I, II je zřejmé, že mechanická pevnost separovaných vrstev je ve srovnání s adhezi vrstev nejméně 5x vyšší i při nižších teplotách, S vyššími teplotami se adheze snižuje rychleji než pevnost vrstev, takže poměr pevnosti a adheze vzrůstá až na 25-násobek, u Izolitu pak téměř na 40-násobek· Lze tedy říci, že separace způsobem podle vynálezu je u těchto materiálů velmi dobře uskutečnitelná· Podobně je možno vyhodnotit další materiály analogického charakteru. (Pro srovnání adheze a mechanické pevnosti byla uvažována vždy pevnost té z obou vrstev, která při dané teplotě vykazovala nižší hodnotu·)

- 4 248 698

Důležitým předpokladem dalšího úspěšného zpracování získaného plastu je vysoká čistota separované vrstvy, tedy co nejmenší obsah vláken v této vrstvě. Tento faktor závisí na teplotě separace, jak ukazuje následující tabulka:

Tabulka 111 - čistota separace

tejo^ota obsah vláken jfyj	20	40	60	80	100
Izolit	X	12,14	3,37	0,74	0,47
Esterolit	0,30	0,25	0,10	0	0

Poznámky: x) - nelze separovat obsah vláken ΛΖ- v separované plastové vrstvě - stanoveno extračně

Oddělená plastová vrstva se seká na kratěí úseky a dále se zpracovává drcením na nožových mlýnech na regeiwát, který ee přidává k primární surovině. Nejvýhodnějším řešením je zpracováni výrobního odpadu na regenerát přímo na místě výskytu systémem by line, jak je to známo např. ze vstřikoven· Ušetří se tim náklady na dopravu a skladování.

Získaný regenerát je velmi kvalitní - je připraven z vý·» robního odpadu, tedy čerstvého a neopotřebeného materiálu, a má vysokou čistotu - obsah vláken nepřesahuje 1 %· Tyto skutečnosti umožňují přidávat regenerát k primární surovině pro výrobu středové fólie podlahoviny v koncentraci až 50 % bez potíží·

Praktické prováděni způsobu regenerace podle vynálezu je popsáno v následujících příkladech·

Příklad 1

Izolační podlahovina Izolit po termoplastickém spojení náělapné vrstvy, středové fólie, spojovací vrstvy a textilní podložky byla vedena stabilizačním tunelem a ořezávána na jed

- 5 248 898 notnou šířku. Ořezané okraje o teplotě cca 30 °C byly ohřívány na teplotu 60 °G a systémem separačních válců děleny na plastovou vrstvu, tvořenou nášlápnou a střední vrstvou, a textilní podložku s nánosem spojovací vrstvy. Vlivem relativně nízké teploty docházelo k vytrhávání částí spojovací vrstvy- a vláken z textilní podložky. Přesto byla separace provedena; síla potřebná k oddělení vrstev činila 3,26 N/10 mm (viz tab. I). Obsah vláken v získané polyvinylchloridové vrstvě byl 3,37 % (viz tab. III).

K výrobě regenerátu byl použit nožový mlýn se sítem o průměru ok 3 mm. Vzhledem k nižší čistotě byl regenerát válcován s primární směsí v hmotnostním poměru 3:7 do středové fólie podlahoviny Izolit.

Příklad 2

Ořezané okraje podlahoviny Izolit o teplotě 30 °C byly zahřátý v teplovzdušné sušárně na 80 °C a podrobeny separaci v soustavě separačních válců. Oddělení vrstev nastalo velmi snadno - silou 1,06 N/10 mm (viz tab. I) - a rovněž čistota obou složek byla velmi dobrá - obsah vláken v plastové vrstvě činil 0,74 % (viz tab. III). Ze separové plastové vrstvy byl získán regenerát stejně jako v příkladě 1. Vzhledem k vysoké čistotě byl regenerát zpracován s primární směsí v hmotnostním poměru 1:1.

Příklad 3

Podlahovina Esterolit po projetí stabilizačním tunelem a před ochlazením na válcích měla teplotu cca 30 °C. Ořezané okraje byly bez dodatečného ohřevu úspěšně separovány. Síla potřebná k oddělení činila 9 N/10 mm a čistota získané plastové vrstvy byla velmi vysoká - obsah vláken 0,28 %. Tep^lota před ochlazením postačuje u tohoto typu podlahoviny ke snadnému provedení separace. Další zpracování je stejné jako v příkladu 2.

Claims

1» Způsob regenerace heterogenních odpadů, zejména z podlahovin, ale i jiných vrstvených plošných materiálů, sestávajících z jednoduché nebo složené plastové vrstvy, spojovací termoplastické mezivrstvy a textilní podložky, vyznačený tím, že odpad vznikající při výrobě těchto materiálů se bezprostředně po ořezání okrajů separuje při teplotě 30 až 100 °C, s výhodou 80 °C, v místě spojovací termoplastické mezivrstvy, s využitím tepelné energie materiálu zbývající po předchozích výrobních operacích, a oddělená plastová složka se dále zpracovává.

2. Způsob regenerace heterogenních odpadů podle bodu 1, vyznačený tím, že regenerát se získává přímo ve výrobním závodě dezintegrací oddělené plastové složky v nožovém mlýně se sítem o průměru ok 3 mm.