CS244154B1 - Suchá půda hutnických ohřívacích pecí - Google Patents

Abstract

ftešení ee týká skladby suché půdy v hlubinných pecích, v nichž jsou ohřívány hlavně ingoty. Suchá p&da hutnických ohřívacíoh pecí, zejména hlubinných pro ohřev ocelových ingotů nebo odlitků je tvořena ze dvou vrstev, z nichž spodní tvoří 10 až 50 cm drtě dolomitického vápence nebo dolomitu nebo vápence s velikostí zrna od 2 do 63 mm a vrchní vrstvy 1 až 20 om koksu o velikosti zrna od 1 do 40 mm, uložená v místě stavění ingotů nebo odlitků.

Description

Vynález se týká skladby suché půdy v hlubinných pecích, v nichž jsou ohřívány hlavně ingoty.

Hlubinné ohřívací pece pro ohřev ingotů nebo odlitků před jejich následným válcováním,případně tvářením za tepla,pracují s tekutou neb suchou půdou.

Dno hlubinné pece pro udržení suché půdy je pokryto vrstvou granulované látky, na kterou se usazují ingoty nebo odlitky. Tato látka musí mít vysoký bod měknutí, aby se při teplotách ohřevu nestávala plastickou a nedocházelo k tvorbě škraloupů na nasypané vrstvě granulované látky nebo slitků na půdě pece. Při ohřevu ingotů dochází k jejich opálu, zejména jejich hlavových částí a hran, u uklidněných ocelí též izolací a vzniku komplexních sloučenin železa a nekovů, které mají nižší tepelný ekvivalent tání než základní kov ocelového ingotu nebo odlitku, jež stékají k patě ingotů a na násyp pecní půdy, kde tvoří strusku. Násyp v hlubinné peci se musí,kromě zmíněné žárupevnosti, chovat také chemicky neutrálně k tekutým sloučeninám oxidů železa, neboť v opačném případě by došlo ke vzniku strusek s nižším bodem tání a nebezpečí tvorby slitků na půdě dna pece, jež v provozních podmínkách se nedají odstranit. Z hlediska požadovaných vlastností v

se velmi dotře osvědčil koks o změní až do 40 mm, který se ve vrstvě až okolo 50 cm rozprostírá na dno hlubinné pece. Při teplotách pro ohřev ingotů nébo odlitků v hlubinné peci se vyznačuje dostatečně nízkou plasticitou, nespéká se, umožňuje mechanické vybírání povrchových spečenců strusky a periodické čištění pece - vyhrnování popele. S používáním koksu v hlubinných pecích jsou spojeny i určité nevýhody. Popel po vyhoření koksu má vysoký obsah kysličníku křemičitého, čímž se zvyšuje nebezpečí tvorby slitků na dnu pece a poškozování její vyzdívky. Koks svým určením

- 2 244 154 je vysoce ušlechtilé a hodnotné palivo, které v atmosféře hlubinných pecí trvale a v celá vrstvě neúčelně vyhořívá, čímž se snižuje jeho vrstva, která pro sázení ingotů musí být doplňována.

Mimo to uhlík z koksu v.pecní atmosféře reaguje s vyhřívaným kovem ingotů nebo odlitků á způsobuje nauhličování ocele, zejména jejich patních Částí, což má nežádoucí dopad na kvalitu a výtěžek, zejména u ušlechtilých nízkouhlíkatých a hlubokotažných ocelí.

Problematiku udržování suché půdy v hlubinných pecích, nenauhličování kovu a náhradu koksu řeší sice drtě z dolomitického vápence,dolomitu nebo vápence, ale při jejich používání vzniká nový složitý problém v tom, že granule drtě, které ulpívají na patách ingotů, jsou v prostoru blokoven neb slabingů zdrojem tvorby vápenatých nebo vápenatohořečnatých hydroxidů a výparů, které nepříznivě ovlivňují pracovní prostředí.

Uvedené nedostatky odstraňuje suchá půda hutnických ohřívacích pecí, zejména hlubinných pecí pro ohřev ocelových ingotů neb odlitků podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že sestává ze spodní vrstvy 10 až 50 cm drtě dolomitického vápence nebo dolomitu nebo vápence s velikostí zrna od 2 do 63 mm a vrchní vrstvy 1 až 20 cm koksu o velikosti zrna od 1 do 40 mm, uložené v místě stavění ingotů neb odlitků.

Výhody suché půdy podle vynálezu spočívají především v tom, že dochází k výraznému omezení vyhořívání a ztrát koksu, který se v hutnických - hlubinných pecích používá k neenergetickým účelům,, čímž podle vynálezu dojde ke značným úsporám tohoto ušlechtilého a vysoce hodnotného paliva a materiálového zdroje, dále k tomu, že náhradou koksu se zamezí nebo podstatně omezí nauhličování oceli,hlavně patních částí ingotů nebo odlitků a také omezí množství exhalátů oxidů uhlíku do pracovního prostředí hutnických hlubinných pecí.

V příkladném provedení se vytváření suché půdy podle vynálezu provádí tak, že na vyzděné dno hlubinné pece se volně rozprostře přibližně 30 cm vrstva drtě kvalitního ostře tříděného dolomitického vápence a po jejím urovnání se překryje 5-10 cm vrstvou koksu s velikostí zrna 2 - 40 mm nebo podle druhé varianty sena urovnanou vrstvu drtě kvalitního ostře tříděného do- 3 244 154 lomitického vápence umístí 5-15 cm vrstva koksu s velikostí zrna 2-40 mm bezprostředně do míst sázení ingotů v obou případech proto, aby nedocházelo k nalepování dolomickovápenaté drtě na paty ingotů,tím k nežádoucí tvorbě vápenatohořečnatých hydroxidů a výparu. Spodní vrstva drtě z dolomitického vápence dokáže stejně jako koks zachycovat tekuté slitky z ingotů a vytvořené spečence mechanizovaným způsobem vybírat_fstejně tak periodicky čistit půdy hlubinných pecí.

Claims (1)

1. Suchá půda hutnických ohřívacích pecí, zejména hlubinných pecí pro ohřev ocelových ingotů nebo odlitků, vyznačená tím, že sestává ze spodní vrstvy 10 až 50 cm drtě dolomitického vápence nebo dolomitu nebo vápence s velikostí zrna od 2 do 63 mm a vrchní vrstvy 1 až 20 cm koksu o velikosti zrna od 1 do 40 mm_z uložené v místě stavění ingotů neb odlitků·