CS244116B2 - Method of knitting and knitting frame for application of this method - Google Patents

Description

VyMlez se iýCÁ způsobu pletení na . okrouhlém pletacím stroji, zejména způsobu pletení punčoch nebo ponožek na dvouválcovém okrouhlém pletacím strooi, který plete pstu vratnými pohyby jehelního válce s který je opatřen nejméně jedním vodič im nti; způsob podle vynálezu je využitelný i na jedtooválcových okrouhlých pletacích strojích s nejméně jedním vodiče nti.

Je znám způsob pletení punčoch s vačkovou patou na okrouhlém pletacím stroji s jehelním válcem, vyfcconvaaicím vratné pohrty, ⁶ a nejméně dvěma přívody příze, z nichž z jednoho se hit přivádí na první oblouk pletacích jehel a z delších přívodů se nt přivádí na druhý oblouk jehel jehelního váLce. Druhý oblouk jehel překrývá první oblouk v oblasti střední čáti pletené paty a plete se skupina oček v jedno tlivých řadách předem určeným sledem přiváděných nti střídavě s pletením následujících skupin řad oček při vratném pohybu jehelního válce.

Př pletení punčochy s vačkovou patou na okrouhlém pletacím strooi s nejméně t^í^e^mi přívody nti se nejprve přivádí e zaplétá první ПЛ z prvního přívodu na prvním oblouku jehel při prvním zdvihu vratného otáčivého jehelního válce pro vytvoření první dílčí řady oček, načež se přivádí a zaplétá druhá Π-t z druhého přívodu na druhém oblouku jehel v průběhu prvního zdvihu vratného otáčivého pohybu jehelního’ válce pro vytvoření druhé dílčí řady oček. V delší fázi se přivádí a zaplétá třetí Ш z třetího přívodu ne třetím oblouku jehel v průběhu prvního zdvihu vretiého otáčivého pohybu pro vytvoření třetí dílčí řady oček, při čímž první a druhé konce dílčí řady oček vytvářejí střední čáat paty, která je vzdálena od obou koncových bodů paty. První dílčí řada probíhá od jednoho konce pety do střední části e částečně překrývá druhou dílčí řadu, zatímco třetí dílčí řady probíhají od opačného konce paty do střední čáti a částečně překrýv^í druhou dílčí řadu. Tento sled operací ae stále opakuje e postupně se zvětšují délky jednotlivých dílčích zdvihů a př zužová^:í paty se zase délky dílčích zdvihů zkractu!.

Toto známé řešení je zamUřeno jen ne určitý druh vačkové paty, pro který je třeba poměrně složité úpravy pletacího stroje a poměrně velkého počtu pomocných platin a a nimi souuisbIícící zámků.

Nedostatky známých řešení jsou odstraněny způsobem pletení hladkých a oboouícních úpletů na dvouválcovém okrouhlém pletacím sttrooi, opatřezém radiálně posuvným platiram, umístěným na spodním jehelním válci a opatřenými nosy pro zachycení pletraových oček, jehož podstata spočívá v tom, že zet^eho^i^<^:í platiny se stahuí a potom se opět vrace j a očka právě pletené řady se vytilá^ejí ne horní podpěrné ploěe platin, přičmž očka předchozí řady jsou zavěšena na spodní podpěrné ploěe platin, přičmž na platiny se působí pružným pří tikem pro odhazování hladkých a stooUícπích smrček.

Způsob podle vynálezu se provádí na okrouhlém dvouválcovém pletacím strooi, opatřeném dvěma jehelním viáci, otočným kolem své osy vratným otáčivými prstencovou soustavou vtájších radiálně posuvných platin a nosem, odtahové cím prostředky pro odtahování platin radiálním, směrem od středu jehelních válců e vratným prostředky pro vracení platin radiálním směrem ke středu jehelních válců, přičemž podle vynálezu je okrouhLý pletací a troj ostřen také ústrojím pro ovládání vratného posuvu platin v předstihu před úplrýfa stažením jehel a pro uložení oček na zadní čássi ^ι^Ι^π.

Pletací stroj je podle výhodného konkrétního provedení vynálezu opatřen nejméně dvěma přívody nti, přičmž s.kižťýfa přivodím nti je sdružen Jeden oblouk jehel ne jehelním válci a oblouky jehel, sdružené s přívody, následnicím ze sebou, jsou úhlově vzájemně přesazeny a částečně se vzájmně překrýval.

Podle dalšího konkrétního provedení vynálezu jsou pletiry uloženy v platioovém věnci, sdruženém s jedním z jehelních válců, přičemž pletiry jsou v záběru s pružným prostředkem pro jejich stlačování v radiálním směru ke středu jehelního válce.

Okrouhlý pletací stroj podle vynálezu mlže být opatřen oboustrannými jehlami, společnými pro oba jehelní válce, nebo mlže být každý válec opatřen samostatnými jehlami.

Podle ještě jitáho konkrétního provedení vynálezu jsou ovládiBcí prostředky stroje opatřeny pevnou zámkovou drahou pro stahovací platiny, jejichž alespoň část zámků je opatřena úkosem pro umooněmí omezeného naklonění stahovacích platin směrem k jinému jehelnímu válci. .

Pletací stroj je dále opatřen prostředky pro přidržování nti uvvútř dvou vzájmně protilehlých válců, vnějším přívodem niti, prostředky pro posouvání vnějších vodičů niti v postatě tangenciálním směrem, prostředky pro pokládání niti a ústrojím pro oddělování niti.

Řešením pletacího stroje podle vynálezu je odstraněna dosud.se často vytající závada, spočívaaicí v častém zachycování nti, vedené kolem poslední jehly předchozího oblouku jehel, dalšími pracovními prostředky, zejména nosem platiny. U stroje podle vynálezu tedy není nutno používat pomocrých platin, které jsou nezbytné u jiiých dosud známých strojů tohoto typu.

Příklady postupu pletení způsobem podle vynálezu a provedení okrouhlého dvouválcového pletacího stroje podle vytálezu jsou zobrazeny ne výkresech, kde znázorní obr. 1 exonometrický pohled na jehly e platiry okrouhlého pletacího stroje, obr. 2 e 3 axonometrický pohled ne dvě pracovní fáze okrouhlého pletacího stroje, obr. 4 e 6 na soustavu pracovních zámků, obr. 5 axonornetrický pohled ne platinu s jehlou, obr. 7, 7A, 7B rozvinuté pohledy na zámkovou dráhu, obklopuúící jehelní válec, jejíž zámky ovládají stahovací platiny, přičemž dráhy pohybu součástí jsou převedeny ne přímkové dráhy e navíc je zde zobrazen — boční pohled na některé platiny e soustavu protilehlých selektorů s pří stannými oboustrannými jehlami, obr. 8, 9 e 10 znázorňiujl axoniomerlcké pohledy ne jednotlivé pohledy na jednotlivé fáze procesu pletení, obr. 11 znázorňuje podélný řez osovou rovinou pracovní oblastí standardním dvouválcovým strojem ve zvětšeném mmřítku a obr. 12, 13, 14 podobný osový řez jako na obor. 11 strojem podle vynálezu, na obor. 15 je detail z obr. 14 a obr. 16, 17 a 18 znázorňují v rozvinutém pohledu, v osovém pohledu a v osovém řezu ústrojí pro přivádění a přidržování niti.

U běžného dvouválcového pletacího stroje je poloha vodicí destičky taková, že její rovině je uložena přímo nad platinami a je v postatě souměrně uložena vzhledem k oběma jehelním válcům. Tato poloha má přes svoje určité výhody pro přívod nití také nevýhody zejména tehdy, jestliže se jehelní válec pohybuje vratiými pohyby a kdy otáčení válce pokračuje teprve tehdy, ež segment jehel, vybíraných pro pletení paty, se dostane před vodič niti. Nit Je potom unášena poslední jehlou 8 dostává se do pohybu po kruhové dráze, přičemž jak je dobře známo, dochází k tomu, že úhel vytvořený ntí a sevřený s rovinou proloženou platinami je velmi malý a stále se zmennuje v průběhu delšího posuvu bodu dotyku nti a jehly směrem od vodicí destičky pro přívod . nti. Je také dobře známo, že střední část přívodní obbaati obsahuje platiny, které jsou ve své nejkro jnějŠí radiálně vysunuté poloze, přičemž tyto platily se vracejí ke středu teprve tehdy, 8ž se Již jehly stáhly. Protože, jak již bylo řečeno, se úhel, který svírá hit s rovinou proloženou platinami) stále zmernuue, dochází často k tomu, že nit je zachycena nosy některých platin a je taže^^z^^ v prostoru mezi platinami a stvoly jehel, které jsou -vysouvány vzhůru . mimo pracovní oblast (obr. 1). Tato skutečnost má, jak dobře známo, často za následek poškození niti a obtíže při jejím uvolňování uvolňovacími prostředky.

kolem kritického místa

U jednoválcových strojů s jedním vodičem nti k těmto závadám nedoctází, 'protože u těchto strojů je vodič niti umístěn ve vyšší úrovni než platiny. Nt s platinami svírá větší úhel a tedy pouze poslední jedna nebo dvě platiny, následnicí za poslední jehlou, mohou zachytit nit po přechodu poslední jehly z oblouku jehel, které předtím ' přešly

244110

Tyto závady, vyskytující se u strojů s větším - počtem přívodů, vedly k vyřešení různých zařízení, přičemž zejména pro dvouválcové okrouhlé stroje byly ' vyvinuty tak zvané pomocné platiny, které pomáhaly zvednout nit nad úroveň nosů platin v oblasti vyřazených jehel, aby'se tak zabránilo poškození nti.

Vyyález řeší tento problém bez-použití pomocných platin β jiných zvedacích ústrojí, aby se zjednodušila konstrukce stroje vyloučením těchto pomocrých platin a aby se také vyloučilo používání kluzátek s bočními kolénky pro ovládání pomocných platin.

U dvouválcových okrouhlých pletacích strojů se řešení podle vynálezu projevuje výhodné také tím, ie umooiňije přizpůsobení platin pro jiný ú£el, než pro které byly používány ' u dosud známých strojů. Řešení podle vynálezu dokonce umožňuje pouuití platin uložených v drážkách vnějšího talíře místo vnitřního, uložených ne vnější stroně jehelního válce při pouuití u jednoválcového stroje.

Vnjjší platizy mj:í kromě jiného následnicí výhody, jejich údržba je velmi jednoduchá, protože se mnohem snadiěji demoonuuí, mohou být kontrolovány s větší přesnoosí, protože jejich ovládací kolénka jsou rozmístěné ne větším poloměru, a konečně mohou být pružně zatěžována a tlačena ve směru ke střředu pružnými prvky, což má, jak znáno výhody pro převyšování s^ček.

Výhody tohoto systému uspořádání platin by se však moohLy snadno ztratit, jestliže by se současně použilo pomocrých platin, které potřebují pro své ovládání mnohem složitější prostředky· ·

Řešení podle vynálezu je výhodně aplikováno, na okrouhlé, jednoválcové nebo dvouváTcové stroje, ostřené více než jedním vodičem nLti při stříasvém pohybu, a zejména pro stroje pletoucí v olUaalti každého vodiče dílčí řadou jehel petu úpletu, tj. pro stroje, u kterých je při pletení pety v činnosti jen část jehel na segmentu. P4 způsobu pletení, při kterém je v určitém časovém intervalu v činnosti jen dílčí řada jehel, výškově přesazených oproti ostatním, je možno dosáhnout při vratném pohybu jehelního válce většího počtu přívbdů niti, než je tomu u tradičních systémů, z toho ovšem také vyplývají větší nároky ne chránění nosů stahovacích platin.

- Základní princip vynálezu spočívá v tom, že smyčky úpletu se tvoří nad nosy platin, když se již platiny alespoň částečně vrátily v radiálním směru ke středu.

Vratný pohyb' platin, se uskutečňuje zejména v prostoru uzávěru přívodu niti e jakmile je část dráhy, kterou opotily platiny, volná, začínají jehly provádět část svého sestupného pohybu takovým způsobem, aby stáhly již vytvořené smyčky na svých stvolech směrem dolů, kde by se smyčky dostaly ne nosy platin. Vratný pohyb platin se uskutečňuje v určitém předstihu před normálním pohybem u dosavadních strojů z toho důvodu, že dosáhnouli háčky jehel a tím také n>ti úrovně platin, platiny by působily na háčky Jehel. ¹

Rovina, ve které probíhá pletení, je tedy přesunuta do úrovně zadních částí nosů platin, které svooi funkci při svém radiálním pohybu ke středu stroje a působí .

přiom na smyčky tvořené v předchozí řadě.

Jestliže v dalěí fázi jehly opět stoupa*, aby odhadly smyčky ⁸ otevřeného jazýčku, přechází přidržovací funkce pro přidržování smyček ne nosy platin, přičemž výsledek toho je snaha posledně vytvořených smrček ОгП! se zvadat, avšak zůztárají přidržovány sm^^čkami předchozí řady, které jsou v záběru s pletinami (obr. 2) v takovém uspořádaní, aby se zcSís^I normální odhoz.

j Zatímco stroj pracuje vratnými pohyby, projevuje se výhoda řešení podle vynalezu, ‘ vyp^lývaaicí ze skutečnost, ž· platiny se - v okamžiku, kdy s· jich dotkly Ziíí stahované ' jehlaN, již přesunuly ke středu, takže konec Nti, která je vedena z poslední jehly a uvažuje se o jejím vedení k voliči Nti, není zachycována nosem platiny následující ze touto poslední jehlou ani dalšími platbami (obr. 3). Je-li konec Nti uložen na nos platiny, nemůže být již zachycen nosy jiných platin. Koncový úsek Nti za poslední jehlou, ze ktezého ae ' má vytvořit s^čke, je tažen ve směru otáčení jehelního válce, dokud jehelní válec nedosáhne m*tvé polohy, přičtmž bit vždy zůstává nad nosy platin.

Uvedené výhody způsobu podle vynálezu se projevijí u jednoválcových i dvouuvicových strojů, ale měly by být omezeny na jeden přívod dvouválcového pletacího stroje, opia třeného několika přívody běžného typu, přičmž v tomto případě se uvažuje s tím, -že výhody spočívvaící v tom, že nit odtahovaná z poslední jehly není při vytváření smrtek zachycována nosy platin, se projevují u niti prvního přívodu, jestliže poslední jehle patří druhému přívodu atd.

Zřízení podle vynálezu je opatřeno dvěma přívody A, В (obr. 4) v typickém provedení pro - - jednoválcové a dvouválcové stroje, jejichž jehelní válce se potylbuií v tomto schématu ve směru X, pate úpletu se plete obloukem h jeheel' zobrazeným v rozvinutém pohledu. V tomto rozvinutém h jehel s výstupní pohledu je vyznačena první jehle N. poslední jehla Nu tohoto oblouku profil Pp platin.

Jestliže celý oblouk — jehel přejde před první přívod £ Nti, poslední jehla Nu uloží smyčku na zadní část nosu platiny, přičemž ke stennému jevu dojde na konci Nti, která probíhá od poslední jehly Nu k vodiči Nti, přiLte^mž tento konec niti je tažen poslední jehlou Nu. jakmile se jehelní válec dostane do otáčivého pohybu. JakNle potom přejde poslední jehla Nu před druhým přivodím В niti, smyčka úpletu, která je vytvořena na prvním přívodu A e od něhož je veden konec - Nti prvního přívodu A, je stažena dolů v průběhu první fáze stahovacího platiny (obr. 5).

pohybu poslední jehly Nu & je převedena na nižší rovinu kdy před druhým přívodlem В se začne platina zatahovat nos následiuících platin konec Nti, vedené *d prvního

V důsledku toho v okamžiku, ke středu, zactytí nos platiny a přívodu A, což má důsledky, uvedené v předchozí část.!· Konec Nti, vedené od druhého přívodu В, je na druhé straně stehován s jehel ne nosy platin a z toho důvodu nedochází k poškození Nti.

Obraaí-li se směr otáčení jehelního válce a jeho pohyb se zastavuje v protiehhéém mrtvém bodě, pak se naopak dostává do popsané - kritické situace nit přiváděná od druhého •rřívodu В.

Tímto řešením tedy není možno vylc^učt poiužtí pomocných platin u dvouválcových strojů jirých pomocxých ' ústrojí u jednoválcových strojů.

S tímto řešením bude porovnán jiný systém podle obr. 6, pouužtelný pro jednoválcové dvouv&Lcové pletací stroje. U tohoto řešení je oblouk jehel, určených pro pletení paty probílhaící od první jehly Ni k poslední jehle Nu, rozdělen na dva segmenty,- z nichž první probíhá od první jehly Ni k jehle Ns a druhý segment probíhá od jehly No k jehle

Μ- První segment spolupracuje s druhým přivodím В niti a druhý segment mezi jehlami Na-Nu s prvním přívcdiem A Nti; u tohoto řešení se používá stejného počtu jehlových segmentů jako je počet vodičů Nti.

' - Střední úeek mezi jehlami No-N. který tvoří přesah dvou segmentů, spolupracuje tedy xs - oběma přívody A, £ niti.

Zařízení je - opatřeno přísuuAými ovládacími prostředky, v tomto případě trojúhelníkovými --- t^; tg, tg, uspořádaným. ve dvou úrovních pro volbu segmentů mezi jehlami Ni-Ns a jehlami Kq-Nu. jak již bylo uvedeno, a odpoovdeaícíN řadami pracovních zámků pro zvedání jehel.

Příkladný postup pletení vačkové paty dílčím řadem, jehel je v dalčí části popsán s vyUtitm systému podle patentového spisu Sp. st. a. č. 3 650 126.

DHežitou čitelností pro řečení podle vynálezu je skutečnost, že jehelní válec se zastavuje v mrtvém bodě, jakmie (obr. 6) poslední Jehle Nu * podle předchozího uspořádiání přivede konec nm, zachycený na této poslední jehle N1» do kritCcké situace, v uspořádání podle vynálezu mt nepřichází vůbec do kritCcké situace. Nt v tomto případě neklesá pod ditt^jí pro vytváření smrček, příslušející druhému přívodu B, pokud se nedostává do nuceného ' e řízeného stahovacího pohybu. Proto smyčka * poslední jehly Nu. vytvořená na prvním přívodu A, nepřichází dolů do prostoru vytvořeného pro platiny druhého přívodu B a také konec nti, vyclhzející z prvního přívodu A nti, není zachycován nosy platin.

Stejná příznivá situace vzniká po obrácení směru otáčivého pohybu» kdy se jehelní válec zastaví v protieehéém mrtvém bodě. Stejné výhody se také * projevuí * u strojů se dvěma nebo více přívody, které vydtíveaí řečení podle vynálezu.

Jestli Že jsou segmenty jehel, určených pro pletení v obbess.tL rázných přívodů, uspořádány stupňovtě, jak je naznačeno na obr. 6_z doctézí vždy k tomu, íe koncové jehly každé sekce nejsou pracovním jehlam v následuuící sekci nebo v delčích sekcích, takže výsledkem toho je, že všechny koncové niti se dostávvjí do uložení kolem nosů platin a nemohou být proto poškozeny i v případě, že stroj-není opatřen pomociým pístním.

N£*Obr. 7 je zobrazena dvojitá soustava spodních a horních zámků, které jsou určeny pro ovládání příslušných selektorů 51 . 53 (obr. 7B), které střídavě zebíiraí s obousstranným jehlam 55. Obr. 7A znázorňuje přímkové rozvinutí kruhové dráhy radiálních platin _r. 57. spluprrcuuících s jehlam 55 * ž úsek 59 této dráhy je ^Užíván pro radiální přesuv platin 57 z polohy 57A do polohy 57B při rotačním pohybu jehelního válce ve směru čipky f* a proti dostřednému působení prstencových pružin 61. obbk.opticích platiny 57.

V detailu konstrukčního provede ní na obr. 11 je zobrazena část stroje, zahirnuí cí spodiní jehelní válec 63. horní jehelní válec 65. radiální platinové kolo 67. uchycené ve spodní části spodního jehelního válce 63 a prstenec 69 pracovních zámků, umístěný vedle platniového kola 67. pro ovládání platin 57. Dalčí části stroje jsou popsány v následujícím popisu.

Způsob vytváření obrácených smyček je podobný způsobu tvoření přímých s^ek, popsanému již v předchozí části při objasňování příkladů z obr. 7 až 10.

Vratné oboustranné jehly 53. 77, uložené v obrácené poloze, jsou po opičtění zámku 71 ovládajícího tvoření smrček, stahovány dolů a přicházejí nejprve do úrovně 1, ve které se tvoří smčlqp, a potem do odhozové úrovně χ,/přčemž tento jejich pohyb je ovládán první čássi-ljA zámku 73. Tato stahovací fáze se u^lk^tLečňuJe v časovém intervalu, když jsou platiny ve své radiální poloze bezprostředně u vn.třního prostoru válce, tj. v poloze 57A. kolem níž se přímé jehly stále ječtě zv<eůaaí naho aru. Po provedení odhozu z obrácených jehel, tj. po jejich stlačení do úrovně χ, se opět částečně zvednou pomocí zámku 75. Platiny jsou stále ječtě uvnitř v poloze 57A e jsou zachyceny ze platnové očko předváleční řady i, jak * je znázorněno ns obr. β. V této poloze zameeiuje platina χχ posledním vytvořewýfa smyčkám u, aby sledovaly pohyb jehel při jejich částečném stahován. Meeitím posledně vytvořené platnové smrčky χ jsou umstěny nad nosy aktivních platin χχ v rovině, proložené horním, olorai 257 platin XJ.

V náieoujcí fázi jsou smrčky 1 zachyceny nosem 157 aktivní platiny χχ. Tato operace probíhá ná^edovně. Pomocí zámku 69 a opět působením prstencové pružiny '*61_ jsou platiny tlačeny ke středu proti působení prstencové pružiny 61 z polohy 57A do polohy 57B a dáLe od středu a podélné osy vá.ee. ’ f

Na oblouku, na kterém jsou platiny 57 umístěny se svými nosy umístěnými za obvodem c, jehel (tento obvod c je v rozvinutém pohledu znázorněn na obr. 7A), jsou obrácené Jehly 53-55 staženy zámkem 75 ze zvednuté polohy do původní odhozené úrovně pomocí druhé klesající Části 73B zámku 73. průběhu tohoto krátkého stahovacího pohybu~jsou smyčky и., které jsou uloženy na stvolech jehel, unášeny dolů (obr. 9) a unášejí odpovídající smyčky t poslední řady do drovně spodní roviny 357 platin 57. Tyto smyčky se přemistují dolů stejným způsobem jako odpovídající smyčky přímých jehel z prvního příkladu provedení, ve kterém jsou přímými jehlami jehly 55, 51.

Stejný snižovací efekt и smyček pro jejich přemístění do úrovně spodní roviny 357 platin může být dosažen také pomocí jiným způsobem pomocí tvarovacích zámků 73. zejména redukcí části 7ЗА e odříznutím zámku 73 podél čárkované čáry 73C, takže jehly dosáhnou úrovně z_t v této úrovni z se jehly odpojí, po dosedění úrovně z se pohybují, dokud se nestřetnou s klesající částí 73B zámku 73, která je přiměje к pohybu směrem dolů, dmkud neodhodí smyčky v oblasti, ve které jsou již umístěny platiny 57 ve své vnější poloze 57B. V tomto případě je stahovací pohyb jehel účinnější než v předchozím případě, protože průchod Špičky jazýčku jehly smyčkou, která je právě odhazována, je nucený a přináší vgtší stahovací působení.

V další následující fázi se působí opět na platiny, aby se pohybovaly radiálně směrem ke středu takovým způsobem, aby jejich nosy 157 zachytily posledně vytvořené smyčky χ, dostředný pohyb je vyvoláván prstencovou pružinou 61 .

Potom se obrácené jehly zvedají působením zámků 79 (obr. 7). Jejich jazýčky jsou udržovány v otevřené poloze odpovídajícími kluzátky 51 spodního Jehelního válce 63. dokud je jazýček kryt krycím zámkem 81 (obr.11), a potom pokračují podle normálního průběhu pro vytváření smyček.

Při tomto postupu dosedají smyčky jt obrácených smyčkových platin na spodní okraj 1 57A nosu 157 platiny 57. jak je patrno z obr. 10 v případě obrácených jehel 22, 55» pohybujících se nahoru.

Posledně vytvořené smyčky £ jehel se zvedají společně s jehlami a s otáčivým zvedacím pohybem jazýčků, které zachytí přiváděnou nit f, v této fázi již ochranný zámek 81 pro krytí jazýčků byl mimo činnost. Opětný stoupavý pohyb smyček и je zamezen tím, Že dvě sousední posledně vytvořené platinové smyčky _t jsou drženy spodním okrajem 157A nosů .1 57 pletin 57.

Je proto zřejmé, že na, rozdíl od známých strojů je odhozová rovina obrácených smyček na aktivních platinách spodního jehelního válce namísto na odhezovacích platinách 85. umístěných ne horním jehelním válci (obr. 11 a 12). Odhazovscími platinami 83 se tedy stávají jehly a spodní část 1 bp horního jehelního válce může mít tvar, zobrazený na obr. 13.

Belší výhodou řešení podle vynálezu je možno spatřovst v tom, že jelikož je možno nosy 157 platin zachycovat platinové smyčky jek přímé, tek i obrácené, Je možno odhezovat celá lícní očka pouze pomocí pletin 57 spodního jehelního válce 62, které jsou pružně zetíženy prstencovou pružinou 61 stejně jako и známých systémů. U způsobu podle vynálezu odpadá použití tradičních prostředků pro napínání úpletu.

Obrácené jehly po přejití po skloněné Části 73B zámku a při sledování dráhy, tvoření smyček zvednou zámky 79 a jsou přivedeny do úrovně, ve které je umožněno jazýčkům zachytit .přiváděnou nit f s dostatečnou bezpečnostní rezervou. V této situaci jsou poslední smyčky u. jehel 53 , 55 umístěny ne stvolech těchto jehel ze jazýčky 55L, které mají sněhu otočit se směrem dolů a uzavřít se, jak je zobrazeno na obr. 10 и smyčky и jehel 53-55.

Uzavření jazýčků 55L se však nemůže uskutečnit, dokud jsou jazýčky přidržovány krycím zámkem 81 (obr. 13).

· ч t

Odpovídající smyčky £ platin 57 (obr. 10) jsou zachyceny nosy 157 platin 57 a udržovány dole. /zájemná poloha jehel e platin je taková, aby se jehlové smyčky poněkud napínaly mezi zapni polohou jazýčku e stvolem. V této poloze je výhodné, jestliže v období, kdy jsou jazýčky jehel uvolněny op krycího zámku 81 . se platiny uvoom, aby se mohly zvedat tahem smyček i, unášených zvedacími jehlami 53-55. Toho je dosaženo umožněním mírného natáčení platin 57 směrem nahoru, aby se uvó1OL1o zmíněné předpěěí, platiny 57 se tak dostanou do polohy 57X /obr. 14), přičemž platinový zámek 69A je opatřen mírným úkosem Ó9B. aby se platiny 57 mohly mrně netočit nahoru do polohy 57X působením pletnnových smyček, - zachycených za nosy - 157 platin 57.

Deaěí znaky vynálezu spočívají v návrhu prvků pro tvorbu s^ček.

Jak již bylo řečeno, spodní platiny 57 zajišťují všechny nezbytné funkce pro tvorbu · obrácených smyček kromě zejištvíáoí tvorby přímých s^ček, z toho důvodu jsou horní odhazovecí pletlny 85 (obr. - 12) vynechány, jek je patrno z příkladů na obr. 13 e 14. Ne rozdíl od známých strojů tedy zůstává u - zařízení podle vynálezu volná mezera mezi oběma jehelními válci*.To poskytuje možnost odstranit pří vodní nit ne konci pracovního cyklu z vnitřního prostoru ohraničeného válci e udržovat ji v odstupu podobným způsobem, jaký ge vyskytuje u j€dnvválcvíých strojů.

To-je výhodné z různých důvodů. Zejména to poskytuje možnoot udržovat nit zvednutou na začátku pracovního cyklu, kdy jsou jehly prázdné, aniž by bylo nutno se uchylovat k tradičnímu foukacímu systému udržování niti v odstupu od dráhy jehel, přičemž řešení poskytuje také moonoot sevření a držení nti, přičemž prvky sloužící k tomuto účelu jsou umstěny uvňtř válců.

Všechny tyto výhody se ještě výrazněji projevují u dvouválcových strojů, které jsou podobně jako v těchto případech opa třeny vnějšími platiraim., protože umítování přídržných svěrek mimo válce by bylo mnohem obtížněěěí, protože značná část prostoru je zabrána kolem 67 pro pletiny 57 s platOno^ými zámky £2.

Mož^noOt udržovat nit uvn.tř jehelních válců však platí pouze pro případ, kdy je u každého přívodu jedna nit, avšak řešení je možno vyuužt pro jednoduché stroje, kde - mhŽe být adekvátní přívod n.ti.

Výhodným může být také kombinované uspořádán, při kterém je uvdtř válce udržována pouze hlavní spodní nit pro každý přívod, zatímco další niti pro vyztužení úpletu e párání mohou být umístěny na vnější střené.

Pro vyloučení nití uvnntř válců bylo vyvinuto řešení, zobrazené ne obr. 16 ež 18 e obsalhiuící některé rozdíly ve srovnání s jαpnvíálcovými stroji. Základní rozdíl spočívá v tom, že pro zamezení zachycemí nti jehlami jsou vodiče niti pohyblivé nikoliv ve svisém^ směru naBonu, ale v tangenciálním směru, který je shodný se směrem otáčení jehel. Jek je patrno z obr. 16, jestliže je vodič 91 nti zvedán z polohy 91A do polohy 91B. nit F^ dosedá z dosahu háčků jehel. Z pohledů ne obr. 17 a 18 je patino* že nit F^, která se uvoimla z háčků jehel, zůstává spojena s poslední jehlou 255. která ji drží, a přichází do styku se zuby rotační kruhové pily 93. podobné jeko jsou běžně ne trhu e které jsou používány u jαPnoválcoíých pletacích strojů. Nit F„ je potom odříznuta břieem 95 a udržována v potřebné poloze odsávací hubicí 97 , umetenou uvnitř jehelního válce.

Je samoszřejmé, že příklady proved een, zobrazené na těchto výkresech, znázoiňuuí jen základní praktické provedení stroje podle vynálezu, přičemž řešení může být v praktickém provedení dále ob^l^iň^^^iáno, aniž by přitom bylo mimo rozsah vynálezu, vyjádřený v předmětu vymálezu. .

Claims (5)

1. Způsob pletení hladkých e oboulícních úpletů na dvouválcovém okrouhlím pletacím stroji s horním & spodním jehelním .válcem, s jehlami, pracovními platinami a radiálně posuvnými platinami, rozmístěnými kolem spodního jehelního válce a opatřeným: nosy pro zachycování oček, horními podpěrnými okraji a spodními podpěrnými okraji pro podepření oček, probíhajícími mezi nosem a koncem radiálně posuvných platin, vyznačující se tím, že radiální pletiny se odtahují radiálně směrem od spodního jehelního válce a všechny jehly pro pletení hladkých a lícních oček se stáhnou spolu s očky do stanovené výšky, ve které mohou být očka zachycena nosy vracejících se radiálních platin, načež se radiální platiny vracejí radiálním směrem ke spodnímu jehelnímu válci působením prstencové pružiny, přičemž nosem rediálníoh platin se provede odhoz jak hladkých, tak i lícních oček a očka právě pletené řady se vytvářejí ne horním podpěrném okraji platin za. nosem, zatímco očka předchozí rady oček jsou podepřena na spodním podpěrném okraji radiálních platin mezi jejich nosem a koncem.

2. Pletací stroj k provádění způsobu podle bodu 1, opatřený dvěma jehelními válci, otočnými vratnými otáčivými pohyby kolem své osy, prstencovou soustavou vnějších radiálních posuvných platin s nosem, uloženou ve vnějším platinovém věnci, a ovládacím ústrojím pro ovládání jehel a platin, vyznačující se tím, že radiální platinový věnec (67) je umístěn kolem spodního jehelního válce (o3) a je opatřen zámlky pr~ odtahování radiálních platin (57) radiálně od spodního jehelního válce (63).

3. Pletací stroj podle bodu 2, vyznačující se tím, že kolem všech radiálních platin (57) je uložena prstencová pružina (61) pro vyvozování radiálně směrem ke spodnímu jehelnímu válci (o3) působící síly.

4. Pletací stroj podle bodů 2 a 3, vyznačující se tím, že nad prstencovou soustavou radiálních platin (57) jsoy umístěny dva vodiče (91) niti pro přívod niti mezi horní jehelní válec (65) a spodní jehelní válec (63) , pohyblivé tangenciálně vůči jehelním válcům (63, 65) a sdružené s příslušným obloukem jehel ( 53, 55), umístěným proti nim, přičemž každý oblouk jehel (53, 55) je přesazen vůči sousednímu oblouku sousedního přívodu niti a část oblouků jehel (53, 55) se vzájemně překrývá.

5. Pletací stroj podle bodu 2, vyznačující se tím, že pracovní zámky radiálního věnce (o7) jsou opatřeny úkosem (69B) pro umožnění omezeného naklonění radiálních platin (57) směrem k hornímu jehelnímu válci (65).