CS242005B1 - Method of shed formation in warp threads for weft pick during weaving and device for application of this method - Google Patents

Description

a zařízení pro provádění tohoto způsobu

Způsob vytváření prošlupu spočívá v tom, že osnovní nit se strhává tekutinou protékající ve štěrbinové mezeře, jíž osnovní nit prochází napříč ke tkací rovině z přívodu ležícího na jedné straně tkací roviny do vývodu na opačné straně této roviny, přičemž směr tohoto průtoku tekutiny se periodicky mění. Zařízení spočívá v tom, že do prošlupních vybrání v prošlupních lamelách (2, 3) vyúsťují kanálky (23, 33) a sice v první prošlupní lamele (2) první kanálek (23) spojený s jednou z napájecích dutin první prošlupní lamely (2), například s druhou napájecí dutinou (22), a ve druhé prošlupní lamele (3) téže dvojice pak vyúsťuje druhý kanálek (33) spojený s jednou z napájecích dutin druhé prošlupní lamely. (3) například se třetí napájecí dutinou (31), přičemž napájecí dutiny (21, 22, 31, 32) jsou napojeny na vývody (12, 13) dvoufázového fluidického alternátoru, například první vývod (12) fluidického alternátoru je spojen se třetí napájecí dutinou (31) a druhý vývod (13) fluidického alternátoru je spojen se druhou napájecí dutinou (22).

CM

4 2005

Vynález se týká jednak způsobu, jímž se při tkaní vytváří v 'osnovních nitích prostup pro prohoz útku, jednak zařízení k provádění tohoto způsobu, tj. prošlupní ústrojí tkalcovského stavu. U všech dosud vyráběných tkalcovských stavů se prošlup vytváří mechanicky, součástkami které vykonávají potřebný pohyb nad a pod tkací rovinu a unášejí s sebou osnovní nit. Základní otázkou dalšího vývoje procesu tkaní je zvyšování produktivity tím, že se zvětší rychlost jednotlivých prováděných operací. Jestliže však součástky působící na nit mají konat, jako je tomu při vytváření prošlupu, vratný translační pohyb, jsou další možnosti zvyšování rychlosti velmi omezeny. Na překonání setrvačných sil je nutné pak vynakládat neúměrně velký výkon, součástky jsou působícími silami značně namáhány a dochází k jejich rychlému opotřebování. Celé ústrojí je pak také generátorem hluku a vibrací, což vede ke zhoršení pracovního prostředí pro obsluhu stroje.

Uspořádáním podle popisu československého autorské!» osvědčení č. 194 334 bylo vyřešeno odstranění mechanických součástek vyvozujících pohyb osnovních nití při vytváření prošlupu. Podle tohoto vynálezu se potřebný pohyb osnovních nití dosahuje účinkem tekutiny — kapaliny nebo plynu — vytékající z prošlupních trysek a dopadající na niti jako tekutinový proud. Prakticky se však ukázala potíž v tom, že nebyl dořešen odtok tekutiny. Předpokládalo se, že tekutina po výtoku z prošlupní trysky a působení na osnovní nit bude proudit z prostoru, kde se vytvořil prošlup zejména okénky v oddělovacích lamelách, která ve svém úhrnu vytvářejí prohozní kanál pro prohoz útku. Ukázalo se však, že při tomto proudění do prohozního kanálu má tekutina nevyhnutelně tendenci unášet s sebou i vychyíovanou osnovní nit. Ovšem toto vychýlení osnovní niti do prohozního kanálu je krajně nežádoucí. Je zapotřebí, aby osnovní nit zůstávala v rovině svého vychylovacího pohybu.

Problém je řešen způsobem vytváření prošlupu v osnovních nitích pro prohoz útku při tkaní podle tohoto vynálezu, jehož podstatou je, že osnovní nit se vychyluje z tkací roviny strháváním tekutinou, která protéká ve štěrbinové mezeře napříč ke tkací rovině z přívodu ležícího na jedné straně tkací roviny do vývodu ležícího na opačné straně této roviny, přičemž směr tohoto průtoku tekutiny se periodicky mění.

Zejména je účelné použít k provádění tohoto způsobu zařízení tvořené svazkem na sebe naskládaných a spolu spojených lamel v němž vždy dělicí lamela od sebe odděluje dvě sousední dvojice prošlupních lamel jež jsou rozmístěny vzhledem ke tkací rovině tak, že jedna lamela z dvojice je na jedné straně a druhá lamela pak na druhé straně tkací roviny, přičemž v prošlupních lamelách na straně přivrácené ke tkací rovině je vytvořeno prošlupní vybrání pro pohyb osnovní niti a toto prošlupní vybrání dosahuje až k prohoznímu kanálu pro prohoz útku, vytvořenému v celém svazku lamel, kde podstata vynálezu spočívá v tom, že do prošlupních vybrání v prošlupních lamelách vyúsťují kanálky, a sice v první prošlupní lamele první kanálek spojený s jednou z napájecích dutin první prošlupní lamely a ve druhé prošlupní lamele téže dvojice pak vyúsťuje druhý kanálek spojený s jednou z napájecích dutin druhé prošlupní lamely, přičemž napájecí dutiny jsou napojeny na vývody dvoufázového fluidického alternátoru, například první vývod do něhož je vyvedena první fáze střídavého průtoku z fluidického alternátoru je spojen se třetí napájecí dutinou s níž je spojen druhý kanálek a druhý vývod do něhož je vyvedena druhá fáze střídavého průtoku z fluidického alternátoru je spojen se druhou napájecí dutinou s níž je v první prošlupní lamele spojen první kanálek.

Zvláště vhodné je uspořádání, při kterém fluidický alternátor je tvořen dvojčinným lineárním pístovým motorem, v němž první vývod je napojen na dutinu válce po jedné straně pístu kdežto druhý vývod je napojen na dutinu válce na druhé straně pístu, přičemž píst je spojen s mechanismem pro vyvození střídavého pohybu, například klikovým mechanismem.

Popřípadě může též být vhodné provést zařízení tak, že fluidický alternátor bude tvořen dvojicí proti sobě umístěných ejektorů a tryskami napojenými napájecím přívodem na napájecí zdroj pracovní tekutiny, s výstupy difusorů .napojenými na ústrojí k periodickému uzavírání průtoku, jakým je například rotační šoupátko, přičemž první vývod je napojen na sekundární přívod do první směšovací trubice, kdežto druhý vývod je obdobně připojen na sekundární přívod do druhé směšovací trubice.

Protože tentokrát tekutina, vychylující osnovní nit z tkací roviny, nevytéká prohozním kanálem, ale protéká štěrbinou mezi dělicími lamelami z kanálku na jedné straně do kanálku na protilehlé straně, nemůže docházet k tomu, že by osnovní nit byla nežádoucím způsobem strhávána do prohozního kanálu, kde by docházelo· k její interferencí s prohazovaným útkem a vůbec by byl prošlup nepravidelně vytvořen. Na druhé straně se dosahují všechny výhody fluidického vytváření prošlupů, tedy to, že odpadají mechanické součástky a jejich setrvačnost bránící dosažení vyšší opakovači frekvence, nemůže dojít k zadření nebo zaseknutí pohybující se součástky, odpadá podstatná část hluku, zejména odpadá hluk dosedajících pohyblivých součástek, a sníží se hladina vibrací, což umožňuje montovat tkalcovský stav na menší a levnější základy. Vynálezem je současně řešeno ústrojí vytvářející potřebný střídavý průtok s pe242005 riodicky se měnícím smyslem proudění.

Na připojeném výkrese je znázorněn příklad provedení zařízení podle tohoto vynálezu, přičemž na obr. 1 je v řezu kolmém ke tkací rovině, vedeném prošlupními lamelami, znázorněno ústrojí vytvářející vlastní prošlup, přičemž ve spodní části téhož obrázku je ve zmenšeném měřítku znázorněno napojené ústrojí ke generaci střídavého průtoku, tedy hydraulický či pneumatický — souhrnně fluidický — alternátor. Na obr. 2 je pak nakresleno alternativní možné provedení tentokrát již jen samotného fluidického alternátoru, který je v tomto případě pasivní, tj. nepotřebuje ke své funkci napojení na zdroj pracovní tekutiny — jako to vyžaduje provedení z obr.

1.

V příkladu provedení z obr. 1 je z osnovních nití 1, přiváděných vodorovně směrem odleva doprava, vytvářena tkanina 7, a sice tak, že osnovní nit 1 se vychýlí z tkací roviny — která je v naznačeném případě vodorovná — tak, že při prohozu útkové niti prohozním okénkem 51 projde například útek nad osnovní nití. V následující fázi tkaní se osnovní nit 1 potom vychýlí na druhou stranu, a tak dojde k provázání nití osnovních s útkovými. Pro jednoduchost se předpokládá, že půjde o tkaní nejjednodušší vazby plátnové — samozřejmě, že princip vynálezu lze rozšířit na tkaní složitějších vazeb. V takovém případě budou směry vychýlení z tkací roviny u sousedících osnovních nití opačné: bude-li tedy například na obr. 1 nakreslená osnovní nit 1 vychýlena dolů, pod tkací rovinu, pak dále následující sousední nit bude v téže pracovní fázi vychýlena nahoru, tedy nad tkací rovinu. Pro vychylování osnovní niti 1 jsou vytvořena prošlupní vybrání v prošlupních lamelách — prvé prošlupní lamele 2 nad tkací rovinou a druhé prošlupní lamele 3 pod tkací rovinou. Ze stran je dutina tohoto prošlupního vybrání uzavřena dělicí lamelou 4, z níž jt ovšem na obr. 1 patrná jen část, většina jí je zakryta prošlupními lamelami 2, 3. Na pravé straně je dělicí lamela zakončena konkávním obloukovitým vybráním, do něhož zapadá konvexní obloukovitý okraj přírazné třtiny 5. Přírazná třtina 5 je stejně tlustá jako dělicí lamela 4, takže dutina prošlupního vybrání v prošlupních lamelách 2', 3 je i vpravo uzavřena —· nanejvýše je přírazná třtina 5 o málo tenší, což umožňuje její přírazný pohyb bez velkého tření o prošlupní lamely 2, 3. V přírazné třtině 5 je vytvořeno prohozní okénko 51. Takováto okénka ve svém souhrnu vytvářejí prohozní kanál, jímž je prohazován zatkávaný útek. Prošlupní vybrání v prošlupních lamelách 2, 3 dosahují ovšem až k prohoznímu okénku 51. Prohozní okénko 51 je otevřeno do atmosféry výstupní štěrbinou 57, která ovšem je téměř vyplněna tkaninou 7. Je patrné, že čelo tkaniny 7 zasahuje až téměř na okraj prohozního okénka 51. Vždy po' každém prohozu útku dojde k pohybu přírazné třtiny 5 směrem na obrázku vpravo. Jde o pouze krátký pohyb o· délku prakticky rovnou průměru prohozního okénka 51. Tímto pohybem je právě zanesený útek přiražen k čelu tkaniny 7.

Vytvoření prošlupu se děje účinkem tekutiny, která protéká vertikálně, kolmo ke tkací rovině, mezerou mezi dělicími lamelami 4 prostorem vymezeným prošlupním vybráním. Na obr. 1 je právě naznačena situace, kdy osnovní nit 1 je vychylována dolů, pod tkací rovinu. Je to docíleno tak, že osnovní nit 1 strhává s sebou tekutina proudící z prvního kanálku 23 do druhého kanálku 33. Do prvního kanálku 23 je tekutina přiváděna ze druhé napájecí dutiny 22. Ta je tvořena kruhovými otvory vytvořenými ve všech lamelách — dělicích i prošlupních — celého svazku na sebe naskládaných lamel a tekutina do ní vstupuje na konci svazku. Zcela obdobně je druhý kanálek 33 napojen na třetí napájecí dutinu 31, stejně provedenou. Sacím účinkem, způsobeným odsáváním tekutiny přes druhý kanálek 33 do třetí napájecí dutiny 31 se osnovní nit 1 přisaje k okraji prošlupního vybrání ve druhé prošlupní lamele 3. V žádném případě nehrozí to, že by osnovní nit byla třeba jen částečně vychýlena do prohozního okénka 51. V prošlupních lamelách je více napájecích dutin — například v daném uspořádání pro tkaní plátnovou vazbou je v první prošlupní lamele 2 kromě druhé napájecí dutiny 22 také první napájecí dutina 21. Jako všechny napájecí dutiny, i tato' prochází samozřejmě i stejnolehlými otvory v dělicí lamele 4. V nakreslené první prošlupní lamele 2 však na první napájecí dutinu 21 napojen žádný kanálek. První napájecí dutina 21 spolu se čtvrtou napájecí dutinou 32 totiž slouží k vyvolání průtoku opačným směrem — ve fázi zachycené na obr. 1 tedy směrem vzhůru — v sousedícím prošlupním vybrání za dělicí lamelou 4. Čárkovaně jsiou na obr. 1 zachyceny kanálky, které slouží k průtoku do těchto napájecích dutin a z nich v sousedících prošlupních lamelách. Aby bylo dosaženo vystřídání směru pohybů v sousedících prošlupech, jsou první napájecí dutina 21 a druhá napájecí dutina 22 v první prošlupní lamele 2 připojeny na opačné fáze fluidického alternátoru. Toto připojení na alternátor je zachyceno čárkovanými spoji.

Fluidický alternátor ve spodní části obr. 1 je nakreslen v menším měřítku. V podstatě je tvořen dvojicí ejektorů s běžně provedenou tryskou 16a, 16b, směšovací trubicí 14a, 14b a difusorem 15a, 15b. Obě trysky, první tryska 16a i druhá tryska 16b, jsou připojeny napájecími přívody 11a, 11b na společný napájecí zdroj S. Jak z prvé trysky 16a tak ze druhé trysky 16b tedy vytéká tekutinový proud. Rozdíl je však v tom, že v nakresleném stavu je první di242005 fusor 15a otevřen do atmosféry, kdežto druhý difusor 15b je uzavřen rotačním šoupátkem 18. Zatímco tedy proud vytékající z první trysky 16a přisává do první směšovací trubice 14a tekutinu sekundárním přívodem, tedy z prvního vývodu 12, výtok ze druhého difusoru 15b je uzavřen, v sekundárním přívodu na této straně bude přetlak, jehož účinkem tekutina vytéká druhým vývodem 13. Jak se rotační šoupátko· 18 otáčí, jsou střídavě zavírány první difusor 15a a druhý difusor 15b a ve vývodech 12, 13 se střídá směr proudění. Důležité je, že výstupní průtoky mají vždy opačnou fázi: dochází-li k výtoku druhým vývodem 13, uplatňuje se sání v prvním vývodu 12 a naopak.

Na obr. 2 je jiná možnost uspořádání fluidického alternátoru. Jde o lineární pístový motor: výtok tekutiny druhým vývodem 13 za současného nasávání prvním vývodem 12 a naopak je zde vyvolán pohybem pístu 61 v utěsněném válci 82. Pohyb pístu je vyvolán schematicky naznačeným klikovým mechanismem. Výhodou zřejmě je, že odpadá nutnost napojení na napájecí zdroj S. Na druhé straně ovšem tento princip alternátoru s pasivním převodem potřebuje daleko větší mechanický příkon oproti příkonu potřebnému k pohonu rotačního šoupátka 18 při aktivním převodu na obr. 1. Je samozřejmé, že tento· mechanický pohon je na stavu synchronizován s pohonem prohozního ústrojí, přírazného ústrojí atd.

Předpokládá se uplatnění vynálezu v oboru textilních strojů, zejména v podniku vyrábějícím hydraulické nebo pneumatické tryskové stavy.

Claims (4)

1. PREDMET

   1. Způsob vytváření prošlupu v osnovních nitích pro prohoz útku při tkaní, vyznačující se tím, že se osnovní nit vychyluje z tkací roviny strháváním tekutinou protékající ve štěrbinové mezeře, jíž osnovní nit prochází, napříč ke tkací rovině z přívodu ležícího na jedné straně tkací roviny do vývodu na opačné straně této tkací roviny, přičemž směr tohoto průtoku tekutiny se periodicky mění.
2. 2. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, tvořené svazkem na sebe naskládaných a spolu spojených lamel, v němž vždy dělicí lamela od sebe odděluje dvě sousední dvojice prošlupních lamel, jež jsou rozmístěny vzhledem ke tkací rovině tak, že jedna lamela z dvojice je na jedné straně a druhá lamela pak na druhé straně tkací roviny, přičemž v prošlupních lamelách na straně přivrácené ke tkací rovině je vytvořeno prošlupní vybrání pro pohyb osnovní niti a toto prošlupní vybrání dosahuje až k prohoznímu kanálu pro prohoz útku, vytvořenému v celém svazku lamel, vyznačující se tím, že do prošlupních vybrání v prošlupních lamelách (2, 3) vyúsťují kanálky (23, 33), a sice v první prošlupní lamele (2) první kanálek (23) spojený s jednou z napájecích dutin první prošlupní lamely (2), například se druhou napájecí dutinou (22), a ve druhé prošlupní lamele (3) téže dvojice pak vyúsťuje druhý kanálek (33) spojený s jednou z napájecích dutin vynalezu druhé prošlupní lamely (3), například se třetí napájecí dutinou (31), přičemž napájecí dutiny (21, 22, 31, 32) jsou napojeny na vývody (12, 13) dvoufázového fluidického alternátoru, například první vývod (12) fluidického· alternátoru je spojen se třetí napájecí dutinou (31) a druhý vývod (13) fluidického alternátoru je spojen se druhou napájecí dutinou (22).
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačující se tím, že fluidický alternátor je tvořen dvojčinným lineárním pístovým motorem, v němž první vývod (12) je napojen na dutinu válce (62) po jedné straně pístu (61), kdežto druhý vývod (13) je napojen na dutinu válce (62J na druhé straně pístu (61), přičemž píst (31) je spojen s mechanismem, například klikovým, pro vyvození střídavého pohybu.
4. 4. Zařízení podle bodu 2 vyznačující se tím, že fluidický alternátor je tvořen dvojicí proti sobě umístěných ejektorů s tryskami (16a, 16b j napojenými napájecím přívodem (11a, 11b) na napájecí zdroj (S) pracovní tekutiny a s výstupy difusorů (15a, 15b) napojenými na ústrojí k periodickému uzavírání průtoku, například rotační šoupátko (18), přičemž první vývod (12) je napojen na sekundární přívod do první směšovací trubice (14a), kdežto druhý vývod (13) je obdobně připojen na sekundární přívod do druhé směšovací trubice (14b).