CS241362B1 - Dveřní zárubeň - Google Patents

Abstract

Dveřní zárubeň se záhyby na okrajích profilu, sestávající z prahové spojky a ze dvou svislých stojin a nadpraží, zhotovena z prolamovaného profilu s polodrážkou vymezenou čelní obvodovou plochou a vnitřní podélnou stěnou, která je opatřena suvně uloženou kotvou s hlavou ve tvaru písmene T, která je vložena v záhybech profilu a která je opatřena rozvidleným zápustným kóncem, na kterém jsou vlnové příčné prolisy, přičemž podélná osa suvné kotvy je příčná k podélné ose zárubně.

Description

Vynález se týká dveřní zárubně se suvnou kotvou, která je vložena do záhybů profilu svislých stojin nebo nadpraží a je určena k osazení do příček a stěn o různé šířce.

Jsou známé dveřní zárubně nejrůznějších typů, které se do zdivá upevňují pomocí pevných kotev, obvykle umístěných na vnitřní straně zárubňového profilu. Nevýhoda těchto kotev spočívá v tom, že velmi často nezapadají do mezer zdícího materiálu a tím ztrácí svou funkci, čímž se zárubeň ve zdivu uvolňuje a viklá se. Jsou známé zárubně i s jinými kotvami, například podle britského patentového spisu 1 512 262, kde pružinové kotvy se musí vyrábět z drahé pružinové oceli, šroubovité kotvy, jejichž výroba je pracná a drahá a nevhodná pro sériovou a velkosériovou výrobu, jsou známé zárubně s kotvami zasouvacími, které mají kotvicí funkci pouze v jedné ose. Nebo podle československého autorského osvědčení 195 808 je kotva rovná, plochá, neumožňující dokonalé spojení zárubně se zdivém.

Pro různé šířky stěn a příček se používají různé jmenovité hloubky profilu zárubní tvaru písmene C, které neúměrně zvyšují sortiment vyráběných zárubní a hlavně mají neúměrně vysokou spotřebu kovového materiálu. Známé zárubně mají obvykle kolmé zahnutí okrajů profilu směrem do zdivá nebo tvoří tyto nastřižené ohnuté chlopně. Jejich nevýhodou je hlavně menší tuhost a při spojení se zdivém dochází k praskání omítky podél profilu zárubně.

Uvedené nedostatky odstraňuje dveřní zárubeň se záhyby na okrajích profilu, sestávající! z prahové spojky a ze dvou svislých stojin a nadpraží, zhotovena z prolamovaného profilu s polodrážkou vymezenou čelní obvodovou plochou a vnitřní podélnou stěnou, opatřenou suvně uloženou kotvou s hlavou ve tvaru písmene T, která je vložena v záhybech profilu a která je opatřena rozvidleným zápustným koncem, na kterém jsou vlnové příčné prolisy, přičemž podélná osa suvné kotvy je příčná k podélné ose zárubně, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že záhyby profilu svírají vzájemný úhel větší než· 90° a záhyb čelní obvodové plochy svírá s touto plochou ostrý úhel a úhel zahnutí záhybu vnitřní stěny základní plochy svírá s touto plochou ostrý úhel a úhel zahnutí záhybu čelní obvodové plochy je menší než úhel zahnutí záhybu vnitřní stěny a T hlava suvné kotvy je opatřena zářezem, který leží proti polodrážce a zápustné rozvidlené obdélníkové konce suvné kotvy jsou opatřeny vlnovými příčnými prolisy a podélná osa suvné kotvy je příčná k podélné ose nadpraží.

Dveřní zárubeň se suvnou kotvou podle vynálezu tvoří jeden celek, vyznačující se velkou tuhostí rámu, dokonalým spojením se zdivém, takže odolává i velkým rázům, otřesům a dynamickým nárazům, nedochází u této zárubně k uvolňování ve zdivu. Umožňuje snadné zazdívání, suvné kotvy se snadno umísťují podle potřeby do· příslušných mezer zdícího materiálu. Nahrazuje široký sortiment zárubní a při současné úspoře kovů ve srovnání s tradičními zárubněmu tvaru C umožňuje použití u všech šířek stěn a příček a umožňuje použití všech druhů zdících materiálů.

Na připojeném výkrese je znázorněn příklad provedení dveřní zárubně se suvnou kotvou podle vynálezu, na obr. 1 je celkový pohled na zárubeň, na obr. 8 je znázorněno uložení suvné kotvy v zárubňovém profilu a ve zdivu stěnové příčky v příčném řezu a na obr. 3 je boční pohled na suvnou kotvu.

Dveřní zárubeň se suvnou kotvou 18 tvoří dvě tvislé stojiny 1, Γ, na kterých je v horní části upevněno nadpraží 2 a ve spodní části prahová spojka 3. Jedna svislá stojina zárubně 1 je opatřena závěsy 4, druhá svislá stojina 1‘ zárubně má uzpůsobeny dveřní otvory pro zámek, obvykle chráněný krytem 5 zámku.

Zárubňový profil svislých stojin 1, 1‘ zárubně a nadpraží 2 je tvořen čelní obvodovou plochou 8 polodrážkou 7 a vnitřní čelní stěnou 15 polodrážky, základní plochou 6 a vnitřní stěnou 16 základní plochy, přičemž konce profilu tvoří zahnutí záhyby 9, 14.

Tomuto tvaru odpovídá hlava 17 suvné kotvy 18 se zářezem, která je suvně uložená a opatřená na opačném konci zástřihem 29 a rozvidlenými obdélníkovými konci 19, na jejichž okrajích jsou vlnové příčné prolisy 21. Podélná osa suvné kotvy 18 je příčná k podélné ose nadpraží 2 zárubně a je uložena v omítce zdivá 10.

Záhyby 9, 14 zárubňového profilu svírají vzájemný úhel větší než 90°, přičemž záhyb 9 čelní obvodové plochy 8 svírá s touto plochou ostrý úhel a záhyb 14 vnitřní stěny 16 základní plochy svírá s touto plochou ostrý úhel a úhel zahnutí záhybu 9 je menší než úhel zahnutí záhybu 14 profilu, a T hlava suvné kotvy 18 je opatřena zářezem, který leží proti polodrážce 7 a zápustné obdélníkové konce 19 suvné kotvy 18 jsou opatřeny vlnovými příčnými prolisy 21 a podélná osa suvné kotvy 18 je příčná k podélné ose nadpraží 2 zárubně.

Dveřní zárubeň se suvnou kotvou lze s výhodou použít pro všechny druhy zděných příček a stěn při dosažení zvýšené pevnosti zazdění, zaručující požární odolnost, zvýšenou kvalitu společně se zajištěním úspory kovů. K tomuto přispívá umístění suvné kotvy ve zdivu tak, že podélná osa suvné kotvy je příčná k podélné ose nadpraží zárubně.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT

   1. Dveřní zárubeň se záhyby na okrajích, sestávající z prahové spojky a ze dvou svislých stojin a nadpraží, zhotovených z prolamovaného profilu s polodrážkou vymezenou čelní obvodovou plochou a vnitřní podélnou stěnou, která je opatřena suvně uloženou kotvou s hlavou ve tvaru písmene T, která je vložena v záhybech profilu a která je opatřena rozvidleným zápustným koncem, vyznačená tím, že záhyby (9, 14} svírají vzájemný úhel větší než 90° a záhyb (9) čelní obvodové plochy (8) svírá s touYNALEZU to plochou ostrý úhel, záhyb (14) vnitřní stěny (16) základní plochy svírá s touto plochou ostrý úhel a úhel zahnutí záhybu (9) je menší než úhel zahnutí záhybu (14) a T hlava suvné kotvy (18) je opatřena zářezem, který leží proti polodrážce a zápustné rozvidlené obdélníkové konce (19) suvné kotvy (18) jsou opatřeny vlnovými příčnými prolisy (21).
2. 2. Dveřní zárubeň podle bodu 1, vyznačená tím, že podélná osa suvné kotvy (18) je příčná k podélné ose nadpraží (2).