CS241358B1 - Způsob předosevní stimulace osiv - Google Patents

Abstract

Účelem Je řešit předosevní stimulaci semen fyzikálním způsobem. Uvedeného účelu se dosáhne tím, že se ná semena působí plazmatickými zhustky ve formě prostorově a časově ohraničených útvarů s proudovými hustotami většími než 10-4 A . . mnr2, které jsou pod vlivem vnitřních dynamických sil v pohybu. Zhustky jsou vytvářeny mezi elektrodami při tlaku 5 až 50 Pa, přičemž elektrody jsou součástí výbojového obvodu s kapacitou od 10-5 do 10~9 F a indukčnosti od 10-2 do 10~6 H. Na elektrody se přivádí stejnosměrné napětí od 102 do ΙΟ4 V. Stimulace je možné použít pro nejrůznější zemědělské plodiny.

Description

Vynález se týká způsobu předosevní stimulace semen kulturních rostlin.

Předosevní stimulace osiva zemědělských plodin se doposud většinou provádí máčením v různých roztocích; používá se např. kyselina jantarová nebo auxiny. Tato stimulace má sice dobré výsledky, je však pracná, neboť je spojena s opětovným vysoušením osiva. Proto se v praxi příliš neuplatnila. Mnohem výhodnější je použití fyzikálních polí ke stimulaci osiva. Užívá se většinou umělých magnetických polí nebo polí elektrických, laseru, ultrazvuku, ultrafialového záření apod. Podmínky předosevní stimulace používanými fyzikálními poli nejsou však ještě zcela objasněny a její výsledky nejsou vždy spolehlivé.

Spolehlivější a vyšší účinek vykazuje předosevní stimulace podle vynálezu, jehož podstatou je to, že se na semena působí plazmatickými zhustky ve formě prostorově a časově ohraničených útvarů s proudovými hustotami většími než 10⁴ A . mm'², které jsou pod vlivem vnitřních dynamických sil v pohybu a jsou vytvářeny mezi elektrodami při tlaku 50 až 5 Pa, přičemž elektrody jsou součástí výbojového obvodu s kapacitou od 10~⁵ do 10~⁹ F a indukčnosti od 10“² do 10“⁶ H, na něž se připojuje stejnosměrné napětí od 10² do 10⁴ V.

Předosevní stimulace plazmatickými zhustky má příznivý vliv na délku klíčenců, vývoj rostlin, ranost sklizně i výši výnosu. Jako doklad stimulačního účinku plazmatických zhustků na semena uvádíme dále popis konkrétního provedení stimulace a její výsledky. Bylo použito rovnoběžných tyčových elektrod s obdélníkovým průřezem. Plocha uplatňující se při výpočtu max. proudové hustoty je 10 X 170 mm. Elektrody •jsou uloženy v trubici. Nádobka s osivem sě vloží do trubice v místech, kde končí elektrody, a to 4 mm od jejich konce. Vzájemná vzdálenost elektrod je 60 mm. Trubice se pák vyčerpá na tlak 30 Pa. Zařízení bylo uvedeno do provozu při C = 1.10“⁷ F, L = 5 . 10“³ H, U — 5 . 10² — 8 . ΙΟ³ V.

Proměnným napětím se dosahuje pro konstantní C a L různých výbojových proudů v obvodu, a tím i max. proud, hustot, které jsou konkrétně uvedeny v tabulce 1. Zhustky působí v tomto případě na osivo po opuštění elektrod. Počet zhustků odpovídá počtu půlvln periodického tlumeného proudu, probíhajícího obvodem elektrodami a osivem při jednorázovém vybití kondenzátorové baterie, která je zdrojem energie pro generování zhustků. V konkrétním případě byl počet zhustků (dávka) roven 10. Pro zvýšení účinku můžeme celý proces opakovat a působit na osivo několika dávkami, v konkrétním případě 2 až 5.

Vliv stimulace semen plazmatickými zhustky jsme sledovali u ozimé pšenice Granada, elitní osivo sítové frakce 2,5 až 2,8 mm. Semena byla klíčena ve tmě na filtračním papíře v Petriho miskách. Jednotlivé vzorky byly tvořeny vždy 4 miskami po 50 oblíkách, celkem tedy každý pokusný či kontrolní vzorek tvořilo 200 obilek. Délka klíčenců byla měřena 7 dnů po výsevu. Průměry vypočtené z délek 200 klíčenců jsou uvedeny v následujících tabulkách. Rozdíly mezi pokusnými a kontrolními vzorky byly hodnoceny t-testem.

V tabulce 1 je zachycena závislost na proudové hustotě plazmatického zhustku při výše popsaných podmínkách. Byla použita jedna dávka zhustků. tj. 10 zhustků.

Tabulka 1

Max. proud, hustota (A . mm-²) prům. délka klíčenců (mm) rozdíl proti kontrole (%)

1 .10“4	54,7	21
5 . 10“4	58,3	29
1 . 10~3	59,7	32
5 . 10“3	58,8	30
kontrola	45,2	—

V tabulce 2 je zachycena závislost délky klíčenců na opakovaném působení plazmatických zhustků při výše uvedených podmínkách a max. proudové hustotě prvního zhustku v dávce rovné 5 . 10“⁴ A . mm^-2. Jedna dávka zhustků rovná se 10 zhustků, časová mezera mezi dávkami byla 3 až 5 min.

Počet dávek

Tabulka 2 průměrná délka klíčence (mm) kontrola

55.6 28

54.7 26

56.9 33

55,1 27

49.9 15

43,4 — rozdíl proti kontrole (%)

Z předložených tabulek vyplývá výše dosahovaného účinku. Předosevní stimulace podle vynálezu vedla ve všech sledovaných případech k rychlejšímu růstu klíčenců. Je známo, že rychlejší růst klíčenců je ukazatelem dalšího rychlejšího vývinu rostlin i vyššího výnosu. Výsledky všech provedených pokusů byly statisticky průkazné na hladině významnosti P = 0,01.

Jiný způsob provedení stimulace podle vynálezu spočívá v umístění osiva do libovolné polohy mezi začátek a konec elektrod. Další postup je stejný jako v prvém popsaném případě.

Vynálezu je možné použít například pro stimulaci semen rostlin pěstovaných ve sklenících, nebot rychlejší růst klíčenců je spolehlivým predikčním ukazatelem ranější sklizně a vyšších výnosů, a tím i snížení nákladů na pěstování.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT

   Způsob předosevní stimulace osiv, vyznačený tím, že se na semena působí plazmatickými zhustky ve formě prostorově a časově ohraničených útvarů s proudovými hustotami většími než 10^-4 A . mm’², které jsou pod vlivem vnitřních dynamických sil v pohybu a jsou vytvářeny mezi elektrodami při tlaku 5 až 50 Pa, přičemž elektrody jsou součástí výbojového obvodu s kapacitou od 10’⁵ do 10^-9 F a indukčností od 10’² do 10“⁶ H a připojuje se na ně stejnosměrné napětí od 10² do ΙΟ⁴ V.