CS238790B1 - Pěnové aerosolové přípravky - Google Patents

Abstract

Způsob řeší nové aerosolové pěnové přípravky, u kterých kapalná fáze ve formě emulze obsahuje hydrofilní koloidy a při plnění do nádobek je použit pouze jeden hnací plyn a to dichlordifluormetan.

Description

(54) Pěnové aerosolové přípravky

Způsob řeší nové aerosolové pěnové přípravky, u kterých kapalná fáze ve formě emulze obsahuje hydrofilní koloidy a při plnění do nádobek je použit pouze jeden hnací plyn a to dichlordifluormetan.

Aerosolové pěnové přípravky, Jako na příklad pěny na holení, pěnové plelová masky apod. jsou přípravky tvořené obvykle různými kombinacemi vodných emulzí aktivních látek a hnacími plyny. Pro pěnové přípravky se jako hnací plyny používají dichlordifluorometan /hnací plyn 12/ a dichlortétrafluoroetan /hnací plyn 114/ ve směsi 1:1. Při použití samotného hnacího plynu 12 není kvalita pěny vyhovující, při postupném odebírání pěny z aerosolové nádobky má pěna tendenci řídnout a má meněí pevnost.

Aerosolovým pěném, jako poměrně nestabilním vícefézovým systémům byla věnována malá pozornost. Jejich kvalitu ovlivňují zejména tyto faktory: složení kapalné fáze /emulze/, složení použitých hnacích plynů a poměr kapalné fáze a hnacích plynů. Kvalita aerosolových pěn se obvykle posuzuje ve znacích: hutnost pěny a stabilita pěny, přičemž pro tyto znaky se používá jednoduchých usančních metod. Za podstatně výhodnějěí považujeme metody reologické.

Studiem dostupné literatury bylo zjiětěno, že reologií aerosolových pěn se doposud nikdo podrobně nezabýval. Pouze Richman M. D. a Shangraw R. F.: Aerosol Aga 11,28 /1966/ použili viskozimetru s koaxiálními válci, jenž se pro tento účel jeví méně vhodné. Na základě vlastních zkušeností, získaných při studiu reologických vlastností řady kosmetický,ch přípravků, jsme pro hodnocení praktických vlastností aerosolových pěn použili rotačně viskozimetrickou metodu. Tato metoda má oproti dříve používaným metodám řadu přednosti, především rychlost stanoveni, přesnost a reprodukovatelnost výsledků. Pro hodnocení byl s výhodou použit rotační viskozimetr Ferranti-Shirley s uspořádáním kužel-deska s automatickou registrací tokových křivek. Hodnota zdánlivá viskozity stanovená při nízkých smykových rychlostech /do 1o'“s'/ vyjadřuje hmotnost pěny, stabilitu pěny lze posuzovat měřením při vysokých smykových rychlostech /řádově při γ = 10^s“V. Kromě toho lze statickou mez toku považovat za míru _Λρβνηο8ΐ1 pěny.

Principem vynálezu, ověřeným výše uvedenými metodami, jsou nové receptury aerosolových pěnových přípravků vyznačujících se tím, že kapalná fáze /emulze/ obsahuje hydrofilní koloidy a při plnění do nádobek je použit pouze hnací plyn ,2.

Jako hydrofilní koloidy jsou vhodné na příklad polyvinylalkohol, carboxyvinylpolymer, karboxymetylceluloza, soli kyseliny alginové, tragant, hydroxyetylcelulóza a jiné.

Sadou měřeni bylo ověřeno, že hodnoty zdánlivé viskozity aerosolových pěn bez hydrofilních koloidů v kapalné fázi, plněných směsí plynů 12/114 1:1 dosahuji hodnot 2,0 až

2,4 Pa s /při^^ = 66,7 s“¹ a 25 °C/ a hodnoty stability = 1 000 až 1 600 s“l/25 Analogické receptury plněné pouze hnacím plynem 12 mají zdánlivou viskozitu pěny ^JC.

1,16 až 1 ,25 Pa s při

66,7 a^]/

C a stabilitu pěny do-y = 1 000 s

Pěnové aerosolové přípravky dle vynálezu obsahující v kapalné fázi hydrofilní koloid vykazují zdánlivou viskozitu 2,5 až 2,6 Pa s /při’^' = 66,7 s“'/ 25 °C a hodnoty stability pěny 1 200 až 1 600 s^-'.

Je tedy patrné, že vhodnou úpravou složení kapalné fáze pěnového přípravku lze dosáhnout stejných vlastností bez použiti směsi plynů 12 a 114.

Vynález je blíže osvětlen následujícími příklady, aniž je jimi rozsah vynálezu nějak omezen.

Příklad 1

Aerosolová holicí pěna:

směs mastných kyselin cj4~ciq exyetylovaný mastný alkohol /16EO/	9,0 g 1 ,5 g
glycerin	5,0 g
alkylamidobetain	5,0 g
hydroxyetylcelulóza	0,7 g
trietanolamin 100%	7,0 g
vonná kompozice	o,8 g
voda destilovaná	71,0 g

Jednotlivé navážené slojíky kromě směsi mastných kyselin a vonné kompozice se postupně rozpustí v destilované vodě a zahřejí na teplotu 70 až 80 °C. Do této směsi se za stálého míchání přidá 70 až 80 °C teplá roztavená směs mastných kyselin a míchá se za chlazení do teploty 20 °C. Při teplotě 35 °C se přidá vonná kompozice.

Do aerosolová nádobky 210ml se naváží 144 g připravené kapalné fáze, nasadí se aerosolový ventil a uzavře se. Přes ventil se dávkuje 16 g hnacího plynu 12.

Příklad 2

Aerosolová holicí pěna:

směs mastných kyselin ^C14^1C,8 ⁷-⁵ « kokosový olej 2,5 g lanolin 1,2 g glycerin 7,0 g polyvinylalkohol /17% roztok/ 1,0 g alkylamidobetain 11,0 g trietanolamin 100% 6,7 g vonná kompozice 0,8 g voda destilovaná 62,0 g

Prvé tři složky se smísí, roztaví při teplotě 70 až 80 °C a pomalu se za míchání přidají do směsi ostatních látek, ohřátých na teplotu 70 až 80 °C. Za chlazení se míchá do teploty 20 °C, vonná kompozice se přidá při teplotě 35 °C.

Plnění do aerosolové nádobky je stejné jako u přikladu 1.

Příklad 3

Výživná pěnová maska v aerosolu:

směsný emulgátor 3,0 g 2-oktyldodekanol 2,0 g parafinový olej 10,0 g rostlinný olej 10,0 g směs vitaminů A, E, D^, F 0,7 g glycerin 5,0 g vonná kompozice 0,5 g hydroxyetylcelulóza 0,2 g destilovaná voda 68,6 g

Prvních pět složek se roztaví při teplotě 70 až 80 °0 za míchání se přidají do směsi zbývajících složek, zahřátých ná teplotu 70 až 80 °C. Směs se míchá do teploty 20 °C, vonná kompozice se přidá při teplotě 35 °C. Plnění do aerosolových nádobek jako u příkladu 1

Aplikace receptur dle vynálezu přináší řadu výhod, a to zejména zjednodušení manipulace ve skladovém hospodářství, kde je zapotřebí méně skladovacích tlakových nádrží na hnací plyny a dále pak snížení nákladů na výrobu, protože hnací plyn 12 je lacinější než hnací plyn 114.

Claims (1)

1. předmět vynálezu

   Pěnové aerosolové přípravky, vyznačující se tím, že v tekuté fázi obsahují 0,1 až 1 hmot. dílu hydrofilního koloidu e hnací plyn dichlordifluoromstan.