CS238523B1 - Způsob chromočinění koží a kožešin - Google Patents

Abstract

Podstata řešeni je v tom, že holina po odvápnění, mořeni a piklovaní se čini chromitými sloučeninami při teplotě vyšší než je teplota skelného přechodu, ale o 3 až 5 °C nižší než je teplota smrštění kožného kolagenu v daném prostředí. Uvedenou teplotu lze dosáhnout ohřátím kapaliny použité při přípravě piklující a/nebo cinicí lázně nebo během činění pomocí přiváděné páry, respektive čerpáním činící lázně přes tepel '· výměník.

Description

Vynález se týká způsobů chromočinení koží a kožešin pri vhodné velené teplotě činící lázně.

Chromočinení je nejduležitejší metodou pri výrobě usní a kožešin. V současnosti se provádí za nižších teplot]ležících obvykle v intervalu 20 až 30 °G· Vyšší teploty se běžně nepoužívají, zřejmě hlavně pro riziko možného přiblížení k transformační teplote, pri které nastává premena kolagenu na amorfní že latinu. Tato premena je nevratná a modifikovaný stav želatiny není vhodný pro účely výroby usní a kožešin. Transformační teplota, respektive teplota při níž nastává první pozorovatelná změna, tzv. teplota smrštění Ts, leží u nativního nezbotnalého kolagenu většiny koží v okolí 60 ®C. V kyselém prostředí, ve kterém se činí, je teplota smrštění snížena na asi 40 až 30 °C podle poměru kyselosti a způsobů předešlého opracování. Navíc je známo, že při díhodobém zahřívání dochází k transformaci kolagénu na želatinu i při teplotách nižších, než je teplota smrštění. V koželužské praxi je známě používání vyšších teplot pri chromočinení, ovšem toto se provádí až v konečné fázi prov v cesu nejčastejši přídavkem horké vody a má za účel hydrolyzovat chromité komplexy místo použití alkalických prostředku pri tzv. otupování. Takové postupy popsali Rickly, Lee, Whiton v J.Soc. Leather Trade Chem. 51, 385, /1967/, 53, 20, /1969/ a Heideman, Bresler v časopise Das Leder 12, 69 /1961/. Výsledkem studie o vlivu teploty na kinetiku síťování kolagenu chromítými komplexy bylo nyní zjištěno, že zvýšení teploty se velmi příznivé projevuje na síťujícím procesu.

O v

Podstatou vynálezu je tedy způsob chromočinení koží a kože šin, který se vyznačuje tím, že holina po odvápnění, moření a piklovíní se činí chromitými sloučeninami při teplotě vyšší než

238 523 je teplota skelného přechodu, ale · 3 až 5 C nižšíj než je teplota smrštění kožního kolagenu v daném prostředí·

Nejdůlešitější je vliv na obsah využitelných reaktivních skupin kolagenu kůže. Tento jev se dá vysvětlit zvýšením pohybv W livosti molekulárních úseku polypeptidických retezcu, nesoucích vedlejší řetězce s karboxylovými skupinami* Ukázalo se, že v okolí teploty 38 až 40 °0 nastává v kolagenu charakteristická strukturní transformace druhého řádu. V této přemene zůstává krystalická trojhelikální kolagenová struktura, ale umožňuje se volnější vibrační i rotační pohyb molekulárních segmentu a v v v Φ v v _z zvláště vedlejších retezou* Tato premena ma charakter tzv* teploty skelného přechodu. Vetší volnost segmentu umožňuje vznik většího počtu konfigurací.a tedy i vetší statistickou pravděpodobnost vytvoření dvojbodového mustktt, tedy příčné zesíťování kolagenu chromitým komplexem. Toto síťování, vedoucí ke stabilizaci trojhelikální kolagenové struktury, je hlavním účelem všech způsobů činění* ^xeplota skelného přechodu kolagenu je závislá i na stupni kovalentního zesítování a proto stoupá v prubehu činění* Stanovení této teploty je možné ze zlomu na závislosti nekteré deformační vlastnosti kolagenu na teplote* v

Na obrázku 1_; znázorňujícím vliv teploty na rychlost výtvárení príčnýoh vazebjje ukázán výrazný vliv teploty na rychlost vytváření příčných vazeb v kolagenu pri chromočinění. o _r

Vzrůst množství využitelných reaktivních skupin, které mohou

Μ φ V - W participovat pri tvorbě příčné vazby prostřednictvím chromitého komplexu, je úměrný vzrůstů teploty chromočinění* Je t· ukázán· na obrázku 2, který znázorňuje počet celkového množství' příčných vazeb na mol tropo-kolagenu v závislosti na teplotě činění* Provádíme-li činění za teplot vyššíchjnež je teplota skelného přechodu, zvláště v přítomnosti kaustického magnezitu jako otupujícího prostředku a v přítomnosti látek katalyzujícíoh výměnu ligandu ohromu /napr. kovový hořčík, hliník, zinek atd./, dochází k velmi rychlému vzrůstů teploty smrštění*

Je tedy vyloučen nepříznivý vliv dlouhodobého ohřevu na pokles teploty smrštění. Toto umožňuje bezpečný a ry chl^ proces chromočinění, vyznačující ¢£. velmi dobrou hydrotermální sta3

238 523 bilitou vyčineného Kolagenu a zlepšeným využitím chromitých sloučenin. Ohřev činici kapaliny je možný již brzy po začátku činění na relativné vysokou teplotu 60 až 80 °0. To je možno provést jednak předehřátím kapalin použitých pri prípravé piklovacíhó a činícího roztoku, jednak postupným zvyšováním teploty během činění pomocí tepelných výměníků s okruhem čerpadla, nacházejících se uvnitř nebo vně činící nádoby, respektive přihříváním ostrou parou nejlépe v prostoru jalového dna v činící nádobě· Rychlost ohřevu je však nutno přizpůsobit změnám Ts v v v zejména na počátku činění. Teplota lázně se nemá přiblížit více než 3 °0, nejlépe však 5 °0 k teplotě smrštění kolagenu v daném prostředí. Vhodné je použít programovaný regulační obvod, řídící rychlost ohřevu. Konečná teplota na níž se ohřev ukončí, bude záviset na ekonomických úvahách a může mít velikost např.

(& 85 0. Je-li prováděno tzv. samootupování kaustickým magnezitera a katalýza, může teplota vystoupit na tuto maximální hodnotu již po 15-40 minutách od začátku činění.

o _z v _Z

Způsobem podle vynálezu se umožňuje dosáhnout vyšší obsah

Μ V příčních vazeb v činěném kolagenu/a tím vyšší odolnost vyrobených usní.k teplotám.

Příklad 1

Odvápněná a vymořená holina se pikluje v ohřátém roztoku, jehož ¹teplota poněkud závisí na složení piklu a leží v intervalu 30ář 53 ^eC. Doba piklování se zkrátí asi na jednu polovinu doby používané u studených piklu. V ohřáté piklovací lázni se provádí činění chromitými sloučeninamitv množství odpovídajícím 2-2,4% θ^Γ2θ3 ^na ^®ůinovou váhu« Doba činění je 2-6 hodinzpodle druhu holiny a způsobů otupování.

Příklad 2 v v v ®

Odvápněná, vymorená a běžným způsobem piklovaná holina se činí chromitými solemi/ v množství odpovídajícím 4,6-2,4 % Cr₂0₃ na holinoveu váhu. Současné se přidá hliníkový prach v množství 1 g/1 a kaustický magnezit v množství 0,3-0,7 % na halinovou φ φ váhu· Behem činění se postupné zvyšuje teplota činící lázně je4

238 523 jím ohřevem čerpáním přes tepelný výměník· Rychlost ohřevu je 1 °C za minutu, takže pe 5θ minutách činění má lázeň teplotu asi 75 C« Na tát· teplote se ohřev zastaví a v činění se pokračuje 1-2 hodiny· Pe této době jsou usně dobře pročiněny a je možno je dále zpracovávat bez dalšího zaležení·

Příklad 3

Odvápněná, vymořená a běžným způsobem piklovaná holina se činí chromit ýrai solemi ekvivalentními 1,6-2,2 % θ^Γ2θ3 n.a hol lnovou váhu v přítomnosti 0,4-0,6 % kaustiokáho magnezitu, po dobu 30 minut· Po této době se zavedením ostré páry nebo čerpáním lázně přes tepelný výměník ohřeje činící roztok na teplotu 65 °C· V činění se pak pokračuje 2-3 hodiny· Po táto době se usně i silnější druhy hovězin dobré vyčiní a mohou se bez zaležení dále zpracovávat·

Claims (3)

1. Způsob ohromo čine ní kozí a kožešinyvyznačující se tím, že holina po odvápnění, moření a piklování se činí chromitými sloučeninami při teplotě vyšší než je teplota skelného přechodu ale o 3 až 5 °0 nižší než je teplota smrštění kožního kolagenu v daném prostředí.

O M

2. Způsob ohromočinení podle bodu 1,vyznačující se tím, že uvedenou teplotu lze dosáhnout ohřátím kapaliny použité při přípravě piklujíoí a/ nebo činící lázně.

Φ χ O

3. Způsob ohromočinění podle bodu 1 a 2_/vyznačující se tím, že uvedenou teplotu lze dosáhnout během činění pomocí přiváděné páry, nebo čerpáním činící lázně přes tepelný výměník.