CS236460B2 - Způsob zušlechfovánf textilního útvaru - Google Patents

Abstract

Způsob sušlechlování textilního útvaru „ je urden pro textilní útvary, které alespoň SásteSně. sestávají.s celulózy, přičemž plošný útvar ae pýed vyvoláním sesítovací reakce v nabobtnanéa tvaru protahuje nejméně o 30 * požadovaného prodloužení při přetržení, přičemž podle vynálezu se sesítění provádí s takovou intensitou, že počet roskroucanin přísí v protaženém, avšak ježtě nesesltěném textilním materiálu je oproti požtu roskroucanin přísé v již sesíteném materiálu před prvním «pracováním sa mokra nejméně o 25 % větší, a textilní plošný útvar je během sesítování držen tak, že ve směni protažení má v podstatě rojměry, které obdržel protahováním, účelně tvoří rosdíl mesi pocty roskroucanin příse nejméně 25 * i tehdy, když byl materiál třikrát vystaven varu.

Description

Vynález se týká způsobu zuělechlovánl textilního útvaru, který alespoň částečně sestává z celulózy, sesltěnlm, přičemž ploSný útvar před vyvoláním zesilovací reakce se v mabobtnaném stavu protahuje nejméně o 30 % poměrného prodlouženi při přetrženi.

U známého způsobu tohoto druhu se protahováni rozložené po textilním útvaru provádí tím, že se silami, vyvolávajícími protaženi, působí na mnoha vedla sebe ležících bodech povrchu zpracovávaného textilního útvaru. Přitom se toto protahováni textilního útvaru provádí jeho vychylováním z jeho roviny při zachováni jeho původních rozměrů. V protahovaném^ směru 'se protahováni provádí v oblastech rozměrově malých ve srovnání se Šířkou textilního útvaru, přičemž toto protaženi se rovná nejméně 50 % prodlouženi při přetrženi přlsluSného textilního materiálu ve směru protahováni. Vychýleni textilního útvaru z jeho roviny ee před započetím zesilování,¹'vyrovná.

Ukázalo se, že následující nabobtnánl, například při praní nebo nepařování textilního materiálu může mlt za ^následek navráceni části nové orientace vláken a vlákenných složek, vyvolané protahováním, do původního stavu, a každé nové nabobtnánl svyěuje tento vratný účinek. To je ověem nejvýš nežádoucí a s toho vznikl problém, jak zabránit takovému vratnému účinku.

Vynález vychází proto z úlohy udat opatřeni, které pronikavě zabraňuje vzniku uvedeného vratného jevu.

Daná úloha je podle vynálezu řešena tlm, že ee sesltěnl provádí s~takovou intenzitou, že počet rozkroucenin přízi v protaženém, avšak ještě nezesítěném textilním materiálu je oproti počtu^,rozkroucenin příze v již zezltšném materiálu před prvním zpracováním za mokra nejméně o 25 H větěl, a že textilní plošný útvar během zesilováni je držen tak, že ve směru protahováni má v podstatě rozměry, které obdržel protahováním.

Podle výhodného provedeni vynálezu se sesltěnl provádí s takovou intensitou, že rozdíl mezi počty‘rozkroucenin příze činí nejméně 25 % i tehdy, když byl materiál třikrát vystaven varu.

Vynález bude níže vysvětlen na příkladech provedeni způsobu podle vynálezu.

Vynález je založen na neočekávaném a nepředvídatelném zjištěni, že rozměry získané protažením stejně tak jako zlepšeni pevnosti v tehu popřípadě ztráta pevnosti, které vyplývají ze seeltěnin, mohou být netrvalo ustáleny, když sesltěnl má určitou minimální intensitu.

Jednoduchou a spolehlivou měrou pro stupeň sesltěnl textilního materiálu je srovnáni mezi roskroucením příze protaženého avžak nesesítěného materiálu a meái roskroucanlm příze protaženého a sesítěného materiálu, přičemž toto srovnáni ee s výhodou provádí před praním a po něm. Princip určeni tohoto srovnáni je popsán v Textile Research Journal 12 (1962, etr. 1 041). * ’

Stupeň seéltěnl ee tedy vyjadřuje jako vztah mezi počtem rozkroucenin příze po protaženi, avčak před sesltěnlm k počtu otáček příze po protaženi a sesltěnl. Jako bobtnedlo slouží voda o teplotě 20 °C, deba^roakrucování činí 3 minuty. Zmíněný poměr má ve smyslu vynálezu být takový, aby počet rozkroucenin přlíl v protaženém, avžak ještě nezesítěném textilním materiálu byl oproti počtu rozkroucenin přlsl v protaženém a zesítěném materiálu větěl nejméně o 25 % a také zůstal větěl nejméně O 25 %, když ee materiál třikrát pověří, přičemž v okamžiku sesltěnl má textilní plošný útvar v podstatě tytéž rozměry, které získal protahováním.

Přikladl

Bavlněné Imitace popelinu byla po opalování, odšliehtování, bílení a mercerovánl zpracována takto:

Tkanina byla v mokrém stavu podrobena spracování protahováním tím, Se byla vedena mekl dvěma válci otáčejícími se'stejnými Otáčkami a majícími na povrchu rovnoběině se směrem postupu tkaniny žlábky v takovém uspořádání, Se vyvýšené místa jednoho válce leSÍ v prohlubeninách druhého válce a obráceně. Jelikož při spracování se Šířka sboSÍ nezmenšila, avšak délka útků byla válci do sebe sabírajícími vychýlena s pásu tkaniny, došlo k protažení útkových nití a tkanina měla po opuštění protahovaclho zařízení ve směru útku klikatý průřes. Doáažené protažení činilo 50 % prodloužení při přetržení, které bylo sjištěno před opracováváním protažením. Potom byl pás sbožl známým způsobem sušen na napínacím rámu, přičemž vzdálenost mezi řetězy napínacího rámu bylo nastavena tak, že tkanina opustila stroj v hladkém stavu, tj. s příčným napětím pro odstranění klikatého průřezu pásu ve směru útku.

Po usušení byla bavlna známým způsobem sesítěna 160 g/l dimethylmočovlny, 50 % rýrobek, použité množství tedy 8 g/l, s 15 g/l chloridu hořečnatého jako katalysátoru za přidání 30 g/l disperse polyethylenu jako změkčovadla. Po usušení byla po dobu 4 minut prováděna kondenzace při 150 °C.

Pro určení rozkroucenl příze byla z tkaniny vyňata útková nit a při 20 °C byla ponořena do vody podle Textile Research Journal 12, 1962, str. 1 041-1 042. Při době působení jedna minuta třicet sekund a při zatížení závažím. Nesesltěný mateři^, jevil počjt roskroucenin 20, sesltěný 11. Po zpracování varem měl sesítěný materiál stále ježtě počet rozkroucenin nižěí než 12. Po trojnásobném praní za varu byl počet rozkroucenin na 14. Při zpracování varem došlo ke sraženi o méně než 1 %, tj. rozměr v útkovém směru, získaný protažením, zůstal prakticky zachován. Opakováni popsaného postupu s daleko meněím množstvím zesilovacího činidla, 20 g, 50% výrobku na jeden litr, 4 g/l chloridu hořečnatého, dalo snížení rozkroucenin příze sesíténím z 22 pro nezpracovaný materiál na 18, přičemž při následujícím zpracování varem bylo sjiětěno sražení o 3 %. Zvětšení délky útkových nití dosažené protahováním, byle tím ustáleno jen neúplně.

Podobný neuspokojivý výsledek se dostavil, když byla pracováno a množstvími zesilovacích činidel, popsanými v příkladu, avšak se silnš sníženým množstvím katalyzátoru nebo s podstatně mírnějším zesilovacím zpracováním. I v tšchto případech bylo rozkroucenl příze zesítšnlm sníženo o méně než 25 %, popřípadě následujícím trojnásobným zpracováním varem, sníženo na hodnotu, která ležela méně než 25 % pod hodnotou nezesltěného zboží.

Pří.klad 2

Způsob podle příkladu 1 byl opakován, přičemž však jako zesilování činidlo bylo .použito 50 g/l močoviny předběžného kondenzátu močoviny a formaldehydu v podobě prášku. Jako katalyzátor sloužilo 15 g/l hexahydrátu chloridu hořečnatého. Tímto zpracováním byl alce počet rozkroucenin příze snížen z 22 na 12, avšak vzrostl hydrolýzou zesilovacího činidla po trojím zpracování varem na 18. Přitom v nedostatku přiměřeného ustáleni rozměrů získaných v útkovém směru protažením, ae dostavilo srážení více než polovina dosaženého zvětžeaí délky útkových nití, což vedlo tím větěí neúčinnosti, tj. o to déle trvá působení energie na těleso energii zpracovávané.

Jako formy energie přicházejí v úvahu vlnové tvary energie, jako vysokofrekvenční mikrovlny, světlo od ultrafialového až do infračerveného, laser atd.

Claims (2)

1. P R E D II É T VYNÁLEZU

   1. Způsob zuělechlovánl textilního útvaru, který alespoň částečně sestává s celulózy, zesítěním, přičemž pložný útvar před vyvoláním zesilovací reakce se v nabobtnaném stavu protahuje nejméně o 30 % poměrného prodloužení při přetržení, vyznačující se tím, že aa zesítění provádí s takovou intensitou, že počet roskroucenin přízí v protaženém, avěak jeětě nezesítěném textilním materiálu je oprjti počtu roskroucenin příze v již sesítěnám materiálu před prvním zpracováním sa mokra nejméně o 25 % větěí, a že textilní pložný útvar je během zesilováni držen tak, že ve směru protažení má rosměry, které obdržel protahováním.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že ae seaítěnl provádí a takovou intensitou, že rozdíl mezi počty roskroucenin příze činí nejméně 25 % i tehdy, když byl materiál třikrát vystaven varu.