CS235323B2 - Fungicidní a mikrobicidní prostředek k ochraně rostlin a technických materiálů a způsob výroby účinné složky - Google Patents
Fungicidní a mikrobicidní prostředek k ochraně rostlin a technických materiálů a způsob výroby účinné složky Download PDFInfo
- Publication number
- CS235323B2 CS235323B2 CS345283A CS345283A CS235323B2 CS 235323 B2 CS235323 B2 CS 235323B2 CS 345283 A CS345283 A CS 345283A CS 345283 A CS345283 A CS 345283A CS 235323 B2 CS235323 B2 CS 235323B2
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- plants
- active
- test
- formula
- technical materials
- Prior art date
Links
Landscapes
- Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
- Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)
Abstract
Fungicidní e mikrobicidní prostředek
k ochraně rostlin a technických materiálů,
vyznačující se tím, že jako účinnou
složku obsahuje alespoň jeden halogenpropargylformamid
obecného vzorce I
O
II
H - C - N - CIL· - C = C - Hel (I),
I
R
v němž
R znamená atom vodíku nebo popřipedě
/ jednou až pětkrát, stejně nebo různě
halogenem, nitroskupinou, alkylovou
skupinou s 1 ai 4 atomy uhlíku, helogenalkylovou
skupinou s 1 až
5 atomy halogenu a. s 1 až 4 atomy
uhlíku substituovanou fenylovou skupinou,
a
Hal znamená jod nebo brom.
Description
Předložený vynález se týká fungicidního a mikrobicidního prostředku k ochraně rostlin a technických materiálů, který obsahuje jako účinnou složku nové halogenpropargylformamidy.
Dále se vynález týká způsobu výroby těchto nových halogenpropargylformamidů a jejich použití jako fungicidů a mikrobicidů.
Již dlouhou dobu jsou známé soli etylen-1,2-bis-ditiokarbamové kyseliny s těžkými kovy, zejména etylen-1 ,2-bis-di'tiokarbamát zinečnatý, v zemědělství a v zahradnictví k potírání fytopatogenních hub (srov, R. Wegler, Chemie der Pflanzenschutz- und Schadlingsbekampfungsmittel, sv. 2, str. 65, Springer-Verleg Berlin/Heidelberg/New York (1970)).
Dále je již dlouhou dobu známo používat sloučeniny obsahující N-trihalogenmetyltioskupiny jako fungicidy v zemědělství a v zahradnictví. Tak se v praxi používá například N-(trichlormetyltio)tetrahydroftalimid při pěstování ovocných stromů a při pěstování vinné révy k boji proti houbovým chorobám (srov. německý patentový spis 887 506 a Angew. Chem. 16, 807 (1964)).
Dále jsou známé anorganické sloučeniny mědi, které mají Široké spektrum fungicidních účinků (srov. Κ. H. Biichel, Pflanzenschutz und Schedlingsbekampfung, str. 121 a 122, Georg Thieme Verlag Stuttgart).
Kromě toho jsou známé jodpropargylové sloučeniny, j-ako K-butyljodpropargylkarbamát, jako fungicidy aplikované natíráním (srov. DE-OS 3 116 653).
Nyní byly nalezeny nové halogenpropargylformamidy obecného vzorce I
O
II
H - C - K - CHg - C = C - Hal (I)
H v němž
H znamená atom vodíku nebo popřípadě jednou až pětkrát, stejně nebo různě halogenem, nitroskupinou, alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkylovou skupinou s 1 až 5 atomy halogenu a s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinou,
Hal znamená jod nebo brom, které mají silné fungicidní a baktericidní účinky při ochraně rostlin a technických materiálů.
Předmětem předloženého vynálezu je fungicidní a mikrobicidní prostředek k ochraně rostlin a technických materiálů, který se vyznačuje tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jeden halogenpropargylformemid shora uvedeného a definovaného obecného vzorce I.
Podle tohoto vynálezu se nové helogenpropargylformamidy obecného vzorce I získávají reakcí propargylformamidů obecného vzorce II
O
II
H - C - N - CHg - C g C - H
I
R (II), v němž
R má shora uvedený význam, s halogenačními činidly v přítomnosti bazických látek v ředidle při teplotě mezi -30 a 50 °C.
Nové halogenpropargylformamidy vzorce I mají silné fungidicní a bektericidní vlastnosti při ochraně rostlin. S překvapením mají vyěěí účinek než dosud známé sloučeniny.
Sloučeniny podle vynálezu představují vzhledem k četným možnostem svého výhodnějšího biologického použití cenné obohacení stavu techniky.
Zcela zvléětě výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, v němž r zněměná vodík, popřípadě jednou až třikrát, stejně nebo různě nitroskupinou, metylovou skupinou, etylovou skupinou, n- a isopropylovou skupinou, trifluormetylovou skupinou substituovanou fenylovou skupinou a
Hal znamená jod a brom.
Jednotlivě lze například kromě sloučenin uvedených v příkladech provedení jmenovat následující halogenpropargylformamidy: brompřopargylformamid, jodpropargylformanilid,
2- chlorjodpropargylformanilid, 3-chlorjodpropargylformanilid, 4-chlorjodpropargylformanilid 2,3-dichlorjodpropargylformanilid, 2,4-dichlorjodpropargylformanilid, 3,4-dichlor-jodpropargylformanilid, 3,5-dichlorj odpropargylformanilid, 2,4,6-trichlor-j odpropargylformenilid, 2-metyljodpropargylformanilid, 3-metyljodpropargylformanilid, 4-metyljodpropargylformanilid, 2,3-dimetyljodpropargylformanilid, 2,6-aimetyljodpropargylformanilid, 2-metyl-6-etyljodpropargylformanilid, 3-trifluormetyljodpropargylformanilid, 3,5-bis-trifluormetyljodpropargylformanilid, 3-nitrojodpropargylformanilid, brompropargylformanilid,
3- chlorbrompropargylformanilid.
Průběh reakce při postupu podle vynálezu lze ze použití například propargylformemidu e jodu jako výchozích látek znázornit následujícím reekčním schématem:
ll NaOH
H-C-NH-CH2-CeC-H + j2 ->.
-NaJ
II
H-C-NH-CH2-CsC-J
Propargylformamidy, které se používají jako výchozí látky při provádění postupu podle vynálezu, jsou definovány vzorcem II. Tyto sloučeniny jsou z větší části známé nebo se mohou vyrábět známými postupy, například reakcí odpovídajícího formamidu například s terc.butoxidem draselným ze vzniku draselné soli formamidu a te se potom uvádí v reakci s propargylhalogenidem. K reakci s propergylhalogenidem lze však použít také primárního aminu v přítomnosti báze a vzniklý propargylamin se potom formyluje působením kyseliny mravenčí nebo působením esteru kyseliny mravenčí (srov. například Bull. Soc. Chim. Fr. 1967 (2), str. 588 až 596).
Halogenační činidla, která se dále používají jako výchozí látky, jako halogen, jsou na trhu snadno dostupnými produkty.
Jako ředidla přicházejí při postupu podle vynálezu v úvahu voda a polární organická rozpouštědla. Jako polární organická rozpouštědla přicházejí v úvahu taková, která jsou inertní za reakčních podmínek. Je výhodné používat taková organická rozpouštědla, která mají určitou schopnost rozpouštět reakční složky. Výhodně se používají rozpouštědla, která obsahují hydroxylové skupiny, jako například alkoholy. Jako alkoholy přicházejí v úvahu především nižší alifatické alkoholy, jako například metanol, etanol, isopropanol, avšak také di- a polyhydroxysloučeniny, jako etylenglykol a pólyetylenglykol. Zvláště výhodně se pracuje v metanolu a ve vodě.
Jako bézické látky přicházejí v úvahu hydroxidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin, výhodně se věak používá hydroxidů alkalických kovů, jako například hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného.
Jako halogenačni činidle přicházejí v úvahu elementární halogen e halogenany. Halogenany se tvoří přidáním halogenu ke shora uvedeným alkalickým roztokům, mohou se však připravovat také před halogenačni reakcí z halogenu a alkálie b potom přidávat k halogenované látce. Uvést lze především jod a brom,
Reakční teplota se může pohybovat ód -30 do +50 °C, výhodně se věak pracuje při teplotě od 0 do 20 °C.
Postup podle vynálezu lze provádět například následujícím způsobem:
Propargylformamid vzorce II se předloží v některém z uvedených ředidel a přidá se molární až trojnásobek molárního množství alkálie, výhodně 1,5-násobek molárního množství. Potom se po částech přidá alespoň molární množství halogenačního činidla, (nadbytek tohoto činidla nepřináěí žádné výhody) a reakční směs se dále míchá při teplotách od 0 do 20 °C. Reakce se sleduje chromatografií na tenké vrstvě. Zpracování reakční směsi po dokončení reakce se provádí obvyklými metodami, například vysrážením reakčního produktu vodou nebo extrakcí.
Účinné látky podle vynálezu mají silný fungicidní a mikrobicidní účinek e mohou se pro praktické účely používat k potírání nežádoucích mikroorganismů při ochraně rostlin.
Účinné látky jsou vhodné k upotřebení jako prostředky k ochraně rostlin a jako mikrobicidní prostředky k ochraně technických materiálů.
Fungicidní prostředky se při ochraně rostlin používají k potírání hub ze tříd Plasmodiophoromycetes, Oomyoetes, Chytridiomycetes, Zygomycetes, Ascomycetes, Basidiomycetes, Deuteromycetes.
Baktericidní prostředky se používají při ochraně rostlin k potírání hub Pseudomonadacae Rhizobiaceae, Enterobacteriaoeae, Corynebacteriaceae a Streptomycetaceae.
Dobrá snáěitelnost účinných látek rostlinami v koncentrecích nutných k potírání houbových chorob umožňuje oěetřování nadzemních částí rostlin, semenáčků a osiva, jakož i půdy.
Jako prostředky k ochraně rostlin se mohou účinné látky podle vynálezu se zvláště dobrým výsledkem používat k boji proti Leptosphaeria nodorum a Fusarium nivale v obilovinách, dále proti Venturia na jabloních a proti Xanthomonas oryzae v rýži. Dále je nutno se zmínit o širokém fungicidním účinku při testu ne agarových deskách. Při odpovídající dávce mají sloučeniny také akaricidní účinky.
Účinné látky se mohou převádět na obvyklé prostředky, jako jsou roztoky, emulze, suspenze, prášky, pěny, pasty, granuláty, aerosoly, přírodní a syntetické látky impregno- váné účinnou látkou, malé částice obelené polymerními látkami a obalovací hmoty pro osivo, jakož i na prostředky se zápalnými přísadami, jako jsou kouřové patrony, kouřové dózy, kouřové spirály a další, jakož i na prostředky pro aplikaci tzv. ULV postupem a na prostředky aplikované formou teplé mlhy.
Tyto prostředky se připravují známým způsobem, například smísením účinné látky s plnidly, tedy s kapalnými rozpouštědly, zkapalněnými plyny nacházejícími se pod tlakem nebo/a pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, tj. emulgátorů nebo/a dispergátorů nebo/a zpěnovacích činidel. 7 případě použití vody jako plnidla je možno jako pomocná rozpouštědla používat například také organická rozpouštědla. Jako kapalné rozpouštědla přicházejí v podstatě v úvahu: aromáty, jako xylen, toluen nebo alkylnaftaleny, chlorované aromáty nebo chlorované alifatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chloretyleny nebo metylenchlorid, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexanon nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo glykol, jakož i jejich étery a estery, dále ketony, jako aceton, metyletylketon, metylizobutylketon nebo cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako dimetylformamid a dimetylsulfoxid, jakož i voda. Zkapalněnými plynnými plnidly nebo nosnými látkami se míní takové kapaliny, které jsou za normální teploty a za normálního tlaku plynné, například aeroáolové propelanty, jako halogenované uhlovodíky, jakož i butan, propan, dusík a oxid uhličitý.
Jako pevné nosné látky přicházejí v úvahu například přírodní kamenné moučky, jsko kaoliny, aluminy, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo křemelina a syntetické kamenné moučky, jako vysoce disperzní kyselina křemičitá, oxid hlinitý a křemičitany. Jako pevné nosné látky pro přípravu granulátů přicházejí v úvahu drcené a frakcionované přírodní kamenné materiály, jako vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, jakož i syntetické granuláty z anorganických a organických mouček a granuláty z organického materiálu, jako z pilin, skořápek kokosových ořechů, kukuřičných palic a tabákových stonků.
Jako emulgátory nebo/a zpěňovací činidla přicházejí v úvahu například neionogenní a anionické emulgátory, jako polyoxyetylenestery mastných kyselin, polyoxyetylenétery mastných alkoholů, například alkylarylpolyglykolétery, alkylsulfonáty, alkylsulfáty, arylsulfonáty a hydrolyzáty bílkovin, a jako dispergátory například lignin, sulfitové odpadní louhy a metylcelulóza.
Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat adheziva, jako karboxymetylcelulózu, přírodní a syntetické práškové, zrnité nebo latexové polymery, jako arabskou gumu, polyvinylalkohol a polyvinylacetát.
Dále mohou tyto prostředky obsahovat barviva, jako anorganické pigmenty, například oxid železitý, oxid titaničitý a ferrokyenidovou modř, a organická barviva, jako alizarinová barviva, azobarviva a kovová ftaloxyaninová barviva, jakož i stopové prvky, například soli železa, manganu, boru, mědi, kobaltu, molybdenu a zinku.
Koncentráty obsahují obecně mezi 0,1 a 95 % hmotnostními účinné látky, výhodně mezi 0,5 a 90 % hmotnostními účinné látky.
Účinné látky podle vynálezu mohou být v koncentrovaných prostředcích nebo v různých aplikačních formách přítomny ve směsi s dalSími známými účinnými látkami, jako jsou fungicidy, baktericidy, insekticidy, akaricidy, nematocidy, herbicidy, ochranné látky proti ozobu ptáky, růstové látky, látky pro výživu rostlin a prostředky pro zlepšení struktury půdy.
Účinné látky se mohou aplikovat jako takové, ve formě koncentrátů nebo aplikačních forem které z nich byly připraveny dalším ředěním, jako jsou přímo upotřebitelné roztoky, emulze, suspenze, prášky, pasty a granuláty. Aplikace se provádí obvyklým způsobem, například zaléváním, ponořováním, postřikováním, zamlžováním, odpařováním, formou injekcí, suspendováním, natíráním, popraěováním, posypáváním, mořením za sucha, mořením za vlhka, mořením za mokra, mořením v suspenzi nebo inkrustací.
Při ošetřování částí rostlin se mohou koncentrace účinné látky v aplikačních formách měnit v širokém rozsahu. Obecně se pohybují mezi 1 a 0,000 1 % hmotnostního, výhodně mezi 0,5 a 0,001 % hmotnostního.
Při ošetřování osiva je obecně zapotřebí 0,001 až 50 g účinné látky na 1 kg osiva, výhodně 0,01 až 10 g účinné látky na 1 kg osiva.
Při ošetřování půdy je obecně zapotřebí koncentrace účinné látky od 0,000 01 do 0,1 % hmotnostního, výhodně od 0,000 1 do 0,02 % hmotnostního v místě, kde mé být účinku dosaženo.
Sloučeniny podle vynálezu se hodí také k ochraně technických materiálů.
Technickými materiály v rámci předloženého vynálezu jsou produkty, které se samy v přírodě nevyskytují, nýbrž se zhotovují z přírodních nebo ze syntetických výchozích materiálů. Produkty, které se mají chránit, jsou v rámci předloženého vynálezu technické materiály, které mohou být napadeny mikroorganismy nebo/a mohou být mikroorganismy rozkládány.
Technickými materiály, které se mají chránit účinnými látkami podle vynálezu před mikrobiální změnou a rozkladem, jsou například lepidle, klihy, papíry a kartony, textilie, usně, dřevo, nátěrové prostředky, čisticí prostředky, chladicí a mazací prostředky, těsnicí hmoty a výrobky z plastických hmot, které mohou být nepadány nebo rozkládány mikroorganismy. V rámci materiálů, které se mají chránit, lze uvést také části výrobních zařízení, jako jsou například okruhy chladicí vody a chladicích mazacích prostředků, jejichž požadovaná funkce může být nepříznivě ovlivňována mikroorganismy. Účinné látky podle vynálezu se mohou výhodně používat k ochraně lepidel, papíru, kartonu, filmů, nátěrových hmot, dřeva a delších.
Mikroorganismy, které mohou způsobovat odbourávání nebo změnu technických materiálů, jsou například bakterie, houby, kvasinky, řasy a další slizovité organismy. Látky podle vynálezu mají výhodně silný a široký účinek proti houbám a bakteriím a tento fungicidní účinek zahrnuje rovněž účinek vůči houbám typu plísní, jako jsou houby rozrušující dřevo a houby zbarvující dřevo.
Uvést lze například mikroorganismy následujících rodů:
Alternaria, jako Alternaria tenuis,
Aspergillus, jako Aspergillus niger,
Aureobasidium, jako Aureobasidium pullulans,
Chaetomium, jako Chaetomium globosum,
Coniophora, jako Coniophora cerebella,
Lentinus, jako Lentinus tigrinus,
Penicillium, jako Penicillium glaucum,
Polyporus, jako Polyporus versicolor,
Sclerophoma, jako Sclerophoma pityophila,
Trichoderma, jako Trichoderma viride.
Podle účelu použití se mohou látky podle vynálezu převádět na obvyklé prostředky, jako jsou roztoky, emulze, suspenze, prášky, pasty a granuláty. Tyto prostředky se mohou vyrábět o sobě známým způsobem, například smísením účinných látek s nosnou látkou zvolenou ze skupiny kapalných rozpouštědel nebo/a pevných nosných látek, popřípadě za použití povrchově aktivních prostředků, jako jsou emulgátory nebo/a dispergátory, přičemž v případě použití nastavovadel se mohou jako pomocná rozpouštědla používat popřípadě organická rozpouštědla.
Organickými rozpouštědly pro účinné látky mohou být například alkoholy, jako nižší alkoholy, výhodně etanol nebo isopropanol nebo benzylalkohol, ketony, jako aceton nebo metyletylketon, kapalné uhlovodíky, jako frakce benzinu, chlorované uhlovodíky, jako 1,2-dichloretan.
Mikrobicidní prostředky podle vynálezu obsahují obecně 10 až 100 % hmotnostních, výhodně 50 až 80 % hmotnostních halogenpropargylformamidů jako účinné látky.
Používaná koncentrace látek podle vynálezu se řídí podle druhu a výskytu potíraných mikroorganismů, jakož i podle složení materiálu, který se má chránit. Optimální množství, které se má aplikovat, se dá zjistit řadou testů. Obecně se používané koncentrace pohybují v rozmezí od 0,001 do 5 % hmotnostních, výhodně od 0,01 do 1 % hmotnostního, vztaženo na materiál, který se má chránit.
Nové účinné látky podle vynálezu mohou být přítomny také ve směsi s dalSími známými účinnými látkami, Tak například lze jmenovat následující účinné látky; benzimidazolylkarbamáty, trihalogenmetyltioderiváty, jako je N-fluordichlormetyltioftalimid a N,N-dimetyl-N'-fenyl-N'-(fluordichlormetyltio)sulfamid, sloučeniny odštěpující formaldehyd, jako jsou hemiformaly, deriváty fenolu, jako p-chlor-m-kresol, 2-fenylfenol, (2,2'-dihydroxy-5,5 -diehlor)difgnylmetan, ditiokarbamáty, tiazolylbenzimidazol, isotiazolonové a benzisotiazolonové deriváty, dinitril tetrachlorisoftalové kyseliny, merkaptobenztiazol, merkaptopyridin.
Příklady ilustrující způsob výroby účinné složky:
Příklad!
H - C - N - CH2 - C = C - J g (0,2 mol) propargylformanilidu se rozpustí v 600 ml metanolu a při teplotě 0 až 5 °C se přidá roztok 10 g (0,25 mol) hydroxidu sodného ve 30 ml vody. Potom se při teplotě 0 °C během jedné hodiny v několika částech přidá 5'1 g (0,2 mol) jodu a reakční směs se dále míchá 4 hodiny při teplotě 0 °C. Nyní chromatogram na tenké vrstvě ukazuje, že výchozí látka zcela zreagovala. Za účelem zpracování se reakční směs vmíchá do směsi 2 litrů ledové vody a 10 ml 40% roztoku hydrogensiřičitanu sodného (k odbarvení zbytků jodu), přičemž po nějaké době začne krystalizace. Krystalický produkt se odsaje, promyje se vodou a vysuší se. Výtěžek činí 44 g (77 % teorie) béžově zbarvených krystalů N-jodpropargyl-N-formylanilidu. Po překrystalování z etanolu taje produkt při 78 °C.
Výchozí látka používané V.příkladu 1 se připraví následujícím způsobem:
g (0,8 mol) formanilidu se rozpustí ve 400 ml tetrahydrofuranu a k roztoku se přidá 90 g (0,8 mol) terc.butoxidu draselného ve 400 ml tetrahydrofuranu. Po odeznění exotermní reakce· (tvorba soli) se reakční směs zahustí k suchu na rotační odparce. Odparek se po částech přidá při teplotě 0 až 5 °C do roztoku 60 g (0,8 mol) propargylchloridu v 500 ml dimetylformamidu, načež se směs pozvolna zahřeje na teplotu místnosti a dále se míchá ještě 20 hodin až podle chrometogramu na tenké vrstvě dojde k úplné konverzi. Reakční směs se zahustí, extrahuje se směsí metylenchloridu a vody, organická fáze se oddělí, zahustí se a ve vakuu se destiluje. Frakce vroucí v rozmezí 105 až 120 °C/200 Pe je představována propargylformanilidem. Výtěžek činí 96 g (75 % teorie). Produkt lze bez dalšího čištění použít pro reakci s jodem.
Příklad 2
O
a) H - á - NH - CH2 - C = C - J / g (0,5 mol) propargylformamidu se rozpustí v 1 litru metanolu a k tomuto roztoku se při teplotě 0 °C přidá roztok 25 g (0,6 mol) hydroxidu sodného v 80 ml vody a při stejné teploté se po částech přidá 130 g (0,5 mol) jodu. Potom se reakční směs dále míchá jeStě 4 hodiny při teploté 0 °C, načež se vmíchá do roztoku 5 ml 40% roztoku hydrogensiřičitanu sodného ve 2 litrech vody, třikrát se provede extrakce vždy 300 ml metylenchloridu, organická fáze se oddělí, vysuší se síranem sodným a zahustí se. Surový produkt ve výtěžku 45 g se chromatografuje na sloupci silikagelu za použití etylacetátu jako elučního činidla. Získá se 31 g (57 % teorie) světlých krystalů jodpropargylformamidu, které po překrystalování z vody tají při 86 až 88 °C.
Propargylformamid, který se používá v příkladu 2, se vyrobí následujícím způsobem:
b) h-c-nh-ch2-c = c- h
Předloží se 45 g (1 mol) čerstvě destilovaného fortnamidu v 600 ml dimetylformemidu a přidá se 172 g (1,25 mol) uhličitanu draselného a 186 g (2,5 mol)chlorpropinu a reakční směs se zahřívá. Exotermní reekce začínající při asi 80 až 90 °C se slabým chlazením udržuje na 100 °C a potom se reakční směs míchá 15 hodin při teplotě 100 °C. Reakční směs se nyní zahustí na rotační opdarce a zbytek se frakcionuje sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití etylacetátu jako elučního činidle. Získá ae 42 g (56 % teorie) světlé kapaliny, která se může destlllovst při 120 až 125 °C/2 000 Pa,
Analogickým způsobem jako je popsán ve shora uvedených příkladech 1, popřípadě 2, se získají dále uvedené halogenpropargylformamidy obecného vzorce 1
O
II
H - C - N - CH2 - C = C - Hal (I)
R
Příklad číslo
Hal Teplota tání (°C)
Výtěžek (% teorie) až 80 ch3
ch3 h3c—(o ch3 ch3 ď3 ch3
Cl až 84 až 87 až 90 až 90
Příklad číslo R
Cl C'-<A
Cl ci-(O
Cl
Cl
Cl
NO
Hal Teplota tání Výtěžek (°CJ (% teorie) až 81 až 89 32 až 81 až 81 33 až 102 43
104 až 106 27 až 84
117 až 119 16
Br olej, n^°= 1,582 4 85
1
Příklad číslo K
Hal
Teplota tání <°C)
Výtěžek (% teorie)
Br 58 až 60 63
Cl
Propargylformamidy vzorce II, které slouží jako výchozí látky, se připravuji analogickým způsobem jako je popsán v příkladech 1b) a 2b):
O u
H-C-N-CH, -C=C-H (II)
I ·
R
Teplota tání (°C) Výtěžek teplota varu (°C/Pa) (% teorie) index lomu Cjijj J <o>43 až 45 69 ch3
,547 0 6 9
158/1 200 58 až 54 82 zCH3 (o>— až 59 32 ch3
CH3 ,502 >0 98 c2H5
12'
Teplota tání (°C) teplota varu (°C/Pa) Index lomu
Výtěžek (% teorie) <0
1,532 8 cf3 (O eí 54
107 až 108/80
Cl
Cl až 46 až 53 až 74 až 73
Cl až 80 až 71 až 72
Cl
Ozci
H | Teplota tání (°C) teplote varu (°C/Pa) «v O Λ , index lomu ίηβ j | Výtéžek (% teorie) |
—A | ||
82 až 83 | 68 | |
no2 | ||
114 až 116 | 31 |
V následujících příkladech, které ilustrují biologickou účinnost, se jako srovnávacích prostředků používá déle uvedených sloučenin:
CH2 - NH
Zn (A)
CH2 - NH
C - S
II s
x Cu(OH)2 x CuCl2 x H20 n-C4H9 -NH-C-O-CH2(C) (D)
Příklad A
Test na Leptosphaeria nodorum (pšenice) / protektivní účinek
Rozpouštědlo: ,00 dílů hmot. dimetylformamidu
Emulgátor: 0,25 dílu hmot. elkylarylpolyglykoléteru
K výrobě vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgétoru a koncentrát se zředí vodou na požadovanou koncentraci.
Za účelem testování protektivního účinku se mladé rostliny postříkají až do zvlhčení účinným přípravkem. Po oschnutí postřikové vrstvy se rostliny postříkají suspenzí konidií Leptosphaeria nodorum. Rostliny se ponechají 48 hodin při teplotě 20 °C a při 100% relativní vlhkosti vzduchu v inkubační komoře.
Poté se rostliny umístí do skleníku při teplotě asi 1 5 °C a při relativní vlhkosti vzduchu asi 80 %.
dnů po inokulací se provede vyhodnocení testu.
Při tomto testu vykazují zřetelnou převahu v účinnosti ve srovnání se známým stavem techniky například sloučeniny podle následujících příkladů provedení: 5, 7, 6, 9, 12, 13,
14, 15 a 16.
Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce A:
TabulkaA
Test na Leptosphaeria nodorum (pšenice) / protektivní účinek
Účinná látka
Koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi v % hmotnostních'
Napadení chorobou v % neošetřené kontroly
S
CH2-NH-C-S.
:Zn (A)
0,025 100
CHj
CH0-NH-C-S·' a
S (známá) >C=0 (5)
0,025 12,5 :h2-c=c-j
Účinná látka
Koncentrace účinné Napadení látky v postřikové chorobou suspenzi v % v % neoěetřené kontroly
0,025 12,5
(6)
0,025 12,5
CF,
C=0 (9)
CH2-C=C-J
0,025 15,0 b-
(12)
0,025 16,3
(13)
0,025 12,5
Cl i'
Očinná látka
Koncentrace účinné Napadeni látky v postřikové chorobou suspenzi v % v % neoSetřené kontroly
04)
0,025 0,0
C=O (15) ' Cl ^CHj-CsC-J
0,025 18,8
Příklad Β
Test na Fusarium nivale (žito) / ošetření osiva
Účinné látky se aplikují formou suchého mořidla. líořidlo se připraví smísením příslušné účinné látky s kamennou moučkou a rozemletím na jemně práškovou směs, která zajistí rovnoměrné rozptýlení účinné látky na povrchu osiva.
Za účelem moření se infikované osivo protřepává 3 minuty s mořidlem v uzavřené skleněné láhvi.
žito se zaseje v množství 2 x 100 zrn 1 cm hluboko do standardní půdy a pěstuje se ve skleníku při teplotě asi 1 0 °C a při relativní vlhkosti vzduchu asi 95 % v secích skříních, které se denně vystavují 15 hodin světlu.
Ai po 3 týdny po zasetí se provede vyhodnocení rostlin na příznaky plísně sněžné.
Při tomto testu vykazují zřetelnou převahu v účinnosti ve srovnání se stavem techniky například sloučeniny z následujících příkladů provedení: 5 a 9.
Výsledky tohoto testu jsou uvedeny v následující tabulce B:
TabulkaB
Test na Fusarium nivale (žito) / ošetření osiva
Účinná látka
Použité množství účinné látky v mg/kg osiva
Chorobné rostliny v % z celkem vzešlých rostlin nemořeno
16,8
S ll
(známá) (A)
600
10,4
H
(5)
500
1,3
Účinná látka | Použité množství účinné látky v mg/kg osiva | Chorobné rostliny v % z celkem vzeSlých rostlin | |
fy | H \θ=θ -Z (9) | 500 | 2.3 |
cV | 'Xx'ch2-C5J |
PříkladC
Test na strupovitost jabloní (Venturia inaequalis) (jabloň) / protektivní účinek
Rozpouštědlo: 4,7 dílu hmot. acetonu
Emulgátor: 0,3 dílu hmot. alkylarylpolyglykoléteru
K výrobě vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru a koncentrát se zředí vodou na požadovanou koncentraci.
Za účelem testování protektivní účinnosti se mladé rostliny postříkají účinným přípravkem až do stádia orosení. Po oschnutí postřikové vrstvy se rostliny inokulují vodnou suspenzí konidií původce strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis) a ponechají se 1 den při teplotě 20 °C a při 100% relativní vlhkosti vzduchu v inkubační komoře.
Rostliny se potom vystaví ve skleníku při teplotě 20 °C a při relativní vlhkosti vzduchu asi 70 %.
dnů po inokulaci se provede vyhodnocení pokusu.
Při tomto testu vykazují zřetelnou převahu v účinnosti oproti stavu techniky například sloučeniny z příkladů provedení 15, '3a 17.
Výsledky tohoto testu jsou uvedeny v následující tabulce C:
Tabulka C
Test na strupovitost jabloní (Venturia inaequalis) (jabloň) - protektivní účinek
Účinná látka
Napadení v % při koncentraci účinné látky
0,000 5 %
O
II
C0-S-Cc,3
II o
(známá) (B)
Příklad D
Test ne Xanthomonas oryzae (bakterióza) (rýže) systemieký účinek
Rozpouštědlo: 121,25 dílu hmot. acetonu
Emulgátor: 3,75 dílu hmot. alkylarylpolyglykoléteru
K získání vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgétoru a koncentrát se zředí vodou na požadovanou koncentraci.
Za účelem testování systemických vlastností se jednotná půda, ve které se pěstují mladé rostliny, zalije 100 ml účinného prostředku. 3 dny po tomto ošetření se rostliny inokulují vodnou suspenzí Xanthomonas oryzae poškozením bodnutím. Potom se rostliny ponechají 14 dnů až do vyhodnocení ve skleníku při teplotě 24 až 26 °C a při 70 až 8056 relativní vlhkosti vzduchu.
Při tomto testu vykazují zřetelnou převahu v účinnosti ve srovnání se stavem techniky například sloučeniny podle následujících příkladů provedení: 1, 16, 12 a 9.
Výsledky tohoto testu jsou uvedeny v následující tabulce D:
Tabulka D
Test na Xanthomonas oryzae (bakterióza) rýže /systemieký účinek
Účinná látka
Použité množství Napadení účinné látky v mg chorobou na 100 cnr v % neošetřené kontroly
Cu(OH)2xCuC12xH20 (C) (známá)
Η. Λ
X (1) —N-i ch2-c»c-j
12,5
Cl
12,5
Účinná látka
Použité množství Napadení účinné látky , chorobou v mg ne 100 crn v % neošetřené kontroly
Příklad E
Účinek proti houbám
Do agaru, který byl připraven z pivovarské sladiny a peptonu, se zapracují sloučeniny podle vynálezu v odstupňovaných koncentracích mezi 1 a 5 000 mg/litr testovaného vzorku.
Po ztuhnutí agaru se provede kontaminace takto vyrobených vzorků agaru čistými kulturami pokusných hub.
Po dvoutýdenním skladování při teplotě 28 °C a při 60 až 70% relativní vlhkosti vzduchu se pokus vyhodnotí. Jako minimální inhibiční koncentrace (MIK) se udává nejnižSí koncentrace látky obsažené ve vzorku ageru, při které nedocházelo k žádnému růstu houby použitého druhu.
Při tomto testu vykazují zřetelnou převahu v účinnosti ve srovnání se stavem techniky například sloučeniny z následujících příkladů provedení: 11, 12, 13, 15, 17, 18, 5, 7, 14, 3, 4, 6 a 19.
Výsledky testu jsou uvedeny v následující tabulce E:
Tabulka E
Testují se sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce
II
H-C-N'-CH2-C=C-J
I
B a ke srovnání známá sloučenina (D).
53 23
Pokusné houby jsou v tabulce uvedeny pod následujícími zkratkami:
PC = Penicillium glaucum
CHG = Chaetomium globosum
AN = Aspergillus niger
TV = Trichodarma viride
AT = Altarnia tenuis
AP = Aurebasidium pullulans
SP = Sclerophoma pityophila
LT = Lentinus tigrinus
PV = Polyporus versicolor
CC = Coniophora cerebella
Testovaná sloučenina
Minimální inhibiční koncentrace v mg/litr
PO CHG AG TV AT AP SP LT PV CC .Ct
350 50 20 7,5 5 0,5 5 2 0,1 (in cfe(12)
50 15 10 3,5 3,50,1 2 2 0,1
100 1 ,5 10 1 1 0,1 1 2 0,1 (13) ,CI
cl“\2/ (15)
3,5 7,5 7,5 2 2 5 1 5 1
15 5 10 1 2 0,5 1,5 1 0,1 (17)
Testovaná sloučenina
Minimální inhibiční koncentrace v mg/litr
PG CHG AG TV AT AP SP LT PV CC
Claims (3)
- PŘEDMĚT VYNÁLEZU1 . Fungicidní a mikrobicidní prostředek k ochraně rostlin a technických materiálů, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň Jeden halogenpropargylformamid obecného vzorce IIIH - C - N - CH2 - C = C - Hal (I),IR v němžR znamená atom vodíku nebo popřípadě jednou až pětkrát, stejně nebo různě halogenem, nitroskupinou, alkylovou skupinou s 1 ež 4 atomy uhlíku, halogenalkylovou skupinou s 1 až 5 atomy halogenu a s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinou, aHal znamená jod nebo brom. *·
- 2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň ječmen halogenpropsrgylformamid obecného vzorce I, v němžR znamená vodík, popřípadě jednou až třikrát, stejně nebo různě chlorem, nitroskupinou, metylovou skupinou, etylovou skupinou, n- a isopropylovou skupinou, trifluormetylovou skupinou substituovanou fenylovou skupinu aHal znamená jod nebo brom,
- 3. Způsob Výroby účinné složky podle bodu 1, obecného vzorce I, vyznačující se tím, že se na propargylformamidy obecného vzorce II liH - C - N - GH2 - C = C - Η (II),R v němžS má význam uvedený v bodě 1, působí halogenačními činidly v přítomnosti bazických látek v ředidle při teplotách mezi -30 až >0 °C.Severografia, n. p„ MOSTCena 2,40 Kčs
Applications Claiming Priority (1)
Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
---|---|---|---|
DE3218611 | 1982-05-18 |
Publications (1)
Publication Number | Publication Date |
---|---|
CS235323B2 true CS235323B2 (cs) | 1985-05-15 |
Family
ID=6163884
Family Applications (1)
Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
---|---|---|---|
CS345283A CS235323B2 (cs) | 1982-05-18 | 1983-05-17 | Fungicidní a mikrobicidní prostředek k ochraně rostlin a technických materiálů a způsob výroby účinné složky |
Country Status (3)
Country | Link |
---|---|
JP (1) | JPS58210054A (cs) |
CS (1) | CS235323B2 (cs) |
ZA (1) | ZA833513B (cs) |
-
1983
- 1983-05-17 CS CS345283A patent/CS235323B2/cs unknown
- 1983-05-17 ZA ZA833513A patent/ZA833513B/xx unknown
- 1983-05-18 JP JP8597783A patent/JPS58210054A/ja active Granted
Also Published As
Publication number | Publication date |
---|---|
JPS58210054A (ja) | 1983-12-07 |
JPH0373538B2 (cs) | 1991-11-22 |
ZA833513B (en) | 1984-05-30 |
Similar Documents
Publication | Publication Date | Title |
---|---|---|
DE2513730A1 (de) | Halogenacetanilide als mikrobizide wirkstoffe | |
JPS5835190B2 (ja) | シンキ 1− エチル − トリアゾ−ルノ セイホウ | |
US4521412A (en) | Pesticidal iodopropargylammonium salts | |
US4661632A (en) | Halogenopropargylformamide pesticides | |
EP0121054B1 (de) | N-sulfenylierte Hydantoine, ein Verfahren zu ihrer Herstellung und ihre Verwendung als Mikrobizide | |
CS202516B2 (en) | Fungicide means and method of making the active substances | |
US4457930A (en) | Todopropargylsulphamides, microbicidal compositions and use | |
CS235323B2 (cs) | Fungicidní a mikrobicidní prostředek k ochraně rostlin a technických materiálů a způsob výroby účinné složky | |
CS232736B2 (en) | Fungicide agent and method of active component production | |
EP0008731B1 (de) | N-sulfenylierte Formanilide, ihre Herstellung und ihre Anwendung als Fungizide | |
US3707497A (en) | Sulfonic acid cyanovinyl esters | |
EP0046557B1 (de) | N-Sulfenylierte Harnstoffe, Verfahren zu ihrer Herstellung, diese enthaltende fungizide Mittel und ihre Verwendung | |
US4778511A (en) | Fluorine-containing N-sulphenylated indazoles for use as bactericides and fungicides | |
EP0162366B1 (de) | Sulfenylierte Carbamidsäureester, ein Verfahren zu ihrer Herstellung und ihre Verwendung | |
NO862593L (no) | Benzoyl-triazolyleddiksyre- eller -tioeddiksyrederivater, fremstilling derav og biocide midler inneholdende derivatene. | |
CH580910A5 (cs) | ||
NZ206368A (en) | Pyrano-pyrazole derivatives and fungicidal compositions | |
JPH0116827B2 (cs) | ||
HU186994B (en) | Pesticide compositions containing n-sulfenilized esters of biuret-n"-carboxylic acid and process for producing the active agents | |
CH579873A5 (en) | Oxadiazolyls from hydroxydiazoles and phosphoric acid halides - with wide biocidal activity | |
NZ207347A (en) | Method for combating pseudocercosporella herpotrichoides using 3,3-diphenyl-3-(imidazol-1-yl)-propyne | |
CH556139A (de) | Zur schaedlingsbekaempfung geeignetes mittel. | |
CH575211A5 (en) | (di)thiophosphoric acid esters - with biocidal activity |