CS233410B1

CS233410B1 - Způsob předosevnf stimulace semen kulturních rostlin plazmatem elektrického doutnavého výboje

Info

Publication number: CS233410B1
Application number: CS578682A
Authority: CS
Inventors: Zdenek Stanek; Milan Ruml; Lubomira Rumlova
Original assignee: Zdenek Stanek; Milan Ruml; Lubomira Rumlova
Priority date: 1982-08-03
Filing date: 1982-08-03
Publication date: 1985-03-14

Abstract

timulaci semen fyzikálním způsobem. Uvedeného účelu se dosáhne tím, že se na semene působí plazmatem elektrického doutnavého výboje, hořícího ve směsi vzduchu a plynů uvolaéných ze semen při tlaku řádově jednotky až desítky Pa a při proudové hustotě řádové 10”® A.mm"2. NejvhodhějSí doba působeni na semena je řádově 10“1 až 10”2 s. Stimulace plazmatem elektrické ho doutnavého výboje je možné použít pro nejrůznějSí zemědělské plodiny.

Description

Vynález se týká předosevní stimulace semen plazmatem elektrického doutnavého výboje.

♦ .

Předosevní stimulace osiva zemědělských plodin se doposud většinou provádí máčením v různých roztocích; používá se např. kyselina jantarová nebo auxiny. Taková stimulace je pracná a je spojena s opětovným- vysoušením osiva. Proto se tato metoda i přes celkově dobré výsledky v praxi neuplatnila. Mnohem výhodnější je užití fyzikálních polí ke stimulaci osiva. Užívá se většinou umělých magnetických nebo elektrických polí, laseru, ultrafialového záření apod. Podmínky předosevní stimulace fyzikálními poli nejsou však ještě zcela objasněny a její výsledky nejsou vždy spolehlivé.

Spolehlivější a vyšší účinek vykazuje předosevní stimulace podle vynálezu, jehož podstatou, je to, že se ne semena působí plazmatem elektrického doutnavého výboje, hořícího ve směsi vzduchu a plynů uvolněných ze semen za tlaku, řádově jednotky až desítky Pa a při proudově hustotě řádově 1Q~° A . mm^-2. Doba působení plazmatu elektrického doutnavého výboje je řádově 10 až 10²s.

Jako doklad stimulačního účinku plazmatu elektrického doutnavého výboje na semena je dále uveden popis některých provedených pokusů a jejich výsledky. ί

Vliv stimulace semen plazmatem elektrického doutnavého výboje na délku klíčenců jsme sledovali u ozimé pšenice Granada, elitní osivo sítové frakce 2,5 až 2,8 mm. Zjišťovali jsme zde závislost výše účinku na době působení plazmatu doutnavého výboje, dále na použité proudové hustotě a konečně na době uplynulá od stimulace do výsevu semen. •Semena pšenice byla klíčena ve tmě na filtračním papíře v petriho miskách. Jednotlivé vzorky byly tvořeny vždy čtyřmi miskami po 50 obilkách, celkem tedy každý pokusný či kontrolní vzorek tvořilo 200 obilek. Délka klíčenčů byla měřena 7. den po výsevu. Průměr vypočtený z délek těchto 200 klíčenců je uveden v následujících tabulkách. Rozdíly mezi pokusnými a kontrolními vzorky byly hodnoceny t- testem.

I « b u 1 k a 1

Závislost průměrné délky klíčenců ozimé pěenice ha době působení plazmatu elektrického doutnavého výboje za tlaku 46 Pa při proudu 30 mA.

-* Expozice (8)	-f7,W ‘i?- Délka klíčenců (mm)	Změna délky proti kontrole (%)
30	56,0	66
60	55,0	64
180	60,4	79
300	63,6	89
420	61,9	84
540	60,8	81
kontrola	33,7	-

Z této tabulky plyne, že při všech zkoušených expozicích byly průměrné délky klíčenců pokusných skupin statisticky vysoce průkazně vyěší než průměrná délka klíčenců skupiny kontrolní (hladina významnosti p = 0,05). ί f

V následující tabulce je zachycena závislost průměrné délky klíčenců ozimé pšenice na proudové hustotě elektrického doutnavého výboje, jehož plazmatem byly obilky ovlivněny. ^J

Z tabulky vyplývá, že změna průměrných délek klíčenců obilek ovlivněných plazmatem elektrického doutnavého výboje proti kontrole je při věech uvedených proudových hustotách statisticky vysoce průkazná na hladině průkaznosti p = 0,01.

Tabulka 2

Závislost průměrné délky klíčenců ozimé pšenice na proudové hustotě elektrického doutnavého výboje, tlak 46 Pa, exposice 300 s.

Proud (mA)	Délka klíčenců (mm)	Změna délky proti kontrole (½)
5	65,7	17
10	72,4	29
15	75,7	.35
20	78,5	40
25	77,6	38
30	85,9	53
40	79,4	42
60	78,4	40
kontrola	' 56,0	•

Tabulka .3
Závislost délky klíčenců ozimé pšenice ovlivněné výboje při tlaku 46 Pa, I = 30 mA a expozici 300 s na	plazmatem elektrického doutnavého době uplynulé od ovlivnění do výsevu,
Dny	Délka pokus	klíčenců (mm) kontrola	Zrnina proti kontrole (%)
1	48,5	38,5	26
5	63,0	45,5	38 ,
13	60,1	35,5	69
23	58,8	37,2	58
100	65,5	' 42,5	54

Z tabulky plyne, že ve všech sledovaných případech došlo po ovlivnění plazmatem elektrického doutnavého výboje ke statisticky vysoce významné změně průměrné délky klíčenců na hladině průkaznosti p = 0,01, a to i při výsevu za více než tři měsíce po ovlivnění obilek. .

Jako příklad vlivu předosěvní stimulace semen na ranost sklizně a výši výnosu uvádíme průběh sklizně rajčat odrůdy Intermech, pěstovaných v parcelkovém pokusu podle běžně · platných metodik. Semena byla 10 dní před výsevem ovlivněna plazmatem elektrického doutnavého výboje při tlaku p = 46 Pa, I = 30 mA, expozice 300 s.

Tabulka 4

Datum	Součet sklizní (g)	Změna proti kontrole (%)
pokus	kontrola
19. 8.	175	78	125
31. 8.	331	299	34
7. 9.	807	580	39
13. 9.	1 531	1 325	16
20. 9.	2 435	2 320	5
29. 9.	3 533	3 438	3
4.10.	4 000	3 690	8

Tabulka uvádí průměrnou hodnotu sklizně z jedná rostliny. Pokusná i kontrolní skupina byla tvořena vždy 30 rostlinami v 6 opakováních. Z tabulky plyne, že mezi pokusnou a kontrolní skupinou je výrazný rozdíl v ranosti sklizně, obzvláště v prvních třech týdnech sklizně, kdy hmotnost plodů sklizených z pokusných rostlin byla o více než 30% vyšší než u rostlin kontrolních. Celková výše průměrná sklizně je statisticky průkazně vyšší u pokusná skupiny rostlin (hladina významnosti p = 0,05, hodnoceno analýzou variancí).

Z předložených tabulek vyplývá výěe dosahovaného ύčinku. Předosevní stimulace dle vynálezu vada k rychlejšímu růstu klíčenoů, k rychlejšímu vývoji rostli^, dřívější sklizni a vyššímu výnosu.

Prakticky je možná provést stimulaci semen způsobem jíle vynálezu tak, že se nádoba se semeny vloží mezi elektrody výbojová trubice. Trubice se po uzavření vyčerpá na tlak např. 46 Pa a zapálí se výboj při dříve uvedená proudová hqstotě - např. při I = 30 mi.

Po uplynutí stimulační doby, např. 300 s, ae zařízení vypne a semena vyjmou.

Vynálezu je možné použit pro úpravu semen při pěstování nejrůznšjších zemědělských plodin. Ranější sklizeň a vyšší výnos znamená snížení nákladů na pěstování raná zeleniny ve skleníku.

Claims

P ft £ D M Ě T VYNÁLEZU

Způsob předosevní stimulace semen kulturních rostlin, vyznačený tím, že se na semena působí plazmatem elektrického doutnaváho výboje, hořícího ve směsi vzduchu a plynů uvolněných ze semen při tlaku řádově jednotky až desítky Fa a při proudová hustotě řádově ÍO^-6 A.mm^-2, po dobu řádově 10 až 100 sekund.