CS232446B1 - Textilní plošný útvar a způsob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Vynález je určen k využiti v textilním průmyslu jako nosný podklad pro vyšívání nažehlovacích motivů, které se aplikují na prádlové výrobky, vrchní oěacenl apod. Podstatou vynálezu je textilní plošný útvar v podobě tkaniny, pleteniny nebo netkané textilie, napuštěný ochrannou vrstvou z alkalických křemičitanů a dalěími chemikáliemi. Ochranná vrstva zajiětuje zasušení těchto dalších chemikálií - - hlinitých solí kyseliny sírová nebo chlorovodíkové a kyselých síranů alkalických kovů - při teplotě max. do 130 °C pri zachování pevnosti a tažnosti původní neupravené textilie před napuštěním chemickými prostředky. Předmětem vynálezu je rovněž způsob úpravy za účelem přeměny vláken z regenerované celulózy na hydrocelulozu, probíhající ve dvou pracovních po» Chodech.

Description

Vynález ae týká textilního plošného útvaru, například tkaniny, pleteniny nebo netkané textilie z celulózových vláken, který je vhodný zejména jako nosný podklad pro vyšívání textilních nažehlovacích motivů.

Z patentové a odborné literatury a z běžné praxe jsou známy textilie ze směsi vláken, z nichž Sást tvoří vlákna z regenerované celulózy. Používají se někdy za účelem získání vzorů na textiliích, například prostorově ohraničených efektů cestou chemické úpravy, často používaný způsob karbonizace celulózových podílů v textiliích je založen na principu uvolňování kyseliny z hlinitých solí. V praxi se užívá převážně chlorid hlinitý, který uvolňuje kyselinu chlorovodíkovou. Přestože se pro přímou karbonaci používá hlavně kyselina sírová, bylo dosaženo uspokojivých výsledků i při aplikaci kyseliny chlorovodíkové nebo dusičné. Je věak rovněž znám způsob karbonizace celulózy pomocí chloridů těžkých kovů, například chloridu hořečnatého, zinečnatého nebo hlinitého, kdy působením vlhkého tepla vznikne kyselina solná, která přeměňuje regenerovanou celulózu na hydrocelulózu. Ze zněných způsobů se ujala také karbonace celulózy plynným chlórem. Společnou nevýhodou uvedených postupů je skutečnost, že rozpad a přeměna celulózy na hydrocelulózu probíhá již při teplotách 90 °C do 120 °C a při delším skladování působením vzdušné vlhkosti. Jejich používání je soustředěno výhradně k odstraňování celulózových podílů z vlněných tkanin nebo vlněné vločky.

K rozrušení celulózových vláken, obsažených v různém poměru se syntetielýml vlákny v textiliích se používá často záhustka, obsahující kyselinu sírovou. Zéhustkou potisknutá prostorově ohraničená místa po tepelném zpracování a následném vyprání vypadnou a vytvoří na textilii tzv. vypalovaný vzor. Podobným způsobem je řešeno vzorování na textiliích, známé pod pojmem anglická výšivka. V tomto případě se na textilii aplikuje gel s obsahem kysličníku křemičitého a vodné kyseliny, a to v místech žádané perforace. Podle jiného technologického postupu se vzorovaný textilní plošný útvar vyrábí přímo na pletacím stroji s použitím nití, obsahujících vedle syntetických vláken také vlákna z regenerované celulózy.

V další fázi výroby vzorovaného úpletu se tento podrobí úpravě, spočívající v působení kyselého síranu sodného, glycerínu, pracího prostředku, záhuetky a vody při teplotě 170 °C na zvolená místa pleteniny, kdy dojde ke karbonaci vláken z regenerované celulózy, k jejich rozpadu a v další fázi úpravy k jejich odstranění. Vzorování textilií, zejména vytvářeni prostorově ohraničených místních efektů, je v popsaných případech vždy charakterizováno použitím směsí vláken, z nichž jen určitá část podléhá změnám přeměny vláken z regenerované celulózy na hydrocelulózu.

Cílem vynálezu je vyřešit jednak materiálové složení textilního plošného útvaru, například tkaniny, pleteniny nebo netkané textilie z celulózových vláken, jednak způsob, podle kterého je možno postupovat při jeho výrobě, zejména nosného podkladu pro vyšívání textilních nažehlovacích motivů. DalSím cílem vynálezu je splnění požadavku na jednoduché a ekonomicky výhodné řešení tohoto úkolu.

Ke splnění naznačených cílů směřuje textilní plošný útvar, který je napuštěn ochrannou vrstvou v podobě 5 až 20 véh. % alkalických křemičitanů a dalšími chemikáliemi ve složení 5 až 25 véh. % hlinitých boIí kyseliny sirové nebo chlorovodíkové a 5 až 15 % kyselých síranů alkalických kovů. Ochranná vrstva umožňuje přitom spolehlivé zasušení hlinitých solí kyseliny sírové nebo chlorovodíkové a kyselých síranů alkalických kovů do teploty max.

130 °C, a to za podmínek zachování pevnosti a tažnosti, jaké vykazovala původní textilie před chemickou úpravou.

Způsob úpravy textilního plošného útvaru, založený na přeměně vláken z regenerované celulózy na hydrocelulózu při aplikaci výšivky na výrobek, spočívá v podstatě na dvou na sebe navazujících praoovních pochodech. Textilie se nejprve impregnuje vodným roztokem obsahujícím 5 až 20 váh. % alkalických křemičitanů, které tvoří ochrannou vrstvu, načež se textilie zasuší. Ve druhé fázi se takto impregnovaná textilie znovu napouští vodným roztokem, obsahujícím 5 až 15 váh. % kyselých síranů alkalických kovů a 5 až 25 váh. % hlinitých solí kyseliny sírové nebo chlorovodíkové, načež se textilie tepelně upraví, tj. zasuší při teplotě od 100 do 120 °C. Výsledkem tohoto postupu je možnost úpravy textilie při teplotě do 130 °C s využitím aplikace alkalických křemičitanů, tvořících ochrannou vrstvu. Výhodné je zachování pevnosti a tažnosti textilie, jaká měla před aplikací uvedených solí, což je důležitá z hlediska skladování a vyžívání textilních nažehlovacích motivů. Při nažehlování motivů dojde při působení teplot v rozmezí od 140 do 190 °C po dobu 30 až 60 sec. k přeměně regenerovaná celulózy, z níž je nový podklad zhotoven, na hydrocelulózu. Přitom se nový podklad zcela rozpadne, zatímco se motiv působením tepla přitaví k výrobku. Obvykle se nežehlovací motiv vyěívá do nosného podkladu dvěma systémy nití, z nichž jeden vytváří na lícní straně podkladu vzor, zatímco druhý systém je tvořen nití z nízkotavitelnáho polymeru, který se roztaví při teplotách 110 až 115 °C a slouží při aplikaci výšivky na výrobek jako pojivá složka. Současně se nosný podklad, upravený podle vynálezu působením tepla zcela rozpadne a hydrocelulózu (^,2^22^11^ 3® ^mo^no z výrobku vydrolit a mechanicky odstranit, například vykartáčováním nebo vyklepáním. K rozpadu za normální nebo mírně zvýšené teploty však nedochází z toho důvodu, že se na vláknech textilie při impregnaci v prvním pracovním pochodu a při následném zasušení vytváří ochranná vrstva z alkalických křemičitanů Tato vrstva usnadňuje následnou impregnaci ve druhé fázi úpravy hlinitými solemi a jejich za sušení při teplotě do 120 °C bez nebezpečí vzniku hydrocelulózy a tím rozpadu nosného podkla du, ke kterému dochází až při teplotách nad 130 °C.

. Podstata vynálezu je blíže vysvětlena několika příkladnými postupy.

Přikladl

Tkanina z viskózové příze o jemnosti 20 tex v osnově a útku, v plátnové vazbě, plošné —2 hmotnosti 120 g.m se v první fázi úpravy impregnuje na dvouválcovém foulardu vodnou lázní obsahující 120 g.l^-' alkalických křemičitanů. Přívažek lázně na textilii činí 100 % z hmotnosti textilie, tj. 120 g roztoku s obsahem 14,4 g alkalických křemičitanů. Dávkování přívažku se reguluje přítlakem válců foulardu. Po impregnaci následuje sušení na napínacím rámu v plné šíři při teplotě do 120 °C po dobu 1 min.

Po usušení se tkanina navine buá na vál, nebo se vyskládá.

Ve druhé fázi úpravy se tkanina impregnuje na dvouválcovém foulardu vodnou lázní obsahující 200 g.l^-' síranu hlinitého a 50 g.l^-' kyselého síranu sodného, pH lázně 1,8 až 2. Přívažek lázně na textilii činí 90 % z hmétnosti textilie, tzn. 108 g lázně obsahující 21,6 g síranu hlinitého a 5,4 g kyselého síranu sodného. Suší se na napínacím rámu při teplotě 100 až 110 °C po dobu 1 min.

Takto upravená textilie je vhodná jako podklad pro vyšíváni textilních nažehlovacích motivů, které je možno aplikovat i na výrobky ze syntetických vláken, například polyakrylnitrilových při teplotě 140 až 150 °C po dobu 30 sec. bez nebezpečí deformace nebo poškození výrobku, na který se nažehlovací výšivka aplikuje.

Příklad 2

Tkanina z viskózového hedvábí o jemnosti 133/3 dtex v osnově a 167/30 dtex v útku, ploš ná hmotnosti 100 g.nT^ v plátnová vazbě se v první fázi impregnuje na dvouválcovém foulardu vodnou lázní obsahující 100 g.l^-' alkalických křemičitanů s přívažkem lázně 100 % z hmotnosti textilie.

Následuje zasušení na napínacím rámu při teplotě 120 °C po dobu 1 min.

Ve druhé, následující fázi se tkanina impregnuje na dvouválcovém foulardu vodnou lázní obsahující 160 g.l^-' chloridu hlinitého a 32 g.l^-' kyselého síranu sodného, pH lázně 1,8 až 2. Přívažek lázně činí 100 % z hmotnosti textilie, tzn. 100 g lázně s obsahem 16 g síranu hlinitého nebo chloridu hlinitého a 3,2 g kyselého síranu sodného. Po impregnaci následuje

232446 4 sušení na napínacím rámu při teplotě 110 až 120 °C po dobu 1 min. Takto upravená tkanina je vhodná jako podklad pro vyšívání textilních nažehlovacích motivů, která je možno aplikovat na výrobky při teplotě 180 až 190 °C po dobu 30 sec.

Příklad 3

Technologický postup úpravy je totožný s postupem uvedeným v příkladu 2 s tím rozdílem, že jako nosná textilie je použita osnovní pletenina z viskózové příze o jemnosti 20 tex a plošná hmotnosti 85 g.m^-2·

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Textilní plošný útvar v podobě tkaniny, pleteniny nebo netkané textilie, sestávající z celulózových vláken, vhodný například jako nosný podklad pro vyšívání textilních nažehlovacích motivů, vyznačující se tím, že je napuštěn 5 až 20 váh. % alkalických křemičitanů, tvořících ochrannou vrstvu, 5 až 25 váh. % hlinitých solí kyseliny sírové nebo chlorovodíkové a 5 až 15 váh. % kyselých síranů alkalických kovů, přičemž ochranná vrstva zajiětuje , zasušení hlinitých solí kyseliny sírová nebo chlorovodíkové a kyselých síranů alkalických kovů při teplotě max. do 130° C při zachování pevnosti a tažnosti původní textilie před napuštěním chemickými prostředky. »,
2. 2. Způsob úpravy textilního plošného útvaru podle bodu 1, za účelem přeměny vláken z regenerovaná celulózy na hydrocelulózu, vyznačující se tím, že probíhá návazně na sebe ve dvou pracovních pochodech přičemž se v prvním pracovním pochodu impregnuje vodným roztokem, obsahujícím 5 až 20 váh. % alkalických křemičitanů s následným zasušením a ve druhém pracovním pochodu se takto Impregnovaná textilie napouští vodným roztokem obsahujícím 5 až 15 váh. % kyselých síranů alkalických kovů, například kyselý síran sodný a 5 až 25 váh. % hlinitých solí kyseliny sírové nebo chlorovodíková, například síran hlinitý, načež se takto upravená textilie podrobí tepelná úpravě, přičemž alkalická křemičitany, tvořící ochrannou vrstvu v textilii, umožňují tepelná zpracování při teplotě do 130 °C při zachování pevnosti a tažnosti původní textilie před úpravou.