CS231087B1 - Manufacturing method of two and more separated strips of knitted-woven fabric and device to perform the method - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby několika pruhů pletenotkané textilie na jednom pletenotkacím stroji a dále zařízen! к provádění tohoto způsobu, kterým je separátor krajových útkových nití, který se používá při výrobě dvou a více pruhů pletenotkané textilie· Separátor umožňuje zmenšení nebo téměř odstranění dosud technologicky nutné mezery v návodu nití základní osnovy do paprsku pletenotkacího stroje, zvláště při vytváření většího množství oddělených pruhů pletenotkané textilie·

Při běžné používaném dělení pletenotkané textilie na více pruhů a použití dvou útkových krajových nití při vytvářehí jednoho kraje podle popisu vynálezu к CSSR A.O· č. 190 005 je nutné při návodu základní osnovy v místě rozdělení vynechávat nejméně čtyři paprskové sekce. Při tvorbě krajů pletenotkanin, které jsou vytvářeny trikotovou pletařskou vazbou, se využívá tvorby jednoho kraje jednou krajovou útkovou nití. Při tomto způsobu je možno dělicí mezeru snížit až na jednu vynechanou paprskovou sekci· To je však nevýhodné, nebol je nutno používat dvou druhů držáků pracovních jehel a sice s vynechanými lichými a sudými pracovními jehlami. Proto se běžně používá pouze jednoho typu držáků pracovních jehel a dělicí mezera mezi pruhy pletenotkaniny se zvětšuje na dvě vynechané paprskové sekce· Vynechávání paprskových sekcí při návodu základní osnovy v místě rozdělení pletenotkaniny na pruhy je nutné, protože v opačném případě dochází к zakladení útkových krajových nití kladecími jehlami do sousedního pruhu pietenotkaniny. Tím však vzniká ztráta z pracovní šíře stroje a tír

- 2 231 087 i výkonový úbytek, který je přímo úměrný počtu vytvářených pruhů pletenotkaniny a při výrobě většího množství pruhů pletenotkané textilie na jednom stroji může dosáhnout značných hodnot.

Je známa textilie polotkaná a polopletená, která je vyrobena ▼ pruzích na radlu s jednoduchým jehelním lůžkem a to z francouzského pat. spisu č. 2 176 179. Textilie vykazuje střídavě skupiny řetízků a skupiny osnovních přízí, přičemž sloupky řetízkové vazby ohraničující z každé strany skupiny osnovních přízí jsou mezi sebou spojeny útkovými nitěmi, které probíhají z jedné strany na druhou stranu skupiny osnovních nití a v jednom případě leží na a pod osnovními nitěmi a v druhém případě útkové nitě provazují s osnovními nitěmi v tkalcovské vazbě. Osnovní nitě se nacházejí mezi pletařskou vazbou, tvořenou sloupky řetízků.

Tkalcovská vazba vytvořená z osnovních nití a ze spojovacích kliček oček je rovněž obsažena v textilii podle SSSR popisu vynálezu к patentu č. 427 519· Osnovní nitě leží mezi dvěma sousedními sloupky oček, přičemž očka každého sloupku střídavě vážou s očky v sousedních pravých a levých sloupcích. Spojovací kličky oček probíhají střídavě pod a nad osnovními nitěmi. Tuto textilii je možno vyrábět i v pruzích.

Podle vynálezu se vkládají mezi pracovní jehly, které vytvářejí kraje pletenotkaných pruhů, separátory krajových nití. Separátory mají vzhled ploché třtiny a svým tvarem zamezují zakladení krajových nití do sousedních pruhů pletenotkaniny, což umožňuje zmenšení dělicí mezery při běžně používaném kraji vytvářeném ze dvou útkových krajových nití a plném návodu útkových krajových nití do kladecích jehel na tři vynechané paprskové sekce. Při stejném způsobu provedení kraje, kdy ho tvoří uzavírací řetízek, a návodu dvou útkových krajových nití vytvářejících uzavírací řetízek do jedné kladecí jehly, která je

- 3 231 087

i) ve středu oddělovací mezery mezi pruhy pletenotkaniny,' lze tuto mezeru snížit na dvě vynechané paprskové sekce· Při stejném ' národu útkových krajových nití jako' v předchozím případě, pokud nitě základní osnovy v krajových sekcích vážou tkalcovskou vazbu kepr 2/2, 3/1 apod., lze z vnějších útkových krajových nití, které jsou navedeny . po dvou v kladecí jehle a vytvářejí pravý kraj s poloviční dostavou, dělicí mezeru ' úplně odstranit, takže využití pracovní šíře stroje je stoprocentní· Také u pletařské vazby trikot a vytváření kraje z jedné útkové krajové nitě a návodu dvou krajových nití ' do jedné kladecí ' jehly, ' lze výhodně vyušít celé pracovní šířestroje bez vynechávání mezer v místě rozdělování pruhů pletenotkaniny. Při tom lze poučit jednotných držáků pracovních jehel a není třeba tak jak. je tomu'při běžně používaném rozdělování pruhů pletenotkaniny v matech mezer mezi pruhy vylamovat jehly z jehelních držáků.

Sepa?átor je proveden ve tvaru ploché třtiny a je ' opatřen na konci sousedícím s kladecími jehlami nosem, který vystupuje před a nad háčky pracovních jehel. Nos separátoru'zabraňuje nakladení útkové nitě do ' háčku pracovní jehly při vratném vykývnutí kladecí jehly do příslušné strany v závislosti na poloze umíítění separátoru mezi pracovními jehlami stroje. Separátor může být mezi ' pracovními jehlám umístěn p^o1^:i kladecí jehle nebo proti mezeře mezi kladecími jehlami.

V případě, že separátor je umístěn puro-ti. kladecí . jehle, je mezera mmzi pruhy pletenotkané textilie téměř odstraněna a rovná se pouze šířce separátoru, nebol vazba obou sousedních pruhů textilie končí až u separátoru, pokud jsou osnovní nitě umístěny rovněž vpravo ' a vlevo od separátoru krajových útkových nití. Pokud osnovní nitě nejsou umístěny až k separátoru, rovná se mezera mezi pruhy textilie dvěma jehelním roztečím. V těchto případech může být kladecí jehla umístěná proti separátoru opatřena i dvěma otvory umístěnými vedle sebe

- ' 4 231 087 pro možnost · navlečení dvou útkových nití tak, že v každém otvoru je umístěna jedna útková nit. V alternativním provedení je kladecí jehla opatřena pouze jedním otvorem, kterém procházejí obě útkové nitě.

V případě, že eeparátor je umístěn proti . mezeře' v soustavě kladecích jehel, je nutná technologická mezera meei pruhy pletenotkané textilie rovna jedné jehelní rozteči. Kladecí jehly jsou navlečeny po jedné útkové niti.

Pro uchycení je separátor opatřen patkou, pomocí které je připevněn k jehelní liště stroje.

Separátory tedy umooňují zmenšení nebo úplné odstranění

Lr dosud nutné d^ě^:icí mezery mee i vytvářenými pruhy pletenotkaniny. Tím lee buá výhodně zvětšit šíři vyráběných pruhů nebo jejich počet. Zlepšuje se využití pracovní šíře stroje a tím se zvyšuje jeho výkon. Výkonový nárůst je přímo úměrný počtu vyráběných pruhů. V případech, ie je možné vytvářet v kraji z útkových krajových nití pravý kraj, lee pletenotkaninu dělit pomooí separátoru v kterémooiv místě pletenotkaniny, aniž by bylo nutné, jako je tomu za současného stavu, převádět nebo odvádět nitě základní osnovy.

Pletenotkaná textilie vykazuje pletátakou osnovní vazbu z útkových n£tí ve formě sloupků oček umístěných mmzi.skupinami osnovních nití. Spojovací kličky oček provazují s osnovními nitěmi v tkalcovské vazbě. Způsob výroby oddělených pruhů pletenotkaniny přímo na stroji podle vynálezu záleží v tom, že se od středu dělicí mezery, která odděluje dva.sousedící pruhy textilie, zakládají příslušné krajové útkové nitě vy ' . * tvářící pravé okraje jednotlivých pruhů pletenotkané textilie pouze do jedné strany, zatímco příslušné krajové útkové nitě, které vytvátaji levé okraje jednotlivých pruhů pletenotkané texttlie, se ' zakládají pouze do druhé strany. Aby se zabránilo nakladení krajových útkových nití, náležejících

- 5 231 087 do jednoho pruhu textilie, do sousedního pruhu textilie, oddalují se v této fázi výroby krajové útkové nitě od pracovních jehel. Krajové útkové nitě vytvářejí krajovou vazbu jednotlivých pruhů pletenotkané textilie.

Z krajových útkových nití se vytvářejí bud vratné kličky provázané a osnovními nitěmi v tkalcovské vazbě nebo uzavírací řetízek.

Společně navlečené dvě krajové útkové nitě v jedné kladecí jehle se zakládají samostatně střídavě od středu dělicí mezery, každá na tutéž stranu, to znamená stále do stejného pruhu pletenotkaniny. Potom krajní tkané sekce jednotlivých pruhů* pletenotkané textilie vykazují poloviční dostavu útků oproti zbývajícím tkaným sekcím jednotlivých pruhů textilie.

Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na výkresech, na nichž značí obr. 1 provedení separátoru krajových útkových nití, přičemž je proveden nárys separátoru včetně části kladecí jehly a půdorys separátoru, obr. 2 a 5 použití separátoru umístěného mezi pracovními jehlami proti mezeře mezi kladecími jehlami, obr. 3, 4 a 6 umístění separátoru mezi pracovními jehlami proti kladecí jehle, v níž jsou navedeny dvě krajové útkové nitě.

Podle obr. 1 má separátor 1 vzhled ploché třtiny a je v přední části tvarován tak, aby nedocházelo к nakladení útkových krajových nití do sousedních pruhů pletenotkaniny a ke kolizi 8 protilehlými kladecími jehlami 2, 10. To je umožněno nosem 13 separátoru 1, který vystupuje před a nad háčky pracovních jehel 6. Současně nos 13 separátoru 1 nebrání pohybu kladecích jehel 2, 10, které jsou opatřeny otvorem 14 pro navedení krajové útkové nitě^esp. dvou krajových útkových nití. V zadní části separátoru 1 je patka 2» za kterou je uchycen šroubem £, upevňujícím současně držák 2 pracovních jehel 6, к jehelní liátě 2*

- 6 231 087

Na obr. 2 je separátor 1 ' umístěn mezi pracovními jehlmi 6 proti mezeře mmei kladecími - jehlami 2. Pro vytvoření jednoho kraje u pruhů pletenotkaniny 9 je použito dvou krajových útkových nití, které jsou navedeny po jedné v kladecích .jehlách 2, a to ve dvou kladecích jehlách 2 umístěných vlevo od separátoru 1 a ve dvou kladecích jehlách 2 . vpravo od separátoru 1. V kladecích jehlách 8 jsou navedeny útkové nitě textilie. Mezi pruhy pletenotkaniny 9 jsou vynechány tři paprskové sekce neznázorněného paprsku, to znamená tři jeh^ění rozteče. Separétor 1 je uchycen na jehelní liště 2 uprostřed rozdělovači meeery.

V případě, že by v provedení podle obr. 2 nebyl pouuít mezí pracovními jehlami 6 separátor 1, zvětšila by se nutná technologická mezera mezi pruhy pletenotkaniny 5 na čtyři jehelní rozteče.

Podle obr..3 je pouuito stejně jako v předchozím případě pro vytvoření obou krajů textilie čtyř útkových krajových nití, z nichž dvě krajové útkové nitě jsou navedeny v ' jedné kladecí jehle 10 a další dvě krajové útkové nitě jsou navedeny po jedné v sousedních kladecích- jehlách 2. Jeden kraj pruhu textilie tedy obsahuje jednu krajovou útkovou· nit navlečenou ▼ kladecí jehle 10 a druhou krajovou útkovou nit, která je navlečena v sousední kladecí jehle 2. Proti.kladecí jehle 10 je umístěn separátor 1. Krajové útkové nitě navedené v - kladecí jehle· 10 vytvářejí uzavírací řetízek, který je doplněn ve sloupek oček druhou krajovou útkovou nití, která - je navedena v sousední kladecí jehle 2· V kladecích jehlách 8 jsou navedeny útkové nitě pruhů textilie, která je provedena v pletařské vazbě kepr. Nuunn.dělicí mezera mmzi - pruhy pletenotkaniny 9 je dvě sekce neznázorněného paprsku, to je dvě jehelní rozteče. Na - krajové vazbě pruhů pletenotkaniny 9 se podííí ještě útková nit navedená v klad^<^:í jehle 8, která sousedí s kladecí jehlou 2.

231 087

Podle obr* 4 je použito pro vytváření každého kraje dvou útkových krajových nití, přičemž dvě útkové krajové nitě vytvářející pravé kraje jsou navedeny.do jedné kladecí jehly . 10. Druhé útkové krajové nitě, vedené ze samostatné cívky, jsou obsaženy po jedné v sousedních kladecích jehlách 2. jako v provedení podle obr. 3· Proti kladecí jehle 10 je umístěn separátor 1. Osnovní . nitě jsou v tomto případě'umístěny až k separátoru .1. Dělicí mezera mezi pruhy pletenotkaniny 2 není nutnáo Využití pracovní . šíře stroje je msaciímání· Pletenotkaninu 9, která je provedena v pletařaké osnovní vazbě ' kepr, lze dělit v kterémcooiv místě, aniž by bylo nutné převádět.na stroji nitě základní osnovy. V kladecích jehlách 8. jsou navlečeny útkové nitě plete^t-kaniny. Druhá krajová útková nit, navlečená v kladecí jehle 2 sousedící s kladecí jehlou 10, se v tomto provedení přímo nepoodlí na krajové vazbě pruhu pletenotkaniny 9, .neboť je kladena pouze do háčku prvých dvou pracovních jehel 6, které sousedí se.separátorem 1. Z technologického hlediska tvorby krajové vazby pruhu textilie je ' však nutná. Vlastní jeden kraj pruhu pletenotkaniny 9 je zakončen vratnými kličkami z jedné krajové útkové nitě, která je navlečena v kladecí jehle 10. Druhý okraj pruhu pletenotOaninu 9 je zakončen shodně. Vratné kličky provazují v šířce mezi separátorem.1 a prvou sousedí·í pracovní jehlou 6 se separátorem 1 s osnovními nitěmi . v tkalcovské vazbě. Znázorněna je pletařské osnovní vazba kepr u pruhů textilie.

Jb

Na obr. 5 je znázorněno rozdělení pruhu pletenotkaniny 9 ’ při pletařské vazbě trikot. Pracovní jehly 6 jsou zde umístěny proti prázdným kladecím jehlám 11. Kladecí jehly 8, ve kterých jsou navedeny neznázorněné útkové nitě, jsou umístěny proti chybějícím pracovním ' jehlám 12. V kladecích jehlách 2. jsou navedeny neznázorněné útkové krajové nitě, které vytvářejí uzavírací řetízek. Separátor 1 je opět umístěn uprostřed dělící mmzery mmzi pruhy pletenotkaniny 9, proti mezeře mmzi kladecími jehlami 2. Dělící mezera . je široká jednu. sekci neznázorněného paprsku, to je jednu jehelní rozteč. Je nutné

231 087

- 8 - ^с používat dva druhy držáků pracovních jehel s vynechanými lichými a sudými pracovními jehlami· Krajová vazba jednoho kraje pruhu pletenotkaniny 9 obsahuje tedy jednu krajovou útkovou nit·

Na obr· 6 je znázorněno tak jako v předešlém případě rozdělení pruhů pletenotkaniny 2 pletařské vazbě trikot· Kladecí jehly 11 jsou prázdné, proti kladecím jehlám 8 β navedenými neznázorněnými útkovými nitěmi jsou vynechány pracovní jehly 12· Je použito jedné útkové krajové nitě do každého kraje· Neznázorněné útkové krajové nitě jsou po dvou navedeny do kladecí jehly 10· Proti každé kladecí jehle 10 je umístěn separátor 1· Dělící mezera stejně jako v případě podle obr· 4 není nutná· Využití pracovní ěíře stroje je maximální· Pleteno tkáni nu 3 lze dělit v kterémkoliv místě bez převádění základní osnovy v intervalu dvou jehelních roztečí. Lze použít jednotný druh držáku pracovních jehel· Kraj pruhu pletenotkaniny £ je vytvořen z jedné krajové útkové nitě, která váže vratné kličky· Tyto vratné kličky provazují a osnovními nitěmi v tkalcovské vazbě. Krajová vazba pruhu pletenotkaniny 2 v tomto provedení je tedy shodná s krajovou vazbou znázorněUv„ na obr. 4·

Krajová vazba pruhů pletenotkané textilie ani počet vynechaných jehelních roztečí mezi jednotlivými pruhy pletenotkaniny, není závislý na druhu osnovní pletařské vazby, která je zvolena při výrobě jednotlivých pruhů, což např. dokazuje srovnání obr· 4 a obr. 6.

Popsané a zobrazené možnosti dělení pletenotkané textilie na jednotlivé pruhy při jejich výrobě na stroji nejsou vyčerpávající· Existují dalěí možné varianty provedení, které lze získat kombinací popsaných příkladných možností·

Claims (8)

1. Způsob výroby dvou a více oddělených pruhů pletenotkané tex- tilie na pletenotkacím stroji, která vykazuje pletařskou osnovní vazbu z útkových nití ve formě sloupků oček urnístěných mezi skupinami osnovníchnití, provazujících se spojovacími kličkami oček v tkalcovské vazbě a kdy dělicí mezera mmzi pruhy pletenotkané textilie je zmenšena na minimum a tvoří meatimélně tři jehelní rozteče, . převážně však pouze jednu nebo žádnou jehelní rozteč, přičemž kraje jednooiivých pruhů pletenotkané textilie jsou sestaveny z jedné až dvou krajových útkových nití, vyznačený tím, že se od středu dělicí mezery, «Ιά^Ι^Ιοί dva sousedící pruhy textilie, .zakládají příslušné krajové útkové nitě vytvéřřeící pravé kraje pruhů ' pletenotkané textilie pouze do jedné strany, zatímco příslušné krajové útkové . nitě vytvááeeící levé kraje pruhů pletenotkané textilie se zakládací pouze do druhé strany a takto nakladené krajové útkové nitě se s ostatními útkovými a osnovními nitěmi v jedno tlivých pruzích pLetenot^kané textilie, přičemž zakladení krajových útkových nití do sousedních pruhů pletenotkané textilie se krajové útkové nitě oddaauuí od pracovních jehel.

2. Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že z krajových útkových nití se vytváří uzavírací řetízek·

... '

3· Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím,. že z krajových útkových nití se vytvářejí vratné kličky, provázané s ' osnovními nitěmi v tkalcovské vazbě·

4· Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že dvě krajové útkové OLtě, společně navlečené, ee zakládají střídavě od středu dělicí mezery tak, že každá krajová útková nit se kládo samostatně vždy na tutéž stranu, to je do stejného pruhu μl·zlenotkzoé textilie.

- 10 231 OP

5. Způsob výroby podle bodu 3 a/nebo 4, vyznačený tím, že krajové útkové nitě provazují 8 osnovními nitěmi v tkalcovské vazbě, která vykazuje v krajních tkaných sekcích jednotlivých pruhů pletenotkané textilie poloviční dostavu útků oproti zbývajícím tkaným sekcím jednotlivých pruhů pletenotkané textilie, čímž je možno dělicí mezeru mezi jednotlivými pruhy pletenotkané textilie minimalizovat na méně než jednu jehelní rozteč·

w. nařízení к provádění způsobu podle bodů 1 až 5, zahrnující prodlupní ústrojí a pletací ústrojí, které je tvořeno jednak soustavou pletacích pracovních jehel vratně se pohybujících ve směru v podstatě rovnoběžném s osnovními nitějni a jednak soustavou kladecích jehel, která je rovnoběžná se soustavou pracovních jehel a která shodně vratně vykyvuje v prošlupu a spolupracuje as soustavou pracovních jehel, zatímco ramena těchto kladecích jehel, v nichž jsou navedeny útkové nitě, jsou při uzavřeném prošlupu ve své střední výchozí poloze uspořádána rovnoběžně s osnovními nitěmi, přičemž pracovní jehly jsou prostřednictvím držáku přichyceny к jehelní liště, vyznačující se tím, že mezi pracovními jehlami (

6), proti kladecí jehle (2, 10) nebo proti mezeře mezi kladecími jehlami (2), je umístěn separátor (1) ve tvaru ploché třtiny, který je opatřen ve své přední části sousedící s kladecími jehlami (2, 10) nosem (13)·

7· Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že nos (13) separátoru (1) vystupuje před a nad háčky pracovních jehel (6)·

8. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že na protilehlém konci к nosu (13) je separátor (1) opatřen patkou (3), kterou je uchycen к jehelní liště (7)·