CS230304B1 - Způsob přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové - Google Patents

Způsob přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové Download PDF

Info

Publication number
CS230304B1
CS230304B1 CS228380A CS228380A CS230304B1 CS 230304 B1 CS230304 B1 CS 230304B1 CS 228380 A CS228380 A CS 228380A CS 228380 A CS228380 A CS 228380A CS 230304 B1 CS230304 B1 CS 230304B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
parts
water
acid ester
product
ethylhexanol
Prior art date
Application number
CS228380A
Other languages
English (en)
Inventor
Stanislav Nikl
Zdenek Vodak
Original Assignee
Stanislav Nikl
Zdenek Vodak
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Stanislav Nikl, Zdenek Vodak filed Critical Stanislav Nikl
Priority to CS228380A priority Critical patent/CS230304B1/cs
Publication of CS230304B1 publication Critical patent/CS230304B1/cs

Links

Landscapes

  • Detergent Compositions (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové.
Významná skupina povrchově aktivních látek, odvozená od solí esterů kyseliny sulfojantarové, se běžně nazývá sulfojantarany. Průmyslové využití sulfojantaranů jako smáčedel a pracích prostředků je známo již od třicátých let tohoto století. Při přípravě sulfojantaranů se nejprve esterifikuje maleinová kyselina, respektive její anhydrid a vzniklý maleát, se sulfituje ve vodném prostředí za přídavku ztekucujících látek typu alkoholu, glykolu, glycidů a podobně. Rychlost adice hydrogensiřičltanového iontu na dvojnou vazbu (sulfitace) je v prvé fázi řízena rychlostí přestupu hmoty mezi esterovou a vodnou vrstvou. Jak rychlost přestupu hmoty, tak i vlastní reakční mechanismus je rozhodující měrou ovlivňován přítomností bazických látek typu hydroxidů, aminů atd. Povrchově aktivní vlastností sulfojantaranů jako smáčivost, prací schopnost i samotná kritická micerální koncentrace se mění v závislosti ,na délce uhlíkového řetězce ve skeletu alkoholu použitého k esterifikaci maleinové kyseliny. Optimální účinek mají dlestery sulfojantarové kyseliny s alkylem, Který má 6 atomů uhllKu v utilíKovém řetéz2 ci, zejména takové, při jejichž přípravě bylo použito 2-ethylhexanolu nebo oktanolu. Sodné soli dioktylsulfojantaranů a dl(2-ethylhexyl) sulfojantaranů jsou nejúčinnějšími průmyslově vyráběnými smáčedly. Většímu rozšíření těchto typů sulfojantaranů a jejich používání, například v pracích prostředcích pro. domácnost, brání zejména charakteristický zápach použitých alkoholů.
Zbytkový alkohol obsahuje již ester maleinové kyseliny použitý k sulfitaci a jeho obsah se zvýší při sulfitaci díky částečnému zmýdelnění esteru, ke kterému při sufitaci dochází. Úplné odstranění alkoholu po esterifikaci je nákladné a vzhledem ke zmýdelnění při sulfitaci obsahuje výsledný produkt vždy určité procento alkoholu, jehož zápach je pcstřehnutelný i při malých koncentracích.
Při dosavadních postupech se sulfituje bud pod zpětným chladičem za refluxování směsi vody a případných těkavých ztekucujících prostředků, nebo za tlaku.
Nyní bylo zjištěno, že zbytkový alkohol lze podle vynálezu odstranit, nebo jeho obsah snížit na minimum bez vynaložení dalších nákladů způsobem přípravy kapalných enzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové obecného vzorce
SCbMe
H—C—COORi
H—C—COOR2
Η a/nebo
Η
H—C—COORi
Η—C—COORž
Ξθ3Μρ kde
Me je alkalický kov, amonium nebo amin,
Ri je lineární nebo rozvětvený alkyl C4 až C12 a
R2 je lineární nebo rozvětvený alkyl C4 až C12, alkalický kov, prvek ze skupiny žíravých zemin nebo amin sulfitací odpovídajících esterů maleinové kyseliny siřičitanem, hydrogensiřičitanem nebo disiřičitanem, s výhodou v reakčním systému homogenizovaném přídavkem a/nebo předložením povrchově aktivních látek a s výhodou za přítomnosti bazických látek, který spočívá v tom, že se alkohol, použitý k esterifikaci, odděluje v průběhu sulfitace azeotropickou destilací s vodou obsaženou v reakční směsi. Množství tepelné energie, která se obvykle při sulfitaci spotřebuje společně s množstvím uvolněném při vlastní sulfitaci, která je exotermni reakcí, postačí k téměř dokonalému vydestilování zbytkového alkoholu. Společně s vydestilovaným zbytkovým alkoholem se často cddestilují i další s vodou nemísitelné těkavé balastni látky, například monoestery maleinové kyseliny, které zhoršují Teologické vlastnosti sulfitační směsi i výsledného produktu. Ve výsledném produktu připraveném postupem podle vynálezu pak nejsou zbytkové alkoholy většinou ani analyticky, ani organolepticky postižitelné. Při dodržení technologického režimu je dosaženo postupem podle vynálezu vysokých stupňů konverze i velmi dobrých Teologických vlastností. Pcstup podle vynálezu je zvlášť vhodný pro sulfitaci kapalných tenzidů, které jsou ztekuceny glycidy, takže kromě vody a zbytkového alkoholu případně dalších těkavých balastnich látek neobsahuje sulfitační směs žádné těkavé látky. V těchto případech pak lze vydestilovaný alkohol použít pro. další esterifikaci, takže kromě zvýšení kvality produktu dojde i ke snížení spotřeby alkoholu, kterým je maleinová kyselina esterifikována.
Přikladl
V sulfonačmí baňce bylo sulfitováno 200 hmotnostních dílů esteru maleinové kyseliny o složení
192 hmot. dílů dioktylmaleátu 7 hmot. dílů oktanolu 1 hmot. díl monooktylmaleátu hmot. díly disiřičitanu sodného, který byl rozpuštěn ve 200 hmot. dílech vody. Směs byla homogenizována 50 hmot. díly výsledného reakčního produktu a ztekucena přídavkem 35 hmot. dílů xylitu. Reakční rychlost byla zvýšena přídavkem 8 hmot. dílů 25% čpavkové vody. Při sulfitaci destilovala směs vody a oktanolu, kondenzovala v chladiči a v destilačním nástavci se cktanol odděloval od vody. Sifonem na spodu destilačního nástavce se voda vracela kontinuálně do sulfonační baňky a cktanol se shromažďoval v horní části destilačního nástavce. Po 2 h. byla sulfitace ukončena přídavkem 8 hmot. dílů 37% roztoku formaldehydu. Resultoval čirý homogenní produkt s obsahem oktanolu pod 0,1 % hmot. Produkt připravený obvyklým postupem, při kterém se sulfituje pod zpětným chladičem obsahoval 1,5 procenta oktanolu. Ačkoliv rovnovážný obsah oktanolu v parách byl nižší nežli 1 %, byl oktanol v produktu připravený obvyklým postupem snadno organolepticky postižitelný. I při formulaci mycího prostředku, ve kterém sulfojantaran tvořil pouze 12 % povrchově aktivních látek, zhoršoval oktanol organoleptické vlastnosti takového obchodního produktu. Jestliže byl oktanol odstraňován ze sulf o jantar anu následnou destilací s vodou, docházelo působením volného čpavku k další amonolxyze esterů sulfojantarové kyseliny. Množství vydestilovaného organického podílu bylo o 50 % vyšší, nežli odpovídalo původně nalezenému obsahu. Bod zákalu takového produktu se zvýšil z původních 12 °C na 45 CC. Vydestilovaných 70 hmot. dílů vody se muselo do produktu znovu vracet. Došlo k prodloužení výrobních časů a ke zvýšení spotřeby tepelné energie v porovnání s postupem podle vynálezu.
P ř i k 1 a d 2
V laboratorní baňce bylo 100 hmot. dílů esteru maleinové kyseliny o složení hmot. dílů disobutylmaleátu 5 hmot. dílů isobutanolu sulfitováno 90 hmot. díly 50% vodného roztoku hydrogensiřičitanu amonného. K sulfitační směsi byly přidány 3 hmot. díly diethanolaminu a 2 hmot. díly propylenglykolu. Sulfitace probíhala po dobu 5 hodin za varu. Páry vcdy, isobutanolu a propylenglykolu byly kondenzovány v chladiči. Izolant byl oddělován v destilačním nástavci a voda s propylenglykolem a částí isobutanolu se sifonem ve vodní části destilačního nástav230304 ce vracela do sulfitační směsi. Výsledný čirý a homogenní produkt obsahoval 0,8 % isobutanolu. Produkt připravený obvyklým způsobem za refluxování pod zpětným chladičem obsahoval 2,6 % isobutanolu. Příklad 3
V laboratorní baňce bylo 100 hm. dílů esteru maleinové kyseliny, který byl připraven esterifikací malenhydridu směsí alkoholů Ce až Ci2, sulfitováno 58 hmot. díly disiřičitanu sodného, který byl rozpuštěn ve 200 hmot. dílech vody. Směs byla ztekucena přídavkem 30 hmot. dílů sorbitu a homogenizována 50 hmot. díly výsledného produktu. Reakční rychlost byla zvýšena přídavkem 3 hmot. dílů monoetanolaminu. Při sulfitaci refluxovala směs vody a nezreagovaných alkoholů, v destilačním nástavci se voda odělovala od alkoholů. Po 4 hod. bya ochlazením sulfitace ukončena. V destilačním nástavci se oddělilo celkem 2,5 hmot. dílů nezreagovaných alkoholů. Ve výsledném produktu nebylo možné nezreagovaný alkohol prokázat. Produkt připravený obvyklým postupem obsahoval 0,6 % nezreagovaných alkoholů, které byly i organolepticky postižitelné. Pokud se zbylé mastné alkoholy odstraňovaly destilací s vodou po skončení sulfitace, docházelo působením volného etanolaminu k hydrolýze esterové skupiny. Vydestilovalo se o 50 % mastných alkoholů více, nežli odpovídalo původně nalezenému obsahu. Bod zákalu se zvýšil z původních 12 °C na 40 °C. Následná destilace prodlužovala technologický čas a zvýšila se spotřeba tepelné energie.
Příklad 4
V reaktoru s destilační nástavbou umožňující destilaci za přetlaku do 0,25 MPa bylo sulfitováno 1000 hmot. dílů esteru maleinové kyseliny o složení
1950 hmot. dílů di(2-etylhexyl)maleátu hmot. dílů 2-ethylhexanolu 5 hmot. dílů mono(2-ethylhexyljmaleátu
2550 hmot. dílů 22% vodného roztoku hydrogensiřičitanu sodného. Směs byla homogenizována 350 hmot. díly výsledného reakčního produktu a ztekucena 300 hmot. díly 70% vodného roztoku sorbitu. Reakční rychlost byla zvýšena přídavkem 60 hmot. dílů 25% čpavkové vody.
Při sulfitaci refluxovala při teplotě 125 °C za přetlaku 0,2 MPa směs vody a 2-ethylhexanolu. Alkohol se odděloval v destilačním nástavci a voda se vracela zpět do sulfitace. Po hodině byla sulfitace ukončena přídavkem 80 hmot. dílů formalinu dávkovaným tlakovým čerpadlem. Výsledný čirý a homogennní produkt obsahoval 0,15 % 2-ethylhexanolu. Produkt připravený klasickým způsobem, tlakovou sulfitaci obsahoval
1,9 % 2-ethylhexanolu. Oddělených 40 hmot. dílů 2-ethylhexanolu bylo použito k další esterifikací maleinanhydridu. Pokud se 2-ethylhexanol odstraňoval následnou destilací s vodou, docházelo působením volného čpavku k amoinolýze esteru. Vydestilovalo se o 20 hmot. dílů více 2-ethylhexanolu nežli odpovídá původně nalezenému obsahu. Bod zákalu se zvýšil z původních 10 °C na 50 °C. Destilace vedená po ukončení sulfitace prodlužovala technologické časy a došlo ke zvýšení spotřeby tepelné energie. Vydestilováním 550 hmot. dílů vody se silně změnily koncentrační poměry produktu, který pak musel být znovu ředěn.
Příklad 5
V laboratorní baňce bylo 100 hmot. dílů esteru maleinové kyseliny o složení hmot. dílů di(2-ethylhexyl)maleátu hmot. dílů 2-ethylhexanolu hmot. díl mono(2-ethylhexyl)maleátu sulfitováno 55 hmot. díly disiřičitanu sodného, který byl rozpuštěn ve 200 hmot. dílech vody. Směs byla homogenizována 80 hmot. díly etanolu, reakční rychlost byla zvýšena přídavkem 5 hmot. dílů hydroxidu sodného.
Při sulfitaci refluxovala směs vody, etanolu a zbytkového 2-ethylhexanolu, kondenzovala v chladiči a v destilačním nástavci se 2-ethylhexanol odděloval od vody a etanolu.
Voda s etanolem se vracela do reakce a 2-ethylhexanol s částí etanolu se odděloval v horní části. Po ukončení sulfitace se celkem oddělilo 5 hmot. dílů v horní bázi. Výsledný produkt obsahoval 0,07 % 2-ethylhexanolu. Produkt připravený klasickým postupem obsahoval 1,1 % 2-ethylhexanolu. Jestliže byl zbylý 2-ethylhexanol odstraňován po skončení sulfitace destilací s vodou, docházelo působením hydroxilových iontů k rozkladu esteru. Vydestilovalo se o 4 hmotnostní díly 2-ethylhexanolu více nežli při postupu podle vynálezu. Následná destilace prodloužila technologické časy a vyžádala si zvýšenou spotřebu tepelné energie. Bod zákalu výsledného produktu se zvýšil z 15 °C na 60 CC.

Claims (2)

  1. PREDMET
    1. Způsob přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové obecného vzorce
    SCbMe
    I
    SH—C—UOORi
    H—C-COOR2
    H a/nebo
    H
    II—C—COORi
    H—C—COOR2
    SOsMe výkale zo kde
    Me je alkalický kov amonium nebo amin,
    Ri je lineární nebo rozvětvený alkyl C4 až Ci2
    R2 je lineární nebo rozvětvený alkyl Cb až C12, alkalický kov, amonium, prvek ze skupiny žíravých zemin nebo amin, sulfitací odpovídajících esterů maleinové kyseliny siřiěitanem, hydrogensiřičitanem nebo disiřičitanem, s výhodou v reakčním systému homogenizovaném přídavkem a/nebo předložením povrchově aktivních látek a s výhodou za přítomnosti bazických látek, vyznačených tím, že se alkohol použitý k esterlfikaci odděluje v průběhu sultitace azeotro,píckou destilací s vodou obsaženou v reakční směsi.
  2. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se oddělená voda vrací zpět do reakční směsi.
CS228380A 1980-04-02 1980-04-02 Způsob přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové CS230304B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS228380A CS230304B1 (cs) 1980-04-02 1980-04-02 Způsob přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS228380A CS230304B1 (cs) 1980-04-02 1980-04-02 Způsob přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS230304B1 true CS230304B1 (cs) 1984-08-13

Family

ID=5359497

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS228380A CS230304B1 (cs) 1980-04-02 1980-04-02 Způsob přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS230304B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
DE2057258C2 (de) Neue Gerüststoffe, Verfahren zu ihrer Herstellung und Wasch- und Reinigungsmittel, die diese Gerüststoffe enthalten
DE2230073A1 (de) alpha-substituierte beta-Sulfobernsteinsäuren und ihre Verwendung als Builder in Waschmitteln
IL26118A (en) Salts of unsaturated organic acids and their history
US4482470A (en) Viscosity modifiers for concentrated surfactants
US3420858A (en) Process for the production of fatty acid esters of hydroxy sulfonates
DE19851983A1 (de) Verfahren zur kontinuierlichen Herstellung von Alkylestern der (Meth)acrylsäure
FR2550959A1 (fr) Agents tensio-actifs alcooliques polyoxyalkyles, compositions detergentes et agents de rincage les contenant
US2462047A (en) Pentaerythritol condensation products
NO141655B (no) Konsentrert, flytende saapeopploesning
CS230304B1 (cs) Způsob přípravy kapalných tenzidů na bázi solí esterů kyseliny sulfojantarové
CS585987A2 (en) Method of continuous extraction
US1993089A (en) Production of unsaturated esters
US3742029A (en) Unsaturated carboxylic salt materials and derivatives thereof
SU1330130A1 (ru) Способ получени поверхностно-активного вещества дл моющих и чист щих композиций
US3654255A (en) Process for the separation of mixtures of fatty acids and rosin acids
US4623483A (en) Method for improving water solubility of surfactants using Nopol derived sulfonates
US3144480A (en) Esters of gamma-(2, 4, 5-trichlorophenoxy)-butyric acid
JPH06501726A (ja) 流動性を改良したアルキルスルフェートペーストの製造方法
CH204708A (de) Verfahren zur Darstellung eines Aminoalkohols.
US3997596A (en) Unsaturated carboxylic salt materials and derivatives thereof
DE3344427C2 (cs)
US2986575A (en) Process for the removal of small quan-
DE488419C (de) Verfahren zur Darstellung von Hexylresorcin und anderen C-Alkylresorcinen mit fuenf bis acht Kohlenstoffatomen in der Alkylseitenkette
DE627926C (de) Verfahren zur Herstellung von Netz-, Reinigungs-, Dispergiermitteln u. dgl.
Brown et al. 171. Unsaturated acids of natural oils. Part III. The highly unsaturated acid of the kernels of Parinarium macrophyllum