CS227669B2 - Correction members of colour picture tube - Google Patents

Description

Vynález se týká korekčních Členů barevné obrazovky se zobrazovacím okénkem, s kuželem připojeným k tomuto okénka a hradlem připojeným k tomuto kuželu, u které je na vnitřní straně obrazového okénka umístěno obrazové stínítko sestávající z velkého počtu oblastí světélkujících ve třech různých barvách, v hrdle je upravena elektronová tryska pro vytváření tří elektronových svazků, jejichž osy jsou umístěny v jedné rovině, před obrazovým stínítkem je umístěna volicí elektroda barvy, přiřazující každý elektronový svazek světélkujícím oblastem jedné barvy a kolem přechodu mezi hrdlem a kuželem obrazovky je umístěna soustava vychylovacích a cívek upravených pro vytváření prvního a druhého vychylovacího pole, která jsou navzájem kolí má, přičemž rozdělení pole prvního vychylovacího pole je na stráně obrazového stínítka silně | ' poduškovité a rozdělení druhého vychylovacího pole je na straně obrazového stínítka silně i soudkovité.

Takováto obrazovka je známa z článku Large screen solour television with intrinsically 110° deflection, Electronic Application bulletin, 33> 2, str. 75-89, Barevná televize s velkým stínítkem a s vlastním vychv lovái.ím o ΐιο⁰*. V důsledku přesně poduškovitých a přesně soudkovitých vychylovacích polí se každý elextronový svazek po vychýlení zploští tak, že se na zobrazovacím stínítku vytvoří elipsovitá skvrna. To se nazývá vychylovacím rozostřením, tj. rozostření elektronových svazků v důsledku vychýlení. Aby se dosáhlo dobré dynamické sbíhavosti, což znamená, Že půlsnímky tří elektronových svazků spadají v jedno na celém zobrazovacím stínítku, je ve shora uvedeném uveřejnění konstatováno, že je v zásadě možné opatřit konec elektronové trysky korekčními členy pro místní deformaci vychylovacího pole, aby se odstranila chyba v dynamické sbíhavosti následkem jevo coma. Avšak tento postup nedává vyřešení problému, jak snížit účinky vychylovacího rozostření.

DOS č. 2 545 718 také popisuje barevnou obrazovku, u které je použito takových korekČ227669 nich členů. U jednoho z popisovaných provedení se každý elektronový svazek vede mezi dvěma pásky materiálu majícího vysokou magnetickou permeabilitu. Tyto pásky jsou umístěny na konci elektronové trysky, nad a pod každým elektronovým svazkem a souměrně vůči rovině procházející osami svazků, v pracující obrazovce jsou tyto pásky umístěny v magnetických vychylovacích nebo konvergentních polích a místně pole deformují, takže dostane soudkovitý tvar. V důsledku toho se podle uvedeného DOS sníží chyba v důsledku coma v dynamické konvergenci a vychylovací rozostřování po vychýlení ve vodorovném směru. Není tam udáno žádné řešení pro vychylování rozostření po vychýlení ve svislém směru a zvláštní vychylovací rozostření na diagonálách obrazu. Toto rozostření je velmi nepříjemné.

Účelem vynálezu proto je vyvolat pomocí korekčních Členů takovou deformaci vychylovacího pole na straně hrdla, aby účinky vychylovacího rozostření byly současně a silně sníženy jak ve vodorovném, tak i ve svislém směru.

Korekční členy obrazovky druhu popsaného v úvodu popisu jsou podle vynálezu umístěny u každého elektronového svazku a deformují rozdělení pole prvního vychylovacího pole na straně hrdla každého elektronového svazku soudkovitým způsobem a rozdělení pole na straně hrdla druhého vychylovacího pole poduškovitým způsobem.

Místní deformace vychylovacích polí pomocí korekčních členů může být vyvoláno různým způsobem.

První výhodné provedení vynálezu je takové, u kterého pro každý elektronový svazek jsou upraveny dva zakřivené nebo zahnuté korekční členy sestávající z kovových pásků, které jsou umístěny v Euclidovských rovinách rovnoběžně s osami svazků, přičemž tyto korekční členy obklopují částečně každý elektronový svazek a protínají rovinu procházející osami svazků, která je také rovinou souměrnosti těchto členů.

V konstrukčním ohledu je toto provedení velmi jednoduché. Zeslabení svislého vychylovacího pole je u této konstrukce malé - viz rovněž obr. 11.

Druhé výhodné provedení vynálezu je provedení, u kterého jsou poduškovité a soudkovité deformace vytvořeny pomocí čtyř korekčních členů, sestávajících z kovových pásků, které jsou umístěny kolem každého elektronového svazku a probíhající směrem od něho, přičemž tyto členy jsou umístěny alespoň částečně v Euclidovských rovinách umístěných rovnoběžně s osou svazku a souměrně vůči rovině proložené osami svazků.

Zeslabení vodorovného vychylovacího pole je u této konstrukce nepatrné. V závislosti na konstrukci vychylovacích svazků a přiřazené konfiguraci vychylovacího pole lze s výhodou provést volbu mezi prvním a druhým provedením.

Aby bylo možno ovlivnit vzájemný poměr intenzit poduškovitých a soudkovitých deformací pole, jsou kromě toho v blízkosti alespoň jednoho z elektronových svazků dva korekční členy, sestávající z kovových pásků umístěny souměrně vůči ose svazku v rovině obsahující hlavní osu a umístěné kolmo к rovině proložené osami svazků.

Třetí výhodné provedení vynálezu je to provedení, u kterého se poduŠkovitá deformace pro každý elektronový svazek obdrží pomocí čtyř korekčních členů sestávajících z kovových pásků, které jsou umístěny v podstatě souměrně vůči hlavní ose svazku v rovinách rovnoběžných s rovinou procházející osami svazků a soudkovitá deformace pro každý svazek se obdrží pomocí dvou korekčních členů sestávajících z kovových pásků, které jsou umístěny souměrně vůči ose svazku v rovině kolmé к rovině proložené osami svazků, která kromě toho obsahuje hlavní osu svazku.

Ve všech popsaných výhodných provedeních mohou korekční členy vnějších elektronových svazků, umístěné na straně středního elektronového svazku, tvořit jeden celek s korekčními členy středního elektronového svazku, takže se dosáhne zjednodušení konstrukce.

Vynález bude podrobněji popsán v souuislosti s přiloženými výkresy, kde na obr. 1 je schematický vodorovný průřez obrazovkou podle vynálezu, na obr. 2a a obr. 2b je deformace skvrny na obrazovém stínítku, a to jednak bez použití vynálezu a jednak s použitím vynálezu, na obr. 3 je deformace elektronového svazku ve ' vychylovacím poH, která je plduškooitá na straně obrazového stínítka, na obr. . 4 je deformace elektronového svazku ve vychylovacím poli, která je soudkoovtá na straně obrazového stínítka, na obr. 5 jsou schematicky znázorněny síly působící v průběhu deformace, na obr. 6 je znázorněna v šikmém průmětu s vynecháním některých souuástí soustava elektronové trysky pro obrazovku podle vynálezu, na obr. 7 ai 10 je několik výhodných provedení konnigurací korekčních členů, a na obr. 11 ai 18 je deformace vodorovného a svislého vychylovacího pole pomocí korekčních členů.

Obr. 1 je schematický vodorovný průřez obrazovkou podle vynálezu. Barevná obrazovka sestává ze skleněné baňky £, která je složena z obrazového okénka' £, kužele _3 a hrdla £. V hrdle je soustava elektoonových trysek 5_, £ a £, které vytvářeeí elektronové svazky £, 9_ a 10. Před vychýlením jsou osy elektoonových svazků umístěny v jedné rovině, a to v rovině výkresu. Osa středního.elektronového svazku 2 splývá s osou 11 baňky .. Proti soustavě elektronových trysek je na vnitřní straně obrazového okénka 2 umístěno obrazové stínítko £2, které je mimo jiné složeno z pravidelného obrazce fosforových prvků, světélkujících ve třech různých barvách. Stínící maska £3, která má velmi velký počet otvorů £4, kterými procházeeí elektronové svazky 89 ^a .10' je umístěna přeď obrazovým stíníteem. Tyto elektronové svazky svírají navzájem malý úhel, takže každý z nich dopadá pouze na jeden fosforový prvek, jedné barvy.

Kolem přechodu mezi kuželem a hrdlem jsou upraveny vychylovací cívky 15 pro vychylování elektronových svazků ve vodorovném směru v rovině výkresu a ve svislém směru kolmo k rovině výkresu.

Vodorovné vychylovací pole na straně obrazového stínítka 12 má poduškovité rozložení pole a svislé vychylovací pole na straně obrazového stínítka 12 má soudkoovté rozložení pole takovým způsobem, že se obdrží samočinná konvergence uvedených tří elektronových.svazků na celém obrazovém stínítku. V tomto případě jsou tři elektronové trysky umístěny ve vodorovné rovině.

Je zřejmé, že mohou být také umístěny ve svislé rovině, přičemž vodorovné vychylovací pole dostane soudkoovté rozložení pole na straně obrazového stínítka, a svislé vychylovací pole dostane poduškoovté rozložení pole. Protože po vychýlení procháázeí elektronové svazky soudkovitými a poduškovitými vychylovacími poli výstředně, nastane vychylovací rozostření. Jak je znázorněno na obr. 3, je skvrna na obrazovém stínítku po vychýlení přeostřována svisle podutkovitým polem 35 se současně nastávajícím podostřením ve vodorovném sm^u, a jak je znázorněno na obr. 4, je tato skvrna protažena vodorovně soudkovitým polem 36 se současným přeostřením ve svísIíí smmru. Obr. 5 znázorňuje schemmticky pomocí šipky síly, které působí na elektronový svazek po vychýlenn.

Obb. 2a znázorňuje schematicky obrazové stínítko 12 se skvrnami. Jak po vychýlení ve vodorovném směru, tak i po vychýlení ve svislém směru mají vychylovací pole na elektronové svazky ten účinek, že příliš silně zaoosřuuí ve svislém smmru, takže se vytvoří elipsovité skvrny 16 a 17 se svisle vyzařujícím zamlžením 37. V rozích se tyto síly, které zaootřují svazek příliš silně, navzájem zeesiuuí, takže v těchto oblastech je vychylovací rozostření nejsilnějtí a vytvoří se . skvrna £7. Toto vychylovací rozostření může být značně sníženo tím, že se elektronové svazky podrobí deformaci v té obláati, kde opooutějjí soustavu elektronových trysek, přičemž tato deformace je opačná než deformace vychylovacími poli na straně obrazového stínítka. Pouhé pouuití soudkovitého korekčního pole popsaného v DOS 2 545 718 je pro tento účel nepostač^ící. V tomto případě přesto nastává zvláštní vychylovací rozostření po vychýlení ve svislém směru a směrem k rohům obrazového stínítka. Po vychýlení ve vodorovném směru by korekce mmia nastat současně. To lze provést užitím vynálezu.

Obr. 2b znázorňuje obrazové stínítko 12 se skvrnám i u obrazovky, kde je použito . vynálezu. Skvrny . 16 a 17 jsou mnohem méně zploštěny, zatímco kromě toho je značně sníženo zamlžení ve svislém smmru.

Obr. 6 znázorňuje v šikmém průmětu soustavu elektronových trysek použitou u obrazovky podle vynálezu; Sestává ze tří oddělených trysek £, 6. a £. Je však také možné použžt vynálezu v soustavě elektronových trysek, kde jedna nebo několik tryskových elektrod tvoří jednu soustavu, jak.je například popsáno v USA pat. spisu č. 3 772 554. Každá tryska podle obr. 6 má první mřížku £3, která má otvor £9. Proti tomuto otvoru je v první mřížce upravena neznázorněná katoda. Každá tryska dále obsahuje druhou mmížku £2, třetí mmížku 23 a čtvrtou mmížku 24. Mřížky 213, 22 a 23 jsou připojeny ke skleněným tyčím 21 kovovými pásky £0. Mřížky 24 jsou umístěny u společné elektrody £5, která má základní desku 26 s otvory £7, kterými vyzařují elektronové svazky £, 9. a 10 ze soustavy elektronových trysek.

Čtyři korekční členy sestávaaící ze čtyř kovových pásků 28 s velkou mmanntickou permeabilitou jsou um místěny poblíže každého otvoru kolem každého elektronového svazku. Tyto pásky jsou um mstěny alespoň zčásti v Euclidovských rovinách umístěných rovnoběžně s osou svazku a souměrně vůči rovině procháázjící osami svazků. .

Korekční členy vnějších elektronových svazků, umístěné na straně středního elektronového svazku tvoří jednu soustavu 29 s korekčními členy středního elektronového svazku. U jiného provedení mohou však být pro každý svazek upraveny čtyři jednotlivé navzájem nepropojené pásky. V tomto případě jsou korekční členy ohnuté. Je zřejmé, že mohou také sestávat ze zakřivených pásků. Pásky jsou umístěny na hrdlové straně vychylovacího pole vychylovacích cívek 15 a vytváří tam žádané poduškoovté a soudkovvté deformace pole, které budou popsány podrobněji v sruuisSooti s obr. 11 až 18, které jsou výsledkem výpočtů.

Obr. 7 až 10 znázo^nu! několik provedení korekčních členů jak s paduškooitou deformací jednoho vychylovacího pole, tak soudkovitou deformací druhého. vychylovacího pole. Tato vyobrazení jsou nárysy společné elektrody 25 se základní deskou .26, . která má otvory £7, kterými vyzařuuí elektronové.svazky ze soustavy elektoonových trysek. Vzdááenost mmzi osou středního elektronového svazku a osami vnějších elektronových svazků je 9 mm. Koo-ekční členy sestávají z kovových pásků, které maj tloušťku 0,15 až 0,50 mm z maateřálu o vysoké mmanntické permeabilite, například z Mu-kovu /25 % Ni, 5 % Cu, 2 % Cc, 18¾ Fe/ nebo z 45 Permmlloy /(6 45 % Ni 55 % Fe/. Veikooti deformací pole mohou být experimentálně optimalizovány měněním celé řady parammtrů, například tloušťky pásků, vzdálenooti k osám elektoonových svazků, délky ve směru osy elektoonových svazků, vzájemné vzdááeněrSi, mmanneické permeeaiiity mařeeiálu, z kterého jsou pásky vyrobeny, a polohy pásků ve vychylovacím. poM.

Obr. 7 znázorňuje schematicky.první výhodné provedení vynálezu. Pro každý elektoonový svazek jsou upraveny dva kovové pásky. 30, umístěné v prostorových rovinách rovnoběžně s osou svazku, které částečně obklop^í elektronový svazek a protínají rovinu prochááeeící osami svazku. Rovina pro^házeící osami svazků je rovina kolmá k rovině výkresu a obsahu udící přímku £1. Tato rovina je také rovinou soumíěnnrtí členu 30. Je zřejmé, že takové zakřivené pásky mohou být také snadno upraveny v mřížkách £4.

Obr. 8 znázorňuje analonicky a schematicky druhé výhodné provedení vynálezu, které je také znázorněno na obr. 6. poduškoovté a soudkovvté deformace vychylovacích polí se obdrží za pomoci čtyř kovových pásků £8, umístěných kolem každého elektronového svazku a probíha^cích směrem od ele^^nového svazku. Korekční členy jsou kolmé k rovině výkresu a jsou umístěny souměrně vůči rovině pro^házeící osou svazku. Koo-ekční členy vnějších svazků, které jsou u-mstěny po straně středního svazku, tvoří s korekčními členy středního svazku jednu soustavu 29 .

Obr. 9 znázorňuje provedení, které může být srovnáno s provedením znázorněným na obr. 7. Pro zesílení soudKo^-té defn^mace pole oppoti pačuškoovté deformaci pole jsou nad a pod kaž dým elektronovým svazkem umístěny pásky 32. Je také možné použít těchto pásků pouze pro střední nebo pro vnější elektronové svazky.

Obr. 10 znázorňuje poslední výhodné provedení soustavy korekčních členů podle vynálezu. P<oduškooitá deformace svislého oychylnoacího pole, se pro každý svazek obdrží pomocí pásků 33 z Mu-kovu a soudko^/vtá deformace vodorovného vychylovacího pole se pro každý svazek obdrží pásky 34 z Mu-kovu. Všechny pásky jsou umístěny souměrně vůči rovině procházzjící osami svazků a probíhají kolmo k rovině výkresu.

Obr. 11 znázorňuje, že pásky 30 uvedené na obr. 7 deform^u-í svislé vychylovací pole 35 v oblasti svazku poduškovitým způsobem a obr. ' ' 12 ukazuje, že vodorovné vychylovací pole 36 je v oblasti svazků deformováno soudkovitým způsobem.

Obr. 13 znázorňuje analogicky, že pásky 28 a' 29 znázorněné na obr. 8 deformíží' · svislé vychylovací pole ' 35 poduškovitým způsobem v ob]_asti · svazků, a obr. 14. ukazuje, že vodarovné vychylovací pole 36 je deformováno v svazku soudkovitým způsobem.

Obr. 15 ukazuue, že pásky 30 znázorněné- na obr. 9 djfnrmuží svislé vychylovací pole 35 poduškovitým způsobem v ob^-asiti svazků, a obr. 16 znázorň^e, že vodorovné vychylovací pole je silněji deformováno soudkovitým způsobem v svazků, než je tomu při výlučném použití pásku 22, jak je znázorněno na obr. 11.

Obr. 17 znázornuύθ, že pásky 33 znázorněné na obr. 10 deto™^! svislé vychylovací pole 35 poduškovitým způsobem v obbasti elektronových svazků. Svislé pásky 34 nemaáí na to prakticky žádný vliv.

Jak je znázorněno na obr. 18, je vodorovné vychylovací pole 36 deformováno so-dkoviýýa způsobem v objati elektronových svazků pomocí pásků 34 . Míra deformace je také ovlivňována vzájemnou vzdáleností pásků.

Jak ji-ž bylo uvedeno, lze dosáhnout žádané míry deformace pole mimo jiné experimentálně určeným dimenzováním pásku, užitím vynálezu je možné značně snnžit účinky vychylovacího rozostření ve vodorovném směru a svislém směru na skvrny.

Zákal nebo zamlžení, existuujeli, vyskyttuící se kolem stěn, může být dále zmanšeo použitím dynamického zaostřování tím, že napětí na mřížkách 23 kolísá s vychýlením elektronových svazků.

Claims (6)

1. Kooekční členy barevné obrazovky se zobrazovacím okénkem, s kuželem připoenným k tomuto okénku a hradlem připoeeným k tomuto kuželu, u kterého je na vná-třní straně obrazového okénka umístěno obrazové stínítko sestávááící z velkého počtu omastí světélkujících ve třech různých barvách, v hrdle je upravena elektronová tryska pro vytváření tří elektoonových svazků, jejichž osy jsou umístěny v jedné rovině, před obrazovým stíníkeem je umstěna volicí elektroda barvy, přiřazuuící každý elektronový svazek světélkujícím oblastem jedné barvy a kolem přechodu mezi hrdlem a kuželem obrazovky je umístěna soustava vychylovacích cívek upravených pro vytváření prvního a druhého vychylovacíán pole, která jsou navzájem kolmá, přičemž rozdělení pole prvního vychylovacího pole je na straně obrazového stínítka silně poduškovité a rozdělení pole druhého vychylovacího pole je na straně·obrazového stínítka snudkooité, iyznoččžící se tím, že korekční členy /28, 29, 30, 32, 33, 34/, jsou umístěny·u každého elektronového svazku pro deformaci rozdělení pole prvního vychylovacího pole·na straně hrdla · . každého elektronového svazku soudkovitým způsobem a rozdělení pole na straně hrdla druhého vychylovacího pole podušУovit]a způsobem.

2. Kooekční členy barevné obrazovky podle bodu 1, vyzun^nuící · se tím, že pro každý elek tronový svazek jsou upraveny dva zakřivené nebo zahnuté korekční členy sestávající z kovových pásků /30/, které jsou umístěny v Euclidovských rovinách rovnoběžně s osami svazků, přičemž tyto korekční členy obklopují částečně každý elektronový svazek a protínají rovinu procházející osami svazků, která je také rovinou souměrnosti těchto členů.

3. Korekční členy barevné obrazovky podle bodu 1 vyznačující se tím, že poduškovité a soudkovité deformace jsou vytvořeny pomocí čtyř korekčních členů sestávajících z kovových pásků /28/, které jsou umístěny kolem každého elektronového svazku a probíhají směrem od elektronového svazku, přičemž tyto korekční členy jsou alespoň zčásti umístěny v Euclidovských rovinách, umístěných rovnoběžně s osou svazku a souměrně vůči rovině procházející osami svazků.

4. Korekční členy barevné obrazovky podle bodů 2 nebo 3, vyznačující se tím, že v blízkosti alespoň jednoho z elektronových svazků jsou umístěny dva korekční členy sestávající z kovových pásků /32// a to souměrně vůči ose svazku v rovině obsahující hlavní osu a umístěné kolmo к rovině proložené osami svazků.

5. Korekční členy barevné obrazovky podle bodu 1, vyznačující se tím, že poduškovitá deformace pro každý elektronový svazek je tvořena pomocí čtyř korekčních členů sestávajících z kovových pásků /33/, které jsou umístěny souměrně vůči hlavní ose svazku v rovinách rovnoběžných s rovinou procházející osami svazků a soudkovitá deformace pro každý svazek je tvořena pomocí dvou korekčních členů sestávajících z kovových pásků /34/, které jsou umístěny souměrně vůči ose svazku v rovině kolmé к rovině proložené osami svazků, která kromě toho obsahuje hlavní osu svazku.

6. Korekční členy barevné obrazovky podle bodu 3, vyznačující se tím, že korekčr. členy vnějších elektronových svazků, umístěné na straně středního elektronového svazku, tvoří jeden celek s korekčními členy středního elektronového svazku.