CS226500B1 - Těleso rámu víceosáho podvozku hutního vozu - Google Patents

Description

Vynález se týká tělesa rámu víceosého podvozku hutního vozu pro přepravu velmi těžkých břemen, zejména pojízdného mísiče a řeěí konstrukci rému podvozku s lepší schopností přenést zatížení při menši vlastní hmotnosti.

Je známo těleso rámu víceosého podvozku hutního vozu, jež sestává z hlavního příčníku, jehož střední část je vytvořena jako obdélníková deska členitě vyztužena žebry. Ve svém středu má tato střední část upravenou plochu pro hlavní tornu podvozku. Pro svou složitost je deska vytvořena jako odlitek. Dvě užší strany desky jsou spojeny se spodními částmi podílníků uzavřených skříňovým profilem malé výšky, jehož spodní příruba přobíhó i pod deskou.

Ke spodní přírubě jsou připojeny stojiny spojující navzájem vnitřní plochy obou podélníků, k nimž jsou připojeny delší strany. K horním stranám stojin jsou připevněny úzké příruby, spojující navzájem horní příruby podélníků. Po obou stranách hlavního příčníku jsou ve vzdálenosti odpovídající použitým základním podvozkům vytvořeny vedlejší příčníky, jež jsou sestaveny z uzavřeného skříňovítého profilu, který je v jejich středu, tj. v místě připevnění vedlejších toren vyztužen.

Připojení vedlejšího příčníku k podélníků je tvořeno horní pásnicí podélníků, k níž je připojena horní pásnlce skřiňovitého profilu vedlejšího příčníku. Stojiny vedlejšího příčníku a jeho spodní příruba jsou připojeny k vnější stojině skřiňovitého profilu podélníku, jehož vnitřní stojina, bližší k podélné ose rámu je přerušena a připojena zespodu ke spodní pásnicí vedlejšího příčníku.

Spodní hrany stojin podélníků jsou navzájem spojeny spodní -přírubou podélníků. Vnější a částečně vnitřní stojiny podélníků v místě připojeni hlavního příčníku jsou nahrazeny

226500 2 komůrkově vyžebroveným odlitkem, jehož délka je rovna ěířce hlavního příčníku ránu. Nevýhodou je, že tento typ konstrukce tělesa rému je výrobně velmi složitý, přičemž některé jeho díly možno vytvořit pouze jako odlitky. Protože ostatní části rámu jsou vytvořeny jako svařence, je celé technologie výroby rámu velmi složité.

Odlitky jsou tedy z jiného materiálu než svařence, bývají často deformovány a jejich spojování s ostatními díly rámu je z těchto důvodů poměrně složité. Nevýhodou je, že tento typ konstrukce nerespektuje optimální přenos zatížení, z čehož vyplývá poměrně velká hmotnost rámu. Nespojitý přenos zatížení z dolních pásnic vedlejších příčníků do podálnlku tak přináší nepříznivou koncentraci napětí.

Uvedené nevýhody odstraňuje těleso rému víceoaého podvozku hutního vozu pro přepravu velmi těžkých břemen, zejména pojízdného mísiče podle vynélezu, tvořené hlavním příčníkem skříňovítého uzavřeného průřezu, připojeného svými konci k podélníkům profilu skříňovítého uzavřeného průřezu, je jejichž koncům jsou po obou stranách hlavního příčníku, ve vzdálenosti odpovídající použitým základním podvozkům, připevněny vedlejěí příčníky skříňovltého průřezu, přičemž péenice hlavního a vedlejších příčníků jeou ve středu jejich délky upraveny pro připojení toren a vystuženy.

Podstatou vynélezu je, že dolní i horní pósnice hlavního příčníku, vrchní i spodní pésnice prvního vedlejšího příčníku a horní a dolní šikmé pésnice jsou připevněny ke svým příslušným horním i dolním přírubám obou podélníků, kde hlavní příčník je opatřen dvftsa středními stojinami a oba vedlejší příčníky jsou opatřeny dvojicemi evých krajních stojin, přičemž všechny tyto stojiny jsou připevněny k vnitřním stojinám, kterými jeou opatřeny oba podélníky, jež jsou opatřeny rovněž vnějšími stojinami, kde mezi vnitřními a vnějšími stojinami jsou vložena výztužná žebra, jež leží v rovinách, jimiž jsou proloženy příslušné kraj ní a střední stojiny, čímž vznikají v místech připevnění příčníků a podélníků uzavřené komůr ky.

Obě horní i dolní příruby podélníků jsou v místě připevnění všech příčníků průběžné a v místě připojení hlavního příčníku k podélníkům jsou obé horní i dolní příruby rozšířeny směrem donitř rému. Vzájemné vzdálenost vnitřních a vnějších stojin se po délce nejméně stejné jako je šířka hlavního příčníku zvětšuje nejméně dvakrát.

Výhodou tělesa rému podle vynélezu je to, že konstrukce je velmi zjednodušena a provedena pouze z plechu jednotného materiálu. Odstraňují se tím potíže se svařováním různých materiálů, plechů a odlitků často i deformovaných. Tím se zjednodušuje vlastní výroba rámů, zjednodušuje se jeho konstrukce a snižuje se jeho hmotnost. Připojení hlavního a vedlejších příčníků k podélníkům respektuje optimólní přenos napětí z pésnic příčníků na pésnice podélníků, takže koncentrace napětí z důvodu změny tvaru průřezu prakticky nejsou.

Rovněž symetrický průřez podélníků zjednodušuje jeho namáhání a přispívá k lepšímu využití materiálu a tím ke snížení jeho hmotnosti. Ke snížení hmotnosti vede i důsledné používání uzavřených profilů, jež jsou poměrně velmi tuhé a lehké. Výhodou také je, že rozšíření příčného průřezu podélníků v místě připojení hlavního příčníku zkracuje délku hlavního příčníku, snižuje jeho namáhání a zmenšuje jeho rozměry, což je z prostorových důvodů příznivé pro umístění jiných podvozkových částí.

Na přiložených výkresech je znázorněno příkladné provedení tělesa rému podle vynélezu, kde na obr. 1 je jeho půdorys, na obr. 2 řez provedený rovinou A-A z obr. 1, na obr. 3 rez vedený rovinou B-B z obr. 2, na obr. 4 řez vedený rovinou C-C z obr. 2 a na obr. 5 řez vedený rovinou D-D z obr. 2.

Těleso rému podle vynélezu je tvořeno dvěma podélníky a hlavním příčníkem skříňovltého uzavřeného průřezu, jež je sestaven z horní a dolní pésnice £, 2 a dvou středních stojin J, £.

Horní pésnice J je rozdělena na dva stejné díly, mezi nimiž je upevněna deska J s otvorem. Odvrácené hrany horní pásnice J jsou připojeny k horní přírubě 6 podílníku. Dolní pésnice 2 je připojena k dolní přírubě 2 podélníku. Obě střední stojiny J, £ jsou svými konci připojeny k vnitřní stojině 8 podélníku, jež je jednak přivrácená k podélné ose rámu, která je jeho osou souměrnosti , k níž je podélné osa příčníku kolmé. Mezi desku J ⁸ dolní pásni ci 2 jsou vloženy dvojice přímých žeber 3 ^a zakřivených žeber £0, které jsou svými svislými hranami připevněny k oběma stojinám J a £.

Symetricky po obou stranách hlavního příčníku jsou připevněny ve vzdálenosti odpovídající použitým základním podvozkům k oběma podélníkům vedlejší příčníky skříňovítého uzavřeného průřezu. První vedlejěí příčník je tvořen vrchní pésnicí 11 . jež je svým koncem připojena k horní přírubě 6 podélníku, krajními stojinami 12. jež jsou svými konci připojeny k vnitřní stojině 8 podélníku a spodní pásnicí J£, jež je svým koncem připojena k dolní přírubě 2 podélníku a jež mé ve středu své délky k sobě připevněnou první dolní opěrnou desku JJ, vedle níž jsou vrchní a spodní pásnice JJ, J£ a krajní stojiny 12 vyztuženy dvojicemi žeber 16.

Skříňovítý uzavřený průřez vedlejšího příčníku je tvořen horní šikmou pésnicí 18. která je rozdělena na dva stejné díly JJ, mezi nimiž je upevněna horní opěrné deska 19.

Horní šikmá pásnice 18 je připojena k horní přírubě 6 podélníku. Dále je průřez druhého vedlejšího příčníku tvořen jeho krajními stojinami 20, jež jsou svými konci připojeny k vnitřní stojině 8 podélníku e dolní šikmou pésnicí 22. které je rozdělena na dva stejné díly, mezi nimiž je upevněna druhé dolní opěrná deska 23 vyztužená dvojicemi žeber 24.

Dolní šikmá pésnice 22 je připojena k dolní přírubě 2 podélníku. Obě příruby 6, 2 jsou v místě připojení hlavního příčníku k oběma podélníkům jednostranně rozšířeny směrem k podélné ose rámu. Vnitřní stojina 8 podélníku je v tomto místě lomená a sleduje obrysový tvar obou těchto podélníků. Konce obou podélníků jsou u prvního vedlejšího příčníku převislá a jsou navzájem spojeny příčkou 26. Podélníky mají po celé své délce skříňovítý uzavřený průřez, který je tvořen horní a dolní přírubou 6, 2, vnitřní stojinou 8 a vnější stojinou 22.

Mezi obě příruby 6, 2 podélníků a vnitřní a vnější stojiny 8, 27 jsou vložena v místě připojení hlavního a obou vedlejších příčníků výztužné žebra 28, 29. jež tvoří ekvivalentní prodloužení všech stojin J, £, 12. 20 příčníků, čímž vzniká v tomto místě uzavřená komůrka.

Při zatížení rámu v místě desky J, na níž je uložena hlavní torna, koncentruje se největší napětí at tahové či tlakové od ohybového namáhání do horní a dolní pésnice J, 2 skříňovitého profilu hlavního příčníku odkud se rozvádí plynule na příruby 6, 2 skříňovitého profilu podélníku, z nichž se převádí přes vrchní a spodní pásnice Ji, 14 a horní a dolní šikmé pásnice 18. 22 skříňových profilů obou vedlejších příčníků na torny podvozku, jež jsou umístěny na dolních opěrných deskách 15 a 23. Skříňovité profily hlavního a vedlejších příčníků a podélníků vytvářejí schopnost rámu odolávat kmitovému zatížení vzniklého nesymetrickým přenosem ohýbaných zatížení.

Claims (1)

1. Těleso rámu víceosého podvozku hutního vozu pro přepravu velmi těžkých břemen, zejména pojízdného mísiče, je tvořeno hlavním příčníkem skříňovitého uzavřeného průřezu, připojeného svými konci k podélníkům profilu skříňovitého uzavřeného průřezu, k jejichž koncům jsou pt> obou stranách hlavního příčníku, ve vzdálenosti odpovídající použitým základním podvozkům, připevněny vedlejší příčníky skříňovitého uzavřeného průřezu, přičemž pésnice hlavního a vedlejších příčníků jsou ve středu jejich délky upraveny pro připojení toren a vyztuženy, vyznačené tím, že horní i dolní pésnice (1, 2) hlavního příčníku, vrchní i spodní pásnice (11, 14) prvního vedlejšího příčníku a horní a dolní šikmé pésnice (18, 22) jsou připevněny ke svýa příslušným horním a dolním přírubám (6, 7) obou podélnlků, kde hlavní příčník je opatřen dvěma středními stojinami (3, 4) a oba vedlejší příčníky jsou opatřeny dvojicemi svých krajních stojin (12, 20), přičemž všechny tyto stojiny (3, 4, 12, 20) jsou připevněny k vnitřním stojinám (8), kterými jsou opatřeny oba podélníky, jež jsou opatřeny rovněž vnějšími stojinami (27), kde aezi vnitřními a vnějšími stojinami (8, 27) jsou vložena výztužná žebra (28, 29), jež leží v rovinách, jimiž jsou proloženy příslušné krajní a střední stojiny (3, 4, 12, 20), čímž vznikají v místech připevnění příčníků a podélníků uzavřeně komůrky, obě horní i dolní příruby (6, 7) podélníků jsou v místě připevněni všech příčníků průběžné a v místě připojeni hlavního příčníku k podélnikům jsou rozšířeny směrem dovnitř rámu a vzájemná vzdálenost vnitřních i vnějších stojin (8, 27) se po délce, nejméně stejné jako je šířka hlavního příčníku, zvětšuje nejméně dvakrát.