CS224258B1 - Zapojeni stejnosměrného relé nebo stejnosměrného elektromagnetu pro napájení střídavým proudem - Google Patents

Description

Vynález se týká zapojení stejnosměrného relé nebo stejnosměrného elektromagnetu pro napájení střídavým proudem.

Pro spínání a rozpínáni elektrických obvodů jak v silnoproudé tak i Slaboproudé elektro technice často používaným prvkem je elektromechanické relé. V podstatě může být dvojího druhu tj. stejnosměrné'a střídavé. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v provedení magnetického obvodu. Přitažlivá síla elektromagnetu je úměrná čtverci budicího proudu, procházejícího vinutím, smysl přitažlivé síly však zůstává stále stejný. Kdybychom však cívku stejnosměrného relé napájeli střídavým proudem, je přitažlivá síla v okamžiku průchodu budicího proudu nulou nulová. Stejnosměrná složka přitažlivé síly stejnosměrného relé, připojeného na střídavý proud je značně menší než při připojení na stejnosměrný proud, takže kotvička relé se jen chvěje, ale nepřitáhne. Proto se u relé buzených střídavým proudem používají v podstatě tři způsoby konstrukčních úprav: vícefázové napájení, těžší kotvička a závit nakrátko. Oba první způsoby mají své nevýhody, nutnost více fází a malou citlivost. Proto se nejčastěji používá závit nakrátko, který obepíná část jádra a posunuje v něm magnetický tok, takže výsledná síla neklesne nikdy na nulu. Aby přitažlivá síla neměla střídavou složku, musel by být posun obou. toků 90 °C a závit by měl mít nulový odpor. Proto se závit nakrátko dělá z mědi. Pro zmenšení vířivých proudů se jádro obvykle skládá z plechů o velkém elektricém odporu, což nejen komplikuje výrobu, ale i zvyšuje podstatně pracnost a cenu střídavných relé. Přesto použiti střídavých relé iná své opodstatnění v tom, že není třeba pro jejich napájení v přístroji nákladný zdroj stejnosměrného napětí, případně při více použitých relé i stabilizovaný a důkladně vyfiltrovaný, což může dost konstrukci přístroje zkomplikovat.

284258 2

Uvedené nevýhody odstraňuje zapojení stejnosměrného relé pro napájení střídavým proudem, složené ze stejnosměrného relé a diod, jehož podstata spoěívá v tom, Že k jedné ze dvou antisériově zapojených diod je zapojena paralelně cívka stejnosměrného relé.

Na výkrese je příklad zapojeni stejnosměrného relé dle vynálezu. Do série s vinutím elektromagnetu normálního stejnosměrného relé je zapojena první dioda χ a druhá dioda 2 se zapojí paralelně k vinutí cívky stejnosměrného relé J. Při kladné půlvlně střídavého proudu projde proud diodou i do relé. Diodě 2 je pro tuto půlvlnu neprůchodná. Při záporné půlvlně pak dioda X oddělí relé od zdroje. Jelikož v magnetickém poli cívky relé je akumulována energie 1/2 LI², indukuje se v cívce relé napětí, které se snaží dle Lencova pravidla zanikající proud z kladné půlvlny udržet, to znamená, že proud nyní prochází před diodu 2 a zpět vinutím stejnosměrného relé.

Oba proudy procházejí vinutím relé ve stejném smyslu, takže přitažlivá síla při dostatečně velké indukčností vinutí relé neklesne nikdy na nulu. Relé přitáhne a jeho kotvička se nechvěje — relé se chová tak, jako by bylo napájeno stejnosměrným proudem. Cena obou diod je nižší než cenový rozdíl mezi střídavým a stejnosměrným relé, nehledě na to, že se ušetří deficitní měS a může se i zmenšit vyráběný sortiment relé. Při použití více těchto relé v jednom přístroji může být pro úsporu sériová dioda D, pro všechny relé společná. Také při použití obou druhů relé na střídavý i stejnosměrný proud v jednom přístroji lze s výhodou použít stejného typu upraveného relé, případně se sériová dioda χ vynechá a paralelní doba 2 pak slouží jako zhášecí, aby se zmenšilo opalování kontaktů, zapínajících'relé při stejnosměrném režimu.

Claims (1)

1. Zapojení stejnosměrného relé nebo stejnosměrného elektromagnetu pro napájení střídavým proudem vyznačené tím, že k jedné ze dvou antisériově zapojených diod (I, 21 je zapojena paralelně cívka stejnosměrného relé (3).

   1 výkres