CS224201B1 - Způsob oživováni; nebo zkoušení přídavných zařízení počítačů a zařízení pro jeho provádění - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu oživování nebo zkoušení přídavných zařízení počítačů, popřípadě jejich částí, zejména řídících jednotek, a zařízení na jeho provádění.

Samočinný počítač středního nebo velkého rozsahu je zpravidla složitou soustavou několika samostatných zařízení, případně modulů, a celá tato soustava je spolu navzájem určeným způsobem propojena. Sestava počítače je tedy soustavou složitých částí a správná funkce celé sestavy závisí tedy mimo jiné na správné funkci jednotlivých jejích částí. Je tedy přední snahou jak výrobců počítačů, tak jejich uživatelů, zajistit správnou funkci jednotlivých částí počítače a tím zajistit spolehlivou funkci celé sestavy počítače. Vzhledem k tomu, že u obvyklých sestav počítačů tvoří přídavná zařízení většinu technického vybavení celé sestavy, je otázka dokonalého a přitom jednoduchého jejich zkoušení otázkou jednak prvotní důležitosti, jednak otázkou často střetávanou, předně u výrobce přídavného zařízení, kde se jedná o oživení zařízeni jakožto posledpí fázi výrobního postupu, dále u různých zkoušek zařízení, například prototypové zkoušky, typové zkoušky a podobně, kde se jedná o prověření technických parametrů zařízení, dále u přejímky zařízení, která zpravidla předchází kompletaci celé sestavy počítače, a konečně při provozním zkoušení nebo při výskytu poruchy zařízení v rámci sestavy počítače při obvyklém jeho provozu. Ve všech uvedených případech je nutno mít k dispozici nějaké zařízení, jehož pomocí lze uvažované zařízení zkoušet. Pouze však v posledním zmíněném případě provozního zkoušení v rámci sestavy počítače tuto funkci může, i když ani v tomto případě to nemusí obvykle být účelné, «astat vlastní centrální Část sestavy počítače, zatímco v ostatnícxi uvedených příkladech se k tomuto účelu používají speciálně konstruované simulátory, více či méně složité a dokonalé.

- 2 -.....224 201

Nevýhodou tonoto způsobu oživováni nebo zkoušení je především sama skutečnost, že pro každé zkoušená zařízení je nutný speciální simulátor. Kromě touo, současná přídavná zařízení, která jsou značně složitá a jejichž funkční složitost s postupujícím vývojem dále roste, kladou velmi vysoké nároky na funkci simulátoru a ten se tak stává velmi složitým zařízením. (Prakticky je vždy nutné zvolit určitý kompromis mezi neúnosnou složitostí simulátoru na straně jedné a nedokonalými jeho funkčními možnostmi na straně druhé, a to tak, aby se dosáhlo možnosti vyhovujícího vyzkoušení přídavného zařízení. Složitost simulátoru ovšem dále roste, jestliže má simulátor být viee universální, to jeat být schopen vyzkoušet dvě, popřípadě i více přídavných zařízeni různěno druhu, Konečně nevýhodou se dále jeví i ta skuté nost, že v průběhu celého cyklu výzkum-výroba -užití nejsou tyto simulátory potřebí v takovýcn počtech, jež by umožnily sériovou výrobu, takže jejich pořizovací náklady, ve srovnání například s náklady na sériově vyráběná přídavná zařízení, jsou relativně vysoké.

Podstatou vynálezu je způsob oživováni nebo zkoušení přídavných zařízení počítačů, zejména těch zařízení, jejichž řídicí jednotky jsou řízeny mikroprogramem uloženým v jejích řídicích pamětech, přičemž tyto řídicí paměti jsou provedeny buď jako pevné paměti s neměnným obsanem nebo jako paměti, jejichž obsah lze měnit tím způsobem, že se do nich nahraje požadovaný obsah z vnějšího zdroje informace, přičemž uvedená zařízení s počítačem spolupracují prostřednictvím styku definovaného pro každé zařízehí, přičemž tento styk může být definován snodně pro zařízení různěno druhu a je realizován propojením počítače pomocí základní sběrnice s nlavním vstupem/výstupem přídavnéno zařízení a celý způsob je cnarakterizován tím, že posloupnost příkazů, které má zkoušené zařízení provádět, se uloží do prvaíno pole hlavní paměti počítače, a dále tyto příkazy se transformují do tvaru, který je ve snodě se stykem definovaným pro zkoušené zařízení, přičemž tímto stykem je standardní kanálový styk, v němž veškerý obousměrný přenos informací mezi zkoušeným zařízením a minipočítačem se provádí co do obsanu při exploataci zkoušeného zařízení, avšak sníženou rychlostí, popřípadě tímto stykem je sériový styk, v němž obousměrný přenos informací mezi zkoušeným zařízením a minipočítačem se provádí sériově po bitech, přičemž se provádí technickým vybavením, zatímco zbývající část tohoto způsobu se provádí programovacím vyba- 5 224 201 rením na straně minipočítače, přičemž takto transformované přítcazy se přenesou do řídicí jednotky zkoušeného zařízení k jejicn postupnému provádění, a po úspěšném dokončení každéao příkazu a stejně tak i po chybném jeho průběhu se základní sběrnicí přenesou do minipočítače základní diagnostické informace o stavu zkoušenéno zařízení a průběhu jeno činnosti při provádění příkazu a tyto informace se uloží do druhého pole hlavní paměti mi^čítače, načež se analyzuje obsah diagnostické informace a podle výsledku této analýzy se buď do zkoušeného zařízení přenese diagnostický příkaz v případě opravitelnosti stavu zkoušeného nařízeni uvedeným diagnostickým příkazem, nebo se výsledek anaýzy pouze zaznamená a případně vytiskne a pokračuje se v další zkušební činnosti v případě stavu zkoušeného zařízení, jenž nemá vliv na další zkušební činnost, nebo se zkušební činnost přeruší, výsledek analýzy se zaznamená a případně vytiskne s vyznačením potřeby technického zásadu v případě poruchového stavu zkoušenéno zařízení, načež se tento průběh zkušební činnosti opakuje dalším příkazem ze siiora uvedené posloupnosti příkazů, přičemž sledování činnosti řídicí jednotky zkoušeného zařízení na úrovni jednotlivých mikroinstrukcí probíhá za spolupůsobení iniciačního signálu TAKT, čímž se nejprve provede jedna mikroinstrukce z pořadí mikroinstrukcí, uložených v řídicí paměti zkoušenéno zařízení, zpětně se přenese informace o adrese a obsahu následující,z uvedeného pořadí,mikroinstrukce ze zkoušeného zařízení do minipočítače a uloží do třetino pole hlavní paměti a zároveň se tato informace v minipočítači vytiskne, a dále se popsaný průběh opakuje s následující mikroinstrukcí, přičemž dále ee obsah čtvrtého pole hlavní paměti minipočítače, v němž je uložen mikroprogram zkoušeného zařízení, přenáší do řídicí paměti zkoušeného zařízení a tak změny obsahu řídicí paměti ee v průběhu oživování nebo zkoušení dosahuje změnou obsahu čtvrtého pole hlavni paměti minipočítače·

K podstatě vynálezu náleží i zařízení pro provádění shora popsaného způsobu charakterizované tím, že výetup kanálového adaptéru je prostřednictvím základní sběrnice spojen s hlavním vstupem/vystupem zkoušeného zařízení na straně řídicí jednotky, výstup prvního vstupního/výstupního modulu minipočítače , opatře ný základním souborem vstupních a výstupních zařízení je prostřednictvím první přídavné sběrnice spojen s výstupem řídicí paměti, výstup druného vstupníno/výstupního modulu souboru vstupních _a výstupních modulů je vodičem signálu TAKT spojen

224 201 s prvním pomocným vstupem zkoušeného zařízení, dále výstup třetino vstupního/výstupníno modulu je pomocí druhé přídav-né sběrnice spojen s druhým pomocným vstupem zkoušenéno zařízení a dále se vstupem řídicí paměti.Možná úprava zařízení podle vynálezu spočívá také v tom, že řídicí jednotka zkoušeného zařízení je svým vstupem napojena prostřednictvím třetí přídavné sběrnice na výstup Čtvrtého vstupního/výstupníno modulu. Jiná úprava spočívá v tom, že počet vodičů základní sběrnice je určen stykem pro zkoušené zařízení, počet vodičů v první přídavné sběrnici je a-

cí paměti a adresových řádů, dále počet vodičů ve druhé přídav-

nici je menší než počet , nebo roven počtu, vodičů v propojení mezi řídicí jednotkou a mechanickou částí zkoušeného zařízení.

V jiném provedení kanálový adaptér může být proveden jako obousměrný sérioparalelní převodník. Konečně může být kanálový adaptér zapojen mezi minipočítač a zkoušené zařízení jako samostatný konstrukční celek a na minipočítač je napojen prostřednictvím osmého vstupníno/výstupního modulu a čtvrté přídavné sběrnice.

Oživováním nebo zkoušením přídavného zařízení způsobem podle vynálezu se tak dosáhne vyššího účinku v mnoha směrech, a to za prvé dokonalého odzkoušení všecn funkcí přídavného zařízení, nebot funkční možnosti minipočítače ve srovnání se simulátory jsou podstatně vyšší, přičemž toto odzkoušení je dále možno přes ně přizpůsobit požadavkům zkoušení ve výrobě, kdy se jedná o oživování, nebo požadavkům při přejímce, popřípadě při typových zkouškácn přídavného zařízení a podobně, za druhé univerzálnosti zařízení, nebol; jím lze zkoušet přídavná zařízení různěno druhu, přičemž požadovanýcn změn se dosanuje pouze změnou zkušebního programu, popřípadě jeno části, a za třetí příznivých ekonomických relací, nebot minipočítač je zařízení sériově vyráběné, a tato skutečnost se musí, na rozdíl od spsciálnícn simulátorů , projevit v jeno ceně příznivě, přičemž je potřeba pouze nejjednodušší sestava minipočítače, a dále je možné jeho jiné využívání v době, kdy není využíván k účelům dle vynálezu, takže nedochází k prostojům investice.

Podrobnosti vynálezu jsou vyznačeny na připojených výkresech, přičemž vlastní funkce bude podrobněji popsána na příkladném provedení vynálezu, a to pro způsob oživování a zkoušeni přídavného zařízení, jež obsahuje řídicí jednotku s nahráva224 201

- 5 telnou řídicí pa-metí, s využitím minipočítače typu ADT, přičemž je popsána i možnost zkoušení samotné řídicí jednotky.

Na výkresech značí obr.l celkové uspořádání zařízení pro zkoušení přídavného zařízení, obr.2 přídavné uspořádání pro zkoušení řídicí jednotky, obr.3 způsob provedení kanálového adaptéru a obr. 4 jiné uspořádání kanálového adaptéru.

Celkové uspořádání zařízení pro oživování nebo zkoušení přídavného zařízení je na obr. 1 a vývojový diagram základní činnosti je diagram 1 níže. Zkoušené zařízeni _6, sestávající z mechanické části J3 a řídicí jednotky ⁸ řídicí pamětí 71 je propojeno s minipočítačem 3L* je příkladně minipočítač typu

ADT a který je vybaven základním souborem 2. vstupních a výstupních zařízení, obsahující například snímač pásky 21. děrovač pásky 22 a tiskárnu 23. Toto propojení je provedeno přes kanálový adaptér 2 prostřednictvím základní sběrnice 90. a to z výstupu 41 kanálového adaptéru na hlavní vstup/výstup 60 zkoušenéno zařízení Oživování a zkoušeni zařízení se pak provádí základní činností, popřípadě dále prostřednictvím přídavných činností. Při základní činnosti se nejprve do prvního pole 51 hlavní paměti $ minipočítače 2 uloží posloupnost příkazů, které má zkoušené zařízení 6. vykonávat. Následuje ČTENÍ PŘÍKAZU z prvního pole 51 hlavní paměti 2 ^a přečtený příkaz je dále první signálovou cestou 11 přes kanálový adaptér 4 přenesen a činnosti KANÁL transformován do tvaru, který je ve shodě se stykem definovaným pro zkoušené zařízení <>, a v tomto tvaru po základní sběrnici £0 přenesen do zkoušeného zařízení <S, kde dojde k jeho provedení. Toto provedení může proběhnout úspěšně * nebo chybně: následuje proto činnost PŘENOS, to jest přenos diagnostické informace o stavu zkoušeného zařízení G. ^a průběhu jeho činnosti při provádění příkazu po základní sběrnici 90 · ze zkoušeného zařízení jS prostřednictvím kanálového adaptéru a druhé signálové cesty 12 do druhého pole 52 hlavní paměti 2· Analýza této diagnostické informace se provádí činnosti DIAGNOSTIKA, a to tak, jak je ha diagramu 1 podrobně uvedeno, že se nejprve v rozhodovacím bloku PŘÍKAZ zjištuje úspěšné provedení příkazu, při záporném Výsledku se dále v rozhodovacím bloku OPRAVITELNOST zjištuje opravitelnost chybného průběhu jiným příkazem, a v případě kladného výsledku se dále v bloku OPRAVA provede tato oprava a uvedený postup se opakuje od činnosti KANÁL, v případě záporného výsledku rozhodovacího bloku OPRAVITELNOST nastává pak konec

- 6 224 201 základní zkušební činnosti β prováděným příkazem. V případě kladného výsledku rozhodovacího bloku PŽÍKAZ se dále v rozhodovacím bloku POKRAČOVÁNÍ rozhoduje, zda je požadováno pokračování základní činnosti, a v kladném případě dochází tedy v bloku ČTENÍ PŠÍKAZU k opakování základní činnosti s dalším z uvedené posloupnosti příkazů z prvního pole 51 hlavní paměti χ, v záporném případě k jejímu ukončení* Ve všech třech uvedených případech zpravidla dochází k tisku diagnostické informace, jak je na diagramu 1 vyznače.no blokem TISK*

Oživování a zkoušeni přídavných zařízení, jejicnž řídicí jednotka £ je řízena souborem mikroinstrukci obsažených v řídicí paměti 71« je dále výhodné provádět pomocí první přídavné činností, již jae umožněno sledování činnosti zkoušeného zaříze-; ní £ na úrovni jednotlivých mikroinstrukcí* Výstup 73 řídicí pa měti 71 j® proto přes první pomocný výstup 612 zkoušeného zařízení X prostřednictvím první přídavné sběrnice 91 napojen na výstup 311 prvního vstupního/výstupního modulu 31« který je jedním ze souboru χ vstupních a výstupních modulů, napojenýe na výstupní stranu 15 minipočítače £, a dále výstup 321 druhého vstupního/výstupního modulu 32 je vodičem 911 signálu TAKT napojen přes první pomocný vstup 611 zkoušenéno zařízení X na taktovací vstup £21 řídicí paměti 21· První přídavná činnost probíhá tak ve shodě s diagramem 2 níže* Tato první přídavná činnost probíhá tak, že po signálu TAKT následuje činnost PROV-n, jíž se provede n-tá mikroinstrukce z řídicí paměti 71. dále následuje činnost PŘENAOn+l, jíž se přenese adresa i obsah n* první mikroinstrukce z řídicí paměti 71 po první přídavné sběrnici 21 přes výstup χιι prvního vstupníno/výstupního modulu 21 do minipočítače 1 , kde se prostřednictvím třetí signálové cesty 13 uloží do třetího pole 53 nlavní paměti X» jak je na diagramu 2 vyznačeno blokem ULOŽ P3i následuje dále vytištění této informace, vyznačené blokem TISK P3 a dále se popsaný děj opakuje s následující mikroinstrukcí, jejíž určení je vyznačeno blokem η = η v 1 na diagramu 2.

224 201

Diagram 1.

224 201

Diagram 2

- 9 224 201

Pro přídavná zařízení, jejichž řídicí parně? 71 je provedena jako parně? s nahrávatelným obsahem, je dále výhodné oživování nebo zkoušení pomocí druné přídavné činnosti, jíž lze celou řídicí parně? 71« popřípadě jen její určitou část, nahrát daty z minipočítače 1. Za tím účelem je vstup 72 řídicí paměti 71 napojen přes druhý pomocný vstup 62 zkoušeného zařízeni 6, prostřednictvím druné přídavné sběrnice 92 na výstup 331 třetího vstupníno/výetupniho modulu 33« takže data, uložená ve čtvrtém poli 34 hlavní paměti lze čtvrtou signálovou cestou ^4 a pomocí uvedeného propojení přenést do řídiei paměti 71«

Tato druhá přídavná činnost je zvláš? výhodná při oživováni zařízeni, kde předmětem oživovacich prací je nejen hledání chyb technického charakteru, ale též chyb v návrhu řídicího mikroprogramu, poněvadž změny obsahu řídicí paměti 71 se dosáhne jednoduchým způsobem, a to pouze operátorskými zásahy v obsluze minipočítače 1.· Popsaná druhá přídavná činnost je proto výhodná i u těch přídavných zařízení, kde sice řídiei parně? £1 je pro sériovou výrobu navršena jako pevná parně?, to jest parně? s neměnným obsahem, avšak pro ověřeni správnosti návrhu se alternativně provede jako nahrávatelná,.načež se správnost návrhu dokonale druhou přídavnou činnosti prověří a návrh popřípadě opraví a teprve potom se řídicí parně? 71 provede jako pevná parně?·

Pro oživování nebo zkoušení složitých části přídavných zařízení, jíž je například řídicí jednotka £, je výhodné dále použití třetí přídavné činnosti, při niž jsou signály , zejména z operátorského panelu 8l a výkonové části 82 mechanické části .8, vedené přes propp|ení ?8 do vstupu 73 řídicí jednotky 2» nahrazeny signály simulovanými minipočítačem 1« Za tím účelem je při této třetí přídavné činnosti vstup 75|řidic£ jednotky 2. prostřednictvím třetí přídavné- sběrnice 93 napojen přes výstup 34J čtvrtého vstupníno/výetupniho modulu 34 na fcinipočítač 1, přičemž toto napojeni je na straně řídiei jednotky 2. provedeno přes snadno rozpojitelné elementy, například konektory. Tímto způsobem lze oživit nebo vyzkoušet řídicí jednotku 2. bez potřeby mechanické části JB, přičemž je důležité, že obvykle k dostatečnému vyzkoušení neni nezbytně nutné simulovat všechny signály z propojení 78. ale pouze nezbytné z nicn.

Popsaným způsobem lze oživovat nebo zkoušet přídavná zařízení důzného druhu. Typické je využití pro přídavná zařízení Určená pro provoz v rámci sestav Jednotného systému počítačů*

224 201

Styk těchto zařízení β počítačem je definován jednotným způsobem pro zařízeni řůzného druhu a při normální exploataci se k Hpčítači připojují přídavná zařízení svým hlavním vstupem/výstupem 60 pomocí základní sběrnice 90· Při základní činnosti oživováni nebo zkoušení je na této základní sběrnici 90 zajištěn vzájemný přenos informaci mezi zkoušeným zařízením 6, a minipočítačem JL co do logického obsahu shodným způsobem jako při normální exploataci, avšak odlišnou, a to zpravidla nižší , rychlostí* Toho je právě dosaženo kombinaci programovacích a technických vybaveni, přičemž právě podíl programovacího vybaveni je zajištěn Svedenou činností KANÁL, zatímco podíl technického vybaveni je představen kanálovým adaptérem 4. Pro přídavná zařízeni s definovaným stykem Jednotného systému je pak kanálový adaptér β výhodou proveden jako soubor speciálních modulů 35« 36. 37. které jsou svými vstpy 332. 362. 372 napojeny na výstupní stranu 15 minipočítače 1.

Kanálový adaptér «4 je vždy svým složením přizpůsoben způsobu styku zkoušeného zařízení 6, s počítačem, do jehož sestavy je zkoušené zařízeni 6, určeno pro exploataci· Příkladné je rovněž provedeni styku pro sériový styk, v němž k přenosu informace dochází sériově po bitech, což přichází v úvahu například pro vzdálené terminály, dále pro zařízení přenosu dat a podobně·

V takovém případě je kanálový adaptér 4. proveden jako obousměrný sériopaialelní převodník tak, že tvar informace v sériovém tvaru na jeho výstupu 41 je určen požadovaným tvarem informace na sériovém-styku zkoušeného zařízeií 16 na sběrnici 90 a paralelní tvar informace je v podstatě určen tvarem informace zpracovávané v minipočítači ,1*

Po konstrukční stránce může být kanálový adaptér h proveden obdobným způsobem jako základní soubor £ vstupních a výstupních modulů, připojovaných na výstupní stranu 15 minipočítače jL. jak je uvedeno na obr. 1 a 3, nebo může být proveden jako samostatný konstrukční celek, připojený k minipočítači 1, prostřednictvím osmého vstupního/výstupního modulu 38 a čtvrté přídavné sběrnice 94·

V popsaném uspořádání je šíře toku a tedy i počet vodičů v základní sběrnidt 90 určen stykem definovaným pro zkoušené zařízení 6., šíře toku informace v první přídavné sběrnici 21 a tudíž i poěet vodičů v ní je alespoň roven součtu paralelně ukládaných informačních a adresových bitů, to jest uspořá^χχ 224 201 φ

daných pamětových míst řídicí paměti 71 a adresových řádů, popřípadě může být vyšší o kontrolní bity,a dále šíře toku informace ve druné přídavné sběrnici 92 a tedy i počet vodičů v ni je alespoň roven počtu informačních paralelně ukládaných bitů, to je3t uspořádaných paměťových míst v řídicí paměti 71. á konečně šíře toku ve třetí sběrnici -přídavné - 93 a tedy i počet vodičů v ní je v podstatě určen šíři toku informace v propojení 78 mezi řídicí jednotkou 2, a mechanickou částí 8.» popřípadě může být menší, jestliže všechny signály z propojení £8 a.J sou při zkoušení minipočítačem 2 simulovány·

Popsaným způsobem lze kromě přídavných zařízení různého druhu oživovat nebo zkoušet též jejich jednotlivé logické části střední složitosti, jako již uvedené řídicí jednotky, avšak i jiné části počítačů, například samostatné moduly, popřípadě i jiné logické celky, například automatizačni prostředky nebo jejich díly.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1, Způsob oživování nebo zkoušení přídavných zařízení počítačů, zejména těch zařízení, jejichž řídicí jednotky jsou řízeny mikroprogramem uloženým v jejich řídicích pamětech, přičemž tyto řídicí paměti jsou provedeny bud jako pevné paměti s neměnným obsahem nebo jako paměti, jejichž obsah lze měnit tím způsobem, že se do nich nahraje požadovaný obsah z vnějšího zdroje informace, přičemž uvedená zařízení s počítačem spolupracují prostřednictvím styku definovaného pro každé zařízení,přičemž tento styk může být definován shodně pro zařízení různého druhu a je realizován propojením počítače pomocí základní sběrnice^ s hlavním vstupem/výstupem přídavného zařízení, vyznačený t í m, že posloupnost příkazů, které má zkoušené zařízení provádět, se uloží do prvního pole hlavní paměti počítače, a dále tyto příkazy se transformují do tvaru, který je ve shodě se stykem definovaným pro zkoušené zařízení, přičemž tímto stykem je standardní kanálový styk, v němž veškerý obousměrný přenos informací mezi zkoušeným zařízením a minipočítačem se provádí co do obsahu při exploataci zkoušeného zařízeni, avšak sníženou rychlostí, popřípadě tímto stykem je sériový styk, v němž obousměrný přenos informaci mezi zkoušeným zařízením a minipočítačem se provádí sériově po bitech, přičemž se provádí technickým vybavením, zatímco zbývající část tohoto způsobu se provádí programovým vybavením na straně minipočítače, přičemž takto transformované příkazy se prostřednictvím kanálového adaptéru a základní sběrnice přenesou do řídicí jednotky zkoušeného zařízeni k jejich postupnému provádění, a po úspěšném dokončení každého příkazu a stejně tak i po chybném jeho průběhu se základní sběrnicí přenesou do minipočítače základní diagnostické informace o stavu zkoušeného zařízení a průběhu jeho činnosti při prováděni příkazu a tyto informace se uloží do druhého pole hlavní paměti minipočítače, načež se analyzuje obsah diagnostické informace a podle výsledku této analýzy se buá do zkoušeného zařízení přenese diagnostický příkaz v případě opravitelnosti stavu zkoušeného zařízení uvedeným diagnostickým příkazem, nebo se výsledek analýzy pouze zaznamená a případně vytiskne a pokračuje se v další zkušební činnosti v případě stavu zkoušeného zařízeni, jenž nemá vliv na další zkušební činnost, nebo ee zkušební činnost přeruší, výsledek analýzy se zaznamená a případně vytiskne s vyznačením potřeby tecnnického zásahu v případě poruchového stavu zkoušeného zařízení, načež se tento průběh zkušební činnosti opakuje dalším příkazem ze shora uvedené posloupnosti příkazů, přičemž sledování činnosti řídicí jednotky zkoušeného zařízení na úrovni jednotlivých mikroinstrukci probíhá za spolupůsobeni iniciačního signálu TAKT, čímž se nejprve provede jedna mikroinstrukce z pořadí mikroinstrukcí uložených v řídicí paměti zkoušeného zařízení, zpětně se přenese informace o adrese a obsahu následující z uvedenéno pořadí mikroinstrukce ze zkoušeného zařízení do minipočítače a uloží do třetího pole hlavní paměti a zároveň se tato informace v minipočítači vytiskne, a dále se popsaný průběh opakuje s následující mikroinstrukci, přičemž dále se obsah čtvrtého pole hlavní paměti minipočítače, v němž je uložen mikroprogram zkoušeného zařízeni, přenáší do řídicí paměti zkoušeného zařízení a tak změny obsahu řídicí paměti se v průběhu oživováni nebo zkoušení dosahuje změnou obsahu štvrtého pole hlavní paměti minipočítače.
2. 2, Zařízeni pro provádění způsobu podle bodu ^vyznačené t i m, že výstup /41/ kanálového adaptéru /4/ je prostřednictvím základní sběrnice /90/ spojen s hlavním vstupem/výstupem /60/ zkoušeného zařízeni /6/ na straně řídicí jednotky /7/el výstup /311/ prvního vstupního/výstupního modulu /31/ mis© nipočítače /1/ základním souborem /2/ vstupních a výstupních zařízení je prostřednictvím první přídavné sběrnice /91/ spojen s výstupem /73/ řídicí paměti /71/, výstup /321/ druhého vstupního/výstupního modulu /32/ souboru /3/ vstupních a výstupních modulů je vodičem /911/ signálu TAKT spojen s prvním pomocným vstupem /611/ zkoušeného zařízení /6/, dále výstup /331/ třetího vstupního/výstupního modulu /33/ je pomocí druhé přídavné sběrnice /92/ spojen s druhým pomocným vstupem /62/ zkoušeného zařízeni /6/ a dále se vstupem /72/ řídicí paměti /71/
3. 3« Zařízení podle bodu 2,vyznačené tím, že řídicí jednotka /7/ zkoušeného zařízení /6/ je svým vstupem /75/ napo jena prostřednictvím třetí přídavné sběrnice /93/ ha výstup /341/ čtvrtého vstupního/výstupního modulu /34/.
4. 4. Zařízení podle bodu 2 nebo 3, vyznačené tím,

   - 14 že počet vodičů základní sběrnice /90/ je určen stykem pro zkoušené zařízení /6/, počet vodičů v první přídavné sběrnici /91/ je alespoň roven součtu paralelně uspořádaných paměťových míst řídicí paměti /71/ a adresových řádů, dále počet vodičů ve čů ve třetí přídavné sběrnici /93/ je menší nebo roven počtu vodičů v propojení /78/ mezi řídicí jednotkou /7/ a mechanickou části /8/ zkoušeného zařízení /6/.
5. 5/ Zařízeni podle bodu 2, 5 nebo 4 ,Vyznačené tím, že kanálový adaptér /4/ je proveden jako obousměrný sérioparalelní převodník.
6. 6/ Zařízení podle bodu 2, 3, 4 nebo 5, vyznačené t í m, že kanálový adaptér /4/ je zapojen mezi minipočítač /1/ a zkoušené zařízení /6/ jako samostatný konstrukční celek a na minipočítač /1/ jě napojen prostřednictvím osméno^-vstupního/výstupníno modulu /38/ a čtvrté přídavné sběrnice /94/.