CS224197B1 - Dvouštérbinová magnetická hlava - Google Patents

Description

Vynález se týká ' dvouštěrbijnové magnetické hlavy. Svým provedením umožňuje snadné dosažení í

optimálního styku magnetických jader,uložených v jednotlivých podsestavách zčásti pevně a zčásti volně s pracovními vložkami při snadném zajištění požadované polohy magnetických jader proti sobě.

Uvedené tandemové uspořádání pracovních štěrbin je využíváno u různých typů magnetických hlav, ^egrnéna však u mazacích magnetických hlav s požadovaným vysokým účinkem mazání. Magnetický obvod takových hlav bývá obvykle složen z jednoho jádra tvaru I” a dvou přilehlých jader tvaru C”. Tyto magnetické hlavy jsou konstrukčně řešeny obvykle známými řešeními v rozličném provedení. Jednotlivá řešení, jejich popis a hodnocení budou popsány níže.

Jedním z velmi často užívaných řešení je takové provedení kde magnetická jádra tvaru C* jsou přes pracovní vložky přitisknuta z obou stran k jádru tvaru I. Takbo zajištěná sestava, například určitým druhem slepení jednotlivých dílů, je pak zasunuta do odpovídajícího otvoru v pouzdru, krytu nebo’podobně a zajištěna zalitím. Vinutí bývá obvykle uloženo na jádru tvaru I, méně často na jádrech tvaru C“.

Výhodné je jednoduché provedení, avšak jako nevýhody se zde jeví nižší přesnost provedení, neboť magnetická sestava musí jít zasunout do příslušného otvoru v pouzdru nebo podobně·

Má tedy značnou vůli v uložení, která je nutná pro snadné zasunuti takto složeného magnetického obvodu. V případě malé montážní vůle u tohoto provedení může dojít k porušení vzájemné polohy magnetických jader při zasouvání do pouzdra, krytu nebo podobně. Nevýhodou je také potřeba přípravků k sestavení nižších sestav.

224 197

Obdobné řešení, téměř shodného provedení, kde však -prvky magnetického obvodu nejsou pevně fixovány jako v předešlém případě, využívá ke spojení jednotlivých prvků magnetického obvodu různých druhů pružících elementů. Výhodou je zde spojení magnetických jader bez nutnosti lepení, avšak nevýhodou je možnost porušení vzájemné geometrické polohy jednotlivých prvků při manipulaci i při vlastní montáži. Rovněž ustavení jednotlivých prvků do sestav je dost obtížné a neobejde se bez příslušných přípravků.

Známým řešením je vkládání jednotlivých prvků magnetické-, ho obvodu do krytu samostatně, nebo v částečných sestavách, přičemž kryt, do něhož bývají jednotlivé prvky vloženy, působí jako ustavovací element vzájemné polohy i jako stahující element magnetického obvodu. Nemá-li být kryt jako stahující element vsunutím prvků magnetickýhh prvků příliš deformován, musí,být sám o sobě i jednotlivé prvky magnetického obvodu dost přesně zpracovány, což se jeví jako určitá nevýhoda.

Nevýhodou je také úzký výběr vhodné hmoty, jež by umožnila žádané pružení , avšak poskytla příslušnou adhezi pro zalévací hmotu. U vícestopých magnetických hlav tohoto provedení obvyklé neleží odpovídající si pracovní štěrbiny magnetických obvodů nad sebou, nejsou zcela přesně polohovány.

Výhodou je nižší montážní pracnost a poměrná jednoduchost.

Jiným používaným řešením je magnetická hlava sestávající ze tří základních podsestav. Dvě krajové podsestavy s jádry tvarů “C jsou přitisknuty přes pracovní vložky k středové podsestavě s jádry tvaru I”. Oba druhy jader jsou do obou typů podsestav pevně vlepeny. Jednotlivé podsestavy jsou spolu obvykle slepeny nebo jinak vhodně spojeny. Nevýhody tohoto řešení jsou uvedeny dále. Pokud jsou vinutí provedena na neodlehčených jádrech tvaru ”1”, nemohou být obvykle po vlepení těchto navinutých jader dodatečně v podsestavě broušeny stykové pločhy jader.Řešení se musí v tomto případě spokojit s nedokonalou polohou jader tvaru ^MI^W v pouzdru a tím tedy i s nedokonalou polohou styčných ploch v místě pracovních vložek. Odlehčená jádra dodatečně obroušení stykových ploch umožňují, aešak snižují účinnost

- 3 224 197 magnetického obvodu, obvykle zvětšují rozteč pracovních Štěrbin a tím i stavební prostor, což v miniaturizaci součástek bývá kvalifikováno obvykle záporně.

U vinutí provedených na krajových jádrech vystupuje jako nevýhoda zvětšení potřebného stavebního prostoru a nutnost navíjet větší počet navinutých jader, čili vyšší pracnost.Malou výhodou je celkem snadné provedení vývodů vinutí z magnetické hlavy a snadná montáž podsestav.

Další, ze známých řešení těchto dvou a víceštěrbinových hlav je ustavování středních dílů v zalévačích přípravcích.

Tyto díly jsou potom s dalšími potřebnými podsesthvami nebo díly složeny v celkovou sestavu magnetické víceštcrbinové hlavy. Pro složitost přípravků, jejich násobnost při sériové výrobě, přistupuje nesnadné vyjímání zalitých dílů a následné pracné, někdy nedokonalé vyčištění těchto přípravků. Různorodost materiálu pouzder na bocích magnetické hlavy a zalévací hmoty středního dílu není příliš vhodná z hlediska opracování čel magnetických hlav a jejich stfcility výsledného tvaru. Nezanedbatelným je i ulpívání uvolněného magnetického média na zalévací hmotě. Důsledkem je snížení účinnosti vlastní funkce magnetické hlavy a pozdější mechanické poškození magnetického pásku.

Také je známo řešení, kde způsob montáže dvou a více štěrbinové magnetické hlavy se provádí do krytu, který sestává ze dvou částí. Mezi ně se jednotlivé celky mohou skládat ve výslednou, například vícestopou magnetickou hlavu. Přináší to sebou však vyšší pracnost, kolmost pracovních mezer a jejich vzájemnou přímočarost sousedních systémů není mošno zajistit. Rovněž čelní vzájemná poloha systémů je i přes použití přípravků obtížně nastavitelná.

Téměř všechna uvedená řešení neumožňují dodržet vzájemně vázanou přímočarost pracovních štěrbin sousedních magnetických obvodů, jež je vlastně jedním ze základních prvků, majících vliv ná čelní uspořádání magnetických jaddr i vložek, tvořících pracovní štěrbiny, a tím tedy i na funkci magnetické hlavy·

- 4 224 197

Podstata vynálezu spočívá v tom, že pevně uložená magnetická jádra v levém pouzdru a v pravém, pouzdru jsou přitisknuta přes levou a pravou štěrbinovou vložku k středním magnetickým jádrům, uloženým volně v rámečku s minimální stranovou vůlí, vytvořenou bočními stěnami rámečku a bočními plochami středních magnetických jader, přičemž střední magnetická jádra jsou svými čely obvykle opřena o vnitřní čelní stěny rámečku, přitom čela středních magnetických jader jsou v geometrickém vztahu k čelním plochám magnetických jader tak, jako jsou v geometrickém vztahu stykové plochy magnetických jader se stykovými plochami levého a pravého pouzdra a boční stykové plochy středních magnetických jader s levou a pravou boční plochou rámečku, který je obvykle trvalou částí výsledné sestavy.

Řešení dle vynálezu odstraňuje z velké části nevýhody dosud známých a používaných řešení. Vyznačuje se snadnou vyrobitelností jednotlivých dílů, jako jsou pouzdra, rámeček, jednotlivé druhy magnetických jader a vinutých cívek. Výhodou tohoto řešení je dále snadná a přesná montáž magnetických jadei do pouzder i snadná montáž středních magnetických jader do rámečku, Neméně snadná je i montáž příslušných podsestav do sestavy’magnetické hlavy jako konečného celku» Kladem je i možnost zhotovení pouzder a rámečku z jednoho druhu hmoty.

Je tím dosaženo stejnoměrného otěru magnetického pásku v prav covní ploše magnetické hlavy a zároveň dobrá stability tvaru pracovní plochy magnetické hlavy z hlediska tepelného namáhání. Přínosem z hlediska konstrukčního i funkčního je skutečnost, že pracovní mezery tvořené pracovními vložkami jsou u tohoto řešení na vícestopých magnetických hlavách v jedné přímce pod sebou a zároveň jsou od sebe vždy přesně stejně vzdáleny. Významným hlediskem je i skutečnost, že jednotlivé stykové plochy magnetických jader, velmi přesně dosedají na příslušné plochy Štěrbinových vložek bez ohledu na tvar středních jader a polohu nebo výšku jejich vinutí. Nezanedbatelným se jeví i použití nepatrného množství zalévacích hmot v pracovní ploše magnetické hlavy.

- 5 224 197

Vynález bude vysvětlen pomocí přiložených obrázků, kde obr. 1 je prostorovým pohledem na jednotlivé stavební prvky celé sestavy, obr. 2 je čelní pohled na magnetickou hlavu v konečném stavu, obr. 3 je půdorysný pohled na rámeček s uloženými magnetickými jádry s vinutím,.

Z obr. 1 je dobře patrno rozložení a umístění nejdůležitějších stavebních dílů před sestavením magnetické hlavy. Levé a pravé pouzdro 10 a 11 mají v sobě pevně uložena magnetická jádra 20. Stykové plochy magnetických jader 22 jsou obvykle opracovány do roviny stykových ploch levého a pravého pouzdra 12, li· Střední díl magnetické hlavy je tvořen rámečkem 50» v němž jsou usazena střední magnetická jádra 40 s vinutím 41» Střední magnetická jádra 40 jsou uložena v rámečku XO s nepatrnou stranovou vůlí 45 a to jak vpředu, tjtk i v zadní části. Čela 42 středních magnetických jader 40 jsou nejčastěji opřena o vnitřní čelní stěnu 51 rámečku χο. Z obrázku je dobře vidět, že boční stykové plochy 43 středních· magnetických jader £0 jsou obvykle položeny nad levou boční plochou 52 nebo i nad pravou boční plochou 53 rámečku 50, případně s nimi lícují. Čelní plochy 2,1 magnetických jader 20 jsou nejčastěji geometricky vázány na čela 42 středních magnetických jader 40 přímo, nebo pomocí rámečku 50 a levého a pravého pouzdra 10 a 11. Rámeček 50 je v přední části odlehčen, čímž je umožněno snadné ustavení čel 42 středních magnetických jader 40 proti čelním plochám 21 magnetických jader 20. Ve spodní části obrázku jsou znázorněny ještě nezasunuty levá i pravé štěrbinová vložka i£> 32. Vyvedení vývodů z magnetické hlavy není pro jednoduchost nakresleno.

Obr. 2 je čelní pohled na pracovní plochu magnetické hlavy dle vynálezu. Je zde znázorněn konečný stav pracovní plochy magnetické hlavy, tedy po zabroušení a zalapování. Jednotlivé díly jsou spolu vázány například vhodnými druhy lepidel nebo podobně. Dobře je patrný rámeček 50 s uloženými středními magnetickými jádry £0. Pro názornost jsou zde zdůrazněny stranové vůle ££.Je vidět poloha levé a pravé štěrbinové vložky 31» 32 a jejich styk s magnetickými jádry 20 pevně

- 6 224 197 uloženými v levém a pravém pouzdru 10, 11 i styk jmenovaných štěrbinových vložek 31, 32 se středními magnetick/mi .jádry 40*

Z obrázku je rovněž patrno, že styková plocha levého pouzdra 12 nemusí být totožná s levou boční plochou 52, právě tak jako styko vá plocha pravého pouzdra 13 nemusí být totožná s pravou boční plochou 53 rámečku 50» Nepatrné vůle mezi jednotlivými stavebními prvky jsou obvykle vyplněny vhodnou zalévací hmotou. Dobře jsou vidět boční stěny 55 rámečku 50 i boční plochy 47 středních magnetických jader 40«

Obrázek 3 ukazuje půdorysné uspořádání středních magnetických jader 40 v rámečku 50. Je zde znázorněna stranová vůle 45, vytvořená bočními stěnami 55 rámečku 50 a bočními plochami 47 středních magnetických jader 40« Zřetelně je vidět slícování ‘ čel 42 středních magnetických jader £0 3 vnitřními čelními stěnami 51 rámečku 50« Toto slícování je dosaženo například vložením odtlačovacích prvků 46' mezi zadní plochy 44 středních magnetických jader 40 a. vnitrní plochy 24 rámečku 50» Je lhostejno, zda odtlačovací prvek- 46 je trvalou částí sestaveného rámečku, nebo zda-li je tvoření částí pomocného přípravku.

Celková sestava magnetické hlavy je vlastně tvořena třemi hlavními podsestavami, mezi něž je zasunuta levá štěrbinová vložka 31 a pravá štěrbinová vložka 32» Magnetická jádra 20 jsou uložena v levém i pravím, pouzdru 10, 11 pevně. Tvoří s nimi vlastně podsestávy. Stykové plochy magnetických jader 2,2 jsou obvykle zabroušeny v podsestavě do jedné roviny se stykovými plochami levého nebo pravého pouzdra 12, 13» Střední magnetická jádra 40 jsou v podsestavš rámečku 50 uložena.se stranovou vůlí 45, která umožňuje nepatrné natočení středních magnetických jader 40, aniž by však, ovlivnila přesnost jejich polohy na pracovní ploše magnetické hlavy, tím vlastně umožňuje dodržet bezvadný styk bočních stykových ploch 43 středních magnetických jader 40 s příslušnými plochami na levé i pravé štěrbinové vložce 31, 32. Levá boční plocha 52 a pravá boční plocha 53 rámečku 50, jakož i boční stykové plochy 43 středních magnetických jader 40 nemusí být tudíž

MHM· v podsestavě broušeny.

- 7 224 197

Zasunutím levé i pravé štěrbinové vložky 3_η1, 32. vyrobených obvykle z jednoho kusu, ve směru A, přisunutím levého pouzdra 10 ve směru B a pravého pouzdra 11 ve směru C je vytvořena výsledná sestava magnetické hlavy, jejíž díly jsou spolu vhodnými způsoby vázány a zajištěny.

Svými vlastnostmi je vynález určen pro použití u jednostopých nebo vícestopých magnetických hlav, zejména pak u mazacích magnetických hlav, kde pracovní štěrbiny jsou umístěny za sebou, obvykle ve směru pohybu magnetické vrstvy, jež je součástí magnetického pásku nebo jiného nosiče magnetic kých informací.

Řešení dle vynálezu je zvláší vhodné pro použití u magnetických hlav, vyráběných ve velkých sériích. Dále u mazacích magnetických hlav, kde je požadován vysoký účinek mazání magnetických informací.

Claims (1)

1. Dvouštěrbinovó magnetická hlava^vyznačená tím, že pevně uložená magnetická jádra (20) v levém pouzdru (10) a v pravém pouzdru (11) jsou přitisknuta přes levou a pravou štěrbinovou vložku (31> 32) k středním magnetickým jádrům (40) uloženým volně v rámečku (50) s minimální stranovou vůlí (45), vytvořenou bočními stěnami (55) v rámečku (50) a bočními plochami (47) střeihích magnetických jader (40), přičemž střední magnetická jádra (40) jsou svými čely (42) ;· opřena o vnitřní čelní stěny (51) rámečku (50), přitom čela (42) středních magnetických jader (40) jsou v geometrickém vztahu k čelním plochám (21) magnetických jader (20) tak, jako jsou v geometrickém vztahu stykové plochy magnetických jader (22) se stykovými plochami levého a pravého pouzdra (12, 13) a boční stykové plochy (43) středních magnetických jader (40) s levou a pravou boční plochou (52, 53) rámečku (50)...