CS223872B2 - Automatic facility for continuous coating of elastomere fillings on the type cores - Google Patents

Description

Vynález se týká -zařízení pro plynulé nanášení elastomerových výplní na jádra pneumatik, obsahuje ^pevný - r^ám^, se ^kterým js^ou sdruzen^y dva kotouče ve vzájemirém st^yku ^pod^él jepch o^bvodu, z rncbž prvm ^kotou^č má první prstencovou drážku pro vložení jádra a druhý kotouč má druhou prstencovou drážku, do- které se zasouvá horní část výplně v tangenciálním směru.

^Zejména se v^yn^ález tyká zamen^ ^kter^é je schopno· nanášet plynule a samočinně na vnější povrch rotujícího- jádra výplň, která je částí spojitého pásu nevytvrzeného elastomerového- materiálu, postupně rozřezávaného -na větší počet úseků získávaných řezem^- kolmým: ke směru ^postu^pu ^pásu a majících délku rovnou obvodovému obrysu vnějšího povrchu jádra.

Jak je známo, při konstruování pneumatik se v blízkosti patky a kol dokola jádra upravuje výplň z elastomerového materiálu, která má obvykle- trojúhelníkový tvar a má chemic^ké a fyzi^kální vtestnosH -od^lišn^é od vtestností látky tvořící boky pneumatiky a patky.

Obvykle je výplň zhotovena z elastomerové sloučeniny mající větší tvrdost, než je látka použitá pro postranice; má dvojí úloh^ totiž vyplnit vn^ěj^{ší pá}smo j^ádra, a^by se zabránilo- výsk^ytu vz(íuchových kapes v průběhu vrstev kordové tkaniny kostry kolem tohoto j^ádra a aby se ^patce uplila stanovená nepoddajnost.

Je rovněž známa soustava pro umístění pásu elastome^rové^ho materiálu kotem j^ádra vloženého do- vhodného- válcového- sedla. V tomto- případě se pás nejdříve rozřeže se stejnými podanými ^dolními a horními okraji. Potom se tento- pás ručně umístí na vhodⁿý prstencový po^dpěrný povrc^h souosý s válcovým sedlem jádra.

V dalším kroku pracovník ohne ručně pás takovým způsobem, že jeho· dolní okraj přilne- k jádru a působí na oba protilehlé konce opačnými tažnými silami, jelikož oba protilehlé konce jsou v^ůči -sob^ě rozevřeny ne^bot horní okraj m^á stejnou (telku jako dolní a je umístěn na obvodové čáře o větším· poloměru.

V tomto- případě se nevýhodně působí ruční tažnou silou na oba konce výplně, což m^ůže mít v^p&tf nežnoucí výste^k totiž nepravidelné a neúčinné spojení, -například z ^důvo^dů nehosta-tku eteistomerového- materiálu v obou koncích výplně uváděných do tupého -spoje.

Tento stav je zvlášť nevýhodný z hlediska další konstrukce pneumatiky, neboť z^i^i^Iívě pravidelné spojení může skrývat vadu, jej^{íž d}ůsle^dky se objev^í poz^j·^ buď při Olšími výrobním· kroku, nebo, což je ještě ne- příznivější, když pneumatika je namontována na vozidle a se s ním pohybuje.

Bylo by možné překonat tuto nevýhodu tím, že se užije výplně, jejíž délka se od její základny к hořejšímu mění, totiž má v podstatě tvar rovnoramenného lichoběžníku, jehož menší základna má délku odpovídající vnějšímu povrchu jádra, a jejíž větší základna odpovídá délce obvodové čáry, jejíž poloměr je výslednicí součtu poloměru jádra a výšky výplně.

V tomto případě oba konce výplně ovinuté kolem! jádra vedou — ze stanoviska čistě teoretického — к přesnému uspořádání vedle sebe a ve vzájemném styku.

Avšak i toto řešení má tu nevýhodu, že mlezi oběma konci výplně dává spojení, které v mnoha případech je nevhodné.

V praxi tento záporný výsledek závisí na skutečnosti, že dokonalá shoda mezi oběma konci výplně vede к tornu, že pracovník působí na tyto konce pouze nepatrným tahem; jelikož tedy se mezi nevytvrzeným elastomerovým materiálemi obou konců neobdrží dobré stlačení, není výsledné spojení naprosto spolehlivé.

Z toho důvodu i druhé shora uvedené řešení má sklon, vést к nevýhodám zjištěným u prvního řešení.

Na druhé straně je patrné, že shora uvedené pracovní soustavy mají další nevýhodu ekonomické povahy, jelikož oba systémy j'sou založeny na používání pracovních sil, jež provádějí nasazování jádra, zavádění výplně na jádro a konečně odstranění hotového výrobku.

Účelem vynálezu je vytvořit samočinné zařízení schopné nanášet na jádro elastomerovou výplň, přičemž délka horního a dolního okraje výplně je stejná a odpovídá vnějšímu obrysu jádra a nasazování výplně na jádro je samočinné, aniž by vznikaly některé shora uvedené nevýhody.

Podle vynálezu obsahuje samočinné zařízení pro plynulé nanášení elastomerových výplní na jádra pneumatik spojovací ústrojí pro- spojování protilehlých konců výplně a dvě dvojice dvou tlačných členům umístěné souměrně vůči rovině, ve které leží drážka prvního· kotouče, přičemž jeden z tlačných členů každé z obou dvojic je spojen se spojovacím ústrojím.

Podle výhodného provedení vynálezu obsahuje zařízení těleso geometrického tvaru mající alespoň dvě boční strany tvořící útvar „V“ a páku, jejíž jeden konec je spojen s tímto tělesem a druhý konec je kloubově uložen na rámu, rovina souměrnosti obou bočních stran tělesa splývá se středovou rovinou souměrnosti mezi dvojicemi tlačných členů, přičemž těleso je sdruženo s řídicí jednotkou.

U výhodného provedení zařízení majícího shora uvedené vlastnosti obsahuje každá dvojice tlačných členů dvě ramena, jejichž konce jsou přiřazeny první, popřípadě druhé rohatce, jež navzájemn zabírají a j&ou souměrné vůči středové rovině držáku prvního kotouče a z nichž alespoň jedna rohatka má otáčivý hřídel spojený s táhlem sdruženým s pístem tekutinodynamického válce, který je vně spojen se spojovacím ústrojím.

Účelně jsou dvě ramena dvou dvojic tlačných členů uspořádaných na téže straně středové roviny navzájem nakloněna.

Podle dalšího provedení vynálezu je každá dvojice tlačných členů s příslušnými rohatkami, pístem a tekutinodynamickým válcem provedena v jednom celku s nosičem připevněným к prvnímu konci páky, jejíž druhý konec je připevněn к čepu, jehož osa otáčení je rovnoběžná s osou prvního kotouče a který představuje sp.olečnou osu otáčení obou pák, s nimiž jsou sdruženy oba nosiče s oběma dvojicemi tlačných členů, a který je kromě toho připevněn к pevnému rámu, přičemž oba nosiče jsou vystaveny opačným tlakům přes spojovací ústrojí.

Podle jiného provedení vynálezu obsahuje spojovací ústrojí pro protilehlé konce výplně dvě další páky, třetí a čtvrtou, které jsou umístěny svými středy otáčení na rámu p.odél os rovnoběžných s osou prvního kotouče a v souměrné poloze vůči rovině radiální к prvnímu kotouči a tvořící rovinu souměrnosti mezi dvěma dvojicemi tlačných členů, přičemž první konec třetí a čtvrté páky jsou sdruženy s tekutinodynamickým řízením a druhé konce třetí a čtvrté páky jsou opatřeny kolíky zasouvatelnými do vhodných drážek obou nosičů.

Účelně obsahuje zařízení podle vynálezu prstencové sedlo, vytvořené jako stupeň a provedené na obvodovém povrchu prvního kotouče, jakož i povrch vytvořený jako kruhový prstenec a umístěný na obvodovém pásmu příruby souosé s prvním kotoučem, přičemž příruba je sdružena s prvním kotoučem a kruhový prstenec leží proti uvedenému stupni pro vytvoření prstencového sedla a stranového blokování jádra, přičemž příruba a kotouč jsou nevzájem pohyblivé ve směru osy prvního kotouče.

Podle dalšího provedení obsahuje zařízení podle vynálezu uvnitř druhé drážky druhého kotouče dva protilehlé prstencové okraje, jejichž vzájemná vzdáleno»st, měřená rovnoběžně s osou druhého kotouče, je menší než příčný rozměr výplně. Tyto okraje jsou s výhodou opatřeny vroubkovaným povrchem.

Podle jiného provedení je těleso tvořící útvar „V“ umístěno v první stanici, spojovací ústrojí a obě dvojice tlačných členů jsou umístěny ve druhé stanici, a že je upraven motor pro otáčení prvního kotouče mezi stanicemi.

Zařízení obsahuje s výhodou třetí další snímací stanici.

Vynález bude nyní vysvětlen podrobněji na příkladu provedení v souvislosti s výkresy.

Obr. 1 znázorňuje nárys zařízení.

Obr. 2 znázorňuje schematicky postup spojitého pásu před jeho uložením na příslušné jádro, jakož i průřez tohoto pásu.

Obr. 3 znázorňuje v částečném průřezu oba kotouče zařízení podle obr. 1.

Obr. 4 znázorňuje schematicky čerchanými čarami prostředky pro blokování protilehlých otevřených konců výplně na jádru a prostředků pro spojení těchto konců na tu po, když zařízení provádí jejich spojení; týž obr. 4 znázorňuje plnými čarami tyto prostředky v blízkosti pouze jednoho konce výplně před spojením obou jejich konců, a obr. 5 znázorňuje schematicky blokovací a spojovací prostředky působící na výplň podél roviny V—V na obr. 1.

Zařízení podle vynálezu znázorněné na obr. 1 je popsáno ve spojení s nanášením elastomerové výplně 2 kolem jádra 3 patky pneumatiky.

Výplň 2 tvoří část spojitého pásu L (obr. 2) nevytvrzeného materiálu, který má průřez К se základnou 4 a s horní částí předem vytvořeného tvaru, například trojúhelníkového tvaru s protějšími stranami 5, 6.

Tento spojitý pás je již odděleně připraven, například protlačovacím strojem, a postupně se společně s ostatními pásy ukládá ve vhodné přívodní rovině. Potom se tento pás udržovaný v lepkavém stavu předsouvá směrem, к zařízení 1 a postupně se rozřezává na velký počet úseků, z nichž každý se obdrží řezem kolmým ke směru předsouvání pásu a má délku rovnou obvodovému obrysu vnějšímu povrchu 3' jádra 3.

Zařízení 1 obsahuje pevný rám 7, obr. 5, se kterým jsou sdruženy dva kotouče 8, 9, jejichž osy jsou rovnoběžné s vodorovnou rovinou podlahy a jejichž obvodová pásma 10, 11 (obr. 3) jsou ve vzájemném styku, takže se současně otáčí působením jakéhokoliv hnacího zařízení, které může být přiřazeno jednomu něho druhému kotouči.

První kotouč 8 obsahuje prstencovou drážku 12 pro nasazení jádra 3; druhý kotouč 9 obsahuje druhou prstencovou drážku 13, ve které horní část výplně, přicházející od vhodného neznázorněného dopravního' pásu umístěného před zařízením 1, klouže v tečném směru.

Jádro; 3 je pevně připevněno к prvnímu kotouči 8 vhodným svěracím ústrojím 14 (obr. 3), které je schopno jednak zachytit jádro 3 již opatřené kapalnou látkou pro vyvolání přilnutí výplně, která není na teplotě protlačování, a po nanesení výplně odvést jádro na sběrací skluz.

Toto svěrací ústrojí je v podstatě tvořeno (obr. 3) prstencovým sedlem 15, vytvořeným jako stupeň provedený na obvodovém povrchu 16 prvního kotouče, a povrchem 17, vytvořeným jako^: kruhový prstenec umístěný na obvodovém pásmu 18 příruby 19 souosém s prvním kotoučem.

Příruba 19 je přiřazena prvnímu kotouči, jelikož kruhový prstenec je protilehlý uvedenému stupni, takže vznikne prstencová drážka 12 pro uložení jádra.

Příruba 19 a první kotouč jsou vratně pohyblivé ve směru oisy 1 prvního kotouče za účelem zahájení zablokování jádra nebo odvedení téhož jádra s příslušnou výplní.

Popis i vyobrazení se vztahují na jádro mající čtvercový nebo obdélníkový průřez; avšak vynález je použitelný také pro jádra jiných průřezů, například šestiúhelníkových nebo okrouhlých, na které se mají umístit výplně, jejichž základna má příslušný tvar, aby se dosáhlo uspokojivého přilnutí.

Ve všech shora uvedených případech vytvoří prstencové sedlo prvního kotouče a příruba pouzdra pro uložení příslušného jádra.

Kromě toho je zřejmé, že prostředky pro vyvolání jak posouvání, tak i blokování prvního kotouče a příruby mohou sestávat například z jakéhokoliv olejodynamického řízení známého· typu, takže pro zjednodušení popisu nebudou zde tyto prostředky uvažovány.

Druhý kotouč 9 obsahuje lokalizované stlačovací pomůcky 20, obr. 3, působící na protilehlé strany 5, 6 výplně, procházející druhou prstencovou drážkou 13. Tyto lokalizované stlačovací pomůcky 20 obsahují uvnitř druhé drážky 13 dvě prstencové hrany 21, 22 v protilehlé poloze a ve vzdálenosti h, měřeno rovnoběžně s osou druhého kotouče, kterážto vzdálenost je menší než příčný rozměr výplně procházející mezi nimi.

Tyto okraje mají za účel uvést základnu 4 výplně, tlačenou tangenciálně к obvodu druhého¹ kotouče, na vnější povrch 3‘ jádra 3 za účelem vyvolání jejího přilnutí к tomuto jádru.

Tyto prstencové okraje 21, 22 mají kromě toho vroubkované povrchy pro usnadnění předsouvání a nanesení výplně.

Dosud popisované části zařízení jsou ty části, kterých je zapotřebí pro nanesení výplně a celkové pokrytí jádra základnou výplně.

Zařízení obsahuje další ústrojí pro oddělení obou kotoučů od sebe navzájem, aby se umožnilo¹ snadné vyjmutí jádra s příslušnou výplní. Tyto pomůcky netvoří podstatnou část vynálezu, takže postačí zde uvést pouze skutečnost, že druhý kotouč 9 může být pohybován od prvního kotouče za udržování jeho osy rovnoběžné s vodorovnou rovinou za pmoci jakéhokoliv zvedacího přístroje schopného vyvolat posouvání obou konců hřídele do vhodných neznázorněných drážek rámu. Tímto způsobem je pak možné oddělit přírubu 19 od prstencového sedla 15 prvního kotouče a sejmout jádro s výplní.

Zařízení 1 obsahuje další části důležité pro účely vynálezu, které jsou upraveny pro dosažení spojení protilehlých konců výplňového kruhu, jehož základna úplně pokrývá jádro.

Tyto strany jsou od sebe oddáleny v po223872 době útvaru „V“, jelikož délka horní části výplně je rovna ^délce její z^ákladn^y v ^důsle^{d k}u toho, že ^pás L b^yl pronznut Mmo ^ke směru jeho postupu.

^Tyto· ' ^da^{lší důl}e^žit^{é čá}sti sestávají z blokovacího· ústroj^í 23 (obr. 1) ^pro Noková protilehlých stran výplně v blízkosti každého konce 24, 25 útvaru „V“ a dále prostředky pro· spojování těchto· konců 24, 25 na tupo.

Blokovací ústrojí 23 obsahuje dvě dvojice tlačných členů, z nichž každá působí na pouze jednu část protilehlých stran výplně v Mízkosti ^konce útvaru „^V“, ja^ko^ž i dva příslušné mechanismy první a druhý pro vytváření protilehlých tlaků v každé dvojici.

Spojovací pomůcky 26 pro · spojování na tupo obsahují alespoň jeden třetí mechanismus 26‘ (obr. 4] pro· vyvozování protisměrných tlaků na obě dvojice tlačných členů ^půso^bícíc^h na vý^plň. ^Tyto tla^čn^{é č}len^y v jedné dvojici, s výhodou dvě ramena 30, 31 (o^br. 5 ^j · jsou uspo^řádán^y navz^ájem souměrně vzhledem ke středové rovině X—X výplně a v předem určené vzdálenosti od výplně, když se· první kotouč s jádrem 3 otáčí.

Obě ramena 30, 31 jsou opatřena dvěma povrchy 32, popřípadě 33 pro působení tlakem na elastomerový materiál a prvními konrn ^34, í35, jež jsou sdru^ny s prvrn a druhou rohatkou 36, popřípadě 37, jež do sebe zabírají, jsou souměrné vůči středové rovině X—X výplně a mají navzájem rovnoběžné osy, které leží v jediné rovině Y—Y kolmé ke středové roviny X—-X.

Druhá rohatka 37 má otáčivý hřídel 38 spojený s táhlem· 39 sdruženým s pístem 40 posuvným v tekutinodynamickém válci 41, který tvoří část prvního mechanismu pro· působení protisměrnými tlaky na obě ramena 30, 31. Tekutinodynamický válec 41 je zvenčí spojen s třetím, mechanismem 26‘ spojovacího- ústrojí 26, jak bude podrobněji vysvětlen о> níže.

Ramena 31, 31‘ obou dvojic na téže straně výplně (obr. 1) tvoří společně úhel a rovný ^úhlu sevřenému konci útvaru „V“ výplně^, a prodloužení A a B těchto ramen se protínají v bodě C, který je k ose prvního kotouče bHž^ší než ^bod ve kterém te^ží vrchol E útvaru „^V“ vý^pln^ě na j^ádru.

Poloha C je výhodně taková, že určité množsM etestomerov^o · materiáto — které měřeno po· obvodu je alespoň rovno 0,5 mm — zůstane mezi konci 24, 25 útvaru „V“ a polohou ramen.

Toto- ře^šení je nejvýhodněj^{ší p}ro umožnění ^do^brého· stíačem a utósrání nev^ytvrzené^ho elastomerového· .materiálu mezi protilehlými konci 24, 25 útvaru „V“ výplně, jež byly k sobě ^přⁱblížen^y pomocí třetíto mecMnismu 26‘.

Podle shora uvedeného· výhodného provedení zařízení 1, obr. 5, jsou obě ramena 30, 31 a tekutinodynamický válec 41 dvojice provedeny v jednom celku s nosičem· 42 (obr. 4, 5), který má například tvar rovnoběžnostěnu neibo- pod. a který zase je pevně spojen (obr. 4) s prvním· koncem 43 páky

44, jejíž druhý konec 45 se otáčí kolem čepu 46, jehož osa otáčení je rovnoběžná s osou prvního kotouče.

Podobně má druhá dvojice ramena a válec pro· v^ykon^ávárn protisměrný^ tíaků na tato· ramena, kteréžto· součásti jsou provedeny v jednom celku s· druhým· nosičem 47 (obr. 4), spojeným s druhou pákou 48 otáčející se kolem stejného čepu 46 jako první páka 44. Cep 46, kolem kterého se obě páky otáčejí, je upraven svým koncem 49 při^pevněným- ^{k p}evnému rámu ⁷ (o^br. ⁵).

Oba nosiče 42, 47 jsou kromě toho· spojeny se spojovacím ústrojím pro spojování vý^plně 2 na tupo· různým z^pйsobem^, ta^kže ^když ramena každé dvojice působí na elastomerovou výplň, vyvolá vzájemné přiblížení nosi^{čů 42, 47} p^ůso^bením· třetího mec^hanismu ²⁶‘ vzájemné přiblížení proti sobě stojících konc^{ů 24, 25 út}varu „^V“ výplně.

Podle výhodného· provedení obsahuje zařízení 1 dvě další páky, totiž třetí páku 50 a čtvrtou páku 51, jejichž body otáčení 52, popřípadě 53 jsou umístěny na rámu, jejichž osy otáčení jsou rovnoběžné s osou prvního kotouče, jejichž první konce 54, 55 jsou otočně uloženy na třetím mechanismu 26‘, v podstato ťvonm tekutino^dynamic^ké řízeiní^, a jejichž druhé konce 56, popřípadě 57 jsou opatřeny kolíky 58 (ohr. 4, 5) posuvnými do· vhodných drážek 58 obou nosičů. Tyto kolíky jsou s výhodou sdruženy s kluznými bloky 59‘ (obr. 4).

Shora uvedené výhodné provedení umožňuje vzájemné přiblížení proti sobě stojících konců útvaru „V“ výplně, jelikož kolíky 58, otáčející se s příslušnými pákami 50, 51 z polohy vyznačené na obr. 4 plnou čarou do polohy vyznačené čerchovanou čarou, působí přes kluzné bloky 59‘ tlakem na stěny drážek 59 obou nosičů 42, 47 do· kterých klouzají, přestavují proto příslušná ramena provedená v jednom celku s nosiči a již působící na strany 5, 6 výplně.

Zařízení dále obsahuje seřizovači a ustředovací ústrojí 60, obr. 1, upravené mezi ^útvarem_; „^V“ výpln^ě na prvmm kotouči a mezi blokovacím- a na tupo spojovacím ústrojí; tato· ústrojí slouží k tomu, aby umožnila spojení proti sobě stojících konců útvaru „^V“ pouze tehd^ ^když množství etestomerového materiálu od ramen každé dvojice k vnějším okrajům 24, 25 výplně je žádoucí množství, to· znamená u výhodného provedení alespoň 0,5 mm.

Seřizovači a ustřeďovací ústrojí 60, obr. 4, obsahuje těleso· 61 tvaru v podstatě geometrického, které má alespoň dvě boční strany 62, 63, tvořící útvar „V“ (totiž úhel .ca] o^ovídajto ^útvaru „^V“ ^dan^ému prottíeMými konci 24, 25 výplně na jádru.

Těleso· 61 je spojeno· do jednoho celku s koncem· 64 páky 65 otočně uložené na opačném konci 66. Tato· páka 65 se může otáčet kolem· svého uložení prostřednictvím· pákové soustavy ovládané pístem 66\ jak je jasně naznačeno· na obr. 5. V důsledku toho může být těleso 61 vloženo· příslušnými stranami

62, ⁶³ mezi útvar „^V“ vý^plně na j^ádru zp^ůsob^y a zásahy které bu^dou vysvěttan^y rnte.

Činnost zanzem je násleúujtaí:

Nejdříve se zanzem ^připraví ^pro utažení j^ádra ³ pneumatik totiž prvrn ^kotouč 8 a příruba 19 jsou navzájem oddáleny, jak je patrno čerchovaně zakresleným kotoučem 8 na obr. 3.

Ihned potom se jádro 3, již povlečené přilnavou látkou vlo^ží do ^prstencového sedte 15 prvního· kotouče 8 a kotouč 8 a příruba 19 se navzájem přiblíží podél směru osy L, až jádro· 3 je dobře zablokované mezi kruhovým. prstencem 17 příruby 19 a mezi prstencovým sedlem 15 prvního kotouče.

Jádro ³ je nym ^pnpraveno^, ab^y kolem sv^ého vnějšího· ^povrchu 3‘ ^přijata vý^plň ² a v operaci se pokračuje tím, že se vyvolá otáčení kotouče 8, který svým obvodovým, pásmem 10 uvede do· otáčení druhý kotouč 9 stykem· s jeho· povrchovým pásmem 11.

' Da^lší krok spočívá ve vytvorom vý^ptoe; t^é se ^dos^áhne pásem ^L (obr. 2^ který je vystaven mechanickým- tlakům ve směru tečném ,k rotujícímu jádru 3.

Při tomto· kroku se provedou dva za sebou následující řezy ve směru kolmém ke směru postupu pásu samočinným senzením o^dstupu mezi oběma řezy, takže se obdrží úsek elastomerového· materiálu, jehož délka je rovna ^délce vnějšího povrchu 3* já^dra 3 obr. ².

Pás výplně je již zhotoven vytlačovacím strojem umístěným · v blízkosti zařízení nebo v jiném· pásmu.

Z · toho ^důvo^du jsou při prám zanzení rázné k určení použité pruhy v nevytvrzeném stavu a při teplotě místnosti již umístěny v poloze vhodné pro· jejich použití a jsou čas od času odebírány ze sběrné roviny a dopravovány do řezací stanice. Je zřejmé, že zařízení pro· podávání pruhů výplně do zařízení podle vynálezu může být ruční nebo samočinto a jeho provetom může být v rozmezí o^d nejje^dno^duš^šíc^{h d}o nejstažrtěj&to přístrojů.

^{V dů}sle’^dku teho v^ytlačovací stroj a zařízení ^pro· ^po^dávám a shromažďoval ^pruh^ů nejsou zde znázorněny jeVikož nes^pa^dají ^do rámce vynálezu.

Při shora uvedeném kroku prochází výplň stěnami prstencové drážky 13 druhého· kotouče 9 a· působením prstencových okrajů 21, 22 se· nanáší na jádro kolem· dokola jeho vnějšího povrchu. Tento úkon může být s· výhodou prováděn dokonale pravidelně a spojitě. Uvedené prstencové okraje, jež mají vzájemnou vzdálenost h (obr. 3), která je •menší než ^půvo^dm ^pr^ůřez vý^plně^{, pů}soW ve skutečnosti tlakem na obě protilehlé strany výplně a nutí elastomerový materiál k de^formov^án v ^úsecíc^h taží^to ^po^d temho okraji.

Zejména základna 4 výplně má sklon zaujmout vypouklý tvar směrem k vnější stra ně prstencové drážky 13, avšak jelikož tečení nevytvrzeného toastomerového materiálu je omezeno přítomností vnějšího povrchu 3‘ jádra 3 zattac! se tato záktadna značnou stou na vněj^ší povrch 3‘ pdra 3, které je již povlečeno· kapalnou lepicí látkou.

V důsledku shora uvedeného se nanášení výplně na jádtro provádí velmi spolehlivým způsobem.

Te-nto· výsledek závisí zejména na skutečnosti, že pouze· prstencové okraje a nikoliv celá stěna prstencové drážky 13 jsou ve styku s· pásem výplně. V tomto případě působení prstencových okrajů nastává pouze na o^bvodových forách a nikohv na širokých styčných plochách, protilehlých stran výplně; z toho· důvodu je s výhodou zabráněno možnému převedení části výplně v důsledku vysokého· tření na druhý otáčející se kotouč ⁹ místo na povrch 3‘ jádra otečejíctoo se na kotouči 8. Na konci uvedeného kroku pokrývá základna 4 výplně ^úplně povrch 3‘ jádra 3 a horní část této výplně má konce ^{24, 25} otevřené to tvaru „V“, jak je jasn^ě patrno· na obr. 1.

Potom se provádějí další kroky pro spojení konců výpteě na tepo· násletojtato z^působem:

Kotouč 8 se nejdříve zastaví v takové poloze, že oba protilehlé konce výplně mají relativní osové _ roviny souměrnosti poblíž roviny R—R souměrnosti obou dvojic blokovacích ústrojí 23 (obr. 1). Za tohoto stavu je· kotouč 8 v nečinné poloze, takže jeho otáčem mfiže vyvolat ^posunuti o-tou ^protilehlých· konců 24, 25 výplně do takové polohy, že jejich rovina souměrnosti přesně splývá s uvedenou rovinou souměrnosti R—R blokovacího· ústrojí 23.

Toto vyrovnání se provádí seřizovacím a ustřeďovací-m ústrojím· 60 (obr. 1), tím, že se uve^de v Činnost ří^dicí je^dnotka 66‘ (obr. 5] tělesa 61, jejíž páka se uvede do otáčení kolem· středu 66 na pevném rámu, až uvede toční strany ^62, 63 foto. 4) mezⁱ protilehlé ^konce útvaru „^V“ vý^plně

Při pohybu tělesa 61 klouže alespoň jedna ze stran 62, 63 ve styku s jedním z konců 24 nebo· 25 výplně a pohybuje následkem toho volným kotoučem· 8, až obě strany 62, ^{63 p}evn^ého telesa ⁶1 jsou ^přesně vtaženy a u-stře^děny mezi útvar „V“ vý^plně.

Když tato· operace je hotova, mají · oba protilehlé konce výplně relativní rovinu souměrnosti, která splývá s rovinou R—R souměrnosti (obr. 1) blokovacího ústrojí 23.

Tento děj je· zásadně důležitý pro zajištění dokonalého spojení konců výplně na tupo, jelikož stejné množství elastomerového materiálu je předem upraveno v blízkosti kaž^dého konce útvaru „^V“ vý^plně; tímto z^půso^bem ^blokovac^í ústroj^í 23 a spojovam ústrojí pro· spojování na tupo — jak bude vysvětleno· níže — uvádění do vzájemného styku požadovaná množství elastomerového materiálu pro jejich spojení na tupo vzhledem k dobrému stlačení a následkem toho dokonalého spojení.

Od tohoto· okamžiku se provádějí další kroky k provedení uvedeného spojení na tupo. Nejblíže následující krok je použití blokovacího ústrojí Ξ3 na každém· konci 24, 25 výplně.

Pro jednoduchost bude přiložení blokovacího ústrojí blíže popsáno pouze v souvislosti s jedním· koncem· výplně.

Při tomto· kroku se vyšle tlaková tekutina do vnitřku tekutinodynamického válce 41 [obr. 5), aby se příslušný píst 40 posunul doprava na obr. 5.

V důsledku toho se táhlo 39 pohybuje z polohy znázorněné na obr. 5 čerchovaně do polohy znázorněné plnou čarou, čímž se vyvolá otáčení rohatek 36, 37 a následkem toho otáčení ramen 30, 31 z klidové polohy (čerchovaná čára) do činné polohy (plná čára) na opačných stranách zařízení v blízkosti jednoho konce útvaru „V“ výplně.

V důsledku protisměrných tlaků vykonávaných na· povrchy 32, 33 ramen 30, 31 je výplň pevně blokována k jedné ze dvou dvojic tlačných členů spojených s pevným rámem.

Podobně se druhá dvojice tlačných členů uvede v působení na protější strany výplně v blízkosti druhého· konce 24 útvaru „V“ [obr. 1).

Po tomto· období se v důsledku jednak zvláštní geometrie blokovacího ústrojí 23, totiž úhlu a tvořené paralelogramy A a B obou ramen 31, 3Γ obou dvojic na téže straně výplně [obr. 1) a jednak v důsledku ustřeďovacího účinku vykonávaného pevným tělesem 61, blokuje stejné množství nevytvrzeného· elastomerovaného materiálu · mezi volnými · okraji obou konců útvaru „V“ výplně a · mezi oběma · rameny.

Toto předem · nastavené množství elastomerového materiálu, stejné pro celou · výšku výplně, je s výhodou nejméně 0,5 mm.

Po tomto vytvoření- optimálních podmínek pro vytvoření spojen na tupo se pevné těleso 61 pohybuje směrem· od konců 24, 25 výplně, až do· klidové polohy znázorněné plnou čárou na obr. 5. Pak se ihned provede následující období pro uvedení v · činnost spojovacích pomůcek pro· spojení obou protilehlých konců 24, 25 útvaru „V“ výplně na tupo.

Při tomto období se řídí třetí mechanismus 26* [obr. 4) · tak, že se působí protisměrnými tlaky stejné intenzity na třetí a čtvrtou páku 50, 51 takovým způsobem, že tyto páky, otáčejíce se kolem středů 52, popřípadě 53 přejdou z klidové polohy vyznačené plnou čárou do polohy vyznačené v obr. 4 čerchovanou čárou.

Otáčení pák vyvolá klouzání kolíků 58, umístěných na druhých koncích 56, 57 do drážek 59 nosičů 42, 47, se kterými jsou do jednoho celku spojeny blokovací pomůcky

23, totiž ramena dvojic tlačných členů působících na protilehlé strany výplně.

V souhlasu se shora uvedeným určuje posunutí uvedených nosičů otáčení pák 44, 48 kolem společného čepu 46 a v důsledku toho· přiblížení a následující spojení na tupo protilehlých konců útvarů „V“ výplně.

Po tomto období budou oba protilehlé konce 24, 25 výplně, které jsou z elastomerového materiálu v lepivém· stavu a jsou podrobeny shora popsanému stlačení, dokonale spojeny, takže výplň je s prstencovým rozdělením dokonale nanesena na jádro 3,

Potom se ramena oddálí od protilehlých stran výplně a obnoví se klidová poloha spojovacího ústrojí 26.

Při těchto krocích jsou ovládací úkony opačné oproti shora uvedeným, tj. první a druhý mechanismus se ovládají tak, že uvedou například ramena 30, 31 do polohy vyznačené čerchovanou čárou na obr. 5 a že se na konce 54, 55 třetí a čtvrté páky 50, 51 působí přibližovacími tlaky.

Při konečném kroku se· sejme jádro nesoucí výplň.

Při tomto· roku se oba kotouče nejdříve oddělí a potom se příruba 19 pohybuje směrem od kotouče 8 (obr. 3), takže sejme jádro s výplní s prstencového sedla 15 a připraví se nasazení nového· jádra.

Potom se nové jádro umístí uvnitř kruhového· sedla 15 a kotouče 8, 9 se umístí jejich · obvodem do· vzájemného styku, jak znázorněno na obr. 1, zahájí se opět pohyb pásu L ve směru tangenciálním k povrchu 3‘ jádra a vytvoří se výplň o· délce určené dvěma řezy kolmými ke směru postupu pásu L (obr. 2), což odpovídá obvodovému obrysu jádra.

Potom · se pohyb pásu L zastaví a na jádro se umístí nová . · výplň způsobem shora · podrobně uvedeným.

Je zřejmé, že shora uvedené pracovní kroky mohou být všechny s výhodou prováděny od začátku do konce bez prostojů, s vyloučením použití pracovních sil a s vysokou · automatizací.

Znaky zařízení podle vynálezu jsou takové, že jádro 3 může být nejdříve vloženo (jakýmkoliv nepopsaným přístrojem, který není částí vynálezu) mezi kotouč 8 a přírubu 19 a· pak v důsledku jeho· dokonalého upnutí v prstencové drážce 15 může krajně velkou rychlostí obdržet úsek výplně získaný dvěma zářezy kolmými ke směru postupu pásu L (obr. 2).

Po pokrytí jádra výplní, jejíž konce 24, 25 jsou navzájem· oddáleny, může být kotouč 8 zastaven, i když vyřízení mezi rovinou souměrnosti konců výplně a rovinou R—R souměrnosti blokovacího ústrojí 23 není úplně pravidelné.

V tomto· případě, jak bylo shora vysvětleno, umožní obě strany 62, 63 tělesa 61 potomní dokonalé vyřízení.

Tento znak umožňuje na jedné straně pro223872 vádět s maximální možnou rychlostí a bezpečností další kroky pro spojení na tupo obou konců 25, 24 výplně, a na druhé · straně zabrání použití složitých elektronických a mechanických přístrojů, kterých by bylo jrna^k za^pot^řebí, aby se ve všech ^případec^h ihned obdrželo vyřízení konců 24, 25 útvaru „V“ n^ápln^ě s -rovinou ^R—R, ja^kmile se kotouč 8 zastaví.

Uvedené vlastnosti zařízení podle vynálezu umožní dosáhnout vysoké produktivity při vysoké jakosti.

Další přednost vynálezu je dána možností spojovat na tupo oba konce 24, 25 výplně v závislosti na pouze jednom automatickém ústrojí působícím na třetí mechanismus 26‘. Jak bylo· shora uvedeno, umožňuje přítomnost pák 50, 51 a 44, 48 (obr. 4), aby se současně tento· pohon převedl na blokovací ústrojí 24 již na zařízení působící a následkem· toho, aby se provedlo· žádané spojení.

Kromě toho, i když byl vynález popsán v souvislosti se zvlášť výhodným proveden^ím^, je třeba si uvědomit že ^do je^ho rozsahu spadají i jiná provedení, která může odborník odvodit ze shora uvedených zásad vynálezu.

Například odlišné provedení prvního kotou^če může bý^t zalofeno na o^dl^išn^ém způsobu zavádění jádra do příslušné drážky, nebo může pohon blokovacího ústrojí 23 být proveden jinak, než bylo popsáno. Zejména by bylo možné přibližovat navzájem obě dvojice Uateých ^člen^ů pteoWcfch na ^protěj^ší strany výplně nezávislými hnacími soustavami nebo· přibližovat oba konce 24, 25 výplně směrem k rovině R—R souměrnosti v za sebou jdoucích dobách, totiž nejdříve na prvním konci 24, a potom· na druhém konci 25.

Kromě toho by mohl být pozměněn pracovní sled zařízení, aniž by se vyšlo z rámce· vynálezu.

Je například možné odstranit pevné těleso 61 ze dvou konců 24, 25 výplně před nasazením ramen 30, 31 (obr. 5) na protější strany výplně. V tomto· případě mohou být kotouče 8 v prostoru blokovány vhodnou jednotkou brzdy a spojky, dokud ramena nepůsobí na výplň.

Claims (11)

1. PŘEDMĚT

   1. Samočinné zařízení pro plynulé nanášení elastomerových výplní na jádra pneumatik, obsahující pevný rám, se kterým jsou sdruženy dva kotouče ve vzájemném styku podél jejich obvodu, z nichž první kotouč má první prstencovou drážku pro vložení jádra a druhý kotouč má druhou prstencovou drážku, do které se zasouvá horní část výplně v tangenciálním· směru, vyznačující se tím, že obsahuje spojovací ústrojí (26) pro spojování protilehlých konců výplně a dvě dvojice· dvou tlačných členů, umístěné souměrně vůči rovině, ve které leží drážka

   Je také zřejmé, že shora uvedené vynálezeck^é z^ása^dy ^piat^í stejn^{ě d}ob^ře pro v^ám výpte s jádry ^pneum-atik r^ůznýc^h typů, například pneumatik nákladních vozů až do výšky výplně 40 mm, nebo že lze vynález také aplikovat v jiných oborech použití. Kromě toho je také zřejmé, že oba řezy na ^pásu vý^plně · mohou bý^{t p}roveden^y zp^ůsobem· podobným· shora uvedenému za předpokladu, že krajní protilehlé povrchy výplně jsou vůči sobě rozevřen^y a mají dolrn vrchol na příslušném jádru, a že oba povrchy ne sebe lícují, když se navzájem přiblíží a stlačí pomůckami podle vynálezu.

   Do rámce vynálezu rovněž spadá použití různých kroků pro· nasazování jádra, pro nanesení výplně na jádro, pro spojení protilehlých konc^ů tvaru „^V“ výplnto tak že mohou být provedeny v jedné nebo několika stanicích, popřípadě polohách.

   Například v první stanici může být provedeno· nasazení jádra a nanesení výplně na jádro a v nte-ledujte stanirn ^pak ^dal^ší s^hora uveden^{é úk}on^y.

   Blokovací ústrojí a ústrojí pro spojování na tupo mohou být například umístěna vesměs v jedné stanici, do které jádro přijde s^pote^čn^ě s výplm maprn ^konce ^tvaru „^V“ již orientovan^é vhodným z^půso^bem vů^či tomto ústropm, aby se dosáhlo spolehlivých podmínek pro svaření shora popsaných.

   První kotouč může dojít do této další stanice různými způsoby, přímočarým postu^pem- nebo· také otteemm ^kolem střete pro všechny možné stanice.

   Potom: se může provést nasazení jádra ve stanici odlmné o^d stιanice^{, kd}e nastáv^á nanesení výplně na jádro· a stejně tak může být také sejmutí jádra s výplní provedeno buď ve stejné stanici se s^pojováním ^konců výplně na tupo, nebo v nějaké další stanici.

   Tato o^pat^řem maj^í výtete zvý^šem produktivⁱty^{, p}rotože různ^é o-^perace pro mnote slo^žek mohou ^být ^prov^áděn^y z^árove^ň v různých stanimch. Krom^ě to^ho ^ftomnost jeůné nebo· vtoe stanic umořuje snatep^ pnstu^{p k} zaftzem ^pro re^gutaci a útežte a tak^{é p}ro· výměnu nástrojů v tesleteu teznýte rozměrů soustavy jádro a výplň.

   YNÁLEZU ^prvmho· ·^ko^tou^če^{, p}ři^čemž jeten z Uateých členů každé z · obou dvojic je spojen se spojovacím ústrojím (26 J.
2. 2. Samočinné aaříeení oddle oouu 1 , vyznačující^ se tím, že oteateje toleso (⁶¹) ^ometriteteo tvarp ^kter^é má aletpo^ň teě born str^an^y (^{62, 63}) Ivořte ritvar „^V“ a p^áku (65), jejíž jeden konec (64) je spojen s tímto· tělesem: (61) a druhý konec (66) je kloubově uložen na rámu (67), rovina souměrnosti o^bou tečráte stran tolesa (⁶¹) splývá se středovou rovinou souměrnosti mezi dvojicemi tlačných členů, přičemž těleso· (61) je sdruženo· s· řídicí jednotkou.
3. 3. Samočinné zařízení podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každá dvojice tlačných členů obsahuje dvě ramena (30, 31), jejichž konce jsou přiřazeny první, popřípadě druhé rohatce (36, 37), jež navzájem zabírají a jsou so-uměrné vůči středové rovině držáku prvního kotouče a z nichž alespoň jedna rohatka (37) má otáčivý hřídel (38) spojený s táhlem (39) sdruženým s pístem (40) tekutinodynamického· válce (41), který je vně spojen se spojovacím ústrojím (²6).
4. 4. ^Samočinn^é zařazení ^po^dle ^bo^du 3^, vyznačující se tím, že dvě ramena (30, 31) dvou dvojic tlačných členů uspořádaných na téže straně středové roviny jsou navzájem nakloněna.
5. 5. Samočinné zařízení podle bodu 3, vyznačující 'se tím, že každá dvojice tlačných členů s přfelušnými rohateamL pístem a tekutinodynamickým válcem je provedena v jednom cetku s nosičem· (42) připevněným k prvnímu · konci (43) páky (44), jejíž druhý konec (45) je připevněn k čepu (46), jehož osa otáčení je rovnoběžná s osou prvního kotouče (8) a který představuje společnou osu otáčení obou pák (44, 48), s nimiž jsou sdruženy oba nosiče (42, 47) s oběma dvojicemi tlačných členů a který je kromě · toho připevněn k pevnému rámu, přičemž oba nosiče (^{42, 47}) jsou v^ystaven^y o^pa^čným tla^kům· ^přes spojovací tetrop (²⁶).
6. 6. ^Samočinn^é zarizení ^po^dle ^bodu ⁵, v^yznačující se tím, že spojovací ústrojí (26) pro· protilehlé konce výplně obsahuje dvě další páky, třetí (50) a čtvrtou (51), které jsou umístěny svými strády (^52, 53)o^táčen^í na rámu podél os rovnoběžných s osou prvního kotouče a v souměrné poloze vůči ro vině radiální k prvnímu kotouči a tvořící rovinu souměrnosti mezi dvěma dvojicemi ^tlačnýc^h ftenfy ^přičem^ž prvrá konec (^{54, 55}) třetí a čtvrté páky (50, 51) jsou sdruženy s tekutinodynamickým řízením a druhé konce (^{56, 57}) třetí a čtvrté ^páky (^{50, 51}) jsou opat^řeny kolíky (5⁸) zasouvatelnými do vhodných drážek (59) obou nosičů.
7. 7. Samočinné zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že obsahuje prstencové sedlo (15), vytvořené jako stupeň a provedené na obvodovém povrchu (16) prvního kotouče, jakož i povrch (17) vytvořený jako kruhový prstenec a umístěný na obvodovém pásmu (18) příruby (¹⁹) souosé s prvním, ko^tou^čem^{, p}ři^čem.^ž příruba (19) je sdružena s prvním kotoučem a kruhový prstenec leží proti uvedenému stupni pro vytvoření prstencového sedla a stranové^ btakovám ^při^čemž příruba a kotouč jsou navzájem pohyblivé ve směru osy prvního kotouče.
8. 8. Samočinné zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že uvnitř druhé drážky druhého kotouče obsahuje dva protilehlé prstencové okraje (21, 22), jejichž vzájemná vzdálenost — měřená rovnoběžně s osou druhého· kotouče — je menší než příčný rozměr výplně.
9. 9. Samočinné zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že okraje (21, 22) jsou opatřeny vroubkovaným povrchem.
10. 10. Samočinné zařízení podle bodu 2, vyznačujíc se tm ^že těleso· tvoncí ^útvar „V“ je umístěno v první stanici, spojovací ústroj^í a obě dvojme tia-čný^ ^člen^ů jsou umístény ve druhé stanici a že je upraven motor pro otáčení prvrnho· · totourá mezi stanicemi.
11. 11. Samočinné zařízení podle bodu 2, vyznačující se tím, že obsahuje třetí další snímací stanici.