CS223588B1

CS223588B1 - Způsob zjišfování savosti plošných textilií

Info

Publication number: CS223588B1
Application number: CS335482A
Authority: CS
Inventors: Radoslav Patocka; Karel Jahn
Original assignee: Radoslav Patocka; Karel Jahn
Priority date: 1982-05-10
Filing date: 1982-05-10
Publication date: 1983-10-28

Description

Vynález se týká způsobu zjišťování savOsti plošných tex-. tilií.

Z československé normy 80 0828 je známý způsob zjišťování savosti plošných textilií, který v podstatě spočívá v tem, že 6 zavěšených pruhů zkoušené textilie, každý o rozměru 10 x 230 mm, se ponoří spodními konci, do zkušební kapaliny do hloubky 2 mm. Po 30 minutách se u jednotlivýchpruhů zjistí délkovým měřítkem, do jaké výše nasákla zkušební kapalina. Aritmetický průměr šesti měření plošné textilie udává její průměrnou savost, vyjádřenou sací výškou. Prakticky stejný způsob popisuje bulharská norma BDS 10298-78 a norma RVHP - RS 433574, které ve speciálních případech, jakými jsou zejména různě zušlechtěné plošné textilie, připouštějí změřit sací výšku i v 1.,· 5·» 10. a 20. minutě, kromě konečného měření, provedeného po 30. minutě nasávání kapaliny.

Nevýhodou těchto známých způsobů je použití saoí výšky, a to především výšky zjištěné na konci měření, jako jediného ukazatele savosti. Výkazují-li dvě textilie stejnou výslednou sací výšku, pak jsou si rovné co do savosti. Výkazují-li však různou výslednou sací výšku, pak jedna textilie je horší než druhá. Pochybnost o správnosti tohoto způsobu měření se zvětší, provede-li se několik měření sacích výšek během třieetiminutového nasávání, například v 1., 5., 10. a 20. minutě, jak to připouští zmíněná norma RVHP nebo Bulharska. Z těchto meziměření se například může zjistit, že dvě různé textilie vykazují stejnou výslednou sací výšku, avšak jejich sací výšky naměřené v 1., 5., 10. a 20. minutě jsou alespoň u některého meziměření odlišné. Tyto rozdíly nelze však výše popsanými zná- 2 - 223 588 mými způsoby vyjádřit·, protože jediným měřítkem savosti je u nich pouze sací výška, která při nejlepším může být aritmetickým průměrem výsledných sacích výšek šesti měřených vzorků plošných textilií.

Na základě podrobného rozboru těchto známých způsobů a jejich ověřování při zjištování savosti u značného počtu vzorků plošných textilií byl navržen způsob zjišlování savosti ploš-. ných textilií, při němž se zavěšený pruh plošné textilie, například o rozměru 10 x 250 mm, ponoří spodním koncem do zkušební kapaliny, například do hloubky 2 mm, a během předem stanovené doby, trvající obvykle 30 minut od okamžiku ponoření textilie do zkušební kapaliny, se zjistí ve zvolených časových intervalech nejméně dvě kontrolní sací výšky, z nichž alespoň jedna v časovém rozmezí prvních pěti minut uplynulých od ponoření spodního konce plošné textilie do zkušební kapaliny a nejméně jedna ve zbývající době měření, například v 10. nebo 15· minutě od počátku měření, a na konci stanovené doby měření se zjistí výsledná sací výška, a podstata tohoto způsobu, který odstraňuje výše uvedené nevýhody, spočívá podle vynálezu v tom, že se zjištuje kromě kontrolních sacích výšek a výsledné sací výšky také ještě počáteční rychlost sání nebo/a sací kapacita plošné textilie. Všechny zjištěné sací výšky se mohou zaznamenávat na sílovém grafu, v němž jedny souřadnice udávají čas, obvykle v minutách, kdežto druhé souřadnice udávají výšku v délkové jednotce a vyznačené hodnoty sacích výšek se mohou spojit křivkou charakterizující celý průběh nasávání proužku textilie zkušební kapalinou. Počáteční rychlost sání se vyjadřuje hodnotou směrnice tečny v počátku časové závislosti sací výšky. Sací kapacita, charakterizující střední rychlost sání a celkovou savost za celou dobu měření, se vyjadřuje velikostí plochy vymezené na sílovém grafu křivkou časové závislosti a oběma souřadnicemi výsledné sací výšky.

Hlavní výhoda vynálezu je v zavedení dvou dalších hodnotících veličin, to je počáteční rychlosti sání a sací kapacity, které vedle s‘ací výšky doplňují charakteristiku savosti číselným vyjádřením umožňujícím srovnání rázných plošných textilií co do savosti. Počáteční rychlost sání je důležité hledisko, které odpovídá na otázku, jak rychle převádí plošná textilie kapalinu, zejména pot, s povrchu těla na vnější povrch textilie. Sací kapacita umožňuje porovnávat různé textilie po223 588

- 3 dle velikostí ploch vymezených křivkou časové závislosti sací výšky a oběma souřadnicemi výsledné sací výšky. Vyhodnocení naměřených hodnot sacích výšek, výpočet počáteční rychlosti sání a hodnotu sací kapacity lze provést výpočetní technikou, například pomocí stolního počítače nebo kalkulátoru.

Způsob podle vynálezu lze provádět na běžně známých zařízeních, z nichž například jedno provedení, popsané v normě RVHP - RS 4335-74, sestává z podstavce, na němž je umístěná nádoba se zkušební kapalinou. V sousedství nádoby je na podstavci připevněný svislý stojan, nesoucí tyčový horizontální nosník, který lze svisle posouvat po stojanu z horní nepracovní polohy do spodní pracovní polohy, v níž je spodní konec pruhu asi 2 mm pod hladinou zkušební kapaliny. Horizontální nosník je opatřen úchytkami pro uchycení horního konce pruhu plošné textilie, na jejímž spodním konci je zavěšeno závaží zajištující požadované napětí textilie. Na nosníku je také umístěno milimetrové měřítko. Příslušenstvím zařízení je chronometr, odčítací zařízení ve formě tubusu se zvětšovacími čočkami, který je svisle posouvatelný po stojanu.

Výhody vynálezu lépe vyniknou z popisu příkladů jeho pro vádění, doprovázeného výkresem, kde obrázky 1, 2 a 3 představují grafické znázornění jednotlivých měření. V příkladech se vždy porovnávají dvě textilie, z nichž jedna je základem pro posouzení druhé, porovnávané textilie.

Příklad 1

Za základ slouží osnovní pletenina A ^z polyamidu 6 a s ní se porovnává osnovní pletenina fi, vyrobená rovněž z polyamidu 6, který však byl zušlechtěn radiačně-chemickou modifikací. Výsledky měření uvádí graf na obrázku 1. U obou těchto pletenin se měřila sací výška v 1., 2., 3·, 5., 10., 15·) 20. a 25· minutě, což jsou tak zvaná meziměření m]_ až mg, a v 30. minutě, což je tak zvané měření výsledné sací výšky v. Lze však zvolit i jinou časovou jednotku nebo dobu měření·

U osnovní ch pletenin A a g se při jednotlivých meziměřeních až mg a při měření výsledné sací výšky v zjistily tyto hodnoty sacích výšek:

- 4223 588

Pořadí měření:	Druh měření:	Doba po zahájení měření:	Sací A	výška u	pleteniny B
1.	meziměření	S^L	1 min.	8	mm	25	mm
2.	M	mg	2	15	H	42	N
3.	w	®3	3 *	20	M	52	M
4.	<rt	&4	5	27	M	64	n
5.	u	SL5	10 «	36	«	86	M
6.	11«		15 “	42	M	96	M
7.	H		20	46	«	102	H
8.	M	ffi8	25 *	50	«« *	107	n
9»	měření výsledné saeí výšky	z	30	52	«	111	w

Naměřené hodnoty sacích výšek se přenesou do grafu na obr. 1, kde vodorovné souřadnice x udávají čas v minutách a svislé souřadnice y slouží k zaznamenávání výšky nasáté zkušební kapaliny. Pak se zaznamenané hodnoty meziměření až mg kontrolních sacích výšek a měření výsledné sací výšky χ spojí křivkou, například pomocí křivítka, přičemž křivka a základu i křivka b porovnávané textilie začínají v počátku Q měření.

Po zakreslení obou křivek a, & se v grafu zakreslí tečna ke každé křivce, a to tečna ta křivky a základu a tečna tb křivky b porovnávané textilie, přičemž každá z těchto tečen vychází z počátku 0 měření. Průsečík tečny ta nebo tb se svislou souřadnicí yj. prvního meziměření udává hodnotu počáteční rychlosti sání p, která u pleteniny A činí 11 mm/min., kdežto u pleteniny £ 37 mm/min.

Nakonec se zjistí sací kapacita, která je číselným vyjádřením plochjr omezené křivkou časové závislosti sací výšky, to je křivkou a nebo b, celou délkou vodorovné souřadnice & a úsekem svislé souřadnice y.

Číselné vyjádření sací kapacity se stanoví takto:

Nejprve se planimetrem, nastaveným’ na libovolnou jednotku, změří plocha vymezená křivkou a základu, souřadnicí & a úsekem souřadnice y. Planimetr v tomto příkladě ukazuje 153 dílů.

- 5 223588

Pak sě planimetrem změří plocha celého grafu, to je obdélníka o délce rovnající se délce souřadnice x a o výšce rovnající se délce souřadnice y. Planimetr ukáže 475 dílů, což v tomto případě odpovídá sací kapacitě 3600 mm.min, to je 30 . 120.

Nyní se trojčlenkou vypočte sací kapacita k pleteniny která činí 1159 mm.min, jak vyplývá z tohoto výpočtu:

153 .............k

..47.5 ⁰ *.?xt a.*. ..36Q£_ k:36OO = 153:475 k - 360,9^.153 - ₁₁₅₉ mm.min.

Stejně se postupuje při výpočtu sací kapacity pleteniny £,kde konečným výsledkem je 2634 mm.min.

Při porovnání obou těchto pletenin je lepší pletenina fi ve všech třech hlediscích hodnotících savost, jak názorně vyplývá z· porovnání zjištěných hodnot :

Osnovní pletenina A B

Výsledná sací výška ·...........

Počáteční rychlost sání ........

Sací kapacita ..................

mm mm/min. 1159 mm.min.

111 mm 37 mm/min.

2634 mm.min.

Příklad 2

Za základ slouží režná tkanina £ zhotovená ze směsi bavlny s viskozou a s ní se porovnává tkanina £, která je téhož materiálového složení, ale je praná. Výsledky měření uvádí graf na obr. 2. Postup měření se liší od příkladu 1 pouze menším počtem meziměření. Zde byla provedena 3 meziměření ai> S£> &3> a to v 1·, 5· a 20. minutě. U obou tkanin £ a £ se zjistily tyto hodnoty sacích výšek:

Poradí měření:	Druh měření:	Doba po zahájení měření:	Sací výšky C	u tkanin,y D
1.	meziměření ai	1 min.	12 mm	1 8 mm
2.	” »2	5	40 ”	50 «
3.	gy.	20 ^M	76 *	83 ^M
4.	měření výsledné sací výšky v	30	88	88 ^M

223 588

- β Naměřené hodnoty se přenesou do grafu na obr.2, kde křivka a základu spojuje hodnoty sacích výšek naměřených u tkaniny £ a křivka b porovnávané textilie spojuje sací výšky naměřené u tkaniny £·

Po zakreslení obou křivek se v grafu vyznačí tečna ke každé křivce, to je tečna ta křivky a základu a tečna tb křivky b porovnávané textilie. Průsečík těchto tečen se svislou souřadnicí y-j prvního meziměření m^ udává hodnotu počáteční rychlosti sání p, která u tkaniny £ činí 15 mm/min. a u tkaMM niny £ 26 mm/min.

Sací kapacita, zjištěná postupem podle’ příkladu 1, činí u tkaniny £ 1899 mm.min· a u tkaniny £ 2079 mm.min.

Při porovnání obou tkanin se dochází k poznatku, že podle výše popsaných známých způsobů zjišťování savosti by obě tkaniny byly rovnocenné, protože vykazují stejnou výslednou sací výšku 88 mm. Způsob podle vynálezu však dokazuje, že tkanina £ má vyšší jak počáteční rychlost sání, tak i sací kapacitu, což názorně vyplývá z tohoto přehleduí

	Tkanina
0	D
Výsledná sací výška .··»·.·...	.... 88 mm	88 mm
Počáteční rychlost sání ......	.... 15 mm/min	26 mm/min
Sací kapacita ................	...♦ 1899 mm.min	2079 mm.min

Příklad 3

Za základ slouží úplet E z polyamidu 6, upraveného účinkem gamma záření o dávce 50 kGy a s ním se porovnává úplet.£, který je téhož materiálového složení, ale je uprayený účinkem gamma záření o dávce 20 kGy.

Výsledky měření uvádí graf na obr. 3. Postup se liší od příkladu 1 i 2 nižším počtem meziměření. Byla provedena pouze 2 meziměření ^1 a 3g, a to jedno v 1. minutě a druhé v 5. minu tě po zahájení měření· U obou úpletů £ a £ se zjistily tyto sa cí výšky t .šíenl: Sací v_ýSky u úpletu __ření t_í1_

1. meziměření ai 1 min 11 mm 31 mm

2. &2Í 5 min 37 “ 58 ^M

3. “ 33 30 min 92 « 88

- 7 223 588

Naměřené hodnoty se přenesou do grafu na obr. 3, kde křivka & základu spojuje hodnoty sacích výšek naměřených u úpletu £ a křivka & porovnávané textilie spojuje sací výšky naměřené u úpletu F.

Po zakreslení obou křivek a> k se v grafu vyznačí tečna ke každé křivce, to je tečna ta ke křivce & základu a tečna tb ke křivce b porovnávané textilie. Průsečík tečen ta. tb se svislou souřadnicí yj prvního meziměření dává hodnotu počáteční rychlosti sání £, která u úpletu g činí 14 mm/min a úpletu Z 55 mm/min.

Sací kapacita, zjištěná postupem podle příkladu 1, činí u úpletu g 1897 mm.min a u úpletu £ 2213 mm.min.

Při porovnání obou úpletů se zjišťuje, že podle výše popsaných známých způsobů zjišťování savosti je porovnávaný úplet F o něco horší, protože jeho výsledná sací výška je 88 mm, kdežto u úpletu g, zvoleného za základ, je 92 mm. Způsob podle vynálezu však dokazuje, že úplet g má vyšší jak počáteční rychlost sání, tak i hodnotu sací kapacity, což ukazuje tento přehled i

Úplet

E F

Výsledná sací výška ...............

Počáteční rychlost sání

Sací kapacita .....................

mm 88 mm mm/min 55 mm/min

1897 mm.min 3213 .mm.min

Příklad 4

Postup zjišťování savosti plošných textilií se liší od příkladů 1, 2 a 3 pouze tím, že se kromě výsledné sací výšky zjišťuje jen počáteční rychlost sání; nezjišťuje se sací kapacita.

Příklad 5

Postup zjišťování savosti plošných textilií se liší od příkladů 1, 2 a 3 pouze tím, že se kromě výsledné sací výšky zjišťuje jen sací kapacita} nezjišťuje se počáteční rychlost sání ·

Příklad 6

Postup se liší od příkladů 1, 2 a 3 pouze tím, že se zjištěné hodnoty sacích výšek nepřenášejí do grafu, nýbrž se

-8223 588 zadají počítači jako vstupní data, například v tomto pořadí: počet měření, jednotlivé časy měření a jednotlivé sací výšky. Počítač standardním programem regresní analýzy, v tomto příkladě metodou nejmenších čtverců, proloží naměřené hodnoty křivkou, zde křivkou tvaru:

dZ s = -7 ,

R + G . d^z kde s je hodnota sací výšky, d doba sání a £, G, 2 jsou regresní parametry.

Z této křivky spočítá počítač standardním způsobem derivaci v počátku, rovnající se počáteční rychlosti sání v mm/min, a integrál v celé měřené oblasti, zde například Simpsonovou metodou s požadovanou přesností, který se.rovná ploše pod křivkou a současně číselně sací kapacitě v mm.min. Výsledné hodnoty může počítač vytisknout ve formě grafu nebo/a tabulky, kterou lze přiložit k protokolu o zjišťování savosti plošné textilie.

Claims

1. Způsob zjišťování savosti plošných textilií, při němž se zavěšený pruh plošné textilie, například o rozměru 10 x 250 mm, ponoří spodním koncem do zkušební kapaliny, například do hloubky 2 mm, a během předem stanovené doby, trvající obvykle 30 minut od okamžiku ponoření textilie do zkušební kapaliny, se zjistí ve zvolených Časových intervalech nejméně dvě kontrolní sací výšky, z nichž alespoň jedna v časovém rozmezí prvních pěti minut uplynulých od ponoření spodního konce plošné textilie do zkušební kapaliny a nejméně jedna ve zbývající době měření, například v 10. nebo 15· minutě od počátku měření, a na konci stanovené doby měření se zjistí výsledná sací yýška, vyznačený tím, že se zjišťuje kromě kontrolních sacích výšek a výsledné sací výšky také ještě počáteční rychlost sání nebo/a sací kapacita plošné textilie.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se všechny zjištěné sací výšky zaznamenávají na síťovém grafu, v němž jedny souřadnice udávají čas, obvykle v minutách, kdežto druhé souřadnice udávají výšku v délkové jednotce a vyznačené hodnoty sacích výšek se spojí křivkou charakterizující celý průběh nasávání pruhu textilie zkušební kapalinou.

3· Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se počáteční rychlost sání vyjádří hodnotou směrnice tečny v počátku časové závislosti sací výšky.

4· Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se sací kapacita, charakterizující střední rychlost sání a celkovou savost za dobu měření, vyjádří velikostí plochy vymezené na síťovém grafu křivkou časové závislosti a oběma souřadnicemi výsledné sací výšky.

3 výkresy