CS223403B1 - Způsob*výroby meziproduktů pro přípravu derivátu prostadlenové kyseliny - Google Patents

Description

V syntézách derivátů prostaglandinu využívajících tzv. Coreylio cesty [E. J. Corey Ann N. Y. Acad. Sci., 180, 24 (1971) ] je jedním z klíčových momentů redukce „enonu“ vzniklého při zavedení ω-řetězce do. molekuly Horner Emmonsovou modifikací Wittigovy reakce. Kétonická¹ skupina! „enonu“ je na budoucím patnáctém atomu uhlíku derivátu prostadienové kyseliny. Při další redukci, například borohydridem sodným nebo zinečnatým vzniká směs (1:1) epimeru 15 S a 15 R, jak bylo popsáno při syntéze PGF₂« [E. J. Corey a kol., J. Am. Chem. Soc., 90, 3247 (1968) a F. Kienzle a kol,, J. Org. Chem., 38, 3440 (1973) j. I když některé látky lze redukovat selektivně při nízkých teplotách speciálními hydridy [E. J. Corey a kol., J. Am. Chem. Soc., 94, 8646 (1972)], jako je například Selectride (diisobutyllithiumborohydrid), je problém využití 15 R epimeru tzv. „enolu“ obecného vzorce I

Předmětem¹ vynálbzu* je-· způsob' výroby, dut lezítéHo¹ meziproduktu' pro přípravu biologicky aktivních· děriváíůt prostadienové kyseliny- jako-¹ „erranů“¹ obecného' vzorce ΙΓ ^>CH=CH-C“CH₂R

ORx O kde R představuje zbytek (II)

O

CHzCH-^H-CH^R

O R₁ OH (I) kde symboly R a Ri mají výše uvedený význam, nadále velmi aktuální, neboť představuje možnost téměř zdvojnásobit výtěžek, což je lákavé zejména u látek, které jdou obtížně redukovat selektivně (například „enony“ obecného vzorce II), nebo má-li redukce malou selektivitu. Směs 15 S a 15 R epimerů „enolu“ lze rozdělit chromatograficky na žádaný 15 S a nežádoucí 15 R epimer.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje postup podle vynálezu, který spočívá v tom, že 15 R epimer „enolu“ obecného vzorce I

Λ δ &H

0R₁ (l) kde R představuje zbytek

přičemž

X je halogen a n je celé číslo 0 až 3,

Ri je skupina —CO—R2, kde R2 je fenyl substituovaný fenylem, nebo fenylkarbamoyl, se výhodně oxiduje tzv. Jonesovým činidlem v acetonu nebo jiném nízkovroucím ketonu při teplotách 223,2 až 273,2 K, s výhodou při 253 až 263 K. Oxidační reakcí vzniká „enon“ obecného vzorce II λ

C~J>*ch=ch-ch-ch₂r i !t

OR, O (II) kde symboly R a Ri mají výše uvedený význam, který se podrobí další redukci na směs „enolů“.

Tímto postupem se tedy využívá i veškerý 15 R epimer „enolu“, což zvýší celkový výtěžek syntézy dvojnásobně.

Příklad provedení

Do roztoku 3 g „enolu“ výše uvedeného obecného vzorce I, kde R je m-chlorfenoxy a Ri je p-fenylbenzoyl, ve 140 ml acetonu ochlazeného na 253,2 K bylo po kapkách přidáno 2,5 ml Jonesova činidla (0,58 g kysličníku chromového a 0,6 ml kyseliny sírové, doplněno 2,5 ml vodou) a po přidání mícháno 30 minut. Reakce byla zastavena přidáním 0,2 ml isopropylalkoholu, dále bylo přidáno 50 ml chloroformu a chromité súli odstraněny vytřepáním nasyceným roztokem NaCl. Organická vrstva byla vysušena síranem horečnatým a rozpouštědlo vakuově odpařeno. Surový produkt (výtěžek 97 %) byl vyčištěn krystalizací ze směsi dlchlormetanu a etheru. Bylo získáno 2,76 g (92%) „enonu“ výše uvedeného obecného vzorce II s teplotou tání 422,2 až 424,2 K. Identita látky byla potvrzena hmotovou spektrometrií.

Claims (1)

1. PREDMET

   VYNÁLEZU

   Způsob výroby meziproduktů pro přípravu derivátů prostadienové kyseliny, jako „enonů“ obecného vzorce II kde R představuje zbytek přičemž X je halogen a n celé číslo 0 až 3, Ri je skupina —CO—Rž, kde R2 je fenyl substituovaný fenylem, nebo fenylkarbamoyl, vyznačený tím, že na 15 R epimer „enolu“ obecného vzorce I

   A

   y.

   •B

   OR.

   CH-CH-CH-CH^R

   OH (!) kde symboly R a Ri mají výše uvedený význam, se působí Jonesovým činidlem v acetonu při teplotách 223,2 až 273,2 K, s výhodou při 253,2 iaž 263,2 K.