CS221541B2 - Facility for processing the refuse waters containing organic substances - Google Patents

Description

Zařízení ke zpracování odpadních vod, obsahujících organické látky, jež se skládá z provzdušňovací nádrže, obsahující duté těleso ve tvaru bubnu, otočné kolem středové vodorovné osy hřídele, které z naplněné nádrže částečně vyčnívá a má směrem ven otevřené reakční komory, rovnoběžné s osou otáčení, jeji-chž radiální přepážky vykazují na v^jšfch .volných toncfch kr^yc^í můstky, vybíhající na obou .stranách v obvodovém směru dutého tělesa, přičemž krycí můstky (36 až 41), probíhající ve vynořené poloze od přepážek (10 až 15) směrem dolů jsou vytvořeny bez prerusem a ^kon^čí v odstupu od jiného, vždy nahoru směrujímho krycího m^ůst^ku (³⁰ až . ³⁵) příslušně reakčrn komor^y (16 až ²¹) na dutém tětese (5) tvaru bubnu.

vytváří přepážka na -dílu směřujícím smě

Vynález se týká zařízení ke zpracování odpadních - vod, obsahujících organické látky. Takovými -odpadními -vodami, obsahujícími organické látky, mohou být odpadní vody -a kaly, obsahující škodlivé látky. Zařízení podle vynálezu je vhodné k provzdušňování odpadních vod nebo odpadních kalů za účelem zreagování -takových cizích látek v nich obsažených a zejména škodlivých látek na -látky neškodlivé. Zařízení podle vynálezu se -skládá z nádrže, popř. z reakční nádrže nebo nádrže k provzdušňování kalů a z dutého tělesa uspořádaného otočně kolem - 'podélné osy nádrže, které v naplněném stavu nádrže je částečně vynořeno, a které -vykazuje od osy vycházející přepážky rovnoběžné s osou k -vytváření reakčních komor otevřených směrem k obvodu, přičemž přepážky v ponořovaní poloze směřují svou -přední stranou při pohledu ve směru - otáčení alespoň ve vnější oblasti směrem -dolů.

Je známo, že ke zreagování škodlivých látek obsažených v odpadních vodách nebo •v odpadních kalech se provádí provzdušňování k zoxidování škodlivých látek. Přitom se tvoří při provzdušňování -odpadních vod většinou vločkovitý kal, který může být od vody oddělen v usazovací nádrži, která je uspořádána za provzdusňovací nádobou. Pokud je -to nutné, je možno ještě provést denitrifikaci vody nebo kalu.

Provzdušňování odpadní vody se přitom dá provádět různým způsobem. Obzvláště účinným - opatřením je použití periodicky ponořovaného a vynořovaného dutého tělesa, které má otvory k přijímání vody a vzduchu. Při vynořování dutých těles -se voda a kal vynášejí a postupně z dutých těles Vytékají. Tím -se dosahuje intenzivního provzdušňování odpadní -vody -s vysokou -reakční účinností.

Je známé uspořádání řady -trubkovitých dutých těles na otočných věncích, jež jsou' po obvodě rovnoběžné s hladinou vody. Otáčením věnců - se periodicky dutá tělesa ponořují a opět vynořují a vynášejí vodu a kal a naopak vnášejí -do vody vzduch.

Tento -způsob uspořádání dutých těles je však konstrukčně náročný. Kromě toho je objem vzduchu dopravovaný dutými tělesy pod hladinu vody poměrně malý. V tomto ohledu se -lépe -chová - uspořádání dutých těles, kde duté -těleso má- tvar bubnu. Toto duté těleso je zavěšeno otočně v reakční nádrži a jeho osa je nad hladinou -vody. V dutém tělese jsou uspořádány četné přepážky, které -v podstatě probíhají radiálně směrem k -obvodu, jsou rovnoběžné -s osou bubnu -a -rozdělují vnitřní prostor dutého -tělesa na stejně velké komory. Tyto přepážky -vyčnívají z uzavřeného vnějšího povrchu, přičemž tyto vyčnívající díly směřují v ponořovací poloze -směrem dolů. Přilehlý díl vnějšího pláště ve směru otáčení je opatřen prolisy, zasahujícími až k přepážce předcházející ve -směru otáčení. Při ponořování rem dolů jakousi dutou lopatku, která dopravuje vzduch pod hladinu vody. Tento vzduch uniká pod vodou již brzy - po ponoření a zajišťuje provzdušňování - odpadní vody nad dutým tělesem. Při vynořování je dutou lopatkou voda vynášena směrem vzhůru a při -dalším otáčení z prolisů vytéká.

Přednost konstrukční jednoduchosti a -většího objemu strhávaného vzduchu tohoto . uspořádání dutého tělesa je však vyvážena nedostatkem, že k pohonu otáčení -dutého těilesa je zapotřebí poměrně vysokého - výkonu. Vedle toho není uspokojivá reakční účinnost, jelikož objem vzduchu dopravovaný pod hladinu vody poměrně rychle z komor uniká, potom se -rovněž rychle dostává na hladinu. Pohlcování kyslíku v odpadní vodě je v důsledku krátké prodlevy příslušně malé, -což se projeví zvláště tehdy, jestliže — jak se navrhuje — jsou v reakčních komorách uspořádány četné kotouče jako ulpívací plochy -pro mikroorganismy, které tvoří biologický porost, jelikož -tento biologický porost je díky rychle unikajícímu vzduchu jen nedostatečně provzdušňován.

Úkolem tohoto -vynálezu je tedy takové uspořádání dutých těles známých ze stavu techniky, aby potřebný příkon k pohonu otáčení dutého- tělesa byl zmenšen a -aby -se dosáhlo lepší reakční účinnosti.

Předmětem vynálezu je tedy zařízení ke zpracování odpadních vod, obsahujících organické -látky, jež -se skládá z provzdušňovací nádrže, obsahující duté -těleso ve tvaru bubnu, otočné kolem -středové vodorovné osy hřídele, které z -naplněné nádrže částečně vyčnívá a má -směrem ven otevřené reakční komory rovnoběžné s osou otáčení, jejichž radiální přepážky vykazují -na vnějších, volných koncích krycí můstky, -vybíhající na obou -stranách v obvodovém - směru dutého tělesa, které je vyznačené tím, že krycí můstky 30 až 41, probíhající ve vynořené poloze od přepážek 10 až 15 směrem dolů, jsou vytvořeny bez přerušení -a končí v odstupu od jiného, vždy nahoru směřujícího krycího můstku 30 až 35 příslušné reakční komory 16 až 21 ' na dutém tělese 5 tvaru bubnu.

Podle vynálezu jsou tedy zadní strany přepážek při pohledu ve -směru otáčení -ve vynořovaní poloze zaměřeny dolů. Toto uspořádání -zadních stran přepážek brání unikání vzduchu z dutého tělesa dopravovaného pod hladinu vody. Zatímco přední -strany přepážek uspořádáním alespoň jejich vnější části, která může být -také součástí pláště dutého tělesa, -stnhávají -vzduchové bubliny pod hladinu vody v podobě duté lopatky, vytvářejí zadní -strany přepážek svým odpovídajícím uspořádáním záchytné lopatky pro vzduchové bubliny, putující při otáčení od přední strany přepážky k zadní straně protilehlé přepážky v komoře. Taková vzduchová bublina tím zůstane podstat ně .déle v reakční komoře než u .známých provedeních podle stavu techniky, takže se v odpadní vodě rozpustí podstatně více kyslíku a kromě toho se intenzivněji provzdušn^í biolo^gický porost, jen^ž je v reakčrnch ^komorác^h. To je jpnzn^ ovlivňováno ještě stlačováním vzduchu .pod hladinou vody, čímž je způsobena lepší rozpustnost kyslíku ve vodě. Celkovým výsledkem je podstatně zlepšená reakční účinnost. Při stejn^é požadoval reakern účinnosti mohou být •j^cotom otáčky dutého tělesa, a tím i potřebný příkon k jeho pohonu, sníženy.

Stejným směrem pů-so-M i o^kolnost^, že vzduchová bublina v oblasti .za dolním mrtvým bodem vytváří vztlak podporující Otáčení, který kompenzuje vztlak vzduchové bubliny v oblasti ponořování až do dolního mrtvého ^bo^du, .který ^půso^bí proti směru otáčení. U dosavadních provedení tomu tak nebylo, jelikož -vzduch unikl z reakčních komor již dříve, než mohl působit ve směru otáčení. Příkon překonání vztlaku, působícího proti otáčení, tím odpadá.

Přitom není nutné, aby přední _ a zadní strany přepážek v ponořovací a vynořovací poloze směřovaly přesně směrem dolů. Stačí, když směrují přepážky, popř. jejich vnější díl, i šikmo směrem dolů. Podstatné nyní je, že k záměrnému účinku -lopatek dochází tak, že při ponořování se dopravuje pod hladinu vody vzduchová bublina, jejímuž unikání z dutého tělesa je alespoň podstatně bráněno.

Při provedení podle vynálezu je duté těleso opatřeno přepážkami uspořádanými v podstato radi^álcё^, které na svých vnejmch koncích na obou stranách přecházejí ales^po^ň prtbližně v obvodově uspořádané ‘krycí . můstky, . přičemž jsou ponechány v nich štěrbiny. , Toto uspořádání dutého. tělesa se vyznačuje konstrukční jednoduchostí a dále tím, že se pod hladinu vody dopravuje velký objem vzduchu.

Přitom může být účelné, je-li vždy jeden z obou krycích můstků zkrácen к vytvoření štěrbiny, .přičemž by to měl být s výhodou vždy krycí přední místek, při pohledu ve směru otáčení každé reakční komory. Duté těleso lze konstrukčně zhotovit zvlášť jednoduše, jestliže jsou krycí můstky rovné a tak uspořádan^é, že duté téleso tvoH .pravidelný mnohostěn. Přitom je příznivá možnost .rozdělit duté těleso na šest reakčních komor a jak se dále uvádí, vytvořit ho jako dvanáctistěn. Duté těleso· lze pak . svařit z jednoduchých desek.

Dalším význakem vynálezu je okolnost, že do reakčních komor jsou zasazeny radiálně a rovnoběžně ' s osou otáčení .zaváděcí plechy k usměrnění proudění vzduchu. Je účelné us^poř^ádat tyto zav^áděcí ^plec^hy v ₍podstatě v osách úhlů vytvořených přepážkami v .reakčních komorách. Tyto plechy brání tomu, aby při ponořování zadního dílu .reakčních komor pronikaly vzduchové bubhny příliš brz^{y d}o předního dUu. Zavá^děcíпг plechy se dá dosáhnout rovnoměrného provzdušňování jednotlivých dBů reakcnfch.

^komor. R^iitom se osvědčíty zavá^m plechy o délce rovné polovině až třem čtvrtinám délky mezistěn.

V souvislosti se zav^áděcími ptéc^hy je po^dle vynálezu osa otáčení vytvořena jako, dutý hřídel, který vykazuje vždy v oblasti mezi zaváděcím plechem .a přední přepážkou při pohledu ve směru otáčení v každé reakční ^komoře prolisy. Tímto způsobem se využh vá také objemu dutého hřídele k reakci odpadní vody, přičemž . prolisy neslouží jen. k tomu, aby .do tohoto. prostoru vnikla odpadní voda, nýbrž ⁱ část .vzduchových bublin dopravovaných pod hladinu vody. Tyto vzduchové bubliny mohou unika-t vždy horními prolisy dutého. hřídele a provzdušňují potom také zb^ylou vodu ve vynořujících se komorách.

Přitom se uk^até, že stačí, aby rozměr^y prolisů b^yl^y vo!en^y tak, ab^y pn otočení unikalo ^do. .dutého hřídeté 10 až 2Ό % vz^duchu uzavřeného v reakčních komorách.

Dalším význakem vynálezu je skutečnost, že nádrž duté těleso těsně obklopuje, je vytvořena ve tvaru žlabu s půlkruhovým dnem. Toto provedení se zde nabízí zvláště proto, že se pak .prakticky .nachází c-elý objem nádrže v reakčních komorách, a tím je provzdušňován. Kromě toho je tím dána možnost získat při nejmenších nárocích na prostor co možno velké plochy pro usazování biologického porostu. Podle vynálezu se to může . dít tak, že do .reakčních komor jsou vloženy kolmo k ose otáčení usazovací kotouče. Na itěcWo usazovacích kotéucmh. se potom vytváří biologický porost složený z mikroorganismů -který ^podstátn^{ě př}is^pív^á k odstraňování škodlivých látek. Ke zvětšení povrchu usazovacích kotoučů je kromě toho účelné, vytvořit je z vlnitého materiálu.

Další opatření ke snížení potřebného příkonu k otáčení dutého tělesa je založeno· na takovém uspořádání dutého tělesa, při kterém v naplněném stavu n^ádrže jsou .ponořen^y asi _ dvě třet-m^y až tn čtvrtiny výsky dutého tělesa. Tím se dosáhne toho, že se z nádrže nezvedá tolik odpadní vody a kalu, což snižuje potřebný příkon.

Konečně je podle vynálezu duté těleso rozděleno přepážkami, probíhajícími radiálně Mmo ^k ose ot^áčem^, na nejmráě dvě selkce, přičemž přepážky sekcí jsou oproti sobě . úhlově přesazené. Toto .opatření lze doporučit zejména tehdy, když zaujímají reakčrn komor^y .poměrně velký objem^, ne^bo^ť jinak by docházelo k nerovnoměrnostem a k nevyváženos-ti.

Vynález je ^dále objasněn na výkresech kde je na obr. 1 pohled na reakční nádrž, na olbr. 2 řez B—C z obr. 1, na obr. 3 varianta zařízení podle obr. .2.

Obr. 1 a 2 znázorňují reakční nádrž 1 tvaru žlabu pro čeřící jednotku, do; které se může zavádět odpadní voda po predběž221541 ném mechanickém hrubém čeření přívodním potrubím (neznázorněno). Reakční náirž 1 má obdélníkový půdorys, má půlkruhové dno 2 a je nahoře otevřena. Spočívá na celkem čtyřech stojanech 3, 4, z nichž jsou znázorněny pouze dva.

Do reakční (nádrže 1 je vloženo duté těleso 5 tvaru bubnu o průřezu dvanáctistěnu, mezi nímž a vnitřní stěnou reakční nádrže 1 zůstává poměrně malá vzdálenost. Duté těleso 5 je otočnou osou hřídele 6 uloženo v bočnicíeh 7, 8 reakční nádrže 1 a je poháněno neznázorněným motorem ve směru šipky А. V naplněném stavu 9 vyčnívá duté těleiso 5 asi čtvrtinou nebo třetinou svého průměru z odpadní vody.

Jak je zřejmé zejména z obr. 2, je duté těleso 5 rozděleno šesti přepážkami 10 až 15, které probíhají radiálně od osy směrem к obvodu a rovnoběžně s osou ve stejné vzájemné úhlové vzdálenosti, na šest reakčních komor 16 až 21. Tyto reakční komory 16 až 21 jsou Ibočně uzavřeny krycími kotouči 22, 23.

Každá' reakční komora 16 až 21 má štěrbinu 24 až 29, probíhající po celé délce dutého tělesa 5, která dovoluje výměnu odpadní vody a vzduchu. Tyto štěrbiny 24 až 29 jsou vytvořeny tak, že na přepážky 10 až 15 navazují krycí můstky 30 až 41, směřující vždy ve směru obvodu na obě strany. Tím, že přední krycí můstky 36 až 41 při pozorování ve směru otáčení každé reakční komory 16 až 21 jsou kratší oproti 'krycím můstkům ostatním 30 až 35, jsou štěrbiny 24 až 29 poněkud přesazeny oproti ose úhlu každé reakční komory 16 až 21 při pohledu ve směru otáčení.

V reakčních komorách 16 -až 21 jsou uspořádány zaváděcí plechy 42 až 47 v osách úhlů a vycházející od osy otáčení, které slouží к usměrňování proudu strhávaného při ponořování jednotlivých reakčních komor 16 až 21. Mezi zaváděcími plechy 42 až 47 á přední přepážkou 10 až 15 při pohledu ve směru otáčení výkazuje osa otáčení hřídele 6 prolisy 48 až 53, které umožňují vnikání odpadní vody a v určitých polohách i vnikání vzduchu do otočné osy hřídele 6.

V reakčních komorách 16 až 21 jsou uspořádány v těsné vzdálenosti kolmo к otočné ose hřídele 6 usazovací kotouče 54 s vlnitým povrchem. Vytvářejí ulpívající základnu pro usazování biologického porostu к biochemické reakci škodlivých látek obsažených v odpadní vodě. Díky bubnovitému uspořádání dutého tělesa 5 a malým vzdálenostem mezi vnitřní stěnou reakční nádrže 1 se dají při malých rozměrech získat velké usazovací plochy pro vytváření biologického porostu.

Při otočení dutého· tělesa 5 se strhne vždy v ponořující se reakční komoře 16 až 21 poměrně velká vzduchová bublina 55 pod hladinu vody, jelikož vždy při pohledu ve směru otáčenípřední strany přepážek 10 až 15 vytvářejí svým pokračováním ve smě- ru otáčení navazujícími krycími můstky 30 až 35 duté lopatky, které vzduchovou bublinu 55 zadržují. V dalším průběhu otáčení zabraňují zaváděcí plechy 42 až 47 nejdříve migraci vzduchové bubliny 55 v pohledu ve směru otáčení do předního dílu reakčních komor 16 až 21, takže je vždy jejich zadní díl dobře provzdušněn.

Teprve v oblasti dolní mrtvé polohy se vzduchová bublina 55 rozdělí, přičemž část vzduchu se dostane do předního dílu reakčních komor 16 až 21. Z tohoto dílu se může asi 10 až 20 % vzduchu dostat prolisy 48 až 53 do dutiny otočné osy hřídele 6, takže je tím provzdušněna i odpadní voda, nacházející se v tomto prostoru. Tento vzduch může potom uniknout horními prolisy 48 až 53 do reakčních komor 16 až 21, nacházejících se ve vynořujícím se stavu, a provzdušnit tam zbývající vodu.

V oblasti za dolním mrtvým bodem vytváří vzduchová bublina 55 vztlak, působící ve směru otáčení, který prakticky úplně kompenzuje vztlak, působící v první polovině v opačném smyslu. Příkon к pohonu, který byl -až dosud nutný pouze ke strhávání vzduchu pod hladinu vody, již není při uspořádání podle vynálezu potřebný, čímž dochází ke značným úsporám.

Při dalším otáčení dospěje vzduchová bublina 55 zcela do přední oblasti reakčních komor 16 až 21, kde je jejímu uniknutí bráněno až do vyndření krycím můstkem 36 až 41, který je při pohledu ve směru otáčení předním krycím můstkem každé reakční komory 16 až 21. Tímto způsobem je až do konce zachován podpůrný účinek vztlaku. Kromě toho se také intenzívně provzdušňuje přední Oblast reakční komory 16 až 21. Kromě toho je účinek provzdušňování také podporován skutečností, že vzduch se v průběhu celé otáčky pod vodou stlačuje, čímž se (zlepšuje jeho rozpustnost ve vodě.

Celkově se vyznačuje duté těleso 5 zvláštním uspořádáním svých přepážek 10 až 15, resp. jejich přechodu do krycích můstků 30 až 41, zvlášť vysokou účinností, jelikož se jím dosahuje optimálního provzdušnění odpadní vody i biologického porostu a poskytuje se maximální ulpívací plocha pro tento porost. Za předpokladu stejné účinnosti reakce je potřebný příkon к phonu podstatně nižší než u dosud známých provedení. Podržením vzduchové bubliny v reakčních komorách 16 až 21 v průběhu celé ponořovací fáze se navzájem kompenzují vztlaky způsobené strženou vzduchovou bublinou, což rovněž vede к podstatnému snížení potřebného příkonu.

Provedení zařízení podle vynálezu není omezeno na použití pouze v reakční nádrži, může ho být samizřejmě použito· také jako zařízení к provzdušňování kalů, například při čeření vytvořeného kalu a jeho převádění na produkt skladovatelný v přírodě.

Na obr. 3 je další výhodné provedení zařízení podle dbr. 2.

Úičinnost ^provz^dušňovám zanzem ^po^dle obr. 2 může být zlepšena ještě tím, že jsou na vnější straně krycích můstků mezi štěr^binami je^ště uspo^řádán^y pHdavné komůrky otevřené směrem k Obvodu, jejichž stěny, rovnoběžné s osou při pohledu ve -směru otáčení přední, jsou zaměřeny v poloze vynořování alespoň .svou vnějších oblastí směrem dolů a jejich stěny, rovnoběžné s osou, v pohledu směrem otáčení zadní, jsou v ponoirovací poloze alespoň svou vnější oblastí zaměřeny směrem dolů. Tyto -s osou rovnoběžné stěny se skládají z účelně -a v podstatě axiálně probíhajících úseků, k nimž přiléhají úseky v obvodovém směru, přičemž hrany úseků, uspořádaných v podstatě v obvodovém směru každé .přídavné komůrky, vytvářejí axiální štěrbinu.

Toto opatření znamená, že na plášti rotujícího- dutého- tělesa jsou uspořádány další reakční komůrky, pokud je uzavřen a není porušen štěbbmam^ 'které ^půso^bí v podstatě stejným způsobem jako hlavní komory, avšak v poměru k nim jsou všeobecně v radiálním -směru menší.

Zatímco -objemy - vzduchu .stržené hlavními reakčními komorami při jejich pohybu. dolní částí žlabu mají vždy -Sklon stoupat směrem k dutému hřídeli, vykazují přídavné komůrky tu přednost, že množství vzduchu -se strhává -až bezprostředně ke dnu žlabu, přičemž vzduch teprve tam . uniká, čímž se dosahuje, že je provzdušňována -odpadní voda, nacházející .se až v nejspodnější části žlabu. Tím se celkově zlepšuje vnášení kyslíku. Přídavné komůrky -tvoří také přídavné plochy ke -vzniku biologického porostu.

V příkladu znázorněném na obr. 3 jsou přídavné komůrky 56 uspořádány na širo^kém -krycím m^ůstku ³⁰ -až ³⁵ a ^-na ^úz^kém krycím můstku 36 až 41 hlavních komor, takže mezi přídavnými komůrkami 56 zůstávaj^í pouze ^-stěrbin^{y 24} až ^{29 hl}avníc^h komor. Každá z těchto přídavných komůrek sestává z přední, s osou rovnoběžné stěny 57 při pohledu ve směru otáčení A dutého· tělesa a zadní s -osou rovnoběžné stěny 55 a z bočních stěn, které nejsou znázorněny. Dna přídavných komůrek jsou -tvořena krycími můstky - 39 až 41. Každá přední .stěna 57 se skládá z radiálního úseku 59 a z úseku 61 navazujícího na radiální úsek 58 v podstatě ve směru obvodu proti smyslu otáčení. Stejně zadní stěna 58 navazuje na radiální úsek 60 a -pokračuje úsekem 62 v podstatě ve směru obvodu ve smyslu otáčení. Mezi úseky 60 a 61 uspořádanými v podstatě -na -dbvodě je axiální štěrbina 63, která svým účinek odpovídá v podstatě štěrbinám 24 až 29 hlavních komor.

Ve speciálním případě provedení je -axiální štěrbina 63 uspořádána tak, že se nachází asi v dblásti přechodu mezi úzkým krycím můstkem 36 až 41 a širokým krycím můstkem 30 až 35. Úseky 61 a 62 jsou rovné plechy ve .směru Obvodu probíhající v podstatě rovnoběžně s krycími můstky hlavních komor.

Při ponořování pod hladinu .kapaliny strhávají zadní stěny 58 -objem vzduchu, který zůstane uzavřen až téměř do tos-azerá dok ní mrtvé polohy při otáčení v -zadním díle přídavných komůrek 56. Po překročení dolní mrtvé polohy přejde stržený .vzduch pomalu do- předního dílu přídavné komárky, přičemž část ho unikne axiálními štěrbinami 63 do- okolního prostoru -vyplněného od^padm vodou. Podíl vzdutu uzavreného ^při v^yno^řovac^ím ^po^hybu za prndm sténou 57 vyvolává i v přídavných komůrkách vztlak, kterým se zmenšuje přílišný nárůst poháněcího příkonu. Při vynořování nad hladmu kapalrn^y unáší -s sebou . za^dní sténa ⁵⁸ ur^čitý objem vod^ která ^po dosažení ‘horní mrtvé polohy částečně z přídavné komůrky vyteče, ale -částečně se také přelije do předního dílu přídavné komůrky, čímž se dostane do -styku s okolním vzduchem a podporuje -tímto způsobem tak^é pohon dutého tělesa.

Unitám vz^duchu .z ^přídavn^é komůrk^{y 56} v oblasti .dolní mrtvé polohy a vylévání vody z přídavné komůrky v horní -mrtvé poloze se -s výhodou usna^dňuje tím, že ^bočrn čelní stěny přídavných komůrek mají v oblasti -axiálních -štěrbin výřez, který může zasahovat až do dna . přídavné komůrky. Tím se jednak -předává v oblasti dolní -mrtvé polohy více vzduchu do -vody, nacházející se v dolní části žlabu, jednak protéká v oblasti horní mrtvé polohy větší množství . vody -okolním vz^duchem z^pět do žlabu. ^Záměrn^ého unikání vzduchu, resp. vody, z přídavných komůrek -se dá docílit kromě jmenovanýmⁱ -božími vý^řez^y v ^čelmc^h -st^ěn^ách přídavných komůrek také jinak uspořádanými perforacemi ve stěnách přídavných komůrek. Uspořádání a velikost takových výstupních otvorů závisí na tom, kolik vzduchu a -vody, a ve kterém -místě otáčivého pohybu má z přídavných komůrek . uniknout k dosažení optimálního- provzdušnění. Nejvýhodnější -uspořádání závisí také na stavu naplnění žlabu a odborník je v jednottivých _ případech -snadno vyšetří.

Přídavné komůrky na obvodu dutého tělesa mohou být uspořádány odchylně od obr. 3, pokud splňují účel vynálezu, jímž je přivádění přídavného- vzduchu až ke dnu žlabu do odpadní vody a na druhé straně zvedání odpadní vody nad hladinu, -aby se -dostala -do styku přídavně s okolním vzduchem.

Claims (18)

PREDMET

1. Zařízení ke zpracování odpadních vod, obsahujících organické látky, jež se skládá z provzdušňovací nádrže, obsahující duté těleso ve tvaru bubnu, otočné kolem středové vodorovné osy hřídele, které z naplněné nádrže částečně vyčnívá a má směrem ven otevřené reakční komory, rovnoběžné 3 osou otáčení, jejichž radiální přepážky vykazují na vnějších volných koncích krycí můstky, vybíhající na obou stranách v obvodovém směru dutého· tělesa, vyznačené tím, že krycí můstky (36 až 41), probíhajíc ve v^ynořené poteze od přepa^že^k (10 až ¹⁵) .směrem do^ jsou vytvořeny bez přerušení a končí v odstupu od jiného, vždy nahoru •směrujícího· krycího můstku (30 až 35) příslušné reakční komory (16· až 21) na dutém tělese (5) tvaru bubnu.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že jeden z obou krycích můstků [30 až 41) každé reakční komory (16 až 21) je kratší než jiný krycí můstek (30 až 41) příslušné reakční komory (16 .až 21).

3. Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, že krycí můstek (36 až 41) každé reakční komory (16 až 21) · obrácený ve vynořovací poloze směrem dolů, je kratší než krycí můstek (30 áž 35), příslušné reakční komory (16 až 21) obrácený ve vynořovací potoze směrem vzMru.

4. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačené tím, že krycí můstky (30 až 41) jsou rovné, takže duté těleso· (5) vytváří v řezu pravidelný mnohoúhelník.

5. Zanzem podte ^bod^ů 1 až 4^, v^yznacen^é tím, že duté těleso (5) je rozděleno na 6 reakčních komor (16 až 21).

6. Zařízení podle bodů 4 · a 5, vyznačené tím, že duté těleso (5) je vytvořeno jako dvanáctistěn.

7. Zanzem ^pod^le ^bodů 1 až· fy vyznačen-é tím, že do reakčních komor (16 až 21) jsou vloženy .zaváděcí plechy (42 až 47), probíhající radiálně ' vzhledem k hřídeli (6) otáčení.

8. Zanzem podte ^bo^du ^7, vyznačené tím^, že zaváděcí plechy [42 až 47) jsou uspořá^dány v .os^ác^{h úhl}ů .svíranýc^{h p}řepáž^kaimi (10 až 15) re^akčn^íc^h komor (¹⁶ až ²'1).

9. Zařízení podle bodu 7 nebo 8, vyznačené tím, že zaváděcí plechy (42 až 47) jsou o polovinu nebo o tři čtvrtiny, delší než přepážky (10 až ¹⁵).

10. Zařízení podle bodů 7 až 9, vyznače

VYNÁLEZU né tím, že hřídel (6) otáčení je dutý a má prolisy (48 . až 53) Vždy v oblasti mezi zaváděcím .plechem [42 až 47) a přepážkou [10 až 15) každé reakční komory (16 až 21), jež nad ním stojí ve vynořovací poloze.

11. Zařízení podle bodů 1 .až 10, vyznačené tím, že duté těleso (5) přiléhá ve svém průřezu k tvaru průřezu reakční nádrže (1), která je zvlášť vytvořena jako žlab s půlkruhovým dnem.

12. Zařízení podle bodů 1 až 11, vyznačené tím, že v reakčních komorách (16 až 21) jsou kolmo k hřídeli (6) otáčení vloženy usazovací kotouče (54).

13. Zařízení podle bodu 12, vyznačené tím, že usazovací kotouče (54) mají vlnitý povrch.

14. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačené tím, že duté těleso (5) vyčnívá z naplněné reakční nádrže (1) o čtvrtinu až třetinu výšky svého průřezu.

¹⁵. ^Zařízem podte ^bod^ů 1 a^ž 1^4, vyznačené tím, ^že ^du^té těleso (5) je rozděleno alespoň jednou, kolmo k hřídeli (6) otáčení probíhající kotoučovou přepážkou na alespoň dvě · sekce, přičemž reakční komory (16 až 21) jsou oproti sekcím úhlově přesazeny.

16. Zařízení podle bodů 2 až 15, vyznačen^é že na /vn^ěj^ší stran^ě krym^ můsM (30 a^{ž 41}) jsou u.s^po^řádán^y mezi .štěrbinami (24 až 29) směrem k obvodu otevřené ^přídavné komůrky (56)^, jejich · — ^při pohledu ve směru otáčení — přední, s osou hřídele (6) otáčení rovnoběžné stěny (57) jsou zaměřeny ve vynořovací poloze alespoň svým vnějším úsekem (61) směrem do^lů a jejichž — pn poMedu ve sm^ěru otáčení — zadní, s osou hřídele (6) otáčení rovnoběžné stěny (58) jsou v ponořovací poloze alespoň svým vnějším úsekem (62) zaměřeny směrem dolů.

17. Zařízení podle bodu 16, vyznačené tím, že s osou hřídele (6) otáčení rovnoběžn^é steny (^{57, 58}) .se sktedajl z radteteě uspořádaných úseků (59, 60), na něž se napojují k obvodu směřující úseky (61, 62), · .přičem^ž okraje úseků (6^ 6²), směřujících k Obvodu kaž^dé .pndavné komůrk^y (56^ v^ytvářejí axiální štěrbinu .(63).

18. Zařízení podle bodu 17, vyznačené tím, že čelní stěny každé přídavné komůr^ky (56) .vykazují v oblasti axiální štěrbiny (63) výřez.