CS220785B2 - Method of making the mixture of the 1-monohalogenated isokyanate a of the 1,2-non-saturated isokyanate - Google Patents

Method of making the mixture of the 1-monohalogenated isokyanate a of the 1,2-non-saturated isokyanate Download PDF

Info

Publication number
CS220785B2
CS220785B2 CS806190A CS619080A CS220785B2 CS 220785 B2 CS220785 B2 CS 220785B2 CS 806190 A CS806190 A CS 806190A CS 619080 A CS619080 A CS 619080A CS 220785 B2 CS220785 B2 CS 220785B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
formula
isocyanate
reaction
mixture
parts
Prior art date
Application number
CS806190A
Other languages
English (en)
Inventor
Karl-Heinz Koenig
Karl-Heinz Feuerherd
Heinz-Guenier Oeser
Original Assignee
Basf Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Basf Ag filed Critical Basf Ag
Publication of CS220785B2 publication Critical patent/CS220785B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C263/00Preparation of derivatives of isocyanic acid
    • C07C263/16Preparation of derivatives of isocyanic acid by reactions not involving the formation of isocyanate groups

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Vynález se týká nových 1-mOnohaliogenovaných isokyanátů, jakož i _ způsobu výroby směsí 1-monohalogenoivaných isokyanátů a 1,2-nenasycených isokyanátů.
Průmyslová syntéza . l-alkenylisiokyanátů je, v důsledku vysoké reaktivity těchto sloučenin, obtížná, protože l-alkenylisokyanáty jsou nejen termicky labilní, ale jsou citlivé 1či působem kyselin a báz^ jakož i vůči hydriolýze. Nejznámějsími zslobyípravy těchto sloučenin jsou Curtiovo Odbourání azidů substituovaných akrylových kyselin [J. Org. Chem., sv. 26 (196^ str. 770 až 779], vakuová pyrolýza tris(vinyi!isokyanurátů) (DAS č. 1 932 811) a termické štěpení chloridů N-terr.alkyl-N- (l-alkenyl )karbamových kysel.m (DAS c. 1 922 4:12).
Z Liebigs Annalen der Chemie, sv. 762 (1972), str. 88 až 92 a z Ber., sv. 102 (1969), str. 2972 až 2976 je známo, že ketimin difenylketonu a terc.butylfenylketonu reaguje s foisgenem za vzniku směsi N-chlbrkarbonylaralkylketimidů a .aehloraralkylisokyanátm Vteenásobně halogensubstituoivané l-hol^ogea.klkyli!У)kyanУty a 1-fenyM-chlorethyli^sokyanát je možno připravit halogenací jak nesubstituovaných, tak také již halogensubϋturvaných alk-ylisokyanátů a halogenidů karbamových kyselin (viz USA patent č. 3 437 680, DOS č. 1 418 666).
l-^^lhK^^Dropylsokyanát vzniká vedle jiných reakčních produktů při fluoraci propylisokyanátu za velmi nízkých teplot [J. Org. Chem^ sv. 32 (^67^ str. 1633 až Ш5].
Z J. Org. Chem., sv. 28 (1963), str. 1825 až 1830 je známo, že chlcrmethylisokyauát se získá reakcí hydroxymrthylisoкyanátu s thionylchloridem. Odpovídajícím^ způsobem je možno získat rovněž 1,2,2,2--5^01110^thyl·isιckyauát.
Z DOS č. 2 639 931 je známo, že chloridy karbamových kyselin je možno podrobí reakci s organickými mono- nebo po-yisokyanáty, jejichž teplota varu teží' nad teplotou varu připravovaného monoisokyanátu, a vznikající monoisskyaná.t oddělit destilací nebo^ proudem rnertního plynu. Podle předmětu vynálezu i popisné ěásti tohoto spisu zůstává uhlíkový řetézec navázaný na dusíkový atom clůoridu karbamové kyse]^^ny nezměněn; chlloeιovodíУ se odštěpuje pouze ze seskupení chloridu kyseliny. Toto pravidlo platí i v případě použití alifatických zbytků substituovaných atomy chloru. V popisu se jako chlorovaná složka zmiňuje pouze 2-chlюrerhylkarbamoylchlorid.
V příkladech je doložen pouze karbamOy!chlorid, mrthylisOкyauát a jako reakční partner dnsráyanátí r^-^^^ak^g^rncvaué karbamoylchloridy popsány nejsou. Výševroucí diisokyanát se při reakci (viz str. 13] přeměňuje na odpovídající karbamioylchlorid.
Nyní bylo- zjištěno, že směsi 1-monbhalogenovaných isokyanátů . obecného vzorce la
H R1
-II
R2_ c—c—N=C=0 kx (la) a 1,2-nenasycených isokyanátů obecného vzorce Ib
R1
R2_c=C—N=C=O
I
R3 (lb) , kde
R1, R2 a R3 jsou stejné nebo- rozdílné a znamenají vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a
X představuje atom chloru nebo- bromu, se s výhodou - získají tak ,že se al) l-mionohalogenované karbamoylhalogenidy obecného vzorce II
H RiH
I II
R2—c—c—N—C=O
I II
R3 XX (II), ve - kterém
R1, R2, R3 -a X mají shora uvedený význam, nechají reagovat s halogenuprostým isokyanátem obecného vzorce III r4—N=C=O (III) ( ve kterém
R4 představuje alkylovou skupinu s- 1 až 6 atomy uhlíku, a/nebti a2) s- dilsokyanátem obecného vzorce IV
O=C=N—R5—N—C=O (IV) ( ve kterém
R5 znamená alkylenovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku.
Dále byly nalezeny nOvé 1-monohaiogenované isokyanáty obecného vzorce la . H R1
R2—C—C—N=C=O k X (la), ve kterém
R1( R2 a R5 jsou stejné nebo rozdílné a znamenají vždy atom vodíku, nebo- alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a
X představuje atom chloru nebo- bromu.
Způsob podle vynálezu je možno- v případě použití chloridu 1-chlorethylkarbamové kyseliny a hexamethylendnsokyanátu jako výchozích látek popsat tímto reakčním schématem:
CH5—CHC1—NH—C=O +
I
Cl
4- 3 OCN—CeHiz—NCO- 2' CHs—CHCI—N=C=O -+ + 2 CH2=CH—N=C=0 + H H
I I + 3 C1CO—N—C6H12—N—CQC1.
V porovnání s -dosavadním stavem tech- . niky získávají se způsobem podle vynálezu l,2-asi№ncené isokyanáty a 1-monohalogenbvané isokyanáty překvapivě jednodušším a hospodárnějším způsobem v dobrém výtěžku a- čistotě. Tyto výhodné vlastnosti způsobu podle vynálezu nebylo možno- předem očekávat, protože je známo, že alifatické isokyanáty reagují již při velmi nízkých teplotách s- halogenvodíkem za vzniku odpovídajících karbamoylhalogenidů. Tyto produkty při záhřevu reversibilně odštěpují halo-genvodík za pomalé regenerace volného isokyanátů. Tuto rovnovážnou reakci není ovšem možno- bez zvláštních opatření, zejména v případě nižších alifatických isokyanátů, využít k přípravě volných isokyanátů, - protože halogenvodík je při destilaci sice ve volné formě, snaží se však zreagovat s isokyanátem na - karbamoylhalogenid - (viz Houben-Weyl, Methoden der Organlschen Chemie, sv. 8. str. 121, 124 a 131). Při analogických následných reakcích výchOzích látek a odpovídajících směsí je tedy třeba počítat se vznikem vysokých podílů výchozích látek a vedlejších produktů. Rovněž nebylo možno ločekávat, že- při práci zp-ůsobem podle vynálezu bude možno eliminovat rovněž - halogenvodík nepocházející ze sekupení halogenidu karbamové kyseliny, ale z atomů - uhlovodíkového - zbytku, za tvorby olefinické dvojné vazby. Způsob podle vynálezu je tím- překvapivější, že je známo, že 1-alkenyllsokyanáty jsou vůči halogen220785 vodíkům mimořádně citlivé, ' již při teplotě místnosti s - nimi tvoří pryskyřičnaté . polyměrní látky [viz'. Recuetl, sv. 94 [1975], str. 102] a již při velmi nízké teplotě tyto halogenvodíky spontánně adují [viz. DOS č. 2 732 284). S pnhlédnutfm k rovnováze chlorid karbamové kyseliny — isokyaná-t (viz Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie, sv. 8, str. 121] byiio třeba· očekávat, že vznikající 1-alkenylisokyanát bude reagovat. s- halioge-nvodíkem z dosud nezreagon váného l-halogenalkylkarbamioylha.logenidu za vzniku polymerních sloučenin. Dále je překvapující, že způsobem podle vynálezu je možno vedle 1-alkenylisokyanátů připravit i nové ' 1-halogenalkylisiokyanáty a oddělit je destilací.
Mimoto^ je třeba počítat u ' ' l^-h^ak^^^E^ín^llkylisokyanátů i s přesmykem halogenu ve . smyslu následující rovnovážné reakce [viz Ange wandte Chemie, Sv. 74 (1962), str. 848]:
R—CH—N=C=O R—CH—N—C=O.
X X
V důsledku toto se l-halogenatoyhsokyanáty často vyskytují v citlivé halogenkarbonyliminiové ' formě.
S přihlédnutím k. DOS č. 2 639 931 je překvapují, že se v dobrém výtěžku tvoří směsi 1-haloge-novaných a rovněž 1,2-nena• sycených isokyanátů. Nebylo mložno předem- očekávat, že se bude odštěpovat halogenvodík i v poloze 1,2.
Při práci způsobem podle vynálezu sie tvoří směsi výsledných látek obecných vzorců Ia a Ib, jejichž' složení závisí zejména na zvolených výchozích látkách a na vzájemných množstvích výchozích látek, na teplotě a na oddělování výsledných látek z reakční směsi. Výchozí látky obecných vzorců II a III (reakce al) nebo výchozí látky obecných vzorců ΊΙ a IV (reakce a2] je tedy vždy možno podrobovat vzájemné reakci ve stechiometrickém množství nebo v nadbytku kterékoliv z reakčních složek vůči složce druhé, a to účelně v případě reakce al] v poměru 15 až 25 mol sloučeniny obecného vzorce III na každý mol sloučeniny vzorce II, a v případě reakce a2] v poměru 3 až 14 mol sloučeniny obecného vzorce IV na každý mol sloučeniny obecného- vzorce II.
Obecně se v případě reakce al) podle vynálezu získávají směsi 0,05 až 0,2 mol výsledného- produktu obecného vzorce Ia na každý mol výsledného produktu obecného· vzorce Ib, při použití shora uvedených účelných množství výchozích látek pak 0,05 až 0,1 mol výsledného produktu obecného vzorce Ia na miol. výsledteho produtáu obecného vzorce Ib, v případě reakce a2) směsi 0,2 až 0,7 mol výsledného produktu obecného- vzorce Ia na mol výsledného _ produktu .obecného vzorce pn pouští -shora uvedených Melných. množslřví výchozíte tatek pak 0,3 až 0,6 mlol výsletaého·- produktu obecného- vzorce Ia na mol výsledného produktu obecného· - vzorce Ib.
Cím vyšší je koncentrace látky obecteho vzorce III při reakci al), resp. látky obecného vzorce IV pH reakci a2^ oproti· dru výchozí látoe, Hm vyšší je ve výsledte směsi podíl výsledné látky obecného vzorce Ib.
Příslušným pokusem je tedy možno pro každou reakci snadno určit žádaný vzájemný poměr výsledných produkte obecných vzorců Ia a Ib, popřípadě za jistit vznik prakticky výlučně jen jediné výsledné látky. V případě reakce al) a a2) se získává v- podstatě pnouže výsledný- produkt -obecného1 vzorce Ib.
Výhodnými výchozími látkami obecných vzorců - II a III, a tedy - i výhodnými výslednými produkty obecných vzorců Ia a Ib jsou ty látky, v jejtotté vzorcích symboly R1, R2 a r3 mohou být- stejné nebo rozdUte a mají shora uvedený význam, přičemž v případě alkylových skupin jsou výhodné zejména skupiny obsahující 1 nebo- 2 atomy uhlíku, R4 představuje aloovou skuprnu s- 1 až 6 atomy uhlte^ R5 znamená alkylenovbu skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, zejména s 1 až 6 atomy uhlíku a X představuje atom bromu nebo zejména -atom· chloru.
Výchozí látky obecného vzorce II se získávají jednoduchým způsobem, - například postupem popsaným v DOS č. 2 741 980. Je popřípadě rlovněž možno podrobit výchozí látku obecného vzorce II reakci se směsí výchozích látek obecných vzorců III a IV.
Vhodnými výchozími látkami obecného vzorce II jsou například:
1-chborehylkarbamoylchlorid, 1-brom ethy lkarbamoylbromid, 1 - chl or propy lkarbamoy! chlioiri d, 1-bromproρylkarbamloylbromid, l-chlor-l-methytet·hylkarbamoylchtorid,
1- rrom-l-methylethylaaraamoyrboom.id,
2- chlor-2-butylkarbamoyIchlorid, 2-brom-2-butylkarbamoylbríoimíd, l-chtor-2-methylproipylkarbamloylchlorid,
1- brom-2-methylpropylkarbamoylbromid,
2- chlioιr-3-methyl-2-butylkarramoylchlorid,
2- ]rroιm-3-methyl-2-butylkarbamoylbrOmidl
Vhodnými výchozími látkami obecného vzorce III jsou například:
ethylísbkyanát, propylisokyanát, isoprlopy lisokyanát, butylisiokyanát, ist^o^i^itylulloikyanát, seklrutylisιokyanát, terClrutylisbkyanát, pentylisokyanát,
3- methrlbutylisolyánát, hexylislokyanát.
Jako výchozí látky obecného vzorce IV přicházejí v úvahu například:
heeamethylendiisokyanát, l,l,4,4-tetramethylbutan-l,4-diisokyanát, l,l,6,6-tetramethyllltaan-l,6-diisokyanát.
Výhodným vodítkem pro volbu výchozích látek obecných vzorců II až IV je očekávaná teplota varu 1,2-nenasyceného isokyanátu obecného1 ' vzorce Ib, vznikajícího při práci způsobem podle vynálezu. Teplota varu tohoto isokyanátu má' být mírně, s výhodou však značně nižší než teplota výchozích látek obecných vzorců II až IV, výhodně nižší o 10 až 100 °C. Rovněž teplota varu l-hialogenalkyliSokyanátu má být v maximální možné míře nižší, s výhodou . nižší o 10 až 50 °C, než teplota varu výchozích látek obecných vzorců II až IV. Jinak je však možno oddestilováním směsi dvou . nebo tří komponent, například 'isokyanátů obecných vzorců la, Ib a III, vzniklý podíl výsledného produktu obecného vzorce la novým oddestilováním produktu obecného vzorce . III téměř úplně převést na žádaný isokyanát obecného vzorce Ib. Pro práci způsobem podle vynálezu je výhodné rychlé a kontinuální odstraňování žádané směsi ' výsledných produktů neboi jednoho z výsledných produktů, výhodně výsledné látky obecného: vzorce Ib, z rovnovážné reakční směsi za pomocí proudu inertního. plynu za atmosférického tlaku, zejména v ' případě nízkovroucích reakčních produktů, nebo. prováděním reakce· ve vakuu, nebo také kombinací použití pnoudu inertního plynu a· provádění reakce ve vakuu, s . výhodou však za použití . proudu ' inertního plynu, například suchého dusíku nebo· suchého vzduchu.
Pokud se . v některém případě při reakci al) nebo ai2) nedocílí při jednorázové reakci 1-halogtnkarbamoylhalogenidů obecného* vzorce II jednoznačného oddělení isokyanátu obecného vzorce Ib, je účelně možno. surovou směs výsledných prloduktů, vytěsněnou z reakční směsi proudem inertního. plynu, znovu podrobit reakci s výchozí látkou obecného. vzorce III nebo IV za vzniku žádaného 1,2-nenasyceného isokyanátu. Reakční zbytek, sestávající převážně z karbamoylchloridu odpovídajícího výchozím látkám obecného vzorce III nebo IV, je. možno známým způsobem regenerovat na isokyanát, například termickým odštěpením halogenvodíku a následující destilací surového isokyanátu, přičemž uvolněný halogenvodík je možno použít například k přípravě vodné halogenvodíkové kyseliny, což znamená, že všechen odštěpující se hallogenvodík lze hospodárně znovu zužitkovat a recyklovat;
1,2-nsnasycené isokyanáty obecného vzorce Ib je možno, většinou izolovat v čisté formě. Naproti tornu je micožno 1-halogenísokyanáty obecného vzorce la získat při teplotě místnosti převážně jen v 70% až 90% čistotě, protože 1-halogenlsokyanáty jsou překvapivě již při teplotě místnosti v rovnováze s odpovídajícími 1-alktnylieokyanáty._
Cím vyšší je reakční teplota a čím delší je reakční doba, tím' vyšší je podíl produktu obecného vzorce Ib ve výsledné směsi. Reakce podle vynálezu se zpravidla provádí při teplotě od 0 do 150 °C, v případě přípravy směsí obsahujících více než 1,5, zejména nad 1,5 až 20 mol produktu obecného vzorce la na každý mol produktu obecného vzorce Ib, účelně při teplotě 0 až 50 °C, v případě přípravy směsí obsahujících 0,5 až 1,5 mol, zejména 0,9 až 1,1 miol produktu obecného vzorce la na každý mol produktu Obecného. vzorce Ib, účelně při teplotě 40 až 70 °C, v případě přípravy směsí obsahujících méně než 0,5, zejména 0,05 až necelých 0,5 mol produktu obecného vzorce la na každý mol produktu obecného vzorce Ib, pak účelně ' při teplotě 70 až 120 °C, bez tlaku nebo za tlaku, kontinuálně nebo diskontinuálně. S výhodou se reakce začíná při teplotě 0 až 30 °C, pak se reakční směs pozvolna zahřeje na potřebnou . teplotu a reakce se ukončuje při shora uvedené účelné reakční teplotě.
Reakční doba se obecně pohybuje od 0,1 do 5 hodin, s výhodou v případě přípravy směsí obsahujících více než 1,5, zejména více než 1,5 až 20 mol produktu obecného vzorce la na každý mol produktu obecného vzorce Ib, od 2 dio 4 hodin, v případě přípravy směsí obsahujících 0,5 až 1,5, zejména 0,9 až 1,1 mol produktu vzorce la na každý mol produktu obecného. vzorce Ib, od 0,5 do 3 hodin, v případě přípravy směsí obsahujících méně než 0,5, zejména 0,05 až necelých 0,5 mol produktu obecného vzorce la na každý mol produktu obecného vzorce Ib, od 1,5 do 3 hodin. Již při nižších teplotách okolo +10 °C reaguje seskupení haloigenidu karbamové kyseliny v 1-halogenkarbamioylhalogenidu obecného. vzorce II na isokyanatoskupinu, takže pomocí vhodně silného proudu inertního plynu je možnb odvádět podíl 1-halogtnisokyanátu obecného vzorce la, vznikající při rovnovážné reakci, zatímco při vyšších teplotách od 30 °C je třeba počítat rovněž s větším výskytem příslušných 1,2-nenasycených isokyanátů.
V Souhlase s výhodným provedením se vyrábí v podstatě produkt obecného vzorce Ib tak, že se reakce al) nebo a2) zahájí při teplotě 0 až 50 °C a ukončuje se při teplotě nad 50 až 150 °C, a současně se v průběhu reakce odstraňuje vznikající produkt obecného vzorce Ib. Toto odstraňování se účelně uskutečňuje současnou frakční destilací a/nebio uváděním inertního plynu, například dusíku.
S výhodou se reakce provádí v nepřítomnosti dalších rozpouštědel, lze však používat rozpouštědla inertní za reakčních podmínek. Jako. tato rozpouštědla přicházejí v úvahu například aromatické uhlovodíky, jako toluen, ethylbenzen, o-, m- a p-xylen, isopropylbenzen a methylnaftalen, halogenované uhlovodíky, zejména chlorované uhlovodíky, například tetrachlorethylen,
I, 1,2,2- nebo 1,1,1,2-tetrachlorethan, dichlorргорап, methylenchlorld, dichlorbutan, isopropylbromid, n-propylbnomid, butylbromid, chloroform, ethyljodid, propyljodid, tetrachllormiethan, 1,1,1- nebo 1,1,2-trlchlorethan a trichlorethylen, alifatické nebo: cyklloalifatické uhlovodíky, například heptan, попал, benzinové frakce v rozmezí teploty varu od 70 do· 190 °C, cyklohexan, methylcyklohexan, dekalin, petrolether, hexan, ligroin, 2,2,4-trimethylpentan, 2,2,3-trimethylpentan, 2,3,3-trimethylpentan a oktan, a směsi těchto rozpouštědel. S výhodou se rozpouštědlo používá v množství od 200 do 10 000 % hmotnostních, s výhodou od 300 do: 2000 % hmotnostních, vztaženo na výchozí látku vzorce II.
Reakci je možno uskutečnit tímto způsobem:
Směs výchozích látek se nechá při reakční teplotě reagovat po shora uvedenou dobu. Z reakční směsi se výsledné produkty vzorců Ia a Ib oddělí, a to účelně přímo během reakce nebo· po reakci, zvýšením teploty a frakční destilací. Namísto čistých 1-halogenkarbamoylhaliogenidů obecného vzorce II je možno používat i reakční směsi z přípravy těchto výchozích látek, například surové halogenační směsi, které vznikají při halogenaci alkylisokyanátů, popřípadě jim odpovídajících halogenidů karbamových kyselin.
1,2-nenasycené isokyanáty obecného vzorce Ib a 1-mto'nohalogenované isokyanáty obecného vzorce Ia, vyráběné způsobem podle vynálezu, jsou cennými výchozími materiály pro přípravu činidel к potírání škůdců, barviv, farmaceutických prostředků, činidel к hydrofobním úpravám textilních materiálů, pracích prostředků, plastických hmot, bělicích prostředků a lepidel, protože vedle reaktivní isokyanatoskupiny obsahují ještě aktivovanou dvojnou vazbu, popřípadě aktivovaný α-uhlík. Mimoto jsou 1-alkenylisokyanáty důležitými monomery, z nichž je možno· rozmanitým způsobem, připravfovat řetězovité a zesítěné polymery, jako· například zářením tvrditelné lakařské pryskyřice [Chem. High Polymers (Toikyo) 13 (1956), str. 390; J. Polymer Sc. 35 (1959), str. 215; J. Org. Chem. 26 (1961), str. 770;
J. of Coatings Techn. 49 (1977), str. 82]. Z výše zmíněných sloučenin je možno připravovat urethany, například pro použití jako pěnové látky nebo vysokomlolekulární povlaky s vysokou ohebností, nebo močoviny. Pokud jde o· upotřebitelnost zmíněných látek, poukazuje se na shora uvedené publikace a; na Ullmannovu Encyklopádie der technischen Chemie, sv. 9, str. 11, 12 a 404, jakož 1 sv. 17, str. 204 (3. vydání).
Vynález ilustrují dále příklady provedení, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje. Díly, uváděnými v těchto příkladech, se míní díly hmotnlostní a vztah těchto hmotnostních dílů к dílům objemovým je stejný jako vztah kilogramů к litrům.
Příklad 1
Roztok 57 dílů 1-chlorethylkarbamioylchloridu ve 100 dílech objemových hexamethylendiisokyanátu se při teplotě 100 °C během 0,5 hodiny pomalu přidá pod povrch 572 dílů hexamethylendiisokyanátu. Současně se do roztoku uvádí proud dusíku a odcházející plynné zplodiny se ochlazují ve vymrazováku chlazeném na —100 °C. Reakční směs se pak podrobí frakční destilaci. Získá se 10,2 dílu (36,8 o/o teorie] vinylisokýanátu o teplotě varu 38,5 °C/101,3 kPa a 6,8 dílu (16,1 % teorie) l-chlorethylisokyanátu o teplotě varu 92 °C/101,3 kPa.
Příklad 2
Do 700 dílů objemových isopropylisokyanátu se při teplotě 22 °C vnese 57 dílů 1-chlorethylkarbamoylchloriidu, směs se za uvádění mírného proudu dusíku 1,5 hodiny zahřívá na 70 °C, načež se reakční směs kondenzuje ve vymrazováku při teplotě —70 °C. Získá se 12 dílů (43 % teorie) vinylisokyanátu o teplotě varu 38,5 °C/101,3 kPa, 0,85 dílu (2 % teorie) chlorethylisokyanátu o teplotě varu 92 °C/101,3 kPa a 218 dílů isoL propylisokyanátu.
Příklad 3 dílů 1-chlorethylkarbamoylchloridu se při 22 °C rozpustí v 520 dílech ethylisokyanátu a do roztoku se uvádí proud suchého dusíku. Používá se kolona plněná Rashigoivými kroužky, sloužící к oddělení třísložkové směsi (ethyl-, vinyl- a l-chlorethylísokyanát). Reakční směs se 3 hodiny frakčně destiluje. Získá se 14 dílů (50,5 °/o teorie] vinylisokyanátu o teplotě varu 38,5 °C/101,3 kPa a 466 dílů ethylisokyanátu o teplotě varu 60 °C/101,3 kPa.
Příklad 4
563 dílů 1- chliorethylkarbamoylchloridu se rozpustí ve 2800 dílech objemových hexamiethylendiisokyanátu. Roztok, který má celkový objem 3100 dílů objemových, se rozdělí na tři podíly (500, 1500 a 1100 dílů objemových), které se na různě dlouhou dobu (150, 310 a 225 minu) vnesou do filmové odparky pracující za atmosférického tlaku s protiproudem dusíku. Teplota pláště činí 73 až 75 °C, teplota na výstupu 48 až 54 °C. Reakční směs se zachycuje v předloze a ve dvou za ní napojených vymrazovácích a obsah těchto jímadel se analyzuje plynovou chromatografií. Získá se 145,3 dílu (53 % teorie) vinylisokyanátu o teplotě varu 38,5 °C/101,3 kPa a 73,8 dílu (17,7 % teorie) l-chlorethylisokyanátu o teplotě varu 92 °C/101,3 kPa.
Příklad 5
Směs 57 dílů 1-chlorethylkarbamoylchlo ridu, 156 dílů ethylisokyanátu a 841 dílu hexamethylendiisokyanátu se za uvádění proudu dusíku zahřeje během 3 hodin z 22 °C na 90 °C. V destilační předloze se zachytí směs sestávající z 11,8 dílu (42,5 % teorie) vinylisokyanátu o teplotě varu 38,5 °C/101,3 kPa, 10,1 dílu (23,8 % teorie) 1-chlOrethylisioikyanátu o; teplotě varu 92°C/101,3 kPa a 149 dílů ethylisokyanátu.

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob výroby směsí 1-monohalogenovaných isokyanátů a 1,2-nenasycených isokyanátů obecného1 vzorce Ia a Ib
    H Ri R2—С—C—N=O=O 1 I R3 X (Ia) a R1 | R2— C=C—N=C=O I R3 (Ib) kde
    R1, R2 a R3 jsou stejné nebo rozdílné a znamenají vždy atom vodíku nebo, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, a
    X představuje atom chloru nebo bromu, vyznačující se tím, že se 1-mionohalogeno'vané karbamoylhalOgenldy obecného vzorce II
    H R1 H ,ιιι
    R2—С—C—N—OO 1 1
    R3 X X (II), ve kterém
    R1, R2, R3 а X mají shora uvedený význam, nechají reagovat s halogenuprostým isokyanátem obecného vzorce III
    R4—N=C=O (ΠΙ), ve kterém
    Rt představuje alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, a/nebo s diisokyanátem Obecného vzorce IV
    O=C=N-R5-N=C=O (IV), ve kterém
    R5 znamená alkyleniovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku.
CS806190A 1979-09-13 1980-09-11 Method of making the mixture of the 1-monohalogenated isokyanate a of the 1,2-non-saturated isokyanate CS220785B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE19792937028 DE2937028A1 (de) 1979-09-13 1979-09-13 1-monohalogenierte isocyanate und verfahren zur herstellung von gemischen von 1-monohalogenierten isocyanaten und 1,2-ungesaettigten isocyanaten

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS220785B2 true CS220785B2 (en) 1983-04-29

Family

ID=6080780

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS806190A CS220785B2 (en) 1979-09-13 1980-09-11 Method of making the mixture of the 1-monohalogenated isokyanate a of the 1,2-non-saturated isokyanate

Country Status (11)

Country Link
US (1) US4314948A (cs)
EP (1) EP0025906B1 (cs)
JP (1) JPS5646854A (cs)
AU (1) AU6235980A (cs)
CA (1) CA1161057A (cs)
CS (1) CS220785B2 (cs)
DD (1) DD153831A5 (cs)
DE (2) DE2937028A1 (cs)
HU (1) HU187311B (cs)
IL (1) IL60754A (cs)
ZA (1) ZA805521B (cs)

Families Citing this family (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE3205433A1 (de) * 1982-02-16 1983-08-25 Basf Ag, 6700 Ludwigshafen Verfahren zur herstellung von 1-alkenylisocyanaten
GB8616416D0 (en) * 1986-07-04 1986-08-13 Ethicon Inc Polyurethane medical prostheses
US4881900A (en) * 1986-07-23 1989-11-21 Canon Kabushiki Kaisha Sensing display apparatus of image pattern
JPH07120384B2 (ja) * 1987-12-14 1995-12-20 キヤノン株式会社 パターン読取装置
EP2676951B1 (en) * 2011-02-15 2018-04-18 Showa Denko K.K. Stabilized isocyanate group-containing ethylene-based unsaturated compound

Family Cites Families (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE1418666A1 (de) 1961-05-26 1968-11-07 Basf Ag Verfahren zur Herstellung von halogenierten aliphatischen Isocyanaten und Carbamidsaeurehalogeniden
CH425768A (de) * 1961-05-26 1966-12-15 Basf Ag Verfahren zur Herstellung von a,B-ungesättigten Isocyanaten und Carbamidsäurehalogeniden
US3535360A (en) * 1965-06-07 1970-10-20 Bayer Ag Alpha-halogeno isocyanates and preparation thereof
US3437680A (en) * 1965-08-10 1969-04-08 Upjohn Co Trichloro-bromoalkyl isocyanates
DE2639931C2 (de) * 1976-09-04 1984-12-13 Bayer Ag, 5090 Leverkusen Verfahren zur Herstellung von aliphatischen Monoisocyanaten
DE2705695A1 (de) * 1977-02-11 1978-08-17 Basf Ag Verfahren zur herstellung von alkylisocyanaten

Also Published As

Publication number Publication date
CA1161057A (en) 1984-01-24
IL60754A (en) 1984-09-30
EP0025906B1 (de) 1982-10-27
HU187311B (en) 1985-12-28
JPS5646854A (en) 1981-04-28
AU6235980A (en) 1981-03-19
DE3061002D1 (en) 1982-12-02
DE2937028A1 (de) 1981-04-09
DD153831A5 (de) 1982-02-03
US4314948A (en) 1982-02-09
ZA805521B (en) 1981-09-30
EP0025906A1 (de) 1981-04-01
IL60754A0 (en) 1980-10-26

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR910002533B1 (ko) 3급 아르알킬 우레탄 및 그 유도체의 제조방법
US4377530A (en) Manufacture of isocyanates
US3484466A (en) Preparation of aromatic sulfonyl isocyanates
ES2321814T3 (es) Metodo para producir carbamatos y metodo para producir isocianatos.
CS220785B2 (en) Method of making the mixture of the 1-monohalogenated isokyanate a of the 1,2-non-saturated isokyanate
US3371114A (en) Hydrocarbyl isocyanate catalyst for the phosgenation of aryl sulfonamides
EP0088223B1 (en) Manufacture of isocyanates
US4568761A (en) Process for preparing tertiary aralkyl carbamates from tertiary aralkyl chlorides
US3641094A (en) Preparation of isocyanates
US3960950A (en) Process for carbodiiomide synthesis
US3379758A (en) Phosgenation of n-arylsulfonyl, n'-alkyl-ureas to produce arylsulfonyl isocyanates
US3322812A (en) Alkyl isocyanatoalkyl carbonates
US3860623A (en) Production of isocyanates
EP0021641A1 (en) Process for preparing arylsulfonyl isocyanates by phosgenation of arylsulfonamides, and the products of the process and their use
US3654336A (en) Preparation of isopropenyl-phenylisocyanates
JPS6315264B2 (cs)
US4618707A (en) Preparation of menthane diisocyanate by addition of isocyanic acid to terpinyl monoisocyanates
HU185972B (en) Process for preparing aliphatic isocyanates
US5066827A (en) Preparation of methylenedi(phenylurethane)
US5068391A (en) Preparation of methylenedi (phenylurethane)
US3509198A (en) Preparation of 2-chlorocarbonyl-phenylisocyanates
US3465025A (en) Process for the preparation of isocyanates
US3404170A (en) Preparation of isocyanates
CZ21697A3 (en) Enhanced process for preparing sulfonylisocyanates
JPH1017537A (ja) イソホロンジイソシアネートの製造方法