CS220772B2 - Method of making the fibres from the spool spinneable material and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby vláken ze zvlákňovatelného materiálu, u kterého se vytvářejí spojité prameny zvlákňovatelného materiálu, které se zvlákňují plynovými proudy, do kterých se nechají tyto prameny zvlákňovatelného materiálu pronikat.

Vynález se také týká zařízení k prováděrn ^to^hoto způsobu. ^Podle známko z^půso^bu ^popsan^ého v uveřejněni francouzsltom ^patentu č. 2 223 318 se vytváří hlavní proud plynu a příčně k němu · se směruje plynový paprsek, zvaný sekundární nebo nosný paprsek, jehož příčný průřez je menší a kine^tic^ká energie na jednoto olajemu je vň^ než odpovídající hodnoty . hlavního plynového proudu. Plynový paprsek, tak zvaný sekundární, vniká takto do hlavního proudu plynu a vytváří interakční pásmo, ve kterém vzn^iká dvojme protíotačwých vfrů vyplývajících z této interakce. Mezi víry se vytvo^ří pásmo ^pom^ěrn^ě mzk^ého tta^ toeré je umístěno na hranici hlavního proudu v sousedství bodu proniknutí plynového paprsku a za tímto ^bodem. Do pásma rnzk^o tlaku se přivádí provazec zvlákňovatelného materiálu, který pak vstoupí do interakčního pásma, kde je vystaven ^prou^dům vírů o vysok^é rycMostí, co^ž v^yvotavá toužený které vede nakonec k vytvoření vlákna.

Hlavním účelem vynálezu je dosáhnout ^do^br^é stability piuvodu zvLtoíovatehmho materiálu a současně se vyhnout vzájemnému vlivu ^teplo^t r^ůznýc^{h čl}en^ů za^řízení^, přivá^dějících zvtakiiovatalný mateni a ^plyn^y.

Podstata způsobu podle vynálezu záleží v tom, že se vytváří řada plynových paprsků, bočně navzájem oddálených, tok každého z nich se modifikuje deflektorem umístěným na jejich dráze a boční rozpětí každého modifikovaného plynového paprsku se omezuje nárazem na sousední plynové paprsky, čímž se v každém z nich vytvoří nejméně jedna dvojice protisměrně se otáčejících vírů, ohranmujícmb. pásmo s níz^kým ^pramen zvlákňovatelného materiálu se ve zvlákňovatelném stavu přivádí do každého plynového paprsku k pásmu umístěnému mezi protisměrně rotujícími víry tohoto plynového paprsku.

Podle výhodného provedení vynálezu jsou plynové paprsky vypouštěny ve směrech v podstatě rovnoběžných a v téže rovině.

U^če^ln^ě je deHektor rovrnná ^plocha umís^těn^á ši^kmo vů^{či d}ráze ^plynovýc^{h p}a^prs^ků.

Podle dalšího provedení způsobu podle vynálezu se napříč modifikovaných plynových paprsků směruje hlavní plynový proud, ^který má v^ět^ší rozm^ avsa^k ktaetíckou energii na o^bjemovou jednoto men^ než je kinetická energie každého plynového paprs220772 ku, takže modifikované plynové paprsky mohou pronikat do hlavního plynového proudu, přičemž ' prameny zvlákňovatelného materiálu se zavádějí do plynových paprsků před jejich proniknutím do hlavního plynového proudu.

S výhodou je poměr kinetické energie na objemovou jednotku plynového paprsku ke kinetické energii na objemovou jednotku hlavního plynového paprsku · v rozmezí mezi 1,6 a 60.

Podle jiného provedení způsobu podle vyn^álezu se Mavrn plynový proud směruje ^podle dráhy v podstatě vodorovné a umístěné nad plynovými paprsky, plynové paprsky odchýlené ve směru hlavního plynového proudu se vysílají nad prameny zvlákňovatelného materiálu, vztaženo na směr jejich proudění, a prameny zvlákňovatelného materiálu se ' . přivádějí tíhou do odchýlených plynových paprsků.

Podle ještě jiného provedení způsobu podle vynálezu se plynové paprsky modifikují v odstupu od horní hranice hlavního plynového proudu a prameny zvlákňovatelného materiálu se zavádějí do plynových paprsků v blbosti bo^ kde nastává mod.i^fikace.

Dále se vynález týká zařízení k provádění z^působu ^po^dle v^ález!^ ^které obsahuje zdroj pramenů zvlákňovatelného materiálu, nejméně jeden otvor pro vytváření těchto ^pramen^ů, a ckiie nejm^én^ě je^den vys^íla^č plynových paprs^ků, o^pat^řený vypoustomm otvorem. Podle vynálezu obsahuje toto zařízení deflektor, zavedený alespoň zčásti do dráhy plynov^ého ^paprs^ku nebo ^plynovýc^{h p}aprs^ků mezi jejich vypouštěcími otvory a pásmem, ve kterém plynové paprsky vstupují do styku s prameny zvlákňovatelného materiálu, které je umístěno u předního konce deflektoru, a proti .kterému, vzta^no na směr . toku plynového paprsku, je umístěn ' otvor pro přívo^d zvlákňovateto^o matermlu.

Podle výhodného provedení vynálezu jsou osy vypouštěcích · otvorů vysílače, plynových paprsků v pčdstatě rovnoběžné a ve stejná rovině.

Podle dalšího provedení vynálezu je deflektor plynových paprsků tvořen odchylovací ^deskou^{, k}terá svM s osami vypouštectoh otvorri tore¹ o velikosti v rozmezí 3S° až 55°.

Podle jiného provedení zařízení podle vynátezu je o^dc^hylovac^{í d}eska tvonm ^detTe^ktor upevněna na v^ítarn panových paprsků a má volný okraj umíst^ěný v sousedství ^cs otvorů pro vypouštění plynových paprsků a napříč 'těchto vypouštěcích otvorů.

Obsahuje-li zařízení podle vynálezu generátor hlavního plynového proudu, je generátor ^hlavn^ího ^plynov^ého proudu umístěn v odstupu od přívodního zdroje r-vlákňovatelného materiálu a od vysílače plynových ^pa^prs^ků a má výstupní otvor maprn v&ší rozměr, než je rozměr vypouštěcího otvoru ^plynovýc^h na^prsk^ů, pnčemž; osa tohoto vý^- stupního o tvoru je namířena na^pří^č ke směru toku odchýlených plynových paprsků.

Ocelím jsou otvor^{y p}ro ^pnvo^d zvlá^ovatelného materiálu umístěny za vypouštěcími otvory plynových paprsků, vztaženo na směr proudění hlavního plynového proudu.

Použití způsobu a zařízení podle vynálezu má četné přednosti. Použití vírů plynového paprsku vytvořených působením deflektoru na plynový paprsek v prvním období zvlákňování, popřípadě dloužení, umožňuje v jediném ději zavést dloužené vlákno do interakontoo pásma mezi ^paprskem a htavním proudem (toto interakční pásmo je popsáno ve francouzském patentu č. 2 223 3118). V důsledku této okolnosti představuje toto první období přivádění zvlákňovatelného matertato ^do zvtakňovactoo ^děje probtoajk cího v interakčním pásmu, z čehož vyplývají následující výhody:

Jednak se stane mo^žným je^dnoznačn^ě o^dd^J^íLt různé prvky zařízení, zejména prvky ^pro vyvotavání ^hlavní^ho plynov^-o prou^ prvky pro vyvolávání sekundárních plynových paprsků a ústrojí pro přívod zvlákňovatehmho materiáta. Oddělern techto ^prv^ků je totiž vý^ho^dné z někohka ^důvo^dů; zejména snižuje výměnu tepla mezi uvedenými třemi. ^prvky soustav^y, co^{ž d}ává v^ětší pružnost pro udržení teplotního rozdílu mezi prvkem pro vyvolávání hlavního plynového proudu, prvkem pro vyvolávání sekundárn^ího ^plynov^ého ^pa^prs^ku a ^ústropm ^pro přiv^áděn^í zv^lá^kňova^te^lné^ho matertata. Takové snížení tepelných změn umožňuje kromě toho zvlákiáovat v ^dobrýc^{h p}o^dmín^kách ^látky ja^ko jsou tvr^dá sk^la^{, k}ter^é v^yža^dují poměrrm v^ysoké tepoty a^{by byly} uve^den^y do roztaveného stavu nebo do konsistence vyžadované pro zvláknění.

Odloueern prvků u^pravenýc^{h p}o^dle v^ynálezu snižuje nebo odstraňuje také výrobu newl^ákn^ěnýc^h nebo ^špatn^ě ^vlákněných část^ ^kter^é jsou výsekem na^le^pení zvlá^kňovatelného materiálu na teplé stěny. Je te^dy mo^žné ^dosdhnou^t rovnom^ěrn^ě]sí^ho· , zvl-ákn^ěn^í a stejnom^ěrn^ěj^ších výrobků Kromě toho·· je použití ^postupu se dv^ěma o^bdobími^, u kterého · první období slouží pro přivádění zv^lákňova^te^l^^ého materiálu ^do intera^kčního pásma plynového paprsku a hlavního plynového proudu, výhodné, jelikož toto první období tvoří prostředek pro stabilizování pnvo^du. mateiWu ^do mtera^kčního pásma vzdor značnému oddálení mezi ústrojím doctavajicmi tento matertal a mezi hranící toavního plynového proudu, a toto je důležitým činitelem pro dosažení rovnoměrného zvlákňovťlrá v rntera^kčním pásmu. ^{V p}rvním o^bdobí umožňuje vytvoření pásma kvasilaminárního proudění s nízkým tlakem pravidelné a přesné přivádění pramenu zvlákňovatelného materiálu až do oblasti umístěné mezⁱ vrny ^pl^ynov^ého ^pa^prsku v^yvotanýmⁱ působením deflektoru, kterážto přesnost trvá i v případě závady v umístění otvoru pro přívod zvlákňovatelného materiálu vůči pásmu laminárního proudění.

V důsle^dku teto „samočinné“ kom^penzace nepravidelností týkajících se polohy bodu pnvodu zvtékňovatélnžo matermlu nern j^iž zapo^tře^bí, a^by ne^eré prv^ky zanzení, jako ústrojí pro přívod pramene roztaveného skla, byly konstruovány s vysokou přesností. Tato přednost je značná, neboť je známo, že vysoká přesnost opracování je nesnadno kompatibilní s velmi vysokými teplotami, se kterými se setkáváme při manipulaci s roztaveným s^klem^, zejm^éna při. zvlákňování tvrdých skel nebo jiných materiflů ja^ko jsou strus^ky nebo určité nerosty.

Zp^ůso^{b p}odle vyn^álezu má rovněž: tu výhodu, že jej lze použít u velmi rozmanitých zvlákňovatelných materiálů, které zahrnují nejenom různé nerostné materiály, jak bylo shora uvedeno, nýbrž také určité zvlákňovatelné organické materiály, jako je polypropylen, polystyren, polyamid nebo polykarbonát.

Podle vynálezu je také navrženo použít určitých pracovních podmínek zvlášť zajímavých a týkajících se teploty a rychlosti sekundárního plynného paprsku ve srovnání s tým^iž ždnotami u hlavního ^plynov^ého proudu. Je výhodné, aby sekundárnímu plynovému paprsku se dodala rychlost a teplota zna^čn^ě nižší: ne^ž jsou t^ytéž holoty je^ž navrhují příklady ve francouzském patentu č. 2 223 318, a to za účelem dosáhnout dalších výhod, které budou uvedeny níže.

I ^když po^dle v^yn^álezu se nej^čast^ěji ^pře^d^Hád^ že zvlá^kňován^í zv^iiovatén^o materiálu bude prováděno ve dvou etapách, třeba poznamenat, že pro určité aplikace může být materiál podroben pouze prvnímu období, to znamená zvlákňovacímu období, které představuje púvážní zvtáMovatelného materiálu do pásma umfeténého mezi dvojicí protiotáčivých vírů vyvolaných narušernm víru pom-om deflektoru. Skutečnost v^ynechárn dalmho obdoW vniknutí ^plynov^ého paprsku do hlavního plynového proudu zjednodušuje celou aparaturu.

^Vyn^ález je použitelný ^pro ja^kohv zvlá^kňovatelný materiál, av^ša^{k h}o^dí se zv^{lášť p}ro zvlákňování termoplastických materiálů, naP^říklad s^a a podobnýž ^láte^k zahř^átých až do roztaveného stavu nebo na konzistenci hodící se pro zvlákňování. Provedení, které bude v dalším popsáno a znázorněno, hodí se zejména pro zvlákňování skla nebo podobných látek a není-li uvedeno jinak, lze vše, co se týká skla v následujícím popisu, rovněž aplikovat na jakýkoliv jiný zvlákňovatelný materiál.

Následující popis v souvislosti s výkresy ukazuje jasně způsob a prostředky pro dosažení shora uvedených cílů a výhod. Vyobrazení znázorňující výhodná provedení zanzem po^dle v^yn^álezu a schematicky ilustrují ^důleži^tá o^bdo^{bí pů}so^ben^{í p}lynov^ého paprsku, hlavního plynového proudu a vlastního zvlákňování.

Obr. 1 znázorňuje schematicky v nárysu s některými částečnými řezy celkové uspořádání hlavních prvků zařízení podle vynálezu, o^br. ² je ve v^ět^ším měntéu svislý ^řez jednoho ze zvlákňovacích míst podle čáry ² — ² na o^br. 4 o^br. ³ je v ješté v^šta m^ěrítku . ^pohte^d s^hora na ^podro^bnosti nelepých vypouštěcích otvorů plynových paprsků a přívodu skla, a to v řezu podle čáry — 3 na obr. 2^, o^br. 4 je nár^ys ^části přístroje znázoržného na o^br. ¹ a ² při. pohledu od pravé strany na obr. 2, obr. 5 je ^pohled s^hora na ^řez ^po^dle ^čár^y 5 — ⁵ v o^br. 4^, obr. 6 je v šikm^ém ^pr^ům^ětu zvětéený pohled na zásolbrn pmku ^pro p^lynové paprs^ky použitou v zařízení znázorněném na obr. 1 až 5, obr. 7 je v šikmém průmětu schéma znázorňuji ^fun^kci způsobu a z^aříz^ení p^odle ^nález^ o^br. 8 je ^pod^élný řez je^drnm ze zvlákňovacích míst na obr. 2 a znázorňuje určitá období působení plynového pa^prsku a hlavmho ^plynov^ého ^{- p}roudu při zvlákňování skla dodávaného z otvoru umístěného v ' horní části vyobrazení, obr. 9 je pohled shora na několik plynových paprsků a na části hlavního plynového proudu od^povídaji obr. 8^, av^šak za v^ynec^hán^í přívodu skla i skleněného vlákna, které je v^ytv^ářeno^, o^br. ¹⁰ je v ^příčném ^řezu ^pohle^d na tři sousední plynové paprsky, přičemž je vidět směry otáčení protiotáčivých vírů plynového paprsku, obr. 11 je nárys podélného řezu hlavních paprsků a ilustruje zejm^éna určhé rozměry ^které mus^í být vzaty v úvahu pro vytvoření pracovních podmíne^{k p}o^dle vý^hodn^ého z^půso^bu ^ováděrá vynálezu, obr. 11a je detail znázorňující vzdálenost mezi dvěma přívodními otvory sousedmc^{h p}l^ynových ^pa^prs^ků a oté. 11b je příčný řez ústrojím pro přivádění zvlákňovatelného materiálu.

Nejdříve bude poukázáno na obr. 1, který schematicky znázorňuje typické uspořádání ce^lého zanzem vho^dn^ého ^{k p}rová^dění ^podle vynálezu. Na levé straně obr. 1 je schematicky znázorněna část hořáku nebo generátoru 15, vytvářejícího hlavní plynový proud 18 a obsahující trubku 16 s výstupním otvorem 17, který je dostatečně velký, aby s hlavním proudem 18 mohlo být sdruženo někoUk zvlákňovacích míst. Přívodní trubka 19 pro přívod tlakové tekutiny je připojena k vysílačům 20 plynových paprsků, které zásobují plynem vypouštěcí otvory pro sekundární plynové paprsky. Zvlákňovací tryska 22, která je přiřazena přívodnímu zdroji 2^{3 p}ro ^přívod s^kla^, obsahuje otvory 24, pro přívod zvlákňovatelného materiálu ze skla, kterými je pramen slkla směrovánke každému výstupu -trysky 22, aby byl potom veden kupředu k interakčnímu pásmu v hlavrnm ^pl^ynov^ém ^proudu 18. Jak ^bu^de v průběhu popisu přesněji uvedeno, nastává dloužení a zvlákňování v plynovém paprsku, avšak také v hlavním plynovém proudu 18, který dodává vlákna směrem doprava, π

jak je to znázorněno na obr. 1. za účelem vytvoření rohože 15, která se ukládá na perforovaném nosném koberci nebo na perforovaném řemenu 26. Na horní větvi perforovaného řemenu 26 je sací komora 27, připojená na schematicky znázorněný sací ventilátor 28, aby se usnadnilo ukládání vlákenné rohože 25 na perforovaném řemenu 26.

Různá zvlákňovací ústrojí jsou podrobně ji znázorněna na obr. 2 až 6: generátory 15 hlavního plynového proudu 18 a vysílače 20 sekundárních plynových paprsků jsou s výhodou namontovány regulovatelným způsobem vůči schematicky znázorněnému rámu 29, aby vzájemné polohy hlavního plynového proudu 18 a sekundárního plynového paprsku mohly být měněny ve svislém smyslu a s výhodou také ve směru od začátku ke konci hlavního plynového proudu 18.

Je vidět, zejména na obr. 4 a 5, že trubka 16 tvořící generátor 15 hlavního plynového proudu 18 má dostatečně velkou šířku a z toho důvodu má velký výstupní otvor 17. Jak je to znázorněno na obr. 4, má zvlákňovací tryska 22, napájená sklem a umístěná pod přívodním zdrojem 23, s výhodou také značný rozměr ve smyslu kolmém к rovině obr. 2, aby mohl být zásobován sklem velký počet otvorů 24 pro přívod zvlákňovatelného materiálu, tj. v daném případě skla.

Na obr. 2 a 3 je dobře patrno, že každý z otvorů 24 má dávkovači otvor 24a a s výhodou také dolní jímku 24b protáhlého tvaru, umístěnou za dávkovacím otvorem 24a. Jímky 24b jsou s výhodou protáhlé v rovině středu zvlákňovacího místa, to znamená v rovině obsahující otvor 24 pro přívod zvlákňovatelného materiálu, zde skla, a vypouštěcí otvor 21 pro plynový paprsek.

Vypouštěcí otvory 21 plynových paprsků jsou upraveny v nakloněných předních stěnách vysílačů 20 plynových paprsků, nesených nosnými tyčemi 30, které jsou uloženy na rámu 29 a probíhají po celé délce zvlákňovací trubky 22. Nosné tyče 30 procházejí kromě toho otvory 31 provedenými v montážních upínkách 32 umístěných na každém konci každého z vysílačů 20 plyno vých paprsků (viz také obr. 6]. Rovněž různé vysílače 20 plynových paprsků, které u znázorněného provedení jsou uspořádány v počtu čtyř, mohou být přesouvány doprava nebo doleva, jak je to patrno na obr. 4 a 5.

Polohy vysílačů 29 plynových paprsků na nosných tyčích 30 jsou určeny pomocnými tyčemi 33, 34, 35 a 36, z nichž každá je na jednom konci opatřena závitem za úč’elem možnosti záběru se závitovým otvorem 37 v jedné z upínek 32 vysílačů 211 plynových paprsků, přičemž tyto závitové otvory 37 jsou znázorněny na obr. 6. Na svém konci 38 je každá z tyčí 33 až 36 umístěna na ložisku, které ustaluje její osovou polohu, a je opatřena vybráním, pomocí něhož může být otáčena za účelem posouvání příslušné ho vysílače 20 plynových paprsků a regulování jeho polohy ve stranovém směru. To umožňuje regulovat vzájemné polohy vypouštěcích otvorů 21 plynových paprsků vůči otvorům 24 pro přívod skla, zejména za účelem kompenzování rozdílů tepelné roztažnosti. Rozložení vypouštěcích otvorů 21 plynových paprsků mezi několik vysílačů 20 plynových paprsků umožňuje správně vyrovnat tyto otvory 21 s otvory 24 pro přívod skla na čarách rovnoběžných s prouděním hlavního plynového proudu 18. Vyrovnání nemusí být dokonalé, avšak to je přijatelné u zařízení znázorněného typu podle vynálezu, ve kterém jsou skleněné prameny dodávány v kvasilaminárních pásmech obsažených mezi víry plynového paprsku, totiž v pásmech označených 44b na obr. 7. Jak bylo již shora uvedeno, umožňuje přivádění skleněných pramenů do těchto pásem 44b samočinnou kompenzaci nepatrných nepřesností v relativních polohách otvorů pro sklo a plynových paprsků.

Každý z vysílačů 20 plynových paprsků je spojen dvěma ohebnými spoji 39 s trubkou Zásobující plynové paprsky tekutinou, což umožňuje regulovat jejich polohu nezávisle na poloze přívodní trubky 19.

Jak bylo shora naznačeno, navrhuje vynález, aby plynové paprsky vypouštěné z vypouštěcích otvorů 21 byly vystaveny odchylce nebo vedení za pomoci deflektoru 40, který spolupracuje s plynovými paprsky pro vytvoření dvojice protiotáčivých vírů použitých alespoň pro primární zvlákňování, avšak také pro zavedení pramenů částečně zvlákněných nebo zdloužených do interakčních pásem vytvořených proniknutím plynových paprsků do hlavního plynového proudu 18. Za účelem vytvoření dvojic protiotáčivých víru plynových paprsků navrhuje vynález použití deflektoru 40, například v podobě odchylovací desky, která je přiřazena a společná pro skupinu vypouštěcích otvorů 21 plynových paprsků. V případě, že plynové paprsky jsou rozděleny do skupin, z nichž každá je sdružena s jedním vysílačem 20 plynových paprsků, obsahuje každý z těchto vysílačů 20 s výhodou odchylovací desku. Jak je to patrno zejména na obr. 7 a 8, deflektor 40 má s výhodou tvar zahnutého plechu, jehož jedna část zakrývá vysílač 20 plynových paprsků, ke kterému je připevněna, a jehož druhá část má volný okraj 41 umístěný v dráze průtoku uvnitř plynových paprsků vysílaných z vypouštěcích otvorů 21, a je umístěn s výhodou podél čáry, která protíná osy těchto vypouštěcích otvorů 21 pro paprsky.

Tato poloha deflektoru 40 a jeho okraje 41 vyvolává náraz každého z plynových paprsků na vnitřní stranu desky tvořící deflektor 40, což způsobí roztažení uvedených plynových paprsků. Na obr. 7 je znázorněno proudění čtyř plynových paprsků vypouštěných z otvorů a, b, d, c, přičemž je patrno, že každý z nich se bočně roztahuje, když se přiblíží к okraji 41 desky.

Podle vynálezu jsou vypouštěcí otvory 21 plynových paprsků dostatečně přiblíženy к sobě navzájem a deflektor 40 je umístěn takovým způsobem, že v okamžiku jejich rozšíření do strany přiléhají sousedící plynové paprsky к sobě navzájem v oblasti okraje 41 desky. Jak to znázorňuje obr. 7, přiléhají sousední plynové paprsky к sobě co nejblíže u volného okraje 41 odchylovací desky deflektoru 40. Z toho vyplývá vytvoření dvojic protiotáčivých vírů znázorněných na obr. 7 a přiřazených každému ze tří plynových pa,prsků vysílaných otvory a, b, c.

Pro analýzu tvoření vírů plynových paprsků poukazuje se zejména na víry 42b a 43b přiřazené plynovému paprsku pocházejícímu z otvoru b. Je patrno, že vrcholy těchto vírů jsou umístěny v podstatě na okraji 41 odchylovací desky deflektoru 40 na opačných stranách plynového paprsku v sousedství pásma, ve kterém plynový paprsek v průběhu rozšiřování přilehá к sousedním plynovým paprskům vysílaným z otvorů a a c, kteréžto plynové paprsky se rovněž právě roztahují. Víry 42b a 43b jsou protiotáčivé, jak je to schematicky naznačeno na obr. 10, a zvětšují se v míře jejich postupu, až se setkají za okrajem 41 odchylovací desky. Tyto víry 42b a 43b mají rovněž složku směřující kupředu..

V důsledku vzdálenosti mezi vrcholy nebo body vytváření vírů 42b a 43b a vzhledem к jejich postupnému zvětšování se vytvoří mezi víry a mezi okrajem 41 odchylovací desky pásmo 44b, které je v podstatě trojúhelníkové; toto trojúhelníkové pásmo 44b má poměrně nízký tlak a přichází do něho značný přítok vzduchu, avšak jeho proudění přesto zůstává kvasilaminárním. Právě do tohoto pásma 44b se zavádí pramen roztaveného skla nebo jiného zvlákňovatelného materiálu a v důsledku laminární povahy proudění v tomto trojúhelníkovém pásmu 44b se skleněný pramen nerozdělí na úlomky, nýbrž se vede v podobě jediného pramenu, který je zvlákňován, do oblasti umístěné mezi dvěma víry 42b, 43b.

Je třeba znovu upozornit na to, že smysly otáčení proudů ve vírech 42b a 43b jsou opačné, přičemž vír 42b se otáčí ve smyslu hodinových ruček podle znázornění na obr. 7, kdežto vír 43b se otáčí v opačném smyslu. Proudy v těchto dvou vírech 42b, 43b se takto navzájem přibližují směrem к jejich horní části a potom odtékají směrem dolů ve směru středového pásma nebo laminárního pásma 44b.

Pro dvojici vírů 45a a 46a přiřazených plynovému paprsku pocházejícímu z otvoru a, byly šipkami naznačeny smysly otáčení, které byly shora zmíněny. Pro proudění plynového paprsku z otvoru a byl znázorněn řez v úrovni předního konce pásma 44a laminárního proudění, což znamená v sousedství pásma, ve kterém oba víry po jejich zvětšení počínají navzájem splývat a se směšovat, kterýžto jev pokračuje tou měrou, jakou proudění plynového paprsku postupuje kupředu.

Na zmíněném vyobrazení 7 je také jasně vidět, že proudění plynového paprsku pocházejícího z otvoru a obsahuje nejen dvojici vírů 45a a 46a, avšak také další dvojici vírů 47a a 48a, jež mají jeden vůči druhému opačné smysly otáčení, jak je znázorněno na olbr. 7 a 10, avšak v tomto případě se vír 47a, umístěný vlevo na obr. 7, otáčí ve smyslu opačném ke smyslu hodinových ruček, zatímco vír 48a, umístěný vpravo, otáčí se ve smyslu hodinových ruček. Takové dvojité dvojice vírů jsou ovšem vytvářeny každým z plynových paprsků a každému z nich přiřazeny. Původ vytvoření dolní dvojice vírů 47a a 48a plynového paprsku je odlišný od původu horní dvojice 45a a 46a, jak to bude vysvětleno níže v souvislosti s obr. 8.

Pokud jde o obr. 7, je také na něm vidět, že když tok postupuje od roviny, ve které jsou znázorněny víry přiřazené otvoru a, mají uvedené čtyři víry tendenci navzájem splynout a vytvořit méně výrazný tok, jak to ukazuje průřez oblasti 49c vedený tokem plynového paprsku pocházejícího z otvoru c. Vířivé pohyby se snižují co do intenzity a celkový tok, v to zahrnuje laminární tok středového pásma plynového paprsku, se směšují v oblasti označené 49c, načež plynový paprsek pokračuje kupředu ve směru hlavního plynového proudu 18.

Na obr. 7 je pro jednoduchost řez různými částmi toku plynového paprsku znázorněn schematicky. Například v pásmu umístěném poněkud za jejich vznikem zdají se dvojice vírů, které vznikají v každém z plynových paprsků, poněkud oddáleny od dvojice vírů vznikajících v každém sousedícím plynovém paprsku, zatímco ve skutečnosti se tyto různé víry prakticky dotýkají.

Na obr. 8 je znázorněný zvlákňovací řez středem, jehož počátek odpovídá vypouštěcímu otvoru paprsku b na obr. 7. Je tam znázorněn vír 43b, jakož i laminární pásmo 44b. Spodní dvojice vírů vzniká v oblasti umístěné pod deflektorem 40, přičemž obr. 8 znázorňuje pouze spodní vír 48b, který vzniká za pásmem 44b. Otáčení spodních vírů je výsledkem kombinovaného působení plynového paprsku na vnitřní stranu deflektoru 40 a zaváděných proudů vzduchu, které se připojují к toku plynového paprsku. Zdá se, že toto otáčení nemá vliv na přívod pramenu zvlákňovatelného materiálu, neboť směr proudů horních vírů má na zvlákňovací děj převážný vliv od okamžiku přívodu pramene, v laminárním pásmu a potom v toku plynového paprsku kupředu za bod, kde se víry slučují.

V důsledku tvaru toku plynového paprsku v laminárním pásmu a ve dvojicích vírů, zejména v horní dvojici každé skupiny, má zavádění pramene S zvlákňovatelného ma220772 teriálu pro zvlákňovací střed obsahující otvor pro plynový paprsek b za výsledek, že unáší ^pramen v lammármm totoi stře^dového pásma. To zavádí pramen do pásma vyso^kých rychtostí umísténéto mezi dvojicemi vírů a následkem toho je pramen dloužen a ' zvlákňován, jak je to znázorněno na obr. 7. Toto zvlákňování a dloužení nastává v ' podstatě v pásmu o^dpoví^dajícímu rovině P naznačené na tomto vyobrazení. Působení dvojic vírů paprsku vyvolává kmitání dlouženého vlákna v podstatě v pásmu roviny - P a z tohoto důvodu ' zvlákňování nevede k tomu, že ' tvořená vlákna by byla vrhána na každou stranu směrem k sousedícím paprskům.

Při' dalším postupu tok paprsku - vede- k tomu, že pa^prse^k vnikne, zatímco unárn ^- dtoužené vlákno, do horní hranice hlavního plynového proudu 18 za předpokladu, že tento tok sⁱ uchova^l _je^ště ^dostatečné množství kinetické - -'energie pro - toto - vniknutí. - Pak započne ^druhé o^bdo^bí zvlákňování^{, -} které . 'probíhá . podle zásad podrobně ' vysvětlených - ve francouzském patentu č. 2 223 -318.

V -oblasti vniknutí - sekundárních -plynových - ^pa^prs^ků do ' hlavního -^pl^ynového 'proudu -18 zůstávají tok a rychlost každého .plynového ^paprsku je^št^{ě d}ostatečn^{ě --} soust^ře^děny do sousedství osy, - aby - každý z plynových paprsků ' individuálně vytvořil s hlavním plynovým proudem 18 interakční pásmo. Podle obr. 7 se v 'interakčním pásmu vytváří dvojice protiotáčivých vírů,- označená TT, což vytváří proudy vyvolávající přídavné dloužení vlákna v průběhu jeho vytváření. Toto vlákno je pak unášeno ' kombinovaným tokem . plynového paprsku a hlavního plynového - proudu 18 ke vhodnému přijímacímu prostředku, ' například - dopravníku nebo perforovanému řemenu 26. .....

Na obr. 7 -a 8 lbylo vyznačeno - - zavádění vzduchu šipkami orientovanými do smyslu toku - plynového paprsku, přičemž je patrno, že vzduch- je zaváděn do -laminárního pásma sousedídho s otoajem ^- otahylovací ^desky deflektoru 40, avšak rovněž tou měrou, jakou -plynový paprsek protéká kupředu. Za účelem upřesnění popisu zařízení 1 postupu podle vynálezu budou níže podány určité ^dovolen^é změny a o^bm^ěny a n^ěkter^é rozsah^{y p}odmínek ^provoz^ kter^é jsou zvtešť zajímané.

Především -pokud jde o vzájemné polohy vypouštěcích otvorů 21 plynových paprsků a deflektory 40, jsou regulovány tak, aby vyvolaly takové roztažení plynových paprsků,'že sousední ^pl^ynové ^pa^prs^ky k so^bě přiléhají v podstatě v úrovni okraje 41 deflektoru 40. Toto us^pořádání je znázorněno na o^br. ⁷, na ^kterém je ^{- p}atrno, že ^počát^ky ne^bo vrcholy horních dvojic vírů plynového paprsku jsou umístěny na okraji 41 odchylovací desky deflektoru 40.

Plynové paprsky a odchylovací deska deflektoru 40 mohou být uspořádány takovým z^pйso^bem^, že ^pa^prs^{ky k} so^bě ^přnéhaj^í v ma tech ležících prakticky před okrajem desky nebo za ním, avšak je výhodné, aby vzájemný náraz sousedních plynových paprsků byl u^držov^án velmi blízto - tohoto o^kraie^{, j}elikož v tomto ^přípa^dě se uslkute^ční maximální stabilita vírů plynového paprsku - a následkem toho maximální stabilita laminárního pásma plynového paprsku. Stabíiita laminárního ^pásma je zase ^důtežitá ^pro stalbiHzování z^áso^bování systému sklem.

Absolutní ^přesnost nen^í za^pot^ře^bí, av^šak je vhodné brát zřetel na následující skutečnosti:

Jestliže bod vzájemného nárazu sousedních ^plynových ^pa^prsků je ve zna^čné vz^dálenosti před okrajem odchylovací desky deflektoru 40, stanou se víry nestabilními, jelikož ^pa^k vzni^kaj^í ve voln^ém prostoru. s^píše než - na okraji desky. Jestliže naopak jsou vrcholy ' na - - okraji nebo přibližně na okraji odchylovací desky 'deflektoru - 40, připojí -se tyto víry - plynového paprsku jaksi - k jejímu okraji ve stabilní poloze.

Jetliže -naopak sousedící - plynové -paprsky se setkají v bo^dě umfeténém- ve zna^čné vz^dálenosti ' před - - okrajem -odchylovací- desky detektoru ^-40, - je tvoření-.· vírů ' ru^šeno samotnou deskou. . ..

Je -rovněž - důležité - .pro vytvoření - dvojice horních - vírů - na okraji - 41- odchylovací .desky - deflektoru 40, aby - tento -okraj byl umístén v ^úrovni stéedov^é oš^y .ptynových ^paprs^ků nebo přibližně v této ^úrovnL Jestliže^- okraj 41 desky je nepatrně výše, zmenší se odchyl^ka odpovtoajtorn z^působem -nebo může ^do^konce vymtaet a v tomto ^-přípa^dě se nevytvoří žádný - vír. Naproti tomu, je-li - okraj deflektoru ⁴0 ^-umístén přfliš ^- nízko a ^- je napříkla^{d p}o^{d d}oln^ím ohrančernm .plynového- - paprsku, ' má tvoření víru -sklon ' stát - se mén^ě pravtoelným^- a víry ^- jsou té^{ké - -} méně uspořádané.

Kd^yž se vír^y v^ytvářejí ^- v ^- nej^přízniv^ěj^ších podmínkách, to znamená, když jejich - vrcho^ly - - ^jsou „přichyceny“ k ^- okraji ^de^fle^ktoru ⁴⁰, mají nejle^pší^- stabilitu a v ^- tom ^přípa^{dě -}s^e obdrží nejpravtéetoěj^ a nejstabitoě^ ^fun^kce, pokud jde o přívod - skleněného - pramene a jeho zvtékňování v ^pásmu shora popsané roviny P.

Jedním z pnzrnvých ^účin^ků vyn&ezu je^, že umož^ňuje výrobu vlá^ken, jejichž ^průměr^y se mění ve velmi široké stupnici. Lze do^konce obdržet pr^ům^ěr menší, než je ^prům^ěr vláken vytvořených postupem podle shora uve^den^ého francouzstáho ^pat. s^pisu. Zvlášť ^důležitou výho^dou v^yn^álezu ve srovnání se známým postupem je možnost vyrábět vlákna daného průměru při jednotkovém výkonu, který je značně vyšší. Jednotkový výkon představuje „zvtékňovací výton“ na je^den otvor nebo ^-na je^den pdvodní nástavec ^pro přívo^d zvlá^kňovatelného materiálu a ^po^d'le v^yn^álezu m^ůže tento je^dnotkový výkon dosáhnout 150 kg na otvor za 24 hodiny. Níže bu^dou ^po^psán^{y h}odnot^{y -} tohoto ^parametru a ^jTné ^fa^ktor^y tytojto se ^provoznfch ^po^d220772 mínek zejména v souvislosti s obr. 11, 11a a 11b a týkající se také odpovídajících informací sestavených ^do ta^bule^k·

Jak bylo shora uvedeno, · může být první období .zvlákňování způsobu podle vynálezu použito ^po^dle ^přám nez^sto na ^dru^hém období, a i když neumožňuje dosáhnout vlákna tak jemná, jako jsou vlákna vyrobená při uži-tí obou období, vede přesto k dostatečně jemným vláknům pro· určité a^plikace, přičemž tato vlákna mohou být vyráběna při poměrně zvýšeném jednotkovém výkonu.

V souvislosti s obr. 11, 11a, 11b a · s informacemi sestavenými v následujících tabul kách je třeba nejdříve poznamenat, že znázorn^ěn^í r^ůznýc^{h čl}en^ů sousΐavy^, zejm^éna na obr. 11 je ^prove^deno způsobem usnaďňujícím vysvětlení rozsahů, rozměrů a úhlů, avšak .nepředstavuje nutně výhodné hodnoty ve všech rozsazích.

Na obr. 11 jsou v řezu jako na obr. 2 a 8 znázorněny · tři · hlavní členy, totiž generátor hlavního plynového proudu, vysílač plynových paprsků a ústrojí pro přívod zvlákňovatelného materiálu. V každém .případě obsahují obr. · 11, 11a, 11b symboly ide^n^t^ífikující určité rozměry a určité úhly, na které se vztahují níže uvedené tabulky.

TABULKA I

Tryska pro přívod zvlákňovatelného materiálu symbol výhodná hodnota (mm) provozní · rozsah

dT	2	1 až 5
1t	1	1 až 5
IR	5	0 až 10
ÚR	2	1 až 5
DR	5	1 až 10
	TABULKA II
	Vysílání plynového, paprsku a deflektor
symbol	výhodná hodnota (mm, stupně)	provozní rozsah

dj	2	0,5 až 4
lj	7	1
Yd	v blízkosti dolního konce
	rozsahu	asi 3 až asi 4
Id	4	2 až 10
ljD	0 ^, stupné)	—0,06 až +1
dj
«JD	45	35 až 55
OjB	10	0 až 45
ZjD	3	2 až 5
Ljd	3	2 až 5
o hodnoty vyznačené pro po- nejmžší část Okraje	desky nachází

Poku^d j^de mer ·?·— , •^pře^ds^tavuje hodnoto „O“ ^poto^hu odchylovací desky deflektoru, pro· kterou se na ose plynových paprsků, zatímco· negativní hodnota odpovídá jakékoliv poloze deflektoru nad osami paprsků.

symbol

1b

TABULKA III

Hlavní proud vý^ho^dn^á ho^dnota (mm) provozní rozsah až 20

Krom^ě rozm^ěr^ů a úhto shora uvedených které se vztahují na tři hlavní ústrojí soustavy, je třeba si všimnout ještě jiných urči tých vztahů, jejichž · příslušné hodnoty jsou obsaženy v následující tabulce:

TABULKA IV

Vzájemné polohy různých ústrojí symbol výhodná hodnota (mm, stupně) provozní rozsah

ZJF	8	3 až 15
ZjB	17	12 až 30
Xbj	—5	—12 až +13
XjF .	5	3 až 8
«DB	45	35 až 55

Pokud jde o symbol Xbj, je třeba poznamenat, že negativní hodnoty odpovídají případu znázorněnému na obr. 11, ve kterém se výstup trubky vypouštějící hlavní plynový proud nachází před otvorem vypouštějícím sekundární .plynový paprsek, vztaženo na směr šíření hlavního plynového proudu.

Jak bylo shora uvedeno, navrhuje vynález, aby nosné nebo sekundární plynové paprsky byly u sebe umístěny dostatečně blízko, aby k sobě přiléhaly tak, že se vytváří dvojice vfr^ů v ^ka^ždém sekun^rmm ptynovém paprsku. Je tedy možno vytvořit tolik zvlákňovacích středů, kolik je žádáno, přičemž každý střed obsahuje přívod pro zvlákňovatelný materiál a přiřazený plynový paprseů a vzhtedem ^k obnosů ^že ka^ždý sekundární plynový paprsek má po obou stran^ác^h dotahat na jiný ^pa^prseů je z^řejm.^é, že k celkovému počtu přívodů zvlákňovatelného materiálu je zapotřebí přidat dva plynové paprsky přičemž t^yto dva „přídavné“ plynové paprsky jsou umístěny na obou koncích řad plynových paprsků.

Řada otvoré pro přívod zvtakňovatelného materiálu může být nahrazena štěrbinou probíhající napříč hlavním plynovým proudem. V tomto případě jsou kužele a prameny zvlákňovatelného materiálu vytvářeny po^čínaje štěrbinou působením jednotlivých sekundárních plynových paprsků. I zde ze stejných d^ůvod^ů ja^ko shora se musí na koncích řad plynových paprsků umístit dva přídavné plynové paprsky.

Počet zv^lákňovacíc^h stře^dů můré dosáL· nout 150, avšak v normálním zařízení pro zvlákňování skla nebo jiného podobného termoplastického materiálu bude přiměřená zvlá^kňovac^í tr^yska obsahovat 70 píívodntah nástavců. ^V ta^kov^ém ^pH^pa^dě bu^de za^pot^ře^bí 72 ^pa^prs^ků.

Je tré^ba poznamenat, že ^po^dmín^ky provozu systému ^po^dle v^ynátazu se ^bu^dou m^ěnit ve funkci různých činitelů na^př^íkla^d podle povahy zvlákňovaného materiálu.

Jak bylo shora uvedeno, lze vynálezu využít pro širokou stupnici zvlákňovatelných materiálů; v případě skla nebo jiných termoplastických anorganických materiálů bude se teplota zvlákňovací trysky nebo otvorů pro přívod zvlákňovatelného materiálu samozřejmě měnit po^dle danéto zvtakňované^ho materiáhi. Rozsah poslušných teplot: mů^že tažet mezi asi l⁴00 a ¹⁸00 °C. ^při o^bvyklém složení skla bude teplota zvlákňovací trysky přibližně 1480 °C.

Jednotkový vý^kon může kohsat mezi ²⁰ a 150 kg na otvor za 24 hodiny, přičemž výkon 50 až 80 kg na otvor za 24 hodiny jsou typické hodnoty.

Jsou také důležité určité hodnoty vztahujíc^í se na ^plynový paprsek a na htavrt ^plynový proud, jak je naznačeno· v níže uvedených tabulkách ^kde je užito n&ledujfcích symbolů:

T = teplota

P = tlak

V = rychlost p = objemová hmotnost

Symbol

TABULKA V

Plynový paprsek

Výhodná hodnota ^provozn^í rozsah

P, (MPa)0,25

Tj (°C)20

V^j (m/s)330

PjVj²' (MPa)0,21 až 4 á až ¹⁵⁰⁰ 200 až 900 0,8 až 3,5

TABULKA VI

Hlavní plynový proud

Symbol

Výhodná hodnota

Provozní rozsah

9500

1450

320

0,02

PB (Pa)

Tb (°C)

VB (m/s)

PBVB² (MPa) až 250

1350 až 1800

200 až 550

0,06 až 0,5

Pokud jde o plynový paprsek a o hlavní plynový ^prou^d, je, ja^k shora uve^deno, ú^prava podle vynálezu taková, aby odchýlený ^pl^ynový ^pa^prsek mohl ^být samotný použil: ^pro zvlákňovám určitých materi^álů^, ani^{ž b}y s jeho působením ^byla kombráová.na funkce hlavního plynového proudu. Když se užívá hlavního pl^ynov^ého prouáu a ^plynov^ého ^paprsku, má ptynový ^pa^prse^{k pří}čný ^průřez ^menší než je ^prWez ráavního ^plynové^ho proudu a vniká do tohoto hlavního plynového proudu za vytvoření interakčního pásma, ve kterém se provádí druhé období zvlákňován^ popří^padě ^dlou^žení. Za tím ^účelem musí mft ^pl^ynový ^paprse^k kmetíckou energii na jednotku objemu větší než je tato energie u hlavního plynového proudu, a to v oblasti, kde spolupracují. Plynový paprsek může mít kinetic^kou energh tvoibnou 1,6- až 60násohkem energie hlavního plynového proudy ^přičemž výho^dný ^pomár je ^10/ /1, to znamen^á:

Z tabulky V je ^trné že te.^plota a rychlost zvolené pro sekundární plynový paprsek jsou daleko nižší než tyto veličiny u . příkladů ve shora uvedeném francouzském patentu č. 2 223 3^18, ja^k již ^bylo zdůrazná no. U příkladu v tomto ^patentu je sekundární plynový paprsek použitý pro vytvoření interakčního pásma s hlavním plynovým ^proudem na te^plotě ⁸⁰⁰ °C a má rychksl: 580 m/^ zatímco ráavní plynový ^prou^d je na teplotě 1580 °C a má rychlost v rozmezí 224 a 283 m/s. Hodnoty teploty a rychlosti sekundárního ^pl^ynov^ého ^pa^prsku jsou ^podle tabulky- V značně nižší, avšak přesto umožňu^jí dosáhnout na jednotku otyemu pom^ěr kinetické ener^gie ^po^třebný ^pro zajtétení jeho vniknutí do hlavního plynového proudu. Když totiž se te^plota ^plynov^ého ^pa^prs^ku sráží a dosáhne například ^hodnoty ráž^ než 100 °C nebo iblízké teplotě okolí, zvětší . se paralelně měrná hmotnost plynu, což umožňuje i při užití n^ižšíc^h rycráo-stí obdrže^{t žá}danou úroveň kinetic^ké ener^gte na jednotku objemu. Je možné dokonce .pracovat s plynov^ým pa^prs^kem^, jehož rycráost je vy^šší než rychlost hlavního plynového proudu.

Výhody z^působen^é použitím sekundárního pl^ynového ^pa^prs^ku s ^pom^ěrně ráztou teplotou jsou velmi značná ^pře^devš^ím ^pro- teplotu nižší než 100 °C je možné použít obyčejného zdroje stlačeného vzduchu pro zásobování ^plynov^ého ^pa^prs^ku. ^Kromě toho lze pro zařízení vypouštějfcí tento- ^plynový paprsek užít běžných materiálů, jako je nerezavě^jící ocel, mfete materiráů slo&tejšfch nebo dražších, kterých je zapotřebí v případě vysokých teplot.

Pro sekundárrá ^plynový pa^prse^k s ráztou teplotou se problémy tepelné deformace nebo tepelné roztažnosti zna^čně zmenší nebo mohou být dokonce o^dstran^ěn^y a te^ké se sníží nebezpečí okysličení. Kromě toho to umo^žňuje^, a^by v zařízení s mnohanásobnými zvlákňovacími střed^y b^yl^a od ^jednoho ^plynové^ho ^pa^prs^ku ^ke druhému udržena rovnoměrnější teplota.

Použití plynových paprsků s nižšími teplotami je zvlášť výhodné pro zařízení opatřené de^fle^ktorem^, ja^{k by}lo shor^a pop^sáno. Když totiž poloha deflektoru lbyla určena a ustálena v^ůči v^ysíla^{či p}l^ynovýc^{h pap}rsků umožňuje snadněji udraovat ^přesnost rozměrových vlastností deflektoru a jeho polohy v^ůči vy^pou^štěc^ím otvor^ům ^pl^ynových paprsků.

^Krom^ě te^ho v důsle^dku ^použití ^pl^ynov^ého paprs^ku s n^ižší teplotou lze vlá^kna snadněji převádět na konci zvlákňování do oblasti poměrně chladné, kterážto - vlastnost je velmi ^důle^ži^tá z důvodů ^kter^é již b^yly vysvátleny ve shora uvedeném francouzském patentu.

Kromě toho - možnost používat obyčejného stlačeného vzduchu na teplotě nižší než 100^c Celsia nebo blízké sousední teplotě odstraňuje spotřebu energie, které by bylo zapotřebí pro . zahřívání paprsku. Tento vzduch je kromě toho hospodárnější než tekutiny o vysoké teplotě, jako jsou zplodiny spalov^árá ^plyn^ů nebo pára.

I ^když v tebráce ^V je te^plota sekundárního plynového paprsku blízká teplotě okolí, je zřejmé, že nemusí nutně být takto nízká. Obecně bude mít plynový paprsek s výhodou teplotu daleko ni^č než je bo^d máknutí termo^plastíck^ého zv^lákňovan^ého materiá^lu; v ^přípa^dě s^kla ne^bo ^po^dolbných ^- nerostný^ materiráů se te^plota zvolí s výhodu rážš^í ne^{ž 200} °C přičemž zvlášť vho^dn^á je teplota nižší než 100 °C.

Příklad

V zařízení se 70 zvlákňovacími středy typu znázorněného na obr. 1 až 6, se zvlákňuje sklo, které má .následující hmotnostní složení:

oxi^d křemičhý Šito 63,00 % oxid železitý FezOí 0,30 % oxid hlinitý AI2O3 2,95 % oxid vápenatý CaO 7,35 % oxid hořečnatý MgO 3,10 % oxid sodný NaaO 14,10 % oxid draselný K2O 0,80 % oxid lboritý B2O3 ^5,9⁰ % oxid barnatý BaO 2,50 %

Teplota zvlákňovací trysky je kolem 1500 °C a teploty plynových paprsků a hlavního plynového proudu jsou řádu 20°C, resp. 1500 °C. Poměr kinetické energie na jednotku objemu plynového paprsku ke kinetické energii hlavního plynového- proudu má hodnotu přibližně 10 a pracuje se s jednotkovým výkonem 55 k^g na otvor za ^{24 h}o^din^y. Střední průměr výsledných vláken při dvou zvlákňovacích obdobích je za těchto podmínek ^přibli^žně ⁶ mikrometrů

Claims (13)

1. Způsob výroby vláken ze zvlákňovatelného materiálu, u kterého se vytvářejí spojité prameny zvlákňovatelného materiálu, které se zvlákňují plynovými proudy, do kterých se nechají tyto prameny zvlákňovatelného materiálu pronikat, vyznačující se tím, že se vytváří řada plynových paprsků, bočně navzájem oddálených, tok každého z nich se modifikuje deflektorem umístěným na jejich dráze a boční rozpětí každého modifikovaného plynového paprsku se omezuje nárazem na sousední plynové paprsky, čímž se v každém z nich vytvoří nejméně jedna dvojice protisměrně se otáčejících vírů, ohraničujících pásmo s nízkým tlakem, a pramen zvlákňovatelného materiálu se ve zvlákňovatelném stavu přivádí do každého plynového paprsku к pásmu umístěnému mezi protisměrně rotujícími víry tohoto plynového paprsku.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že plynové paprsky jsou vypouštěny ve směrech v podstatě rovnoběžných a v téže rovině.

3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že deflektor je rovinná plocha umístěná šikmo vůči dráze plynových paprsků.

4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že se napříč modifikovaným plynovým paprskem směruje hlavní plynový proud, který má větší rozměr, avšak kinetickou energii na objemovou jednotku menší, než je kinetická energie každého plynového paprsku, takže modifikované plynové paprsky mohou pronikat do hlavního plynového proudu, přičemž prameny zvlákňovatelného materiálu se zavádějí do plynových paprsků před jejich proniknutím do hlavního plynového proudu.

5. Způsolb podle bodu 4, vyznačující se tím, že poměr kinetické energie na objemovou jednotku plynového paprsku ke kinetické energii na objemovou jednotku hlavního plynového paprsku je v rozmezí mezi 1,6 a 60.

6. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že se hlavní plynový proud směruje podle dráhy v podstatě vodorovné a umístěné nad .plynovými paprsky, plynové paprsky odchýlené ve směru hlavního plynového proudu se vysílají nad prameny zvlákňovatelného materiálu, vztaženo na směr jejich proudění, a prameny zvlákňovatelného materiálu se přivádějí tíhou do odchýlených plynových paprsků.

VYNALEZU

7. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že plynové paprsky se modifikují v odstupu od horní hranice hlavního plynového proudu a že prameny zvlákňovatelného materiálu se zavádějí do plynových paprsků v blízkosti bodu, kde nastává modifikace.

8. Zařízení к provádění způsobu podle kteréhokoliv z předcházejících bodů, obsahující zdroj pramenů zvlákňovatelného materiálu, nejméně jeden otvor pro vytváření těchto pramenů, a dále nejméně jeden vysílač plynových paprsků, opatřený vypouštěcím otvorem, vyznačující se tím, že obsahuje deflektor (40), zavedený alespoň zčásti do dráhy plynového paprsku nebo plynových paprsků mezi jejich vypouštěcími otvory (21) a pásmem (44b), ve kterém plynové paprsky vstupují do styku s prameny (S) zvlákňovatelného materiálu, které je umístěno u předního konce deflektoru (40), a proti kterému, vztaženo na směr toku plynového paprsku, je umístěn otvor (24) pro přívod zvlákňovatelného materiálu.

9. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že osy vypouštěcích otvorů (21) vysílače (20) plynových paprsků jsou v podstatě rovnoběžné a ve stejné rovině.

10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že deflektor (40) plynových paprsků je tvořen odchylovací deskou, která svírá s osami vypouštěcích otvorů (21) úhel o velikosti v rozmezí 35° až 55°.

11. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že odchylovací deska tvořící deflektor (40) je upevněna na vysílači (20) plynových paprsků a má volný okraj (41) umístěný v sousedství os otvorů (21) pro vypouštění plynových paprsků a napříč těchto vypouštěcích otvorů (21).

12. Zařízení podle kteréhokoliv z bodů 8 až 11, obsahující generátor hlavního plynového proudu, vyznačující se tím, že generátor (15,16) hlavního plynového proudu (18) je umístěn v odstupu od přívodního zdroje (23) zvlákňovatelného materiálu a od vysílače (20) plynových paprsků a má výstupní otvor (17) mající větší rozměr, než je rozměr vypouštěcího otvoru ('21) plynových paprsků, přičemž osa tohoto výstupního otvoru (17) je namířena napříč ke směru toku odchýlených plynových paprsků.

13. Zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že otvory (24) pro přívod zvlákňovatelného materiálu jsou umístěny za vypouštěcími otvory (21) plynových paprsků, vztaženo na směr proudění hlavního plynového proudu (18).