CS220309B2

CS220309B2 - Lubrication grease

Info

Publication number: CS220309B2
Application number: CS173476A
Authority: CS
Inventors: Brunello Ciuti
Original assignee: Snam Progetti
Priority date: 1975-03-17
Filing date: 1976-03-17
Publication date: 1983-03-25
Also published as: ZA761455B; IN145033B; PL99087B1; MW676A1; HU176320B; IT1034156B

Description

V^ynález .se týká mazacího tuku na bázi kapalného maziva vybraného ze skupiny zahrnující minerální oleje, polyglykoly, estery, silitony, a sulíonátu ^kovu П. nebo ' III. stopiny periodicto soustavy^, píučemž uvedeným sulfonátem je sulfonát obsahující 12 až 24 atomů uhlíku a uvedené sulfonáty mají zvýšenou zásaditost vyjádřenou přebytkem al^kalic^kých ioníů odpovídají^ ²0 a^ž 90 miligramům hydroxidu draselného na gram uvedeného sul^fonátu. Ka^paln^é mazteo tvon 60 až 9⁵ % hmotnostníc^h tuto a sutíonát:

a^ž 40 % hmohrostnícte ^Mazací ^tu^k má zle^pšen^é mecliarncto a ^fyzikálněchemické vlastnosti.

Vynález se týká mazacího tuku na bázi olejové složky a sulfonátu, jenž vznikne zahušťováním kapalných organických látek za současného použití sulfonátu kovů patřících do druhé a třetí skupiny periodické tabulky.

Používání kapalných maziv, i přesto, že je velmi rozšířené pro snadnou aplikaci, širokou možnost použití a schopnost odvádět třecí teplo, má nevýhodu v tom, že je nutno pn aplikarn těctto maziv ^pou^žít tesnicmh systémů, aby nedocházelo ke ztrátám. Tento problém je možno překonat použitím . ztužených maziv, které se obvykle nazývají mazací tuky. Tyto tuky obvykle tvoří minerální olejová složka a ztužovací činidlo, které způsobí tuhost směsi.

Jako ztužovacích činidel se běžně používá mýdel mastných kyselin s lithiem, sodíkem, vápníkem a hliníkem a v menší míře s draslíkem, hořčíkem, bariem a olovem. Uvedenými mastnými kyselinami jsou · obvykle · kyselina palmitová, olejová, stearová a jiné karboxylové kyseliny. Další· ztužovací činidla, jako jsou například asfalteny, saze, organobentonit a jiné křemičitanové koloidní látky, nedoznaly průmyslového rozšíření.

Ve většině případech aplikace se používá jako olejové složky maziva ropné frakce, přičemž pro speciální použití, například pro extrémně vysoké teptoty; b^yly rovnej při^praven^y mazací tu^ky ze s^yntetic^kýc^h otejů jako jsou například alifatické diestery, polymerizované ethylenoxidy, siloxan a fluorované uhlovodíky. Oxidační stabilita a schopnost mazání za extrémních podmínek může být zlepšena · přídavkem · sloučenin, jenž se používají ke stejnému účelu i u kapalných maziv.

Nejdůležitější vlastností mazacích tuků je hustota (vyjadřovaná hodnotou penetrace) a viskozita kapaliny používané pro přípravu. Hustota se všeobecně vykazuje pomocí hloubky penetrace kužele daných rozměrů do mazacího tuku za předem ^^(^c^b^ikovaných podmínek. Hustota maziv závisí na struMuře a/ne^bo rnterakcmh z^ovacfch složek, jak již bylo uvedeno výše.

PoužiU ^kovovýc^h sul^foná^tů, zejm^éna suh fonátů kovů · žíravých zemin, jako aditiv a současně zahušťovadel pro tuhá maziva, je známo. ^Ta^ké mnoho směsí anUkorožtenteh inhibitorů pro tuhá maziva obsahuje sulfonáty kovů alkalických zemin nebo arylsulfonáty kovů alkalických zemin. Nicméně použití sulfonátů rozličné povahy pro zlepšení vlastností maziv, například antikorozní odolnost a homogenita, může ovlivnit ostatní charakteristické vlastnosti, například odolnost proti působení vody. V mnoha případech je zde dokonce silná tendence k přílišnému řídnutí.

Z dosavadního stavu techniky jsou známy mazací směsi podle patentu Spojených státe americkým c. 2 951 809 na bázⁱ mazamho oleje ztuženého mýdlem mastné kyseliny obsahující 12 až 22 atomů uhlíku a skupiny —SO3H připojenou na alfa-uhlíkový atom, a kovu ze skupiny alkalických kovů a kovů alkalických zemin, dále podle patentu Spojených stótů americ^kých č. ² 535 W1 na bázⁱminerálního · mazacího oleje, jenž je ztužen v oleji rozpustným sulfonátem o molekulové hmotnosti sulfonátových radikálů větší než 300 a v oleji nerozpustným sulfonátem sulfonové kyseliny o molekulové hmotnosti v rozmezí od 96 do 250, a dále mazací tuky podle patentu Spojených států amerických c. ^{2 854 408} na ^bázi mineráhhho ^kovu a alifatické sulfonové kyseliny v podstatě s přímým řetězcem obsahující 10 až 20 atomů uhlíku v molekule v alifatické části řetězce.

Cílem vynálezu je vyvinout mazací tuk o zlepšených mechanických a fyzikálněchemických vlastnostech, týkající se zejména ^x hustoty, odolnosti vůči zatížení, antikorozívní charakteristiky a odolnosti vůči působení vody, ve srovnání s dosavadním stavem * techniky.

Podstata mazacího tuku podle uvedeného vynMezu spo^čív^á · ^po^dle uvedeného vyn^álezu v tom, že sestává z kapalného maziva v množství poh^ujmta se v rozmez^í od ⁶⁰ % do 95% ^hmotnostn^íc^{h, k}ter^é je v^ybr^áno ze skupiny zahrnující minerální oleje, polyglykoly, · přičemž uvedeným polyglykolem je výhodně polyglykolpolyoxypropylen, dále estery, přičemž uvedeným estere-m^ je výhodně dioktylsebakát, silikony, přičemž uvedeným silikonem je výhodně dimethylpolysiloxan, a ze sul^fon^átu kovu II. a III. sku^pm^{y p}eriodické soustavy v množství pohybujícím se v rozmez^í od 5 do ⁴⁰ % hmotnostmc^ přičemž uvedeným sulfonátem je sulfonát obsahující 12 až 24 atomů uhlíku, a uvedené sulfon^áty · maj^í zvýšenou zásadites^ vydřenou ^pře^bytkem alkahckých ionte, odpovteaj^íc^{í 20} a^{ž 90} miligramům ^hydroxídu draselného na gramu uvedeného sulfonátu.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je uvedeným kovem · kov ze skupiny alkalických zemin, zinek a hliník.

Rovněž je výhodné, jestliže uvedený olej _e má viskozitu pohybující se v rozmezí viskozitních tříd charakterizovaných viskozitou maxim^áln^{ě 13}0⁰ mm^2/s při teptete · —Г^{7,8 C}C do viskozitních tříd s viskozitou 25 až 43 mm²/s při teplotě 98 °C, bod tuhnutí je nižší ne^{ž 30} °C a ^bod vzplanuU · je přmejmenšnn 150 °C.

V případě mazacího tuku podle vynálezu je dále výhodné, jestliže uvedené polyglykoly, estery a silikony mají viskozitu pohybuj^íc^í se v rozmezí od 6,3 .lite⁶ m^2/s . do ^1,52 . . ¹0_⁴m^2/s p^ři te^plotě ⁵⁰ °C, ^při^čem^ž ziůstevaj^{í t}e^ku^té při teplotách ntéšmh ne^ž —²⁰ °C, a současně projevují vysokou odolnost k oxidaci podle ASTM D 942, což znamená, že po^kles Ua^ku ^během lOOhodinového testu je ntéší než 20,7 kPa.

Tuhá maziva připravená podle uvedeného vynálezu mají obecně vysokou odolnost k mechanickému namáhání, vyšší odolnost k zatížení a vysoký bod skápnutí. Pokud se týče srovnání s dosavadním stavem techniky, potom mazací tuky podle vynálezu mají ve srovnání s produkty podle výše uvedeného patentu Spojených států amerických č. 2 535 101 vyšší odolnost vůči zatížení, změřenou pomocí testu ve čtyřkuličkovém přístroji pro zkoušení pevnosti mazacího filmu oleje, přičemž tyto hodnoty u produktů podle vynálezu se pohybují v rozmezí od 300 do ⁴⁰0 ^kg/cm². Kromě toho produ^ktypodle uvedeného vynálezu projevují ztrátu promývámm vo^dou menší než ¹ % a odlumvost oteje je menh ne^ž 2 % (standardrn testy za tlaku vzduchu).

Organické kapalné složky, které jsou zahušťovány za účelem přípravy mazacího tuku podle uvedeného vynálezu, mohou být obecně látky, které mají viskozitu, hodnoty týkající se te^čem a ^prc^havos^y v rozmezí hodnot t^ypic^kých ^pro or^gamck^é rozpouštedlo až po hodnoty typické pro mazací oleje. Například mohou být organické kapaliny vybrány z acyklických, alifatických a cyklických alkoholů, ketonů, nebo alifatických ukovo^^ chterovanýc^h aromatmkých uhtevodíto a sihtonp pncíemž může ^bý^{t p}ou^ito tec^hto ste^žek samotných neto mů^že ^být rovněž použita směs techto tate^k.

Pokud se tý^če ^kovovýc^h sulfonátů jsou to o^becně ^kovov^é altíatícto sultená^ o^bvykle alkylmonosulfonáty, alkylendisulfonáty ne^bo ^hydrox^ya^lkylmonosu^lfonát^y. Sulfonáty se s výhodou získají z vhodných olefinických frakcí, zejména z frakce obsahující 12 až 24 atomů uhlíku. Výhodné je použití α-monooleflnů s rozdílnou molekulovou ^hmotností^{, k}ter^é po výstavem sultonarn a převedení na sodné a amoniové soli, jsou přeměněny v odpovídající soli kovů patřících do II. nebo III. skupiny periodické tabulky. Může být tedy použito sulfonátů napnklad vápn^p barⁱa^, totemu zinku nebo hliníku ja^k ve ^form^ě sultená^ ta^k i disul· fonátů.

Kromě toho bylo zjištěno podle uvedeného množství kovu (zvláště vápníku), posky^praven^y jato bazicto zave^dením p^řídavného množství kovu (zvláště vápníku), poskytují zahušťovadlo, které je lepší než odpovídající neutrální . sulfonát.

Organickou kapalnou složkou, která je zahušťována ^podle v^átezp je zejména minerální olej, polyglykol (například polyoxyethylen nebo polyglytolpolyoxypropylen), dále potyeste^ na^pr^íklad ^o^lse^to^ nebo silikon, například dimethylpolysiloxan.

^{Z d}ůvo^dů v^ysvětlenýc^h dále je tato mfeen s organickou kapalnou složkou a sulfonátem kysličník téhož kovu, který je přítomen v sulfonát: u.

Podle uvedeného vynálezu bylo provedeno velké množství pokusů za účelem zjištění optimálního stupně bazicity sulfonátů k získání dobré zahušťovací schopnosti.

Pro praktické účely, při zjišťování optimálního stupně bazicity pro získání nejlepší zahušťovací schopnosti, je nezbytné si uv^om^ že zatímco z ^hlediska technic^kých charakteristhc je obecně víc^e žádoucí ni^{žší s}t^upeň bazictí^ jsou ^dukty; které ma^jí vyš^ší stupe^ň bazicity z ekonomrnkého toedisto ^lákav^ěi^ší. Ted^y ve shodě s výše ^uved^eným je obecně nejv^hodně^jší stitedm hodnota bazicity.

^Zvy^šo^vám bazicity znamená^, že se iiěkteré teiara^enstteto vta-stoostí zte^ujg naprí^klad tod kápnuti, ate jiné vlastoo^i ^moh^{ou být} v tomto směru méně us^ko^v^ ^napnktad mo^žnost zahuštění.

^pokud se ^týče m°^leku^lo^!v^é hmotnosti «^-olefmů použitych pro výro^bu sulfornátů, je zde o^becn^ě siteace taková^, že nižší frakce napnktad C12 až C11 ^poskytuj^í zahušť^ovadla^,které ^nejsou v^ždy zceta uspotojwá z hle^diska odolnosti proti, odlučování ^ole^je z mm ^{ziva kdežto} frakce o v^yšší mo^lekulov^é hmotnosti, například C20 až C24 směřují k výrobě ^li^tovtoe^1, při. jejichž ^použití se získá tuhé mazivo s mžrn tostotou netoli p^enet^rací.

Postup přípravy těchto tuhých maziv po^dle uvedeného v^ynátezu spomvá v to^ že se mísí kapalné mazivo, vybrané ze skupiny zahrnující minerální oleje, polyglykoly, přičemž výhodným polyglykolem je polyglykolpolyoxypropylen, estery, , přičemž výhodným esterem je dioktylsebakát, silikony, přičemž výhodným silikonem je dimethylpolysiloxan, se sulfonátem ' kovu II. nebo III. skupiny periodické tabulky, přičemž uvedený sulfonát obsahuje 12 — 24 atomů a vykazuje zvýšenou zásaditost vyjádřenou přebytkem alkalických iontů odpovídající 20 až 90 .miligramům hydroxidu draselného na gram uvedeného sulfonátu, a uvedený sulfonát je ve směsi přítomen v · množství pohybujícím se v rozmez^í od 5 % do ⁴⁰ % vztaženo na celkovou hmotnost sulfonátu a kapalného maziva, přičemž uvedené zpracování se provádí při teplotě pohybující se v rozmezí od 15 do 50 °C, a se sulfonátem a ^ka^palnýni mazhem se rovnej itó ^kysl^ičmk tehož tov^ který je přítomen v sul^fonátu.

Bez otoedu na to^, zda b^yl dodržen ' požadovaný stupe^ň bazích^ můte ^být sul^fon^átzahříván v ^ítomností nejnteně je^dnoho ^těkav^ého rozpou^štědla a pře^d nebo po pndání ales^poň části zahu^šfovan^{é k}a^pahte sto^žk^y (neto jiné or^gamc^ké topaliny) je ^r°zpou^štědto odpa^řeno na ztytek který je p^odrotien intenztemmu mtetí v tolotomm ml^ýnu nebo v jiné vhodíte apar^atuře.

Popis uved-enéto v^yn^álezu se vztatoje к tu^hým mazivům z d^ůvodu jejtoh v^elké obchodní ^důležitost^i, ata je tře^ba si uv^ědo^mit, že větaina ^postup^ů uve^denýc^h ve vztah^{u k}tu^hým mazivům je apl^ikov^{atelná i} n^{- za}hušťování jiných or^ganic^kýc^h topalm.

V násletajfcrn texte bu^{dou uveden}y pnklad^y tu^hýc^h mazk podte uv^eden^ého ^vyⁿálezu a způsoby jejich přípravy, které ilustrují uve^dený v^yn^ález^, amž by ^jej j^akýmtol^ivzpůsobem omezovaty. ^V t^ěchto p^říkl^adech

Ί 8 je třeba poznámku, že postup v jednom případě je obdobný jako v případě předcházejícím, brát tak, že nehledě na specifické rozdíly jsou tyto příklady identické kvantitativně i kvalitativně za dodržení podmínek přípravy.

V těchto příkladech je rovněž ukázáno, že při použití frakcí crolefinů obsahujících 15 až 18 atomů uhlíku a směsi frakcí mající nižší molekulovou hmotnost a frakcí o vyšší molekulové hmotnosti než v rozmezí, než je uvedené rozmezí látek s 15 až 18 atomy uhlíku, pro přípravu mazacích tuků podle uvedeného vynálezu, je možno dostihnout stejně uspokojivých výsledků.

Příklad 1

Podle tohoto příkladu provedení se 200 g monosulfonátu vápenatého z a-olefinické směsi obsahující 15 až 18 atomů uhlíku smísí s 500 gramy toluenu a zahřívá se po dobu 30 minut pod zpětným chladičem. Potom se do takto zpracované směsi zahřívané pod zpětným chladičem přidá 800 gramů minerálního oleje (hlavně naftenický podíl s viskozitou při teplotě 50 °C 8,75 ^CE a o viskozitním indexu 60), a potom se přidané rozpouštědlo, to znamená toluen, odstraní odpařováním.

Takto získaný produkt se homogenizuje v koloidním mlýnu až do dosažení požadované konzistence.

Hlavní charakteristické vlastnosti získaného produktu byly následující:

počáteční penetrace	250	dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	255	dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	295	dmm
bod skápnutí ASTM	235	°C

Příklad 3

Podle tohoto příkladu provedení se 20 g kysličníku vápenatého ve formě prášku smíchá s 300 ml methanolu za intenzivního míchání. Do takto vzniklé směsi se přidává kysličník uhličitý, přičemž současně probíhá eOtermická reakce s následným vytvořením gelatinového produktu.

Odděleně se 160 gramů monosulfonátu vápenatého, získaného z monosulfonové kyseliny α-olefinické směsi obsahující 15 až 18 atomů uhlíku, disperguje v 600 cm³ toluenu, a takto získaná směs se potom zahřívá pod zpětným chladičem po dobu 30 minut, po kterých se směs ochladí a vloží do nádoby obsahující kysličník vápenatý. Zvýšená zásaditost vyjádřená přebytkem alkalických iontů je v tomto případě 20 (bazicita měřená v miligramech KOH na g?am sulfonátu).

Výsledná směs se homogenizuje a probublává kysličníkem uhličitým po dobu 30 minut.

Na konci tohoto intervalu se započne s oddestilováváním použitých rozopuštědel (methanolu a toluenu), přičemž se přidá 200 gramů minerálního oleje (směs obsahující 25 % parafinového oleje a 75 % naftenického oleje stejného jako v příkladu 1, přičemž parafinický olej má viskozitu při teplotě 50 °C 30 °E a viskozitní index 95, a parafinický olej má při stejných teplotách viskozitu 8,75 °E a viskozitní index 60).

Po odstranění rozpouštědel byl produkt homogenizován v koloidním mlýnu za pomalého přidávání dalších 600 gramů minerálního oleje. Výsledný mazací tuk měl dokonale homogenní vzhled s krátkým vláknem, přičemž byl téměř transparentní.

Hlavní charakteristické vlastnosti takto získaného produktu byly následující:

V těchto případech ASTM znamená, že bod skápnutí byl zjištěn v souladu s normou ASTM D 566 -- 64. Určení penetrace bylo provedeno podle normy ASTM D 217 — 68.

Příklad 2

Postup podle tohoto příkladu provedení je obdobný postupu v příkladu 1, pouze místo monosulfonátu vápenatého zde bylo použito stejného hmotnostního množství disulfonátu vápenatého ze stejné a-olefinické frakce obsahující 15 až 18 atomů uhlíku. Použitý minerální olej byl stejný jako v příkladu 1.

Hlavní charakteristické vlastnosti produktu byly následující:

počáteční penetrace	270 dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	275 dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	320 dmm
bod skápnutí ASTM	220 °C

počáteční penetrace	265	dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	265	dmm
penetrace po 100 000		dmm
dvojzdvizích	300
bod skápnutí	260	^CC

Příklad 4

Postup podle tohoto příkladu provedení byl obdobný postupu uvedenému v příkladu 1, s tím rozdílem, že se nahradí 200 gramů alkylenmonosulfonátu vápenatého 200 gramy alkylendisulfonátem vápenatým.

Hlavní charakteristické vlastnosti výsledného produktu jsou následující:

počáteční penetrace	250	dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	260	dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	255	dmih

Příklad 5

Postup podle tohoto příkladu provedení je obdobný postupu uvedenému v příkladu 1, přičemž jediný rozdíl je v náhradě 800 g minerálního oleje za 800 g silikonové kapalm^y o vistoztě p^ři tepteto ⁵⁰ °C otote 8 °E.

Htévní charakteristické vlastnosti výsledného mazacího tuku jsou následující:

^Hlavn^í charakteristické vlastnosti vý^stedn^ého luku ^byly násle^du^jící:

počáteční penetrace 250 dmm penetrace po 60 dvojzdvizích 250dmm penetrace po 100 000 dvojzdvizích 285dmm bod skápnutí ASTM 210°C

Příklad 9 počáteční penetrace penetrace po 60 dvojzdvizích penetrace po 100 000 dvojzdvizích bod skápnutí ASTM

Příklad 6

230 dmm

230 dmm '3 dmm

250 ^CC

Postup podle tohoto příkladu provedení je obdobný postupu podle příkladu 1, s tím rozdílem, že se nahradí minerální olej stejným hmotnostním množstvím kapalného silikonu a dále se nahradí m nosulfonát vápenatý z «olefinícké směsi obsahující 15 až 18 atomů uhlíku stejným hmotnostním množstvím disulfonátu vápenatého stejné výše uvedené olefinické směsi.

Hlavní charakteristické vlastnosti mazacího tuku podle tohoto příkladu jsou následující:

počáteční penetrace	240	dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	245	dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	280	dmm
bod skápnutí ASTM	200	C

Příklad 7

Postup podle tohoto příkladu provedení je obdobný postupu podle příkladu 1. s tím rozdílem, že se minerální olej nahradí stejným hmotnostním množstvím polyglykolu s viskozitou při teplotě 50 ~C 6 Έ.

Hlavní charakteristické vlastnosti výsledného mazacího tuku jsou následující:

počáteční penetrace 250 dmm penetrace po 60 dvojzdvizích 230dmm penetrace po 100 000 dvojzdvizích 285dmm bod skápnutí ASTM 258°C

P říklad 8

Postup podle tohoto příkladu provedení je stejný jako postup podle příkladu 1, s tím rozdílem, že místo monosulfonátu. vápenatého zde bylo použito disulfonátu vápenatého z a-olefinické frakce obsahující 15 až 18 atomů uhlíku, a minerální olej byl nahrazen ^pol^yglykolem s vistozitou pri teploto 50 °C okolo 6 °E.

^postup ^po^dle tototo přftladu ^provedem je obdobný postupu uvedenému v příkladu 1, s tím rozdílem, že se v tomto provedení nahra^dí minerálrn otej stejným ^hmotnostním množstvím syntetického kapalného maziva na ^bázi oiktylseMtotu a olktyíipátu.

Hlavní charakteristické vlastnosti výsledného tuhého maziva jsou následující:

počáteční penetrace 200 dmm penetrace po 60 dvojzdvizích 200dmm penetrace pa 100 030 dvojzdvizích 230dmm bod skápnutí ASTM 250°C

Příklad 10

Postup přípravy mazacího tuku je v tomto příkladu obdobný postupu uvedenému v příkladu 1, s tím rozdílem, že se nahradí monosulfonát vápenatý z α-olefinické směsi obsahující 15 až 18 atomů uhlíku stejným hmotnostním množstvím odpovídajícího disulfonátu, a rovněž místo minerálního oleje se v tomtto příkladu provedení použije syntetického ^kapaln^ého mazwa na Mzi oktylsebakátu a oktyladipátu.

Hlavní charakteristické vlastnosti získaného mazacího tuku jsou následující:

počáteční penetrace	240	dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	250	dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	285	dmm
bod skápnutí ASTM	245	°C

P ř í k 1 a d 11

Podle tohoto příkladu provedení se postu^puje tak, že se ^{80 g} IxysličnPku vápenatého ve formě prášku smísí za intenzivního míchání se 300 ml methanolu, který se probublává kysličníkem uhličitým. Po proběhnutí e.otermické reakce vznikne želatinový produkt.

Odděleně se 40 g monosulfonátu vápenatého odvozeného od α-olefinické směsi obsahující 15 až 18 atomů uhlíku, disperguje v 600 ml toluenu. Zvýšená zásaditost vyjá^dřen^{á p}řebytkem a!^kalic^kých ionte ^by^la v tomto případě 80 (měřeno v miligramech h^ydroxidu drasehteho na ^gram s^ul^fonát^u).

220300

Potom se tato disperze zahřívá pod zpětným chladičem po dobu 30 minut, poté se ochladí a celý obsah se vloží do nádoby obsahující kysličník vápenatý. Takto připravená směs se zhomogenizuje a po 30 minut se probublává kysličníkem uhličitým. Na konci tohoto intervalu se započne oddestilovávat rozpouštědlo [methanol a toluen) a do směsi se přidá 200 g minerálního oleje (naflenický rafinát a rozpouštědlo).

Viskozita minerálního oleje je 2,8 Έ při 50 ^CC a viskozitní index je 40.

Po odstranění rozpouštědel byl produkt 6krát homogenizován v koloidním mlýně s pomalým přídavkem dalších 600 g uvedeného minerálního oleje.

Výsledný mazací tuk měl vzhled krátkých vláken a dále byl téměř transparentní. Hlavní charakteristické vlastnosti získaného pro duktu byly následující:

počáteční penetrace	280 dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	285 dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	340 dmm
bod skápnutí ASTM větší než	250 C

Příklad 12 a viskozitní index .95 a naftenický olej měl viskozita 8,75 Έ a viskozitní index 60.

Hlavní charakteristické vlastnosti výsledného mazacího tuku byly následující:

počáteční penetrace 270 dmm penetrace po 60 dvojzdvizích 2 -5 dmm penetrace po 100 003 dvojsdvlzích 295 dmm bod skápnutí ASTM větší než 250 ²C

Příklad 14

Postup podle tohoto příkladu provedení je obdobný jako postup přípravy maxacího tuku podle příkladu 13, s tím rozdílem, že se použije -disulfonát náhradou za monosulfonát. Minerální olej v tomto příkladu byl stejný jako v příkladu 3, tzn. stejný jako v příkladu předchortím.

počáteční penetrace 290 dmm penetrace po 60 dvojzdvizích 295 dmm penetrace po 109 090 dvojzdvizích 350 dmm bod skápnutí ASTM větší než 250 ^?C

Postup přípravy mazacího tuku podle vynálezu je v tomto příkladu obdobný postupu podle příkladu 11, s tím rozdílem, že v tomto příkladu provedení bylo použito stejného hmotnostního množství dlsulfonátu vápenatého místo monosulfonátu.

Použitým minerálním olejem byl stejný olej jako v příkladu 11, to znamená naftenický rafinát s rozpouštědlem o viskozite

3,8 °E při teplotě a viskozitním indexu 40.

Hlavní charakteristické vlastnosti mazacího tuku podle tohoto příkladu byly následující:

počáteční penetrace 300 dmm penetrace po 60 dvojzdvizích 310 dmm penetrace po 100 000 dvojzdvizích 360 dmm bod skápnutí ASTM větší než 250 °C

Příklad 13

Postup podle tohoto přílcadu provedení je obdobný postupu příprava mazacího tuku podle příkladu 3, s tím rozdílem, že v tomto příkladu je použito jiných kvantitativních množství složek. V tomto postupu se použije 70 g kysličníku vápenatého, 60 g monosulfonátu vápenatého (zvýšená zásaditost je v tomto případě 70 mg hydroxidu draselného na gram sulfonátu), a 800 g minerálního oleje, kterým byl v tomto příkladu provedení stejný olej jako v příkladu 3, to znamená směs obsahující 25 % parafinového oleje a 75 % naftenického oleje, přičemž parafinový olej měl viskozitu 30 °E při teplotě 50 °C

Příklad 15

Postup podle tohoto příkladu provedení je obdobný postupu v příkladu 13, s tím rozdílem, že místo minerálního oleje se zde použije stejného hmotnostního množství dimethylpolysilo'anu. Hlavní charakteristické vlastnosti získaného mazacího tuku jsou následující:

počáteční penetrace	280 dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	285 dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	350 dmm

bod skápnutí ASTM větší než 250 °C

P ř í к 1 a d 16

Postup podle tohoto příkladu provedení je obdobný postupu podle příkladu 11. s tím rozdílem, že minerální olej byl v tomto případě nahrazen fenylmethylpolysilo anem.

počáteční penetrace	300 dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	310 dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	380 dmm

bod skápnutí ASTM větší než 250 °C

Příklad 17

Postup podle tohoto příkladu provedení je

14 obdobný postupu podle příkladu 14, s tím rozdílem, že minerální olej byl v tomto případě nahrazen stejným hmotnostním množstvím polyethylenglykolu.

bod skápnutí ASTM větší než 250 °C

Příklad 18

Postup podle tohoto příkladu je obdobný postupu podle příkladu 14, s tím rozdílem, že se v tomto případě nahradí minerální olej stejným hmotnostním množstvím polyglykolpolyoxyethylenu.

počáteční penetrace	280	dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	320	dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	390	dmm

bod skápnutí ASTM větší než 250 °C

Příklad 19

Postup podle tohoto příkladu provedení je obdobný postupu podle příkladu 13, s tím rozdílem, že minerální olej se v tomto příkladu provedení nahradí stejným hmotnostním množstvím dioktylsebakátu.

počáteční penetrace	230	dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	320	dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	395	dmm

bod skápnutí ASTM větší než 230 °C

Příklad 20

Postup podle tohoto příkladu provedení je stejný jako postup v příkladu 14, s tím rozdílem, že minerální olej byl v tomto případě nahrazen diisobutyladipátem jako kapalným mazivem.

Hlavní charakteristické vlastnosti získaného mazacího tuku byly následující:

počáteční penetrace	310	dmm
penetrace po 60
dvojzdvizích	320	dmm
penetrace po 100 000
dvojzdvizích	395	dmm

bod skápnutí ASTM větší než 200 ^CC

Příklad 21

Podle tohoto příkladu provedení se 120 g oktahydrátu hydroxidu barnatého Ba(OH)2. . 8 H2O v rozdrcené formě disperguje ve 300 mililitrech bezvodého methylalkoholu. Takto získanou směsí se potom probublává kysličník uhličitý po dobu 30 minut. Do této disperze hydroxidu barnatého se potom přidá směs sestávající z 80 g monosulfonátu barnatého z a olefinické směsi obsahující 14 až 18 atomů uhlíku ve 400 mililitrech toluenu. Zvýšená zásadovost je v tomto případě 30 (bazicita v miligramech hydroxidu draselného na gram sulfonátu). Poté byl směsí probubláván kysličník uhličitý. V následující fázi byla ze směsi odstraněna rozpouštědla (methanol a toluen). Do směsi bylo potom uvedeno za míchání 300 g naftenického minerálního oleje s viskozitou 8 ^CE při teplotě 50 ^C’C. Potom byla směs promíchávána a nadále byla použitá rozpouštědla oddestiiována. Po několikanásobném mletí v koloidním mlýnu byla získána homogenní pasta, přičemž bylo postupně přidáváno dalších 300 gramů minerálního naftenického oleje (specifikovaného výše).

počáteční penetrace 280 dmm penetrace po 60 dvojzdvizích 290 dmm penetrace po 100 000 dvojzdvizích 340 dmm bod skápnutí ASTM větší než 250 °C

P ř í к 1 a d 22

Podle tohoto příkladu provedení se smísí 200 g monosulfonátu hořečnatého z a-olefinické směsi obsahující 14 až 16 atomů uhlíku s 500 mililitry toluenu. Výsledná směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 30 minut.

Do této směsi zpracovávané pod zpětným chladičem se potom přidá disperze 30 g kysličníku hořečnatého ve 200 ml bezvodého methylalkoholu. Tato disperze byla získána intenzívním promícháváním kysličníku prosetého sítem 200 mesh. Získaná směs se potom zahřeje к varu za probublávání kysličníkem uhličitým. Po hodině bylo započato s odpařováním rozpouštědel.

V okamžiku, kdy se oddestiluje asi poloviční množství rozpouštědel, přidá se 200 g naftenického oleje s viskozitou 8‘Έ při teplotě 50 °C, a směs rozpouštědel se zcela oddestiluje. Po skončení oddestilovávání rozpouštědel se produkt rozmělňuje v koloidním mlýnu, přičemž se přidává postupně naftenický minerální olej v množství 200 g.

Tímto postupem se získá mazací tuk, který je průsvitný a hodnota penetrace se pohybuje v rozmezí od 290 do 300 dmm. Bod skápnutí je v tomto případe přibližně 240 °C.

Mazací tuk připravený tímto způsobem má vynikající antikorozívní charakteristiku.

Příklad 23

Podle tohoto příkladu provedení se 200 g disulfonátu zinečnatého z α-olefinické smě^{si o}bsahuj^ící 15 a^ž 18 atom^ů uMlku smtá s 300 mililitry toluenu za varu pod zpětným chladičem za účelem získání disperze. Zvýšená zásaditost vyjádřená přebytkem alkaHc^kýc^h шпШ je v tomto p^řípad^ě 30 (^počet mihgramů KOH na gram sultonátu). Do ta^kto zpracovan^é směsi se potom ^přidá ^dis^perze kysličníku zinečnatého v methylalkoholu, která byla půl hodiny probublávána kysličn^íkem u^hličitým. Výstodná směs . se ^potom zahřeje ^k varu za intenzivního míchání a probublávání kysličníkem uhličitým. Po odpaření polovičního množství rozpouštědel se přidá 200 g minerálního' oleje s viskozitou přibližně 8 °E při teplotě 50 ^CC.

Směs se potom v dalším postupu intenzívně míchá za účelem odpaření veškerého použitého rozpouštědla. Potom se do této směsi přidá 200 g minerálního oleje (naftenický olej stejně jako v předchozím příkladu] a výsledný produkt se homogenizuje v koloidním ' mlýně 'za účelem získání produktů žádané konzistence. V tomto příkladu provedení se získá světle hnědý tuk, který má vysokou odolnost vůči opotřebení ' a bod skápnutí okolo 200 °C.

Příklad 24

Podle tohoto příkladu provedení se ponechá zreagovat 100 g isopropoxidu hlinitého s 200 g monosulfonátu hlinitého z wolefimc^ké směsi obsahujp ¹⁵ až ¹⁸ atom^ů uhlíku, a tato směs se rozpustí v 500 ml toluenu.

Tato směs se v dalším zahřívá za probubfévám ^kysHčn^íkem uMféhým. ^po o^dpa^řem polovičního množství rozpouštědel se přidá 250 g minerálního oleje (naftenický olej, stejný jako v předchozím příkladu, s viskozitou v rozmezí 7 až ⁸ °^E pn toptoto ⁵⁰ °^C].

Použité rozpouštědlo se potom za intenzivního míchání oddesttluje. Výsledná pasta se někoUkrát tomogenizuje, pncíemž se pňdá dalších 200 g téhož oleje.

Takto získaný mazací tuk má hustotu vyjá^dřenou ^penetram ^{290 dál}e projevuje ^do^brou a^dhezní sctopno^ a vyso^kou o^dolnost v^ůči zatíženu

P říkl ad 25

Podle tohoto příkladu provedení se 30 g suspenduje v bezvodém metoylatoototo. ^Za intenzivního míchání se suspenze ponechá ^pr-o^bu^bláva^{t půl h}o^din^y ^sběrákem uhli^čitým. ^Po probětautí exotermmtó reakce vznikne želatinový produkt. Do tohoto pro^du^ktu se ^potom za neustMého mícMní ргШа ^dis^perze ^{140 g} monosultonMu vá^penat^ého z α-olefinické směsi obsahující 20 až 24 atomů uMfau ve ³⁰⁰ ml tohienu. ^Zvýšená zásadítost vyjádřená přebytkem alkalických tontů. je v tomto ^příkladu ²0 (m^ěřeno v miligramech hydroxidu draselného na gram sultonátu). Be^hem mícMní b^yla směs ^pro^bublávána kysličníkem uhličitým. Směs' se potom zahřeje a po odpaření rozpouštědla se získá bílý prášek. Potom se 20 hmotnostních ^dílů to^hoto ^pr^ášku v ^homo^genizovaném stavu smíchá s 80 díly naftenického minerálního oleje s viskozitou v rozmezí od 7 do ⁸ °^{E p}n ^te^plo^{tě 50} °C. ^Tímto z^působem se získá mazací tuk s dobrou konzistencí, který se během míchání stává polotekutým a houstne, jestliže se v míchání pokračuje. Tento jev se mnohokráte znovu opakoval. Tento mazací tu^k by mohl najft ^atóctou možnost aplikace v zařízeních s ústředním mazáním.

Příklad 26

Podle tohoto příkladu provedení se 120 g monosuhonátu vápenatého z a-olefinické směsi obsahující 12 až 14 atomů uhlíku, disperguje ve 300 ml toluenu při současném zahřívání pod zpětným chladičem.

Potom se 40 g bezvodého kysličníku vápenatého disperguje ve 300 ml bezvodého me^thyla^lko^ho^lu a ^dis^perzí byl ^potom půl ^hodiny probubláván kysličník uhličitý.

Tyto dvě uvedené ' disperze se potom smíchají a tato směs se zahřívá za současného probublávání dalšího podílu kysličníku uhličitého. Po odstranění rozpouštědla se potom výs^le^dný ^pr^áše^k tomogenizuje. Tento pr^ášek se ^potom v mnofeM ²⁵ % hmotnostních homogenizuje s minerálním olejem (naftenickým) o viskozltě v rozmezí od 7 do ⁸ °^{E p}ri te^plotě ^{50 C}C, ^při^čemž se získ^ámazací tuk s konzistencí vyjádřenou penetrací 270 dmm a bodem skápnutí 220 °C.

Příklad 27

Podle tohoto příkladu provedení se 80 g monosulfonátu vápenatého ve formě směsi sestávanc!! ^bhžně z ⁵⁰ % monosultonMu vápenatého z α-olefinické směsi obsahující ¹² až 14 atom^ů uMíh a ^pnbližně z ⁵0 % monosuhonMu v^ápenaté^ho z a-ole^fimc^ké sm^ěsi o^bsahuj^íc^{í 20} až ²⁴ atom^ů uW^u, ^dis^perguje ve ³⁰⁰ milHitre^ toluenu pn zahřívání pod zpětným chladičem.

Odděleně se disperguje 60 g kysličníku vápenatého ve formě prášku v bezvodém met^hyla^lko^ho^lu a ^dis^perzí se za mtonzwntoo ^prom^íc^háv^án^{í p}robub^lává ^půl hodin^{y ky}sličník uhličitý.

Tyto dvě disperze se potom smísí a výsledná směs se zahřívá a ponechá probublávat kysličníkem uhličitým. Po odstranění roz^poušt^ědla se získaný ^pr^ášek ^homo^gemzuje. ^{V d}a^lším se ²⁵ dílů ^hmotnostníc^h tototo IMášku ^ho-mogenizuje se ^{75 díly} minerMntoo oleje (naftenický olej) o viskozitě v rozmezí od 7 do 8 Έ při teplotě 50 °C, čímž se získá mazací tuk s následující charakteristikou:

počáteční penetrace penetrace po 60 dvojzdvizích penetrace po 100 000 dvojzdvizích bod skápnutí ASTM

Příklad 28

300 dmm

305 dmm

350 dmm

220 °C

Podle tohoto příkladu provedení se homogenizuje následující bazická směs (množ ství vyjádřeno ve hmotnostních procentech):

bílý zinek (kysličník zinečnatý5 žlutý zinek (chroman zinečnatý)11 rudé olovo (olovičitan olovnatý)38 červený kysličník železa (kysličník železitý) 0,61 azbest 5,3 glyceroftalová pryskyřice „dlouhý olej“ (obsahuje 60 % netěkavých látek)27 buničina [25 % bazického sulfonátu v minerální pryskyřici]2 dehydratační činidla1,72 minerální pryskyřice9,37

Po deseti dnech nebylo pozorováno v této směsi žádné usazování. Tato směs je vhodná pro barevný podklad. Dále byly provedeny další testy za použití stejných složek, ale v jiném procentuálním zastoupení. Tyto směsi byly porovnány se směsí neobsahující sulfonát. Je možno uvést, že směsi bez sulfonátu měly po stejné době značná množství úsad, zatímco 0,5 % sulfonátu zmenšilo množství úsad na jednu pětinu.

Claims

1. Mazací tuk vyznačující se tím, že sestává z kapalného maziva v množství pohybujícím se v rozmezí od 60 % do 95 % hmotnostních, které je vybráno ze skupiny zahrnující minerální oleje, polyglykoly, přičemž uvedeným polyglykolem je výhodně polyglykolpolyoxypropylen, estery, přičemž uvedeným esterem je výhodně dioktylsebakát, Silikony, přičemž uvedeným silikonem je výhodně dimethylpolysiloxan, a ze sulfonátu kovu II. nebo III. skupiny periodické soustavy v množství pohybujícím se v rozmezí od 5 do 40 % hmotnostních, přičemž uvedeným sulfonátem je sulfonát obsahující 12 až 24 atomů uhlíku, a uvedené sulfonáty mají zvýšenou zásaditost, vyjádřenou přebytkem alkalických iontů, odpovídající 20 až 90 miligramům hydroxidu draselného na gram uvedeného sulfonátu.

2. Mazací tuk podle bodu 1, vyznačující se tím, že uvedený kov, od kterého je sulfonát odvozen, je vybrán ze skupiny zahrnující kovy alkalických zemin, zinek a hliník.

3. Mazací tuk podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že uvedený minerální olej má viskozitu pohybující se v rozmezí viskozitních tříd charakterizovaných viskozitou maximálně 1300 mm^{1 2 * *}/s při teplotě —17,8°C do viskozitních tříd s viskozitou v rozmezí 25 až 43 mm²/s při teplotě 98 °C, teplota tuhnutí je nižší než 30 ^CC a teplota vzplanutí je přinejmenším 150 °C.

4. Mazací tuk podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že uvedené polyglykoly, estery a silikony mají viskozitu pohybující se v rozmezí od 6,3.10⁶ m²/s do 1,52.10^-4 m²/s při teplotě 50 ^CC, přičemž zůstávají tekuté při teplotách nižších než —20 °C, a současně projevují vysokou odolnost к oxidaci po dle ASTM D 942, což znamená, že pokles tlaku během lOOhodinového testu je nižší než 20,7 kPa.