CS219738B1 - Soft lenticullar contact lens with negative refraction - Google Patents

Description

Vynález se týká měkké lentikulární kontaktní čočky s negativní refrakcí, jejíž vnější konvexní plocha obsahuje nejméně dvě zakřivené plochy.

Je známo, že se čočky s . negativní refrakcí, zvláště čočky se silnější negativní refrakcí, tvarují „lentikulárně”, tj. že se v nich vytváří střední optická zóna -s příslušným rozdílem vnitřního a vnějšího poloměru zakřivení, přičemž se zvětšená tloušťka na okraji optické zóny redukuje směrem k okraji plochou o větším zakřivení. Z technologických důvodů jsou zpravidla obě tyto na sebe navazující vnější plochy čočky kulové. Přitom je zřejmé, že tvar kulového nebo jinak zakřiveného periferního prstence bylo nutno měnit podle dioptické síly čočky vzhledem k -značně se různícím tloušťkám čočky na okraji optické zóny. Zploštění optické zóny u silně minusových čoček se projeví v tloušťce čočky až k samému okraji, je-li dosavadním způsobem, tj. kulovou plochou periferní zóna, proveden přechod od okraje optické zóny k okraji čočky. Podobně silnou změnou tloušťky až k samému okraji čočky se projevuje přechod od různě zakřivených optických zón, jestliže jsou použity jinak zakřivené, například elipsoiduí - periferní plochy. ..... ......

Pro mechanickou interakci čočky s okem má podstatný význam téměř jen konstrukce periferní části , čočky, která tvoří opěrný korset na silně asférické spojivkové části oka a je odpovědna za centrovací mechanismus čočky. Také tlak okrajových částí čočky, který může nepříznivě omezit prokrvení očních tkání, je silně závislý, na tloušťkovém profilu čočky v její periferní části. Je proto u dosud užívaných sad čoček s různou negativní refrakcí mechanické chování čoček na oku velmi závislé na stupni refrakce.

Silně zvětšená tloušťka periferního prstence u čoček, které mají silně negativní refrakci, . se ovšem - nepříznivě projevuje i v metabolismu očních tkání pod kontaktní čočkou, který do značné míry závisí na průměrné tloušťce čočky, určené především tloušťkou čočky v převažující její části, tj. na jejím periferním prstenci.

Konstrukce čočky podle vynálezu tyto nedostatky , podstatně zmenšuje a současně sjednocuje čočky i při největším rozpětí jejich optiky.

Předmětem vynálezu je měkká lentikulární kontaktní čočka s negativní refrakcí, jejíž vnější konvexní plocha obsahuje nejméně dvě zakřivené plochy, u které podstata vynálezu spočívá v tom, že vnější konvexní plocha je tvořena střední zakřivenou plochou s okrajovým zakřiveným prstencem, které jsou navzájem spojeny kuželovou plochou, přičemž kuželová plocha přechází do okrajového zakřiveného prstence tangenciálně. Střední zakřivená plocha a/nebo okrajový zakřivený prstenec jsou s výhodou kulové plochy. Okrajový zakřivený prstenec má výhodně v mezích + 20 %' rovnoměrnou tloušťku větší než 0,05 mm a menší než 0,3 mm a jeho zakřivení je pro daný typ čoček konstantní nezávisle na refrakcí střední zakřivené plochy. Hrana mezi -střední zakřivenou plochou a kuželovou plochou je s výhodou zaoblena.

Tímto uspořádáním se z největší části odstraňují nedostatky spojené s dosavadním konstrukčním uspořádáním negativních lentikulárních kontaktních čoček; ztluštění čočky, které je nezbytné k dosažení negativní refrakce, je zde omezeno jen na poměrný úzký střední pás čočky, zatímco- rozsáhlá - okrajová část ' čočky zůstává stejně tenká, jako u čoček s velmi nízkou refrakcí nebo- u lentikulárních čoček se silnou pozitivní refrakcí.

Přechod optické zóny do střední kuželové plochy je poněkud ostřejší, než je u dosavadních konstrukcí tento přechod do sousední zakřivené plochy. Dalo by se tedy očekávat, že ostřejší hrana bude vyvolávat dráždění na víčku, které při každém mrknutí tuto hranu přejíždí. Ukázalo se však, že víčko tuto hranu ani u nejsilnějších refrakcí prakticky nevnímá, a že při zaoblení této hrany, kterým se optická zóna zmenší jen o nepatrný - zlomek, je tento účinek zcela elimnován.

Měkká lentikulární kontaktní čočka podle vynálezu může být výhodně použita v souboru čoček popsané nové konstrukce, jež se všechny shodují v tloušťce a tvaru obvodového- oboustranně zakřiveného tenkostěnného prstence, a to i při refrakcích měnících se od 0 do —22 dioptrií. Při této podobnosti se dosahuje - významného- účinku, tj. praktické shody - v mechanické interakci - s okem - daného - tvaru, - bez ohledu na různost negativní refrakce. To neobyčejně .- usnadňuje výběr mechanicky optimální čočky podle změřeného tvaru pacientova oka. Čočky mohou - při této úpravě a při tomto jejich výběru být jednoznačně standardizovány - do nevelkého počtu tvarových typů, lišících - se v podstatě jen poměrem sagitální hloubky k poměru čočky.

Praktická realizace tohoto vynálezu je možná při použití kterékoliv ze -známých technologií výroby měkkých kontaktních čoček. Zvláště snadno však lze i ve velkovýrobním měřítku tuto novou konstrukci uplatnit ve vysoce efektivních metodách rotačního odlévání v otevřených formách nebo statického odlévání v pružných uzavřených formách.

V dalším popisu je vynález blíže objasněn na schematickém výkresu a příkladu konkrétního provedení, kde ve výkresu: obr. 1 značí v řezu obecné schéma kontaktní čočky podle vynálezu; obr. 2 znázorňuje poloviční osový řez kontaktními čočkami podle vynálezu s třemi různými refrakcemi a obr. 3 značí poloviční osový řez kontaktními čočkami se stejnými refrakcemi jako· v obr. 2, avšak konstruovanými dosud běžným způsobem, přičemž tento obr. 3 je uveden jen pro srovnání.

Vnější konvexní plocha měkké kontaktní čočky podle vynálezu je tvořena střední zakřivenou plochou A (lentikylou) obr. 1) ' a okrajovým zakřiveným prstencem B, které jsou navzájem spojeny kuželovou plochou C tak, že mezi okrajovým zakřiveným prstencem B a kuželovou plochou C nevzniká žádná hrana, protože obě tyto plochy navazují na sebe tangenciálně, tj. se stejnou směrnicí, zatímco hrana vznikající střední zakřivenou plochou A a kuželovou plochou C je zaoblena.

Obr. 2 znázorňuje tři čočky různé refrakce konstruované podle vynálezu. Křivka 1 vyznačuje řez vnitřní plochou čočky, shodnou pro všechny tři čočky, křivky 2, 3, 4 patří třem různě zakřiveným a tudíž různě · lámavým plochám střední zakřivené plochy A, (obr. 1), křivka 5 znázorňuje tvar vnějšího okrajového zakřiveného prstence B, který se u všech tří čoček dokonale shoduje a přímky 6 a 7 náleží kuželovým plochám spojujícím obě zakřivené plochy A a _ B. Křivka 8 představuje plochu nelentikulární čočky, která má spojitý tvar přes celou vnější plochu čočky a je tedy mezním případem lentikulárních ploch, který se ' s popsanými lentikulárními plochami plně shoduje jen v okrajovém zakřiveném prstenci B. Přímky B a 7 přecházejí plynule do křivky 5, jsou tedy směrnicemi křivky 5 v místě dotyku.

Hrana 9 mezi střední zakřivenou plochou A a kuželovými plochami C je s výhoou zaoblena.

Obr. 3 znázorňuje pro srovnání tři lentikulární čočky konstruované dosud běžným způsobem, které se shodují s čočkami podle obr. 2 jen ve středních zakřivených plochách (křivky 2, 3, 4), avšak spojení · mezi střední zakřivenou plochou a okrajem čočky je tvořeno plochou, která má různý tvar (křivky 10,11,12) až k samému okraji čočky. Křivka 10, která patří k meznímu nelentikulárnímu typu čočky, je ovšem shodná s křivkou 8 na obr. 2.

Z obr. 3 je patrný velký ' rozdíl v tloušť kovém profilu okrajového· zakřiveného prstence B při různě silných refrakcích optické zóny. Tím se podstatně liší od opticky analogických čoček podle vynálezu znázorněných na obr. 2, které tuto okrajovou zónu mají jednotnou bez ohledu na optickou sílu čočky.

Příklad

Sada čoček z měkkého, vodou zbobtnalého· hydrofilního gelu (kopolymeru hydroxyethylmetakrylátu s · ethylendimetakrylátem), byla konstruována tak, aby všechny měly okrajový prstenec přesně •odpovídající nelentikulární čočce o průměru 14,1 mm, jejíž vnitřní plocha byla elipsoidem o· exentricitě 0,6 a středového rádiu 7,6 a vnější plocha elipsoidem o téže excentricitě, ale středovém rádiu 7,8. Středová tloušťka této nelentikulární čočky o· refrakci —1,7 dioptrií tvoří krajní mez této sady čoček. Čočky této sady se silnější negativní refrakci jsou řešeny lentikulárně, a to tak, že sférická střední plocha sahá vždy až do průměru 8 mm a pokračuje kuželovou plochou, která tangenciálně navazuje · na okrajový zakřivený prstenec B. Tak například čočka o refrakci 6,1 dioptrií má optickou zónu o rádiu 8,5 · mm, pokračuje za průměrem 8 mm kuželem, jehož povrchová přímka svírá s osou čočky úhel 54,7° a přechází plynule do okrajového zakřiveného prstence B na průměru 9,6 mm.

Čočka o refrakci 14,5 dioptrií má ve střední optické zóně rádius 10,17 mm, za průměrem 8 mm pokračuje kuželem, jehož povrchová přímka svírá s osou čočky 49,5° a přechází do okrajového zakřiveného prstence B na průměru 11 mm. Obdobně jsou konstruovány další čočky této sady. Jsou-li aplikováný na oči stejného tvarového typu, tj. na oči, jejichž úseč o průměru 14,1 mm se prakticky shodují v objemu a sagitální výšce, vykazují velmi podobnou mechanickou interakci s okem. To velmi usnadňuje jejich optimální výběr na rozdíl od čoček, jejichž okrajový zakřivený prstenec B je ve své tloušťce silně závislý· na refrakci.

Claims (4)

1. předmět vynalezu

   1. Měkká lentikulární kontaktní čočka s negativní refrakcí, jejíž vnější konvexní plocha obsahuje nejméně dvě zakřivené plochy, vyznačená tím, že vnější konvexní plocha je tvořena střední zakřivenou plochou (A) a okrajovým zakřiveným prstencem (B), které jsou navzájem spojeny kuželovou plochou (C), přičemž kuželová plocha (Cj přechází do okrajového zakřiveného prstence (B) tangenciálně.
2. 2. Měkká lentikulární kontaktní čočka podle bodu 1, vyznačená tím, že střední zakři vená plocha (A) a/nebo okrajový zakřivený prstenec (B) jsou kulové plochy.
3. 3. Měkká lentikulární kontaktní čočka podle bodů 1 a 2, vyznačená tím, že okrajový zakřivený prstenec (B) má v mezích + 20 proč, rovnoměrnou tloušťku větší než 0,05 milimetru a menší než 0,3 mm a jeho zakřivení je pro daný typ čoček konstantní nezávisle na reírakci střední zakřivené plochy (A).
4. 4. Měkká lentikulární kontaktní čočka podle bodů 1 až 3, vyznačená tím, že hrana (9) mezi střední zakřivenou plochou (A) a kuželovou plochou [Cj je zaoblena.