CS219616B1 - Samojistící válcový spojovací prvek ke spojování strojních částí - Google Patents

Abstract

Samočisticí válcový spojovací prvek ke spojování strojních částí. Vynález se týká samojisticího’ válcového spojovacího· prvku, po jehož ustavení do konečné po-lohy dojde zároveň k jeho zajištění proti samovolnému uvolnění. Konec těla válcového spojovacíhoprvku je opatřen pružným elementem, který sestává z nejméně jednoho segmentu. Jeden konec segmentu je volný a druhý je pevný. Mezi volným koncem segmentu a tělem válcového spojovacího, prvku je mezera ke stlačení celého- segmentu. Samojisticí válcový spojovací prvek je jako spojovací materiál použitelný všude tam, kde se nepředpokládá častá demontáž spoje.

Description

Vynález se týká samojisticíhoi válcového spojovacího prvku, po jehož ustavení do* konečné polohy dojde zároveň k jeho zajištění pr-oti samovolnému uvolnění.

Celá radia -strojních součástí je vzájemně spojena různými typy spojovacích prvků, například čepů, šroubů, táhel apod. Přitom tyto spojovací prvky zpravidla vyžadují, aby byly proti samovolnému uvolnění zajištěny opět další součástkou či svarovým spojem v závislosti na funkčním hledisku a n'a požadavku případné demontáže. Tak například šrouby, -matice, čepy jsou zajišťovány různými typy podložek, kolíků, závlaček, pojistných kroužků apod., přitom však řada těchto pojistných elementů vyžaduje další zajištění, například červíkem, důlčíkem. Zvlášť obtížný způsob zajištění je u závrtných šroubů či čepů přístupných z jedné strany, kde mimo pojistných podložek lze provést zajištění například pomocí drátu spojujícího' dva sousední závrtné šrouby nebo· pomocí červíku či svarového stehu.

Pojistné podložky pak často· samy o sobě nebývají postačujícím pojistným prvkem a jištění nia sousední spojovací prvek není vždy možné, právě tak jako jištění svarem.

Pro tyto případy se navrhuje samojisticí válcový spojovací prvek ke spojování strojních částí, podle vynálezu. Podstata vynálezu je v tom, že konec těla válcového spojovacího prvku je opatřen pružným elementem, který sestává z nejméně jednoho segmentu, jehož jeden konec je volný a druhý konec je pevný, přičemž mezi volným koncem segmentu a tělem je mezera ke stlačení celého segmentu. Volný konec segmentu má vzdálenost od středu těla vždy větší než je poloměr těla a pevný konec segmentu má vzdálenost od středu těla stejnou nebo menší než je poloměr těla, přičemž vzdálenost segmentu od středu těla je rovna poloměru těla, nebo je menší.

Výhodou řešení je to-, že spoj nepotřebuje další zajišťování proti samovolnému uvolnění. Po' zasunutí či ,zašroubování samojistícího elementu do konečné polohy se pružný segment roztáhne o hodnotu danou pružnou deformací segmentu. Tím dojde k zajištění válcového spojovacího- prvku v koncové poloze. Při demontáži spoje dojde k poškození pružného¹ segmentu.

Příklad provedení vynálezu je schematicky znázorněn na přiložených výkresech, kde na obr. 1 je samojisticí válcový spojovací prvek v nárysu, na obr. 2 je segment v podhledu a n'a obr. 3 je v řezu otvor a drážka v součásti, do níž je válcový spojovací prvek upevňován.

Válcový spojovací prvek sestává z hlavy 1 a těla 2, které je na svém konci opatřeno pružným elementem (dbr. 1). Tento pružný element (obr. 2) je vytvořen jako segment 3 ve tvaru křivky; jeden jeho konec je volný 3‘ a druhý konec je pevný 3“. Přitom vzdálenost volného konce .3* segmentu 3 od středu válcového spojovacího prvku je větší než poloměr těla 2. Vzdálenost pevného konce od středu těla 2 je rovna poloměru těla 2 nebo je menší. Mezi tělem 2 a volným koncem 3‘ segmentu 3 je vytvořena mezera 4, která umožňuje volnému konci 3‘ segmentu 3 přiblížit se ke středu těla 2 -na vzdálenost menší než je poloměr těla 2. V součásti

5, do· níž je samojisticí válcový spojovací prvek upevňován, musí být pro možnost roztažení pružného segmentu 3 na konci otvoru pro válcový spojovací prvek vytvořena drážka 6, která má průměr větší než je průměr otvoru pro- válcový spojovací prvek a jejíž hloubka je rovna výšce pružného segmentu 3 -nebo je větší (obr. 3). Je-li otvor pro, samojisticí válcový spojovací prvek průchozí, převezme funkci drážky 6 čelo 7 součásti 5 s otvorem. Po zasunutí válcového spojovacího prvku do součásti 5 dojde k roztažení volného konce 3‘ v drážce

6, a tím k omezení .zpětného pohybu válcového- spojovacího prvku ze součásti 5.

Samojisticí válcový spojovací prvek je použitelný všude tajin, kde se nepředpokládá častá demontáž spoje.

Claims (2)

1. Samojisticí válcový spojovací prvek ke spojování strojních částí, vyznačený tím, že konec jeho' těla (2) je opatřen pružným elementem, který séstává z nejméně jednoho segmentu (3), jehož jeden konec je volný (3‘) a druhý konec je pevný (3“), přičemž mezi volným koncem (3‘) segmentu (3) a tělem (2) je mezera (4) ke stlačení celého segmentu (,3).

vynálezu

2. Samojisticí válcový spojovací prvek podle bodu 1, vyznačený tím, že volný konec (3‘j segmentu (3j má vzdálenost od středu těla (2) vždy větší než je poloměr těla (2) a pevný konec ⁱ(3“) segmentu (3) má vzdálenost od středu těla (2) stejnou nebo menší inež je poloměr těla (2), přičemž vzdálenost segmentu (3) od středu těla (2) je rovna poloměru těla (2j, nebo je menší.