CS219610B1 - Materiál na imebilizacní obvaz - Google Patents

Abstract

Vynález se týká materiálu na imobilizační obvaz, vytvořeného z desky chemicky lehčeného síťovaného polyetylénu o hmotnosti 50 až 80 kg/m3 s 58 až 1145 tisíci pórů/cm3. Polyetylénová deska může být opatřena na straně obrácené k ošetřované části těla pojenou nebo vpichovanou netkanou textilií, anebo vrstvou polyuretanové pěny. Netkaná textilie může být buď jen ze syntetických vláken, anebo navíc obsahuje vrstvu hydrofilních vláken, která je cd povrchu ošetřované části těla oddělena vrstvou hydr-ofobních syntetických, zejména polypropylenových vláken, čímž vzniká tzv. suchá plena v prostoru mezi polyetylénovou deskou a tělem“ nemocného.

Description

Vynález se týká materiálu na ímobilizační obvaz, obsahujícího vrstvu lehčeného-termoplastu, zejména síťovaného· pěnového polyetylénu s uzavřenými póry, a vytvořeného! ve tvaru plošného¹ útvaru požadovaných rozměrů, popřípadě přizpůsobeného povrchu ošetřované části těla, na níž má vytvořit iimohilizační obvaz.

Imobilizační obvazy se používají již velmi dlouho k ;znehyibnění postižené části těla, aby se zlepšil průběh léčení. K fixaci polohy zlomených kostí, k znehybnění zraněných nebo· zanícených kloubů, anebo k podpírání a klidovému polohování šlach a svalů, narušených při vymknutí nebo vykloubení, je nutné alespoň částečně obalit postiženou část těla imobilizačním obvazem, jehož hlavní složkou byla ještě v nedávné minulosti sádra nebo škrob. Až teprve v druhé polovině tohoto století vzniká velmi početné množství nových imobilizačních obvazů, ve kterých vyztužující složkou není sádra;, je· to zásluhou syntetických materiálů,

Z velkého množství vynálezů je známa početná řada nejrůznějších provedení imobilizačních obvazů, mezi nimiž převládají obvazy využívající poměrně tuhých syntetických materiálů, tvarovatelných za, tepla přímo na těle pacienta nebo na sádrovém modelu zhotoveném podle příslušné části těla. Jsou také známé fixační postupy, při kterých se textilie impregnuje různými polymery a jejich směsmi, před polymery neb-o' reaktoplasty tvrditelnými ultrafialovým zářením. Také je známé použití různě modifikovaných měkkých Iehčených polyuretanů i tvrdé polyuretanové pěny.

Například z popisu vynálezu k čs. AO č. 149 320 je známé použít na imobilizační obvaz pěnový polyuretan impregnovaný termoplastickým polymerem. Tento obvaz lze použít v případech vyžadujících poměrně malé zpevnění, protože měkký lehčený polyuretan nevyniká pevností, která se impregnací ještě snižuje. Další dva čs. vynálezy zdokonalují právě popsaný imobilizační obvaz tím, že se impregnovaný lehčený polyuretan zpevní buď na vnější straně vrstvou lehčeného poloystyrenového granulátu, což je podstata podle čs. AO č. 161162, a nebo se zpevní mezivrstvou děrovaných tenkých desek z termoplastů, podle čs, AO č. 189 419. Obě provedení však vyžadují poměrně složitý výrobní postup. V prvním případě je obtížné dosáhnout naprosto stejnoměrného- nánosu polystyrénového granulátu, což může být příčinou nerovnoměrného měknutí materiálu pri nahřívání, takže se zhorší tvar o vatě lnost materiálu po jeho· přiložení na ošetřovanou část těla. V druhém případě je pracná technologie impregnování, vrstvení a vlepování děrovaných desek z termoplastů, přičemž vysušování materiálu je časově náročné.

V poslední době nachází stále větší upl-atnění v ortopedii polyetylénová pěna při vytváření iimobilizačního obvazu, jak například uvádí Modern Plastics International v zářijovém čísle z r. 1978 na str. 18. Jediná se zde o< lehčený síťovaný polyetylén o hmotnosti kolem 40 kg/m³ který má uzavřené póry -a. v porovnání s jinými lehčenými termoplasty je chemicky odolný, strukturálně pevný, nenasáká vodou, dobře se tvaruje, propouští vzduch a je lehký, takže netíží pacienta. Nevýhodou tohoto polyetylénu o hmotnosti kolem 40 kg/m³ je poměrně nízká fixační schopnost, jakož i nepropustnos-t potu. Je známé odstraňovat první nevýhodu výztuhami, zhotovenými z tuhého polyetylénu a vkládanými mezi dvě vrstvy lehčeného síťovaného polyetylénu. Vrstvený útvar se pak spojí účinkem tepla. Tento známý způsob zpevňování je však nevýhodný, protože je zdlouhavý a poměrně složitý; je nutno zhotovit výztuhy příslušného tvaru a pak vytvářet vrstvený útvar. Výztuhy znesnadňují konečné tvarování materiálu, prováděné až po jeho nahřátí a přiložení na ošetřovanou část těla. Druhá nevýhoda, .nepropustnost potu, je obzvláště tíživá v teplém letním období a u potových pacientů, protože dochází k zánětovému dráždění pokožky potem.

Uvedené nevýhody odstraňuje, nebo alespoň výrazně zmenšuje, materiál na imobilizační obvaz, obsahující vrstvu lehčeného termoplastu, zejména síťovaného pěnového* polyetylénu s uzavřenými póry, a vytvořený ve tvaru plošného' útvaru požadovaných rozměrů, popřípadě přizpůsobeného povrchu ošetřované části těla, na které má vytvořit imobilizační obvaz, a podstata tohoto materiálu spočívá podle vynálezu v tom, že je alespoň jednovrstvý a je vytvořen nejméně z jednoho· materiálu zvoleného ze skupiny sestávající z (a) chemicky lehčeného síťovaného polyetylénu o- hmotnosti 50 až 80 kg/m³ s 58 až 145 tisíci pórů/cm³, (b) pojené netkané textilie sestávající nejméně z jedné vrstvy lehce na sobě spočívajících střížových syntetických vláken spojených kapkami vysušeného pojivá, (c j vpichované vrstvy polyetylénových vláken, (d) vpichované vrstvy polypropylenových vláken, (e) vpichované vrstvy ze směsi polyetylénových a polypropylenových vláken, (f) vpichované vrstvy vytvořené ze dvou vnějších dílčích vrstev syntetických vláken a jedné prostřední dílčí vrstvy hydrofilních vláken, (g) vrstveného vlákenného útvaru sestávajícího! z pojené netkané textilie z polypropylenových vláken, opatřené na jedné straně vrstvou hydrofilních vláken a (h) vrstvy syntetické pěnové hmoty s otevřenými póry, přičemž materiál na imobilizační obvaz vždy obsahuje vrstvu chemicky lehčeného síťovaného polyetylénu o hmotnosti 50 až 80 kg/m³ s 58 až 145 tisíci pórů/cm³. Z toho vyplývá, že nejjednodušší provedení materiálů na imobilizační obvaz sestává pouze z vrstvy chemicky lehčeného síťovaného

219 BIO polyetylénu o* hmotnosti 50 až 80 kg/m³ s 58 až 145 tisíci pórů/cm³, kdežto všechna ostatní provedení využívají vrstvy právě zmíněného chemicky lehčeného síťovaného polyetylénu v kombinaci s pojenou nebo vpích-ovanou netkanou textilií, anebo s vrstvou syntetické pěnové hmoty s otevřenými póry, zejména s polyuretanovou pěnou. Vrstva netkané textilie nebo syntetické pěny jsou buď k polyetylénové vrstvě přilepeny, například na tavením, anebo* jsou k ní jen přiloženy; v obou případech se dotýkají ošetřované části těla. Pojená netkaná textilie sestává například nejméně z jedné vrstvy polyesterových a/nebo polypropylenových vláken o hmotnosti 15 až 120 *g/m² Jiné možné provedení netkané pojené textilie sestává z vrstvy polypropylenových vláken a, vrstvy hydroifilních vláken, přičemž vrstva polypropylenových vláken se dotýká pokožky ošetřované části těla. Také vpichovaná vrstva může být různého* provedení, například je vytvořena z vláken polyetylénových nebo polypropylenových, anebo ze směsi těchto dvou druhů vláken a vykazuje hmotnost 40 až 120 g/m² a 30 až 60 vpichfl/cm²; lze ji však vytvořit ze dvou vnějších dílčích vrstev syntetických, zejména polypropylenových vláken a jedné prostřední dílčí vrstvy hydrofilních vláken a vykazuje hmotnost 100 až 180 g/m² a obsahuje 30 až 150 vpichů/ch². Hydrqfilní vlákna jsou zejména vlákna viskosová a/nebo bavlněná. Vrstva syntetické pěnové hmoty s otevřenými péry je obvykle polyuretanová.

Materiál na imobilizační obvaz podle vynálezu vykazuje až dvojnásobek hmotnosti známých imobilizačních obvazů z lefrčeného- síťovaného polyetylénu, což se příznivě projevuje ve fixační schopnosti obvazu. Kombinací lehčeného síťovaného polyetylénu s vrstvou netkané textilie pojené nebo- vpichované, -se zlepšila cirkulace vzduchu v prostoru mezi povrchem ošetřované části těla a vnitřní stranou polyetylénové vrstvy, takže obvaz je pro* nemocného snesitelnější a vzdušnější. Při pocení má nemocný pocit poměrně suché pokožky, a to* zejména u obvazů vytvořených kombinací vrstvy polyetylénu s netkanou textilií obsahující vrstvu hydrofilních vláken, umístěnou za vrstvou syntetických, zejména polypropylenových vláken vytvářejících dotykovou vrstvu; pot rychle pronikne vrstvou hydrofobních polypropylenových vláken do* ssavé vrstvy hydrofilních vláken, takže mezi pokožkou a hydrofiiní, potem nasáklou vrstvou je celkem suchá vrstva polypropylenových vláken plnících zde funkci tzv. známé suché pleny, která podstatně snižuje dráždění pokožky potem.

Výhody vynálezu lépe vyniknou z popisu příkladů jeho provedení.

Příklad 1

Jednovrstvý materiál na imobilizační obvaz. Z desky tlusté 10 až 15 mm a vyrobené z lehčeného síťovaného- polyetylénu s uza vřenými póry o hmotnosti 50 až 80 kg/m³ a vykazujícího- 58 až 145 tisíc pórů/cm³ se zhotoví obdélníkový přířez, jehož tvar se přizpůsobí tvaru (ošetřované části těla, jejíž poloha se má fixovat, například se u přířezu zaoblí jeho kraje nebo se v přířezu vytvoří otvory pro* prsty a podobně.

Takto připravený přířez se vloží do horkovzdušného sterilizátoru nebo* jiné pece vyhřáté na teplotu 120 °, kde se nahřívá do měknutí, tj. po dobu 3 až 5 minut. Změknutý přířez se pak přiloží na ošetřovanou část těla a, mírným tlakem se vymodeluje do* konečného tvaru odpovídajícího povrchu ošetrovamé části těla. Nakonec se přířez ovine běžným obinadlem. Po vychladnutí polyetylén, ztuhne a vytvoří imobilizační obvaz, který si zachová potřebnou pružnost.

Příklad 2

Vícevrstvý materiál na imobilizační obvaz se liší od materiálu z příkladu 1 tím, že přířez zhotovený z desky tlusté 10 až 15 mm a vyrobené z lehčeného síťovaného· polyetylénu s uzavřenými póry o- hmotnosti 50 až 80 kg/m³ a vykazujícího 58 až 145 tisíc pórů/cm³ má na straně obrácené k povrchu ošetřované části těla přilepenou, zde n,stavením přilepenou vrstvu pojené netkané textilie sestáviaijící nejméně z jedné vrstvy lehce na sobě spočívajících střížových syntetických vláken spojených kapkami vysušeného* pojivá. Tato pojená netkaná textilie je hmotnosti 15 až 120 g/m² a sestává ze střížových vláken polyesterových a/nebo· polypropylenových. Tento obvaz zajišťuje provzdušnění prostoru mezi polyetylénovou deskou a povrchem ošetřované části těla a měkký příjemný dotyk obvazu s pokožkou.

Příklad 3

Vícevrstvý materiál na imobilizační obvaz se liší od materiálu z příkladu 2 pouze tím, že místo pojené netkané textilie je použito vpichované vrstvy o* hmotnosti 40 až 120 g/m², zpevněné 30 až 60 vpichy/cm² a sestávající ze střížových vláken polyetylénových a/nebo polypropylenových. Tato vlákna mohou být jednosložková nebo i dvousložková; v druhém případě možno využít složky o nižším bodu měknutí k provázáni vrstvy.

Příklad 4

Vícevrstvý materiál na imobilizační obvaz se liší od materiálu z příkladu 3 pouze tím, že vpichovaná vrstva je vytvořena ze dvou vnějších dílčích vrstev syntetických vláken, zde polypropylenových, a z jedné prostřední dílčí vrstvy hydrofilních vláken, kterými jsou vlákna viskózová a/nebo ba7 vlněná. Vpichovaná vrstva je hmotnosti 40 až 120 g/m² a je zpevněna 30 až 60 vpichy/cm².

Tato vpichovaná vrstva zajišťuje nejen vzdušnost a. měkký dotyk, ale plní také dotyk, ale plní také funkci tzv. suché pleny, v níž hydrofilní vlákna nasávají pot, přičemž jsou oddělena od pokožky hydrofobní vrstvou polypropylenových vláken.

Příklad 5

Vícevrstvý materiál na imobilizační obvaz se liší od příkladu 2 tím, že pojená netkaná textilie sestává ze dvou dílčích vrstev, a to z vrstvy polypropylenových vláken a z vrstvy hydrofilních vláken, zde viskózových. Pojená netkaná textilie je hmotnosti 40 až 120 g/m², přičemž vrstva hydrofilních vláken se podílí 50 až 70 % na hmotnosti textilie. Dotykovou vrstvou jsou polypropylenová vlákna.

Příklad 6

Vícevrstvý materiál na imobilizační obvaz se liší od materiálu z příkladu 2 tím, že přířez z polyetylénové desky imá na straně obrácené k ošetřované části těla přilepenou vrstvu pěnového' polyuretanu.

Příklad 7

Vícevrstvý imobilizační obvaz se liší od provedení podle příkladu 1, 2, 3, 4, 5 pouze tím, že pojená nebo vpichovaná textilie není k polyetylénové desce přilepena, nýbrž je k ní jen. přiložena.

Claims (7)

1. PŘEDMĚT

   1. Materiál na imobilizační obvaz, obsahující vrstvu lehčeného termoplastu, zejména síťovaného' pěnového polyetylénu s uzavřenými póry, a vytvořený ve tvaru plošného útvaru požadovaných rozměrů, popřípadě přizpůsobeného¹ povrchu ošetřované části těla, vyznačený tím, že je alespoň jednovrstvý a je vytvořen nejméně z jednoho materiálu zvoleného ze skupiny sestávající z chemicky lehčeného síťovaného· polyetylénu o hmotnosti 50 až 80 kg/rn³ s 58 až 145 tisíci pórů/cim³, pojené netkané textilie sestávající nejméně z jedné vrstvy lehce na sobě spočívajících střížových syntetických vláken spojených kapkami vysušeného pojivá, vpichované vrstvy polyetylénových vláken, vpichovaná vrstvy polypropylenových vláken, vpichovaná vrstvy ze směsi polyetylénových a. polypropylenových vláken, vpichované vrstvy vytvořené ze dvou vnějších dílčích vrstev syntetických vláken a jedné prostřední dílčí vrstvy hydrofilních vláken, vrstveného vlákenného útvaru sestávajícího z pojené netkané textilie z polypropylenových vláken, opatřené na jedné straně vrstvou hydrcifilních vláken a vrstvy syntetické pěnové hmoty s otevřenými póry, přičemž materiál na imobilizační obvaz vždy obsahuje vrstvu chemicky lehčeného· síťovaného polyetylénu o hmotnosti 50 až 80 kg/m³ s 58 až 145 tisíci pérů/cm³.
2. 2. Materiál na imobilizační obvaz podle bodu 1 vyznačující se tím, že vrstva cheVYNÁLEZU micky lehčeného síťovaného polyetylénu je spojena slepením s pojenou netkanou textilií, nebo- se vpichovanou vrstvou, nebo s vrstvou syntetické, zejména polyuretanové pěny.
3. 3. Materiál na imobilizační obvaz podle bodu 1 vyznačující se tím, že vrstva chemicky lehčeného síťovaného' polyetylénu je přiložena k pojené netkané textilii nebo ke vpichovaná vrstvě.
4. 4. Materiál na imobilizační obvaz podle bodu 1 vyznačující se tím, že pojená netkaná textilie sestává nejméně z jedné vrstvy polyesterových a/nebo polypropylenových vláken o hmotnosti 15 až 120 g/m².
5. 5. Materiál na imobilizační obvaz podle bodu 1 vyznačující se tím, že vpichovaná vrstva polyetylénových a/nebo polypropylenových vláken má hmotnost 40 až 120 g/m² a obsahuje 30 až 60 vpichů/cm², přičemž vlákna jsou jednosložková a/nebo dvousložková.
6. 6. Materiál na imobilizační obvaz podle bodu 1 vyznačující se tím, že vpichovaná vrstva vytvořená ze dvou vnějších vrstev syntetických vláken a, jedné prostřední vrstvy hydrofilních vláken má hmotnost 100 až 180 g/m² a obsahuje 30 až 150 vpichů/ /cim².
7. 7. Materiál na imobilizační obvaz podle bodu 1 vyznačující se tím, že hydrofilní vlákna jsou vlákna viskózová a/nebo bavlněná.