CS219208B1 - Zařízení pro ochranu okružních nástrojů, zejména okružních pil pro řezání kovových materiálů - Google Patents

Abstract

Zařízení je určeno pro ochranu okružních nástrojů před zničením, zejména okružních pil pro řezání kovových materiálů š náhonem nástroje nezávislým na pracovním posuvu do řezu, ovládaným pneumaticky popřípadě hydraulicky. Zařízení sestává z obvodu zasouvání a obvodu vysouvání, v nichž jsou upraveny šoupátkové ventily s jednostranným elektromagnetickým ovládáním. Vinutí elektromagnetického ovládání obou ventilů jsou připojena na elektronický jistící obvod.

Description

Vynález se týká zařízení pro ochranu oknižních nástrojů před zničením, zejména okružních pil pro řezání kovových materiálů s náhonem nástroje nezávislým na pracovním posuvu do řezu ovládaným pneumaticky popřípadě hydraulicky.

U strojů pracujících s okružními nástroji, zvláště u pil pro řezání kovových materiálů, dochází k poruchám při sevření pily v řezaném materiálu nebo narazí-li nástroj na obzvlášť tvrdé místo v materiálu, kdy otáčivý pohyb nástroje se zpomalí, ale podávání do řezu pokračuje, až se nástroj působením velkého tlaku zničí.

Porucha tohoto 'druhu se vyskytuje zvlášť při vícestrojové obsluze, kdy obsluha nemůže okamžitě zasáhnout. Tím vznikají značné škody, poněvadž okružní nástroje jsou zpravidla velmi nákladné, zvláště jsou-li opatřeny břity z ušlechtilých materiálů.

Jako primární pojistky bývají u strojů pracujících s okružními nástroji používány střižné kolíky. Prostřednictvím těchto kolíků je okružní nástroj, například pila unášen. Použití střižných kolíků jako pojistky má tu nevýhodu, že jejich správná a včasná funkce je značně závislá na jakosti a zpracování materiálu z něhož jsou zhotoveny. Kromě toho i v případě, kdy nastane včasné přestřižení pojistných kolíků, přestane se sice kotouč pily otáčet, nicméně je ale dále tlačen do řezu proti materiálu a tímto tlakem může nasat jeho zničení.

Jiná ochrana kotoučových pil před zničením spočívá v tom, že v okruhu elektrického obvodu náhonu pilového kotouče je zapojeno nadproudové jistící relé, které dává povely elektromagnetickému rozváděči tlakového média. Při zvýšení řezného odporu zvýší se elektrický odběr náhonu a jističi relé má dát povel elektromagnetickému rozváděči, který má přesunout přívod tlakového média na opačnou stranu tlakového válce podávajícího do řezu, takže kotoučová pila se má začít vysouvat z řezu. Nevýhodou tohoto řešení je, že doba odezvy všech nadproudových relé je? značně dlouhá a může trvat až několik sekund než ochrana zasáhne. V této době již dochází k poruše řezného nástroje působením tlaku mezi nástrojem a obrobkem.

Možnost zničení okružního nástroje v důsledku popsané poruchy zcela odstraňuje zařízení podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že v obvodu zasouvání do řezu je upraven první šoupátkový ventil a v obvodu vysouvání v řezu je upraven druhý šoupátkový ventil, oba s jednostranným elektromagnetickým ovládáním, přičemž vinutí elektromagnetického ovládání obou ventilů jsou spojena vedle sebe a společně připojena na elektronický obvod.

Podstata elektronického jistícího obvodu spočívá v tom, že vedle sebe spojená vinutí elektromagnetického ovládání obou šoupátkových ventilů jsou zapojena v sérii s druhými spínacími kontakty druhého spínače, jehož ovládací vinutí je připojené jednou stranou ke kladnému pólu napájecího obvodu a druhou stranou ke kolektoru druhého tranzistoru a přes sedmý odpor k bázi třetího tranzistoru, spojené přes ósmý odpor s jedním pólem tlačítka, jehož druhý pól je spojen s kladným pólem napájecího obvodu, ke kterému je rovněž připojen přes devátý odpor kolektor třetího tranzistoru, spojený dále přes jedenáctý odpor a sedmou diodu s bází druhého tranzistoru, přičemž emitor třetího tranzistoru je spojen s emitorem druhého tranzistoru a společně s ním přes sériové spojení páté a šesté diody se záporným pólem napájecího obvodu a přes desátý odpor s kladným pólem napájecího obvodu a báze druhého tranzistoru je spojena přes třetí diodu a čtvrtý odpor s kolektorem prvého tranzistoru, jehož emitor je spojen se záporným pólem napájecího obvodu a jehož báze je spojená přes druhý odpor s kladným výstupem druhého usměrňovače připojeného na střídavý výstup generátoru, spřaženého s náhonovou hřídelí okružního nástroje a kolektor prvého tranzistoru je dále spojen přes třetí odpor s kladným pólem napájecího obvodu.

Působení zařízení podle vynálezu bude podrobně vysvětleno za použití výkresové přílohy obr. 1 až 3 na příkladu s pneumatickým zasouváním okružního nástroje do řezu.

Na obr. 1 je naznačena pneumatická část příkladu zařízení podle vynálezu se šoupátky ventilů v poloze, jakou zaujímá při bezporuchové práci okružního nástroje, na obr. 2 je naznačena pneumatická část téhož příkladu zařízení podle vynálezu se šoupátky ventilů v poloze jakou zaujmou, jestliže se otáčivý pohyb řezného nástroje zastaví například v důsledku velkého řezného odporu nebo v důsledku sevření nástroje v materiálu a na obr. 3 je naznačeno zapojení elektronického jistícího obvodu, tvořícího elektrickou část zařízení podle vynálezu.

Na obr. 1 je první vstupní potrubí Ai připojené svým vstupem na neznázorněný hlavní rozvodný ventil tlakového vzduchu a svým výstupem na hlavní vstupní otvor τι prvního šoupátkového ventilu Bi. Druhé vstupní potrubí A2 je připojené svým vstupem opět na neznázorněný hlavní rozvodný ventil tlakového vzduchu a svým výstupem na hlavní vstupní otvor τ2 druhého šoupátkového ventilu B2. Pomocné přívodní potrubí F tlakového vzduchu je připojené svým výstupem na pomocný vstupní otvor τ3 druhého šoupátkového ventilu B2.

Hj je šoupátko prvého šoupátkového ventilu Βι, H2 je šoupátko druhého šoupátkového ventilu B2, Mi je vinutí elektromagnetického ovládání prvého šoupátkového ventilu Βι, M2 je vinutí elektromagnetického ovládání druhého šoupátkového ventilu B2, Ji je jádro elektromagnetu a současně uzavírací kuželka prvého šoupátkového ventilu Bi, J2 je jádro elekromagnetu a současně kuželka druhého šoupátkového ventilu B₂5 ^ει Í^e trubice prvého šoupátkového ventilu Bi spojující hlavní vstupní otvor τι prvého šoupátkového ventilu Bi a otvorem v sedle elektromagnetu a současně kuželky Ji, ειι je vrtání v prvém šoupátkovém ventilu Bi, spojujícího prostor jádra elektromagnetu Ji s prostorem za větším čelem ζιι šoupátka Hi. εΐιο je otvor spojující prostor jádra elektromagnetu Ji s vnějším prostorem, ζι je menší čelo šoupátka Hi, li je prvé výstupní potrubí spojující výstupní otvor ni prvého šoupátkového ventilu Bi s hlavním pneumatickým válcem O a to s jeho prostorem za pístem T ze strany pístnice pístu Τ. no je vypouštěcí otvor prvého šoupátkového ventilu Bi, pí je vrtání v šoupátku Hi prvého šoupátkového ventilu Bi, které spojuje prostor za menším čelem ζι šoupátka Hi s prvním vstupním potrubím Ai. Trubice ε2 druhého šoupátkového ventilu B2 spojuje pomocný vstupní otvor τ3 druhého šoupátkového ventilu Rz s otvorem v sedle jádra elektromagnetu a současně kuželky Jz, T20 je vypouštěcí otvor druhého šoupátkového ventilu B2, szz je vrtání v druhém šoupátkovém ventilu B2, spojující prostor jádra elektromagnetu a současně kuželky J2 s prostorem za větším čelem ζ22 šoupátka Hz, v2 je vrtání v šoupátku H2 druhého šoupátkového ventilu B2, které spojuje prostor za menším čelem £2 šoupátka H2 s pomocným vstupním otvorem τ3 a s pomocným přívodním potrubím F. I2 je druhé výstupní potrubí spojující výstupní otvor τ22 druhého šoupátkového ventilu B2 s hlavním pneumatickým válcem O, a to s jeho prostorem před čelem pístu T, Pohyb pístu T ve směru vyznačené šipky je spřažen s posouváním okružního nástroje do řezu.

Pneumatická část příkladu zařízení podle vynálezu zabezpečuje ovládání posunu nástroje do řezu a zřezu podle nastavení neznázorněného hlavního rozvodného ventilu, přičemž prvý a druhý šoupátkový ventil Bi, B2 zabezpečují ochranu okružního nástroje před zničením tak, že jakmile se sníží otáčky okružního nástroje, vybudí se působením elektronické části zařízení naznačené na obr. 3, obě vinutí elektromagnetického 0vládání Μι, M2 a působením pneumagnetických tlaků v prvém a druhém šoupátkovém ventilu Bi, B2 se přesunou šoupátka Hi, H2 těchto ventilů ze své základní polohy naznačené na obr. 1 do své druhé krajní polohy naznačené na obr. 2. V důsledku přesunutí obou šoupátek Hi, H2 je tlakový vzduch přiváděn do hlavního pneumatického válce v opačném směru a píst T, s jehož pohybem ve směru šipky je spřažen posuv do řezu, se nuceně musí pohybovat ve směru proti šipce, tj. ve směru vysouvání nástroje k řezu.

Je-li stroj v chodu a okružní nástroj je zasouván do řezu, je neznázorněný hlavní rozvodný ventil nastaven tak, že tlakový vzduch je přiváděn do prvého vstupního potrubí Ai, prochází kolem šoupátka Hi prvého šoupátkového ventilu Bi, které je v poloze podle obr. 1 a v této poloze je udržováno samočinně působením tlaku vzduchu procházejícího vrtáním šoupátka vi od hlavního vstupního otvoru τι za menší čelo ζι šoupátka Hi, dále prochází prvým výstupním potrubím li a přichází do hlavního pneumatického válce O, kde tlačí píst T ze strany jeho čela. Působením tlaku vzduchu se pohybuje píst T ve směru šipky a posouvá nástroj do řezu. Vzduch z druhé strany pístu volně odchází p/es druhé výstupní potrubí I2 kolem šoupátka H2 druhého šoupátkového ventilu B2 přes hlavní vstupní otvor rz do druhého vstupního potrubí A2, které je v tomto případě otevřeno do volného prostoru.

Po ukončené pracovní operaci vrátí se okružní nástroj do své výchozí polohy po přestavení neznázoměného hlavního rozvodného ventilu tak, že tlakový vzduch je přiváděn do druhého vstupního potrubí A2, prochází kolem šoupátka H2 druhého šoupátkového ventilu B2 a přechází do druhého výstupního potrubí Ϊ2 a odtud do hlavního pneumatického válce O, kde působí na píst T tak, že píst T se pohybuje proti šipce a tím vysouvá okružní nástroj z řezu až do výchozí polohy. Vzduch z druhé strany pístu volně odchází cestou prvého výstupního potrubí li výstupním otvorem τΐι kolem šoupátka Hi a přes hlavní výstupní otvor τι prvého šoupátkového ventilu Bi do prvého vstupního potrubí Ai, které je v tomto případě otevřeno do prostoru.

Je-li tlakový vzduch přiváděn do vstupního potrubí Ai, je nástroj posouván do řezu do té doby, pokud není okružní nástroj materiálem sevřen nebo se jeho rotační pohyb nezpomalí v důsledku nadměrného zvýšení řezného odporu. Jestliže se rotační pohyb okružního nástroje zpomalí v důsledku zvýšení řezného odporu, vybudí se působením elektronického jistícího obvodu, jehož schéma je uvedeno na obr. 3 a jehož funkce bude popsána později, vinutí elektromagnetického ovládání obou šoupátkových ventilů Bi, B2 a obě šoupátka Hi, H2 se přesunou do polohy naznačené na obr. 2. Přesunutí šoupátek nastává působením tlakového vzduchu, který po přitažení jádra elektromagnetu a současně kuželky Ji prvého šoupátkového ventilu Bi začne procházet trubicí ει do prostoru jádra elektromagnetu a současně kuželky Ji a odtud přes vrtání ειι v prvém šoupátkovém ventilu Bi za větší čelo Cli šoupátka Hi.

Poněvadž pneumatický tlak na větší čelo Cli je větší než pneumatický tlak na menší čelo Cl, přesune se šoupátko Hi prvého šoupátkového ventilu Bi ze své polohy dle obr. 2. Současně se přesune do polohy dle obr. 2 i šoupátko H2 druhého šoupátkového ventilu B2 opět v důsledku rozdílu tlaků na větší čelo £22 a menší čelo ζζ šoupátka Ha druhého šoupátkového ventilu Ba. Po přesunutí

213 208 obou šoupátek vystupuje tlakový vzduch z pomocného přívodního potrubí F, prochází kolem šoupátka Hz druhého šoupátkového ventilu B2 a vstupuje do druhého výstupního potrubí Iz a přes něj do hlavního pneumatického válce O před píst T, na který začne působit tak, že píst se začne pohybovat proti šipce, takže nástroj se začne uvolňovat z řezu a nemůže nastat jeho zničení působením tlaku proti materiálu. Vzduch z druhé strany pístu T volně odchází přes prvé výstupní potrubí li kolem šoupátka Hi prvého šoupátkového ventilu Bi vypouštěcím otvorem τιο do volného prostoru.

Obě šoupátka Hi, H2 se vrátí do své původní polohy podle obr. 1 jakmile přestanou být buzena vinutím elektromagnetického ovládání Ml, M2. V případě prvého šoupátkového ventilu Bi přesune se šoupátko Hi zpět do polohy podle obr. 1 působením tlakového vzduchu z prvého vstupního potrubí Ai, který prochází hlavním vstupním otvorem τι, vrtáním vi a přichází za menší čelo ζι šoupátka Hi prvého šoupátkového ventilu Bi. Jelikož na větší čelo ζιι šoupátka Hi žádný tlak nepůsobí, přesune se šoupátko Hi do polohy podle obr. 1. Vzduch, který byl za větším čelem £11 uniká přes vrtání ειι a dále přes otvor ε₁₁₀ do vnějšího prostoru.'

Obdobně nastane přesunutí šoupátka H2 druhého šoupátkového ventilu B2 působením tlakového vzduchu, který přichází z pomocného přívodního potrubí F přes pomocný vstupní otvor τ3, vrtání vz za menší čelo ζί šoupátka Hz a přesune jej do polohy podle obr. 2.

Po přesunutí šoupátek zpět do polohy podle obr. 1 je stroj připraven pro práci jako před poruchou, která způsobila zastavení nebo zpomalení rotačního pohybu okružního nástroje.

Zapojením elektronického jistícího obvodu, tvořícího elektrickou část zařízení podle vynálezu, která v případě poruchy vybuzuje vinutí elektromagnetického ovládání Μι M2 obou šoupátkových ventilů Bi, B2, je naznačen na obr. 3, kde Tr je transformátor, připojený primární stranou přes první pojistku Pi a první stykač Si na síť. Sekundární strana transformátoru Tr je připojena na vstup prvního usměrňovače Ui přes prvé kontakty Ki druhého stykače S2 a první kontrolku Li. Druhý stykač S2 nese dále druhé kontakty Kz, v klidové poloze rozepnuté, které v případě, že ovládací vinutí druhého stykače S2 je vybuzeno, sepnou proud do obou vinutí Μι, M2 elektromagnetického ovládání šoupátkových ventilů Bi, B2. Stejnosměrný výstup prvého usměrňovače Ui je filtrován prvním kondenzátorem Ci a prvním odporem Ri a kromě toho je stabilizován první a druhou Zenerovou diodou Di, D2. Napájecí obvod Z je připojen k vlastní ovládací části, která obsahuje generátor G s rotorem tvořeným permanentním magnetem a se statorovým vinutím, jehož výstup je připojen na druhý usměrňovač U2. Stejnosměrný výstup druhého usměrňovače U2 je filtrován druhým kondenzátorem C2 a kladný pól druhého usměrňovače U2 je připojen přes druhý odpor R2 na bázi prvého tranzistoru Ti, jehož emitor je spojen se záporným pólem stejnosměrného výstupu druhého usměrňovače U2, který je propojen se záporným pólem prvého usměrňovače Ui.

Kolektor prvého tranzistoru Ti je spojen jednak přes třetí odpor R3 ke kladnému pólu napájecího obvodu Z, jednak přes čtvrtý odpor Ri a třetí diodu Ds s hází druhého tranzistoru T2, přičemž spoj mezi čtvrtým odporem R4 a třetí diodou D3 je pojen přes třetí kondenzátor C3 se společným záporným pólem prvého a druhého usměrňovače Ui, U2 a spoj mezi třetí diodou D3 a hází druhého tranzistoru T2 je spojen se společným záporným pólem prvého a druhého usměrňovače Ui, U2 přes paralelní spojení pátého odporu R5 a čtvrtého kondezátoru C4. Kolektor druhého tranzistoru T2 je spojen s jedním koncem ovládacího vinutí druhého stykače S2, jehož druhý konec je spojen s kladným pólem napájecího obvodu Z.

Paralelně k ovládacímu vinutí druhého stykače S2 je zapojena čtvrtá dioda D4 a šestý odpor Re. Kolektor druhého tranzistoru T2 je dále spojen přes sedmý odpor R7 s bází třetího tranzistoru T3, která je kromě toho spojena přes osmý odpor Re s jedním pólem tlačítka TI, jehož druhý pól je spojen s kladným pólem napájecího obvodu Z. Emitor třetího tranzistoru T3 je spojen s emitorem druhého tranzistoru T2 a společně s ním je připojen přes desátý odpor R10 ke kladnému pólu napájecího obvodu Z a současně jsou oba emitory spojeny přes sériové spojení páté a Šesté diody Ds, De se společným záporným pólem prvého a druhého usměrňovače Ui, U2. Kolektor třetího tranzistoru T3 je spojen přes devátý odpor R9 s kladným pólem napájecího obvodu Z a přes sériové spojení jedenáctého odporu R11 a sedmé diody D7 s bází druhého tranzistoru T2.

Elektronická část zařízení podle vynálezu působí tak, že rotor generátoru G se otáčí současně s okružním nástrojem. Výstupní napětí generátoru G je usměrňováno druhým usměrňovačem Uz a po usměrnění a filtraci druhým kondenzátorem Cz a druhým odporem R2, vytváří proud do báze prvního tranzistoru Ti. Působením proudu do báze stane se dráha emitor-kolektor prvního tranzistoru Ti vodivou, tj. tranzistor Ti je otevřen a do báze druhého tranzistoru T2 nepřitéká žádný proud, takže druhý tranzistor T2 je zcela uzavřen. Při snížení otáček okružního nástroje sníží se napětí generátoru G a v závislosti na tomto poklesu sníží se proud do báze prvého tranzistoru Ti. Tranzistor Ti je méně otevřen a v důsledku toho začne se nabíjet kondenzátor Cs přes odpory Rs, R4. Dosáhne-li napětí na třetím kondenzátoru C3 úrovně otevíracího napětí druhého tranzistoru T2, nastane okamžité otevření druhé9

219203 ho tranzistoru T2, ovládací vinutí druhého stykače S2 dostává plné buzení a druhé kontakty K2 se sepnou při současném rozepnutí prvých kontaktů Ki.

Při sepnutých druhých kontaktech K2 teče plný budicí proud do obou vinutí elektromagnetického ovládání Μι, M2 prvého a druhého šoupátkového- ventilu Βι, B2 jejichž šoupátka se přesunou do polohy podle obr. 2. V důsledku opačného přívodu tlakového vzduchu do hlavního pneumatického válce O, začne se píst T pohybovat proti šipce a nástroj je, jak již bylo dříve popsáno, vysouván z řezu. Vysouvání z řezu pokračuje až do výchozí polohy nástroje. Je tomu tak proto, poněvadž druhý tranzistor T2 zůstává stále otevřený, neboť jeho báze dostává proud od kladného pólu napájecího obvodu Z a přes devátý odpor Rg, jedenáctý odpor R11 a sedmou diodu D7. Obvod podle vynálezu spíná ve zlomku sekundy. Vysouvání okružního nástroje z řezu nastává v průběhu jeho otáčení, poněvadž náhon nástroje se překlopením druhého tranzistoru T2 nevypíná. K novému uvedení do činnosti posouvání do řezu, je třeba stlačit tlačítko TI, kterým se přivede proud do báze třetího tranzistoru Ts. Působením proudu do báze se třetí tranzistor T3 otevře a odejme proud do báze druhého tranzistoru T2, který se uzavře. I po uvolnění tlačítka TI zůstává třetí tranzistor T3 otevřený, poněvadž do jeho báze přitéká proud přes šestý odpor R6 a sedmý odpor R7. Poněvadž vinutí elektromagnetického ovládání Μι, M2 šoupátkových ventilů Bi, Ba nejsou buzena, vrátí se šoupátka Hi, H2 do polohy podle obr. 1 a nástroj se pohybuje do řezu nebo z řezu podle polohy neznázorněného hlavního rozvodného ventilu. Pokud se okružní nástroj neotáčí, nelze uvést do činnosti posuv do řezu. Je to zabezpečeno tím, že druhý tranzistor T2 je udržován v otevřeném stavu proudem do báze, který přitéká přes třetí odpor R3, čtvrtý odpor R4 a třetí diodu D3. Tento proud do báze nelze zrušit otevřením tranzistoru Ts stisknutím tlačítka TI.

Zda jsou vinutí elektromagnetického ovládání Μι, M2 pod proudem nebo jsou-li vypnuta, signalizují kontrolní žárovky. První kontrolní žárovka Li svítí, jsou-li vinutí elektromagnetického ovládání Μι, M2 bez proudu a okružní nástroj se posouvá do řezu nebo vysouvá z řezu podle polohy neznázorněného hlavního rozvodného· ventilu. Jsou-li vinutí elektromagnetického ovládání Μι, M2 pod proudem, svítí druhá kontrolní žárovka L2, která je zapojena k oběma vinutím paralelně.

Obvod naznačený na obr. 1 až 3 nevyjadřuje všechny alternativy řešení podle vynálezu. Lze například pneumatické médium nahradit hydraulickým a jsou možné i jiné ekvivalentní úpravy řešení podle vynálezu.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT

   1. Zařízení pro ochranu okružních nástrojů, zejména okružních pil pro řezání kovových materiálů se zasouváním do řezu pomocí tlakového prostředí, nezávislém na rotačním náhonu nástroje, vyznačené tím, že v obvodu zasouvání do řezu je upraven první šoupátkový ventil (Bi) a v obvodu vysouvání z řezu je upraven druhý šoupátkový ventil (B2), oba s jednostranným elektromagnetickým ovládáním, přičemž vinutí elektromagnetického ovládání [Μι, M2) obou šoupátkových ventilů (Bi, Bz) jsou spojena vedle sebe a společně připojena na elektronický jistící obvod.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že v elektronickém jisticím obvodu jsou vedle sebe spojená vinutí elektromagnetického ovládání (Μι, M2) obou šoupátkových ventilů (Bi, B2)') zapojena v sérii s druhými spínacími kontakty (K2) druhého stykače (S2), jehož ovládací vinutí je připojené jednou stranou ke kladnému pólu napájecího obvodu (Z] a druhou stranou ke kolektoru druhého tranzistoru (T2) a přes sedmý odpor (R7) k bázi třetího tranzistoru (T3) spojené přes osmý odpor (Rs) s jedním pólem tlačítka (TI), jehož druhý pól je spojen s kladným pólem napájecího obvodu (ZJ, ke kterému je rovněž připojen přes devátý odpor (Ráj¹ kolektor třetího tranzistoru (T3), spojený dále přes jedenáctý odpor (Rn) a sedmou diodu (D7) s bází druhého tranzistoru (T2), přičemž emitor třetího tranzistoru (T3) je spojen s emitorem druhého tranzistoru (T2) a společně s ním přes sériové spojení páté a šesté diody (Ds, Όβ) se záporným pólem napájecího obvodu (Z) a přes desátý odpor (R10) s kladným pólem napájecího obvodu (Z) a báze druhého tranzistoru (T2) je spojena přes třetí diodu (D3) a čtvrtý odpor (Ř4) s kolektorem prvého^ tranzistoru (Ti), jehož emitor je spojen se záporným pólem napájecího obvodu (Z) a jehož báze je spojena přes druhý odpor (R2) s kladným výstupem druhého usměrňovače (U2) připojeného na střídavý výstup generátoru (G), spřaženého s náhonovou hřídelí okružního nástroje a kolektor prvého tranzistoru (Ti) je dále spojen přes třetí odpor (R3) s kladným pólem napájecího obvodu (Z).
3. 3. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačené tím, že báze druhého tranzistoru (T2) je spojena přes čtvrtý kondenzátor (C4) a s ním paralelně zapojený pátý odpor (Rs) se záporným pólem napájecího obvodu (Z).
4. 4. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačené tím, že mezi spojem čtvrtého odporu (Ráj s anodou třetí diody (D3) a záporným pólem napájecího obvodu (Z) je zapojen třetí kondenzátor (C3).
5. 5. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačené tím, že strana ovládacího vinutí druhého stykače (S2J, připojená ke kolektoru druhého tranzistoru (T2) Je spojená přes paralelní zapojení čtvrté diody (D,J a šestého odporu (Re) s kladným pólem napájecího obvodu (Z).