CS219124B1 - Absorpční výrohek - Google Patents

Abstract

Vynález spadá z hlediska výroby do textilního průmyslu, kdežto z hlediska použití výrobku do zdravotnictví. Vynález se vztahuje na absorpční výrobek, například chirurgický tampon nebo obvaz, sestávající z jedné nebo více, například čtyř nebo pěti vláknitých vrstev a popřípadě z vrstvy vodonepropustné fólie. Alespoň většina vláken nejméně jedné vláknité vrstvy, kterou v tom případě je saivá vrstva, je při nejmenším ma části jejich povrchu, zejména v místě vzájemíného dotyku překřížených vláken potažena povlakem modifikovaného škrobu. V nejsložitějším provedení sestává absorpční výrobek z kontaktní vrstvy, na· které jsou v tomto sledu položené tyto vrstvy: rozváděči vrstva, -savá vrstva, zádržná vrstva a rubová vrstva.

Description

Vynález se vztahuje na absorpční výrobek, například chirurgický tampón, savou podložku nebo vložku, obvaz, zejména poduškový obvaz, sestávající z jedné nebo více, například čtyř nebo pěti vláknitých vrstev a popřípadě z vrstvy vodonepropustné fólie, a v němž nejméně jedna vláknitá vrstva -obsahuje hydírogel výkazu jíoí zvýšenou nasákavost tělních tekutin, zejména krve.

Hydrogeleim se zde rozumí anorganioká nebo orgiainická 1 átka schopná absorbovat vodné kapaliny a držet je 1 v případě, že je vystavena mírnému tlaku. V praxi lze použit velice rozdílných hydrogelů. Důležitým kritériem, které musí splňovat zvolený hydrogel je schopnost absorbovat poměrně velká množství vodnýich kapalin. Je proto pochopitelné, že se začalo používat íhydrogellů v práškové formě při výrobě různých zdravotnických absorpčních materiálů, které se dosud vyrábějí převážně z bavlny nebo ze směsi bavlny s viskózou, tj. materiálů, jejichž nasákavost je poměrně malá v porovnání s hydrcgely. Vzhledem ^;k tomu, že hyidrogelový prášek má být v absorpčním výrobku prakticky nehybný, má-li se doisáhnout .sitej noměr ně vy soké absorpční účinnoisti, vznikají potíže při umísťování prášku do nosného materiálu absorpčních výrobků, což je předmětem řešení řady vynálezů. Následující popis známého stavu se s ohledem na povahu předkládaného vynálezu zaměřuje především na použití hydírogelů ve formě škrobů při výtro-bě absorpčních materiálů.

Například z francouzského pat. spisu č. 2 438 475 je známý absorpční materiál obsahující dva netkané plošné útvary z termoplastických vláken, mezi nimiž je umístěná a tepelně zafixovaná vrstva práškového škrobu, Nevýhodou tohoto absorpčního materiálu je použití škrobu ve formě prášku, který je při výrobě absorpčního materiálu příčinou potíží při vytváření stejnoměrné vrstvy prášku, který nejen padá z nosného podkladu, ale i vytváří prašné prostředí, takže je nutné z bezpečnoistního důvodu hlídat koncentraci škrobového prachu ve vzduchu. Pro vlastní práškování je nutné speciální práškovací zařízení, které není běžným zařízeními ve výrobních podnicích.

iV podstatě tytéž nevýhody má absorpční tampón popsaný ve francouzském pat. spisu č. 2 350 800. Tento tampón sestává v jednomu svém provedení z netkané textilní dotykové vrstvy spojené na svých krajích se zádržnou fóliovou vrstvbu. Mezi spojenými vrstvami je umístěná absorpční hmota¹ vytvořená ze směsi tuhých jemných částeček roubovaného kopolymerů úplně hydrolyžovaného škrobu a póly akry loinitriilu v kyselé formě.

Absorpční poduškový materiál, -známý z britského patent, spisu 1 400 124 nebo DOS 2 208 126 a- využívající rovněž částice bobtnající látky mezi dvěma povrchovými vrstvami, se snaží zvětšit u bobtnací látky její mohutnost nalsávání kapaliny rozmístěními částic ták, že mezi «sousedícími částicemi je mieizera rovnající se maximálně polovině zvětšení průměru částic, k němuž dojde po nabobtnání těchto částic. Je pochopitelné, že tímto požadavkem se komplikuje výrobní póstup, přičemž se neodstraňuje práce s práškovým materiálem vyvolávajícím, již výše uvedené nevýhody.

Z USA patentových spisů č. 3 347 206 a č.

645 836 jisolu známé absorpční vlákenné •materiály obsahující nosnou vrstvu celulózových vláken a vrstvu suchých ohebných vláken, klteré při styku s vodou ztrácejí pří teplotě 25 ^aC svůj vlákenný charakter a vytvářejí měkký plastický gel. Uvedená ohebná vlákna jsou zejména z polysacharidové gumy nebo škrobu, přičemž jsou schopna nasát vodu v množství rovnajícím se až dvacetinásobku jejich hmotnosti. Snad jedinou nevýhodou tohoto absorpčního materiálu je zvlákňování škrobu, což je technologicky poměrně náročný postup.

Z dalšího USA patentového «spisu číslo4 2Ό3 436 j«e známý vícevrstvý obvaz na rány, který se vyrobí tak, že na vrstvu polyesterových vláken o hmotnosti 25 g/im² se položí vrstva viskózových vláken o hmotnosti 80 g/m². Obě vrstvy se spojí mírným vpichovánta a p,ak se na viskózová vlákna položí vrstva hygroskopické vaty o hmotnosti 30 g/im² a 'virstva práškového modifikovaného škrobu o hmotnosti 5 g/m². Na tento útvar se položí vrstva viskózových vláknin a na mi vrstva polyesterových vláken výš«e uvedenýčh himotnoistí. Takto navrstvený útvar se nejprve vpiehuje, pak prochází kalamářem vyhřátým! ina teplotu 2!20 °C, při níž se polyesterová vlákna «slepují a nakonec se výrobek ochladí na teplotu «okolí. Úkolem vrstvy práškového .modifikovaného škrobu je rozvádět sekret horizontálně do celé plochy savé vrsítvy viskózových vláken. Nevýhodou tohoto vícevrstvého obvazu je použití práškového škrobu, protože během vpiohování a manipulace s vrstveným útvarem dochází nejen k vypadávání prášku z vrstev, ale i k narušení stejnoměrného rozmístění škrobového prášku.

Právě Uvedené nevýhody si klade za úkol odstranit absorpční výrobek, například chirurgický tampón, savá podložka nebo vložka, obvaz, zejména poduškový obvaz, sestávající z jedné nebo více, například čtyř nebo pěti vláknitých vrstev a popřípadě z vrstvy vodiouepropuistné fólie, .a v němž nejméně jedna vláknitá vrstva obsahuje hydírogel vykazující zvýšenou nasákavost tělních tekutin, zejména krve, a jeho podstata spočívá podle vynáleizu v tom, že alespoň většina vláken nejméně jedné vláknité vrstvy je přinejmenším na části jejich povrchu, zejména v místě vzájemného dotyku překřížených vláken potažena povlakem hydrogelů, kterým je modifikovaný škrob, přičemž v nejjednodušším provedení sestává pouze ze savé s

vristlvy ia v nejsloížitějším provedení sestává z kontaktní vrstvy, na které jso-u v tomto sledu položené ty.to vrstvy: rozváděči vrstva, savá vrstva, zádržná vrstva a rubová vrstva. Modifikovaný škráb je buď chemicky modifikovaný škrob, zejména oxidovaný škrob bramborový textilní, anebo fyzikálně modifikovaný škrob, zejména bramborový škrob modifikovaný termicky v přítomnosti vody a dehydratací vzniklého mazu. Savá vrstva může být různě provedená. V jednom svém provedení sestává nejméně z jedné vrstvy nahodile orientovaných viskózových vláken nebo/a bavlněných vláken. V jiném provedení sestává nejméně z jedné vrstvy převážně jednosměrně orientovaných viskózových vláken iniebo/a bavlněných vláken. V dalším možném provedení sestává ze dvou dílčích vrstev viskózových nefbo/a bavlněných vláken, mezi nimiž je vložená regulační vrstva vytvořená z netkané textilie, 'která sestává z termoplastických -vláken syntetických nebo ze směsi těchto vláken s hydrofilnílmi vlákny, zejména viskózovými, a v níž jsou vlákna slepena termoplastickými syntetickými vlákny, přičemž v -obou dílčích savých vrstvách je stupeň povlečení vlákien modlfíkclvaným škrobem: stejnoměrný v celé jejich tloušťce nebo se zvyšuje ve směru od středu tloušťky dílčích savých vrstev ik jejich povrchůfm. Tento stejnoměrný nebo se zvyšující -stupeň povlečení vláken modifikovaným škrobem je možný i u ostatních provedení savých vrstev. Také kontaktní vrstva může být různě provedená. V jednom provedení je ve formě kalandr,ovane netkané textilie ze směsi syntetických vláken a hydrofilních, zejména viskózových vláken, kde jsou vlákna slepena nastavenými syntetickými vlákny. Další provedení kontaktní vrstvy se liší cd předešlého pouze tím, že vlákna jsou aleispoň na části jejich povrchu potažena povlakem modifikovaného škrobu. Jiné možné provedení kontaktní vrstvy je ve formě tkané nebo pletené -syntetické síťoviny, jejíž niti mohou být potažené povlakem modifikovaného škrobu. Rozváděči vrstva je netkaná texjtihie sestávající ze směsi hydrofilních, zejménia viskózových vláken a termoplastických syntetických vláken, v níž jsou vlákna jednak slepená ustavenými termoplastickými syntetickými vlákny a jednak na alespoň cáfsti svého povrchu potažená povlakem modifikovaného škrobu. Zádržná vrstva může být například ve dvou provedeních, z nichž první je netkaná textilie ze syntetických termoplastických vláken, která jsou spolu autohézně spojená, přičemž povrchy netikané textilie jsou hladké; druhé provedení je ve formě vodoinepropustné syntetické fólie. Také rubová strana absorpčního výrobku, tvořená tzV. rubovou vrstvou může být různého provodění. Například její kalandrovaná textile ze směsi syntetických a hydrofilních, zejména víjskózotvých vláken, v níž jsou vlákna slepená synitetic.kýmli vlákny a popřípadě ještě potažená alespoň na, části svého povrchu povlakem modifikovaného škrobu. Použití varianty se škrobem je výhodné jednak z technologického důvodu, protože se vyrobí a použije stejný druh textilie na kontaktní i rubovou vrstvu, a jednak proto, že použitím škrobu se dosáhne hladkého· povrchu rubové vrstvy, klterá je méně špinavá; škrob účinkuje ve vrstvě jako pojivo. Na rubovou vrstvu lze použít i tkanou nebo pletenou síťovinu ze syntetických vláken. Ve vícevrstvém absorpčním výrobku mohou být kontaktní vrstva a rubová vrstva spolu spojené alespoň na dvou protilehlých jejich krajích, takže mezi -sebou uzavírají ostatní vrstvy výrobku. Spojováním pouze dvou protilehlých krajů lze zhotovovat absorpční výrobky různé délky, nikoliv jen podušky omezeného rozměru. Absorpční výrobek může sestávat ze dvou vrstvených útvarů, z nichž u každého jsou vrstvy spolu bodově spojené, například vpichování'¹¹¹ nebo ultrazvukem, přičemž jeden vrstvený útvar je vytvořený z kontaktní vrstvy a rozváděči vrstvy, kdežto druhý vrstvený útvar sestává ze savé vrstvy, zádržné vrstvy a popřípadě rubové vrstvy a kde kontaktní vrstva jednoho vrstveného útvaru může být alespoň na dvou protilehlých svých krajích spojená ;s dvěma nebo více kťaiji rubové vrstvy druhého vrstveného útvaru.

Výhody vynálezu nejsou jen v odstranění výše popsaných nevýhod známých absorpčních výrobků. Důležitou jého předností je použití levných a snadno ebsftaratelnýeh mlateriálů na výrobu všech navržených provedení absorpčních výrobků. Odstraňuje se potřeba pojiVa, kterým bývají syntetické latexy a dišpeirže plastických polymerů, zejména polymerů butadienakrylonitrilu, butadienstyrenu, akryloesteru, při zhotovování jednotlivých vrstev. Pojivo nahrazují termoplastická syntetická vlákna tvořící alespoň příměs ve vlákenném složení příslušné vrstvy. Tato termoplastická syntetická vlákna neplní ve vrstvě pouze funkci pojivá, ale, jak je tomu u rozváděči' <a regulační vrstvy, účinkují jako regulátor, který jednak rozvádí tělesnou tekutinu do plochy Obvazu a jednak tlumí, zpolmaluje rychlost nasávání tekutiny Ve směru k zádržné vrstvě. V savé vrstvě je latexové pojivo nahrazeno modifikovaným škrobem, nanášeným ve formě vodné suspenze, přičemž tento škrob je u některých provedení absorpčního výrobku obsažen i v kontaktní vrstvě, rozváděči vrstvě a regulační vrstvě. Těmito změnami se dodalo výrobku překvapivé měkkosti, takže se snadno prohýbá podle tvaru těla, k němuž se přikládá.

Hlavní výhodou vynálezu je překvapivě výrazné zvýšení savosti a nasávací mohutnosti absorpčního výrobku, jak to dokazuje níže uvedený přehled srovnávající obivaz známého provedení s obvazem· odpovídajícím absorpčnímu výrobku podle vynálezu.

8

Přehled uvádí průměr hodnoty zjištěných přiměření deseti Vizoiriků.

Sledované hodnoty: „B” ohvaz: „A” obvaz: Zvýšení:

Savost	15),45	g/g	22,69 g/g	46,9 %
Niaisávací mohutnost měřená
postupem podle:
a ) CSN 80 41013	10,33	g/g	15,68 g/g	51,8 o/o
b) SVÚT-CRT	5,67	g/g	8,58 g/g	51,3 %

„B“ obvaz je známý třívrstvý obvaz vytvořený z kontaktní vrstvy ve formě kalandrováné netkané textilie z viskózových vláken pojených BREONem, což je butadienakryloinitirilový latex; ze sávé vrstvy ve formo viskózoivého vlákenného rouna pojeného BREONem nanášeným ve foirmě mlhy fa ze zádržné vrstvy, kterou je polyesterová vlákenná pavučina pojená postřiikeim BREONu.

Obvaz „A” je třívrstvé provedení absorpčního výrobku podle vynálezu, sestávající z kontaktní vrstvy tvořené kalaindrovanou netkanou texftilií obsahující směs polypropylenových a viskózových vláken povlečených povlakem modifikovaného škrobu; ze savé vrstvy viskózových vláken povlečených modifikovaným škrobem a ze zádržné vrstvy polyesterového vlákenného rouna žehleného na žehliícíim' stroji, jehož válce jsou nastavené na štěrbinu a vyhřáté na teplotu měknutí polyesteru.

Hmotnost oboiu savých vrstev, tj. u obvazu „B” i „A’‘, byla stejná, aivšak první obvaz obsahoval 20 % hmot. BREONu,, kdežto druhý obvaz jen 10, % hrnut. oxidovaného škrobu bramibctrového textilního v savé vrstvě.

Savost, zjištěná postupem podle čs. normy 80 4103, je vyjádřena číslem udávajícím množství vody v g, které nasaje 1,0 g vlákniny ponořené asi 1 cm pod hladinu vody 20 °C teplé ina 1 minutu.

Nasávací mohutnost se zjišťovala, v zájmu dosažení co nej věrnějšího hodnocení, dvěimía postupy. První postup byl podle zmíněné ČSN 80 4103, podle které .zjištěná nasávací mohutnost je schopnost držet nasátou vodu a vyjadřuje se číslem udávajícím: množství vody v g, které jeden gram vlákniny vodou úplně nasycené udrží po 10 minutovém odkapání. Druhý zvolený potetup je způsob zkoušení nasávací mohutnosti obvazových materiálů, vyvinutý ve Státním výzkumném ústavu textilním — Centrum radiačních technologií. Postup spočívá v tom, že se obv»aíz přiltlačuje na hladinu zkušební kapaililny, a tato hladina jednak zabírá menší plochu, než je plocha zkoušeného obvazu a jednak se stále udržuje ve stejné výši tím, že se zkušební kapalina přivádí z od važované její zásoby v množství shodujícím se s množstvím kapaliny odsávané zkoušeným obvazem a zkoušení se ukončí v okamžiku, kdy kapalina pronikne na povrch obvazu, v tomto případě na povrch zádržné vrstvy. Během zkoušení je obvaz přitlačován na hladinu tlakem odpovídajícím· tlaku obvazu při jeho aplikaci na krvácející ránu. Možno říci, že tento druhý postup věrně napodobuje podmínky při praktickém použití obvazu, přičemž udává množství kapaliny, které obvaz náisákne za dobu, než kapalina pronikne na- povrch obvazu a vyjadřuje se vg kapaliny na jeden gram obvazu.

Přehled neuvádí dynamiku najsávací mohutnosti·, kterou se rozumí množství kapaliny v g, nasáté jedním gramem obvazu za zvolenou dobu. U obvazu ,,A‘’ je však dynamika nasávací mohutnosti alespoň desetkrát rychlejší než u obvazu „B”, což je obzvláště důležité u absorpčních výrobků ve formě chirurgických tampónů nebo longet. Dynamiku nasávací mohutnosti u vícevrstvých obvaízů řídí vynález použitím tzv. regulační vrstvy vložené do násávaoí vrstvy. Regulační vrstva účinkuje jako překážka, která nejprve zpomalí pronikání těliní tekutiny k hornímu povrchu savé vrstvy a nutí tekutinu postupovat nejprve podél regulační vrstvy do šířky obvazu a teprve po nasycení savé vrstvy nacházející se pdd regulační vrstvou překonává tekutina překážku, kterou je talto regulační vrstva, a přechází do celé ploefhy savé vrstvy nacházející se nad regulační vrstvou.

Překvapivě výrazné zvýšení savo-stl a nasávaicí mohutnosti, což je hlavní výhoda vynálezu proti známým porovnatelným absorpčním) ‘výrobkům¹, vyplývá ze způsobu rozmístění hydrogelu, kterým je modifikovaný škrob. Všechny Známé absorpční výrobky umfeťují práškový škrob jako mezivrstvu mezi krycí savé materiály, takže nehledě k výše popsaným nevýhodám způsobeným použitím práškového· škrobu je skutečnost, že škrob je oddělen od krvácejícího místa krycí vrstvou, a tím se zpomaluje jeho nasávací účinek. Vynález přináší v tomto směru zlepšení tím, že modifikovaný škrob je ve formě povlaku obalujícího vlákna nejen savé -vrstvy, ale v žádoucích případech i kontaktní a rozváděči vrstvy. Tak je vyřešeno, bezpečné zafixování škrobu ve vláknité struktuře a škrob je přiveden do těsné blízkosti nebo do přímého styku s krvácející ránou.

Modifikovaný škrob plní v savé vrstvě i funkci pojivá dodávajícího vrstvě postačující soudržnost, potřebnou při manipulaci se savou vrstvou.

Další výhody vynálezu lépe vyniknou z popisu příkladů jeho provedení.

Přikladl

Absorpční výrobek ve formě chirurgického tampónu nebo savé vrstvy do obvazu nebo longeity, jakož i do různých absorpčních plen, podložek nebo vložek -se zhotoví takto:

Na pneumatickém roumolvořlči se zhotoví vlákenné rouino· o .hmotností v rozmezí 90 a:ž 400 g/m², v tomto příkladě 300 g/m², z viskózových vláken jemnosti 1,6 dtex a délky 38 mim·.

Takto připravené roun-o se vede strikacím zařízením, kde se postřikuje 7% vodnou suspenzí oxidovaného braimborového škrobu textilního. Postřik se provádí nejprve z jedné strany a pak z druhé strany tak, aby v konečném výrcbku bylo kolem 15 hmot. % sušiny škrobu. Při postřikování rouna se ukázalo, že z technologického hlediska je výhodná 5 až 10% suspenze škrobu nanesená tak, aby ve výrobku bylo 5 až 20 % sušiny škrobu.

Postříkané rouno, nacházející se ina síťovém dopravníku, prochází průběžnou sušárnou vyhřátou na teplotu kolem 110 °C. Nakonec se rouno ochladí na teplotu okolí a takto zhotovený konečný výrobek se navíjí do nábalu.

K výrobě rouna lze použít místo pneumatického rounotvořiče například dvou miykactch sležení, čímž se umožňuje provádět postřik bud jednotlivých pavučin před jejich vrstvením! do rouhá, anebo až inavrstveného rouna. V prvním případě se dosáhne velmi stejnoměrného rozmístění škrobu v celé tloušťce rouna, kdežto v druhém případě se množství škrobu zvyšuje od středu tloušťky rouna k jeho povrchu. V obou případech je škrob na vláknech ve formě povlaku potahujícího alespoň část vláken, přičemž v -místě překřížených vláken je povlak škrobu nejtlustší. Viskóza se může nahradit buď bavlnou, nebo směsí viskózy s bavlnou v libovolném poměru, přičemž viskózová vlákna mohou být delší než bavlněná, aby se dosáhlo větší soudržnosti rouna. Konečně oxidovaný škrob bramborový textilní se může nahradit bramborovým škrobem modifikovaným termicky v přítoimincsti vody a dehydratací vzniklého maz-u.

Příklad 2

Absorpční výrobek ve formě savé vrstvy do obvazu aipod. :se zhotoví takto:

Postupem podle příkladu 1 se zhotoví dvě stejné savé vrstvy, každá o hmotnosti 150 g/m*².

Potom se zhotoví tzv. regulační vrstva z vlákenneho rouna o hmotnosti 25 g/im² obsahujícího pouze polyesterová vlákna jemnosti 1,7 dtex a délky 38 mim. Toto rouno se pak zpracuje na kalandru, jehož válce jsou nastavené na zvolenou štěrbinu a vyhřáté na teplotu, při níž polyesterová vlákna měknou a stávají se lepivými, takže dojde k jejich vzájemnému spojení a tím k vytvoření netkané textilie označované zde jako regulační vrstva.

Pak se regulační vrstva umístí mezi dvě výše zmíněné savé vrstvy, tj. mieizi spodní a horní savou vrstvu, z nichž každá je o· hmotnosti 159 g. Regulační vrstva plní v savé vrstvě dva úkoly: jednak vytváří překážku zpomalující přechod tělní tekutiny ze spodní savé vrstvy do horní savé vrstvy a jednak rozvádí tělní tekutinu do co největší plochy savých vrstev. Tímto zpomalovacím a rozváděcím účinkem se zabraňuje lokálnímu přesycení savé vrstvy, tj. k vytváření tzv. sacích knotů, které jsou nebezpečím vzniku sekundární bakteriální kontaminace, čí-miž se rozumí vniknutí mikroorganismů z vnějšího okolí obvazu do rány skrze sací knot.

Regulační vrstva nemusí být pouze ze syntetických vláken, ale i ze směsi syntetických a hydrofilních, zejména viskózových vláken, kde syntetická, obvykle polyesterová vlákna představují 50 až 70 % a viskózová vlákna 50 áž 30 % z hmotnosti směsi. Výhodná hmotnost regulační vrstvy je 20 až 30 g/m².

,,

Příklad 3

Absorpční výrobek ve formě chirurgické longety, určené pro odsávání tělních tekutin ze střev nebo tělních dutin, se zhotoví takto:

Podle příkladu 1 se zhotoví savá vrstva, která ise paik stříhá nebo řeže nebo seká na proužky požadované šířky, zde 5 cm, které se navíjí do nábalu.

Potom se vyrobí vlákenné rouno o hmotnosti 20 g/ta² ze směsi střížových vláken, obsahující 50 % hmot. polypropylenových vláken jemnosti 1,3 dtex a- délky 38 mim a 50 % hmot. viskózových vláken jemnosti 1,4 dtex a délky 38 mim. Lze však zvolit směs o* jiném hmotooistním poměru v rozmezí od 30 do 50 % hmot. polypropylenových nebo jiných termoplastických syntetických vláken a, 70 až 50i % hmot. viskózových nebo/a bavlněných vláken.

Takto připravené vlákenné rouino se vede kalandrem vyhřátým na teplotu měknutí termoplastických syntetických vláken, čímž dochází v rounu ke slepení vláken, a tím k přeměnění rouna v tenkou řídkou netkanou textilii. Tato kalandrovaná netkaná textilie se stříhá nebo řeže na proužky požadované šířky, zde 6,5 cm, které se navíjejí do nábalu.

Pak se přistoupí k výrobě vlastní longety. Mezi dva proužky kalaindrované netkané textilie, odvíjené z nábalu, se přivádí výše popsaný proužek savé vrstvy, načež se takto navrstvený útvar zmáčkne a působením tepla a tlaku nebo ultrazvuku se v něm spojí proti sobě se nacházející kraje obou kalandrovalných netkaných textilií. Tím vzniká protáhlý útvar sestávající z vnějšího obalu, tvořeného spojenými proužky kalandirova219124 nýoh netkaných textilií a obalujícího savou vir št vu. Podle zvolené délky longety, zde 60 cm, se vytvoří koncové kraje longety spojením obalu příčným· svarem probíhajícím od jednoho bočního kraje longety k druhému jejímu kraji. Svar se provede současným působeními tlaku a tepla nebo ultrazvukem a jednotlivé longety se od sebe oddělí řezem vedeným v místě příčného svaru.

Longeta se může vyrobit také tak, že z kalandrované netkané textilie se vyrobí proužky přibližně dvakrát tak široké jak je v tomit-o příkladě výše uvedeno, zde kolem 1,2,;5 cmt, a těmito proužky se obalí savá vrstva a oba podélné kraje obalu se spolu spojí, takže longeta má pouze jeden boční svafr. Longetu lze zlepšit ještě tím», že se do postupu výroby obalu z kalandrované netkané textilie zařadí před operaci kalandrování postřik vlákenného rouna vodnou, například 7 % suspenzí oxidovaného bramborového škrobu textilního v množství zajišťujícím kolem 5 % 'hmot. sušiny škrobu v hotové kalandrované netkané textilii. Tím se dodá longetě jednak mírný hemostatický účinek, který vykazuje oxidovaný škrob, a jednak se zlepší rozvod tělní tekutiny do savé vrstvy. Kalandrovanoiu netkanou textilii lze nahradit síťovinou, která je utkaná nebo upletená ze syntetického, například polyamidového mcnoifilaimentu.

Příklad 4

Absorpční výrobek ve formě krycího obvazu ve tvaru podušky požadovaného rozměru, zde 10 X 15 cm, sestávající z kontaktní vrstvy, savé vrstvy, zádržné vrstvy a rubové vrstvy a určený ke krytí operačních nebo dřeňových ran, popálených nebo granulačních ploch, povrchových oděrek apod. se zihotoví takto:

Připraví se kontaktní vrstva, kiterá se zhotoví z kalandrované netkané textilie popsané v příkladě 3. Lze však použít i síťovinu, například tkaninu ze syntetického monofilamientu.

Pak se připraví savá vrstva, která se vyrobí postupem uvedeným v příkladě 1 nebo 2, což závisí na účelu použití krycího obvazu, V případě, že obvaz je určen na rány s mírným stupněm krvácení, pak se vyrobí savá vrstva podle příkladu 1, ale jedná-li se o obvaz ina silně krvácející rány, pak se zhotoví savá vrsitva podle příkladu 2, která obsahuje regulační vrstvu.

Dále se připraví zádržná vrstva, což je netkaná textilie vyrobená talk, že čistě syntetické vláikemné rouno o hmotnosti 8(0 až 100 g/m², sestávající z polyesterových vláken jemnosti 1,7 dtex a délky 38 mm, se zpevní žehlením na žehlicím stroji, jehož válce, nastavené na zvolenou štěrbinu, jsou vyhřáté na teplotu postačující ík nataivení a spojení povrchových vláken rouna. Místo polyesterových vláken lze použít i jiná vhodná syntetická vlákna.

Na rubovOu vrstvu se použije kalandrovaná textilie stejného složení jako je výše, v tomto příkladě uvedená kontaktní vrstva; použije-li se při její výrobě.i postřiku suspenzí modifikovaného škrobu, pák tento škrob neiní použit k dodání savosti rubové vrstvy, nýbrž k dodání hladkého a méně špinivého povrchu vrstvy. Použitím stejného složení kontaktní vrstvy a rubové vrstvy se zjednoduší výrobní postup absorpčního výrobku.

Nakonec se na kontaktní vrstvu položí savá vrstva a na ni zádržná vrstva, která se přikryje rubovou vrstvou a nejméně dva protilehlé kraje kontaktní vrstvy se spojí s protějšími kraji rubové vrstvy.

Příklad 5

Absorpční výrobek ve formě krycího obvazu sestávajícího z kontaktní vristvy, rozváděči vrstvy, savé vrstvy, zádržné vrstvy a popřípadě i rubové vrstvy a určeného* na krvácející nebo mckvají-cí rány, které vyžadují občasnou výměnu obvazu, se vyrobí takto·:

Připraví se kontaktní vrstva vyrobená z kalanidirované netkané textilie popsané v příkladě 3.

Pak se vyrobí rozváděči vrstva tak, že vlákenné rouno o hmotnosti 20 až 30 g/m² a sestávající z 5:0 až 80 % hmot. viiskózOvýcIh vláken jemnosti 1,4 dtex a délky 38 mm a 50 až 20; % hmot. syntetických, zde polyesterových vláken o jemnosti 1,7 dtex a délce 38 mm se· žehlí na žehlicím: stroji, jehož válce, nastavené na stanovenou štěrbinu, jsou vyhřáté na teplotu měknutí syntetických vláken, čímž dojde ke zpevnění vlákenného rouna a vytvoření netkané textilie. Před žehlením lze rouno postříkat vodou suspenzí modifikovaného škrobu, a to buď oxidovaného škrobu bramborového’ textilního, nebo bramborového škr ob u miodifikvatného te r micky v přítomnosti vody a dehydratací vzniklého mazu. Postřik se provede tou mírou, aby hotová netkaná textilie obsahovala kolem 5 % hmot. sušiny škrobu. Viskózová vlákna v rozváděči vrstvě lze nahradit jinými hydrolfiliními vlákny, zejména bavlnou.

Potom se položí rozváděči vrstva na kontaktní vrstvu a vzniklý dvouvrstvý útvar se bodově spojí, což se v tomto příkladě provede vpichování intenzitou 3 až 5 vpichů na c'm². Spojení vrstev lze provést i jiným vhodným způsobem, zejména ultrazvukem vytvářejícími bodové svary.

Pak se připraví savá vrstva postupem podle příkladu 1 nebo 2, na kterou se položí zádržná vrstva zhotovená postupem uvedeným v příkladě 4, a tato se přikryje rubovou vrstvou shodující se svým provedením s kontaktní vrstvou popsanou v příkladě 3. Taltoto vytvořený třfvrstvý útvar se spojí, což se zde provede vpichováním pomocí 3 až 5 vpichů/cmi². Spojení lze provést také bodovým (svařením kontaktní vrstvy s rubovou vrstvou, provedeným alespoň po dvou protilehlých okirajíích tohoto třívrstvého útvaru.

Nakonec se položí trívrstvý útvar, obsahující savou vrstvu, na výše popsaný dvouvrstvy útvar Obsahující kontaktní vrstvu. Je možné spojit tyto dva vrstvené útvary bodovým spojením alespoň podél dvou protilehlých krajů.

Ve zjednodušeném provedení tohoto krycího obvazu se může vynechat rubová vrstva,.

Při použití obvazu zůstává dvouvrsfvý útvar na ošetřované ráně, zatímco trívrstvý, respektive jen dwuvrstvý útvar, obsahující savou vrstvu, se po nasycení tělní tekutiny vymění za nový.

Toto provedení krycího obvazu je výhodné dodávat v soupravě obsahující navíc vhodný počet třívrstvých, respektive dvouvirstvých útvaru obsahujících savou vrstvu.

Příklad 6.

Absorpční výrobek ve formě očního obvazu ve formě podušky požadovaného tvaru a rozměru a sestávající z kontaktní vrstvy, savé vrstvy, zádržné vrstvy a rubové vrstvy se vyrobí takto:

Připraví se kontaktní vrstva z jemné řídké síťovilny. Nejvhodnější je bavlněná gázovina, ač lze použít i jemné syntetické síťoviny. Na. kontaktní vrstvu se položí savá vrstva zhotovená postupem podle příkladu 1, která se přikryje zádržnou vrstvou popsanou v příkladě 4 a na tuto se uloží rubová vrstva ve formě syntetické síťoviny tkané nebo pletené, zde se ipoužije řídká tkanina z polyamidového mcnofilamentu.

U takto vytvořeného vrstveného útvaru se spojí okraje kontaktní vrstvy s okraji rubové vrstvy pomocí svarů. U jednoduššího provedení očního* obvazu lze vynechat zádržnou vrstvu.

Příklad 7

Absorpční výrobek ve formě hygienické vložky požadovaného rozměru sestává z obalu vytvářejícího na jedné straně vložiky kontaktní vrstvu a na druhé straně rubovou vrstvu.. Mezi těmito- vrstvami je uložená savá vrstva, která je od rubové vrstvy oddělena vodonepropustnou fóPí tvořící zádržnou vrstvu.

Obal, tj. kontaktní vrstva a rubová virsfva, je kalandrovaná netkaná textilie z příkladu 3, u které se respektují uvedené možnosti materiálového -složení včetně postřiku vědnou suspenzí modifikovaného škrobu.

Savá vrstva se shoduje svým. provedením a materiálovým- složením, se savou vrstvou z příkladu 1 nebo· 2. Zádržnou vrstvou je polyetylénová fólie.

Hygienická vložka v tomto příkladě měří 7 X 2<4 cm a je vytvořena tak, že ze savé vrstvy se zhotoví dílce dlouhé 2:2 cm a široké 7 rm, Z kalundrcvané netkané textilie se vysekají dílce, tj. obal o rozměru 24 X X 1-0 cm a z polyetylénové fólie se zhotoví proužky o velikosti 7 X 24 cm. Obal obepíná savou vložku, která je na jedné své straně oddělena proužkem polyetylenové fólie cd obalu, k němuž je fólie přilepena. Přes sebe přeložené boční kraje obalu jsou spolu spojené a tvoří součást rubové vrstvy, pcd níž je polyetylénová fólie izolující savou vrstvu cd rubové vrstvy. Hygienická vložka je opatřena samolepivýml úchytnými prostředky pro* uchycení vlc-žlky na příslušné části oděvu nositelky.

Příklad 8

Absorpční výrobek ve formě obvazu, shodného svým materiálovým složením s výrobky podle příkladu. 4 nebo 5 nebo· 6, ale lišící se od nich postupem zhotovení a případně i tvarem.

Jednotlivé vrstvy, vytvářející obvaz., se zhotoví ve tvaru pásů, pruhů o šířce odpovídající (požadované šířce obvazu a tyto pruhy se naviinou do nábalů, z nichž se pak odvíjejí a vrství na sebe v pořádku stanoveném povahou obvazu. Navrstvený útvar se nakonec spojí vpiehováním, například 3 až 5 vpichy/cm², vedenými ze strany kontaktní vrstvy. Konečný výrobek je obvaz ve tvaru pruhu, který lze stříhat nebo· sekat na potřebné kratší délky.

Příklad 9

Absorpční výrobek ve founě obvazu lišícího se od výrobku z příkladu 8 pouze tím,, že navrstvený útvar se nevpichuje, nýbrž se u něho sípají kraje kontaktní vrstvy s kina ji rubové vrstvy, v případě, že tato chybí, pak s kraji zádržné vrstvy působením tlaku a tepla nebo ultrazvukem.

Všechny absorpční výrobky podle příkladu 1 až 9 se balí do-vhodného obalového* materiálu, klerým je například polyetylénová fólie nebo vrstvený útvar sestávající z kombinace polyetylénové fólie a plošného* materiálu jako je kovová fólie nebo* netkaná textilie a zabalený výrobek se sterilizuje, zejména pomocí ionizačního záření.

P ř í k ] a d 10

Absorpční výrobek, zhotovený podle kteréhokoliv z příkladů 1 až 9, obsahuje alespoň v savé vrstvě antimikrobní přípravek, například chlorid 3.7 bis meiylamino-fenazothionia nebo sulfaťhiazol.

Claims (13)

1. Absorpční výrobek, např. chirurgický tampón, savá podložka nebo vložka, obvaz,, zejména poduškový obvaz, sestávající z jedné nebo» více, například čtyř nelbo pěti vláknitých vrstev a popřípadě z vrstvy vcdoaepiropustné folie, a v němž nejméně jedna vláknitá vrstva obsahuje hydrcgel vykazující zvýšenou nasákavost tělních tekutím, zejména krve, vyznačený tím, že alespoň většina vláken nejméně jedné vláknité vrstvy je při nejmenšírn na části jejich povrchu, zejména v místě vzájemného dotyku překřížených vláken potažena povlakem hydro gelu, kterým je modifikovaný škrob, přičemž v nejjednodušším provedení sestává pouze ze savé vrstvy a v nejsložitějším provedení sestává z kontaktní vrstvy, na které jsou v tomto sledu potažené tyto vrstvy: rozváděči vrstva, savá vrstva, zádržná vrstva a rubová vrstva.

2. Absorpční výrobek pcdle bodu 1, vyznačující se tím, že modifikovaný škrob je chemicky modifikovaný škrob, zejména oxidovaný škrob bramborový textilní.

3. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že modifikovaný škrob je fyzikálně modifikovaný škrob, zejména bramborový škrob modifikovaný termicky v přítomnosti vody a dehydratací vzniklého mazu.

4. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že savá vrstva sestává nejméně z jedné vrstvy nahodile orientovaných visíkózových vláken nebo/a bavlněných vláken.

5. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že savá vrstva sestává nejméně z jedné vrstvy převážně jednosměrně orientovaných vliskózovýoh vláken inebo/a bavlněných vláken.

6. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tlím, že savá vrstva sestává ze dvou dílčích vrstev viskózovýeh nebo/a bavlněných vláken, mezi nimiž je vložená regulační vrstvo vytvořená z netkané textilie, která sestává z termoplastických syntetických vláken nebo ze směsi těchto vláken s hydrofilními vlákny, zejména vlsikózovýmá a v níž jsou vlákna slepena termoplastickými syntetickýma vlákaiy.

7. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že v savé vrstvě nebo v dílčí savé vrstvě se stupeň povlečení vláken modifikovaným škrobem zvyšuje ve směru od středu tloušťky této vrstvy alespoň k jednomu jejímu povrchu.

8. Absorpční výrobok podle bodu 1, vyznačující se tím, že v savé vrstvě nebo v dílčí savé vrstvě, a to v celé její tloušťce, je stejnoměrný stupeň povlečení vláken modifikovaným škrobem.

9. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva je netkaná textilie ze směsi syntetických vláken

VYNÁLEZU a hydrofilních, zejména viskózovýeh vláken a v níž jsou vlákna slepena natavenými syntetickými vlákny.

10. Absorpční výrobek pcdle bodu 1, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva je kalen chovaná netkaná textil^:e ze směsi syntetických vláken a hydrofilních, zejména viskózovýeh vláken, ve jkteré jsou vlákna alespoň na části jejich povrchu potažena povlakem modifikovaného škrobu.

11. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva je syntetická síťovina tkaná nelbo pletená, jejíž niti jsou popřípadě potažené povlakem 'modifikovaného· škrobu.

12. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že rozváděči vrstva je netkaná textilie sestávající ze směsi hydrofilních, zejména viskózovýeh vláken a termoplastických syntetických vláken a v níž jsou vlákna jednak slepená netavením termoplastickými syntetickými vlákny »a jednak .alespoň na části svého povrchu potažená povlakem modifikovaného škrobu.

3,3. Absorpční výrobek podle bedu 1, vyznačujíoí se tím, že zádržná vrstva je netkaná textilie ze syntetických termoplastických vláken, která jsou spolu autohézně spojená, přičemž oba povrchy netkané textilie jsou hladké.

14. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že zádržná vrstva je vodonepropustná syntetická fólie.

15. Absorpční výrobek pcdle bodu 1, vyznačující se tím, že rubová vrstva je kalandrovaná netkaná textilie ze směsi syntetických vláken a hydrofilních, zeýména viskózovýeh. vláken, ve kterých jsou vlákna slepená natavenými syntetickými vlákny a popřípadě ještě povlečená alespoň na části svého povrchu povlakem modifikovaného škrobu.

16. Absorpční výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že rubová vrstva je syntetická síťovina ve formě tkanny nebo pleteniny.

17. Absorpční výrobek pcdle bodu 1, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva a rubová vrstva jsou spolu alespoň na dvou protilehlých svých krajích spojené a uzavírají mezi sebou ostatní vrstvy absorpčního výrobku, který je ve tvaru podušky, například velikosti 10 X 15 cm, anebo ve tvaru pásu, například širokého 10 cm a dlouhého 2 m.

13. Absorpční výrobek pcdle bodu 1, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva a rozváděči vrstva vytváří jedem vrstvený útvar a savá vrstva se zádržncu vrstvou, popřípadě i rubovou vrstvou vytváří druhý vrstvený útvar, přičemž v prvním i druhém vrstveném útvaru jsou vrstvy spolu bcldově , spojené, například vpichováním nebo- ultrazvukem.

19, Absorpční výrchek podle bodů 1 a 18, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva jednoho vrstveného útvaru je alespoň na dvou svých protilehlých krajích spojená s dvěma protilehlými kraji rubové vrstvy, popřípadě zádržiné vrstvy druhého vrstveného útvaru.