CS217875B1 - Hmota pro zachycování platiny - Google Patents

Abstract

Vynález se týká htaoty pro zachycování platiny při výrobě kyseliny dusičná, která je vyznačená tím, že je tvořena žáruvzdorným nosičem ze sloučenin hořčíku a hliníku, jako jsou oxid hořečnatý, osinek, oxid hlinitý, nebo jejich směsi, obsahujícím oxid vápenatý v koncentraci nejméně 3 % ve hmotě nebo/a v koncentraci nejméně 0,3 % na povrchu nosiče nebo obsahujícím sloučeniny vápníku, poskytující při žíháni oxid vápenatý, s výhodou magnezitový slínek, vyžíhaný oxid hlinitý a osinkocement s obsahem oxidu vápenatého.

Description

Vynález se týká hmoty pro zachycováni platiny při výrobě kyseliny dusičné.

Při oxidaci čpavku na sítech ze slitin platiny dochází v průběhu procesu ke ztrátám platiny, částice platiny a její kyelíkaté sloučeniny jsou unášeny nitrozními plyny do kotle na odpadní teplo a do dalšího zařízení, kde se v průběhu chlazení plynů usazují a platina je rozptýlena na velkých plochách zařízení.

Pro zachycování platinového úletu z nitroznťch plynů byl vypracován způsob, používající síta ze slitiny zlata a palédia, která se umístí bezprostředně na katalytická síta (Chemie Ingenieur Technik, 1968, č. 24, str. 1 229 až 1 237). Přínos ze zachycené platiny je snižován únosem palédia ze zachycovaclch sít.

Dalším způsobem zachycování platiny je použití drtě mramoru, umístěného v katalytickém reaktoru (Chemical Age of India, ,963 č. í, str. 98). Mramor se v reaktoru vyžíhá na oxid vápenatý, který zachycuje platinu. Nevýhodou tohoto způsobu je, že zrna oxidu vápenatého vlivem vlhkosti ve vzduchu a nitrozních plynech při nájezdech a odstavování reaktoru ztrácejí pevnost, rozpadají se a dochází k jejich únosu (Chimičeskaja promyšlenost, 1980, č. 10, str. 608 až 61.0). Rozpad hmoty může vést ke snížení průchodu plynů.

Nevýhody těchto způsobů odstraňuje hmota pro zachycování platiny podle vynálezu, která se působením vlhkosti nerozpadá. Hmota je tvořena žáruvzdornými nosiči, kterými jsou oxid hořečnatý, osinek a oxid hlinitý. Tyto nosiče obsahují ve hmotě v koncentraci nejméně 3 % hmotnosti nebo/a na povrchu v koncentraci nejméně 0,3 % hmotnosti oxid vápenatý nebo sloučeniny, poskytující při žíhání oxid vápenatý, jako je například hydroxid a uhličitan. S výhodou se použije takový nosič s obsahem vápníku, který se působením vlhkosti nerozpadá, jako je magnezitový slínek, získaný žíháním magnezitu s obsahem uhličitanu vápenatého. Dalším nosičem je osinek ve formě osinkocementu, obsahující volný oxid vápenatý. Jako oxid hlinitý se s výhodou použije oxid hlinitý, používaný jako nosič katalyzátorů, s přídavkem oxidu vápenatého nebo odpovídajících sloučenin. Nosiče obsahují sloučeniny vápníku ve hmotě, na povrchu nebo v hmotě i na povrchu.

Zachycovací hmoty podle vynálezu se použiji ve tvaru drtě, granulí, tablet, Raschigových kroužků a jiných tvarů a umístí se v katalytickém reaktoru v proudu plynů, vystupujících z katalytických sít, ve formě plynopropustné vrstvy, jako ochranné vrstvy trubkovnice kotle i jako vyzdívky reaktoru.

Výhodou hmoty podle vynálezu je její stálost při působení vlhkosti, což umožňuje její použiti 1 při odstávkách a otevíráni reaktoru za účelem výměny katalyzátoru nebo opravy zařízení.

Příklad

V katalytickém reaktoru pro oxidaci čpavku při atmosférickém tlaku byla v oblasti teploty 800 °C umístěna 40 mm vysoká vrstva drtě magnesitového slínku, obsahujícího 17 % hmotnosti oxidu vápenatého. Hmota byla pokryta vrstvou keramických Raschigových kroužků. V průběhu zkoušky byly dvě odstávky výrobny po dobu 48 hodin a 24 hodin. Při otevření reaktoru po 6 měsících provozu byla zachycovací hmota neporušena a schopna dalšího provozu. Úbytek platinových kovů z katalytických sít činil 487 g. Obsah platiny v zachycovací hmotě byl 0,11 % hmotnosti, což odpovídá účinnosti zachycování 74,8 56.

'' /

Vyjmutý vzorek hmoty vystavený působení vzdušné vlhkosti, se ani po 1 měsíci nerozpadl.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Hmota pro zachycování platiny při výrobě kyseliny dusičné vyznačená tím, že je tvořena žáruvzdorným nosičem ze sloučenin hořčíku a hliníku, jako jsou například oxid hořečnatý, osinek, oxid hlinitý nebo jejich směsi, obsahujícím oxid vápenatý v koncentraci nejméně 3 % hmotnosti ve hmotě nebo/a v konoentraoi nejméně 0,3 % hmotnosti na povrchu nosiče nebo obsa hujíoím sloučeniny vápníku, poskytující při žíhání oxid vápenatý, s výhodou magnezitový slí nek, vyžíhaný oxid hlinitý a osinkocement s obsahem oxidu vápenatého.