CS216967B1 - Zásuvkový systém - Google Patents

Abstract

Cílem vynálezu je snížit počet dílců ve výrobě zásuvkového systému, zjednodušit jeho montáž, snížit pracnost a zvýšit jistotu nezaměnitelnosti. Uvedeného účelu se dosáhne konstrukcí zásuvkového systému s dvěma do sebe zasunovatelnými jednotkami,tj, se zásuvkou, v jejímž pouzdře je rozebíratelně upevněn kámen s~dutinkovými kontakty a s vidlicí, v jejímž pouzdře je rozebíratelně upevněn další kámen s kolí,-. kovými kontakty a s klíčovou drážkou v jedné jednotce § s klíčem v druhé jednotce, dále alespoň s dvěma prvky nezaměnitelnosti, V pouzdře každé jednotky je uspořádán vnitřní nákružek pevně spojený s pouzdrem, v němž jsou vytvořeny otvory, jejichž úhlová rozteč činý 30 nebovjejich celý násobek. Alespoň ve dvou těchto otvorech jsou upevněny závitové vložky, jejiohž půdorys se navzájem liší tvarem, velikostí, případně polohou a v kamenu jsou pro závitové vložky vytvořena vybrání, do nicjjž vyúsťuje po jednom otvoru pro připevnovací šroub. Půdorys jednoho vybrání souhlasí s půdorysem jedné závitové vložky, kdežto půdorys druhého vybrání s půdorysem druhé závitové vložky, V alternativní^ řešení podle vynálezu se půdorys alespoň jedné závitové vložky v jedné jednotce liší od půdorysu závitových vložek v druhé jednotce tvarem, velikostí, případně polohou (obr, 1).

Description

Vynález se týká zásuvkového systému, zejména pro průmysl.

Zásuvkový systém podle doporučení CEE obsahuje dvě do sebe zasunovatelné jednotky, tj zásuvku s dutinkovýmí kontakty a vidlici s kolíkovými kontakty, obě kruhového průřezu. Aby vzájemná poloha zasunutých jednotek byla vždy stejná, je v jedné jednotce, zpravidla v zásuvce, vytvořena klíčová drážka a v druhé jednotce k-líč ve formě výstupku. Jelikož zásuvkový systém je vyráběn pro různá jmenovitá napětí, pro různé jmenovité proudy a podobně, je učiněno opatření, aby vidlici, určenou pro dané napětí nebo daný jmenovitý proud, nebylo možno zasunout do zásuvky, určené pro odlišné jmenovité napětí nebo odlišný jmenovitý proud apod. Toho se dosahuje odlišnou polohou ochranného kontaktu vzhledem ke klíčové dráž oe, případně ke klíči, tato poloha se porovnává s číselníkem hodin, přičemž klíčová drážka a klíč jsou v poloze 6 hodin. Této polohy ochranného kontaktu, který nadto má větší průměr než fázové kontakty, se dosáhne pootáčením vyjímatelné izolační vložky zvané kámen, v němž jsou bučí uspořádány kontaktní kolíky pro vidlici, anebo kontaktní dutinky pro zásuvku.

K zajištění nezáměnnosti izolačního kamene vidlice s izolačním kamenem zásuvky a k zajištění jejich polohy pro dané jmenovité napětí, jmenovitý proud a podobně při montáži se dosud používá kroužků s klíčováoími drážkami jako prvky nezaměnitelnosti, zpravidla dvěma, jejichž poloha udává dané jmenovité napětí, jmenovitý proud a podobně a jež se ve vidlici i v zásuvce upevňují pomocí šroubů nebo záchytek při využití pružné deformace jejich materiálu, přičemž na izolačním kamenu je vytvořen příslušný klíč a izolační kámen je ke kroužku upevněn šroubem. Nevýhodou tohoto provedení je jeho složitost a pracnost.

Další známá provedení mají límcové zásuvkové zařízení, které společně s miskami krytu vidlice nebo zásuvky vytváří předpoklad pro nezáměnnost. Límce a kryty jsou opatřeny drážkami a výstupky v hodinovém úhlu a jejich vzájemným sestavením a svařením vytvoří se nerozebíratelné spojení, které je možné libovolně montovat v odpovídající poloze. Toto řešení má nevýhodu v tom, že je nutné vyrábět, skladovat a montovat dva druhy dílců pro vidlice a odlišné dílce pro zásuvky, aby bylo možné splnit podmínku nastavení polohy nezáměnnosti a znemožnit pootočení o 180 °.

Uvedené nevýhody odstraňuje zásuvkový systém podle vynálezu, jehož podstatou je, že v pouzdře každé jednotky je uspořádán vnitřní nákružek pevně spojený s pouzdrem a v němž jsou vytvořeny otvory, jejichž úhlová rozteč činí 30 ⁰ nebo jejich celý násobek, přičemž alespoň ve dvou otvorech jsou upevněny závitové vložky, jejichž ramena opatřená závitem jsou navzájem odlišného tvaru, a v kamenu jsou pro ramena závitových vložek vytvořena vybrání, do nichž vyúsťuje po jednom otvoru pro připevňovací šroub, a tvar jednoho vybrání souhlasí s tvarem ramena jedné závitové vložky, kdežto tvar druhého vybrání s tvarem ramena druhé závitové vložky. Rameno alespoň jedné závitové vložky v jedné jednotce je odlišného tvaru od tvaru a ramen závitových vložek v druhé jednotce.

Výhodou zásuvkového systému podle vynálezu - kromě toho, že odstraňuje uvedené nevýho dy - je snadnější montáž a menší nároky na pracnost.

Příklad zásuvkového systému podle vynálezu je znázorněn na výkresech na nichž předsta vuje obr. 1 nárys pouzdra zásuvky v částečném řezu, obr. 2 půdorys pouzdra zásuvky, obr. 3 nárys závitové vložky, obr. 4 bokorys závitové vložky, obr. 5 půdorys závitové vložky, obr. 6 nárys izolačního kamene a obr. 7 půdorys izolačního kamene v částečném řezu.

V tělese 1 pozdra zásuvky, viz obr. 1, 2, kruhového průřezu je vytvořen vnitřní nákružek 2, Těleso 1 a nákružek 2 jsou zhotoveny z jednoho kusu izolační hmoty. V nákružku 2. je vytvořeno dvanáct otvorů 2, rovnoběžných s neznázoměnou podélnou osou tělesa 1, přičemž jejich úhlová rozteč činí 30 °. Na boku vstupního otvoru 4 tělesa .1 je vytvořena klíčová drážka a na opačné straně tělesa 1 otvor pro přívod ne znázorněného kabelu. Klíčová drážka 5. je v poloze 6 hodin. V otvoru J nákružku 2, nalézajícím se v poloze 7 hodin, je zasunuta závitová vložka 8, jejíž rameno směřuje do vnitřního prostoru pouzdra. Závitová vložka 8 je opatřena bočními ozuby j), ^v^^{z o1jr}· 3, 4, 5, které brání jejímu vytažení z otvoru J, v němž je navíc upevněna například lepením nebo svařením pomocí ultrazvuku. V ramenu závitové vložky 8 je dále vytvořen závit 10. V otvoru J nákružku 2, nalézajícím se v poloze 12 hodin, je zasunuta a upevněna další závitová vložka 11. jejíž rameno se od ramena závitové vložky 8 liší tvarem. V ramenu závitové vložky 11 je vytvořen rovněž závit 10. Vybrání 12. 13. 14 složí na uchycení neznázoměného víka. V tělese 15 kamene, viz. obr 6, 7 válcového tvaru jsou uspořádány dutinkové kontakty 16. Na spodní straně tělesa 15 kamene je vytvořeno vybrání 17. odpovídající tvarem ramenu závitové vložky 11 a další vybrání 18. odpovídající tvarem ramenu závitové vložky 8. Jejich vzájemná poloha odpovídá zrcadlovému obrazu ramen závitových vložek 8, 11. Do vybrání 17 ústí otvor 19. jehož podélná osa je rovnoběžná s neznázoměnou podélnou osou tělesa 15 kamene, a jenž je určen pro připevňovSoí šroub 20. Do dalšího vybrání 18 ústí otvor 21, jehož podélná osa je rovnoběžná s neznázoměnou podélnou osou tělesa 15 kamene a určený pro další neznázoměný při· pevňovací šroub.

Při montáži se kámen vloží do pouzdra zásuvky a otáčí se jím tak dlouho, až rameno závitové vložky 11 zapadne do vybrání 17 a rameno závitové vložky 8 do vybrání 18, potom se do otvorů 12, 21 vloží upevňovací šrouby 20 a tyto zašroubují do ramen závitových vložek 8, 11.

V popsaném provedení existuje pouze jedna poloha kamene v pouzdře zásuvky, v níž může být tento upevněn. Pokud by obě závitové vložky 8, 11 byly uspořádány naproti sobě, kdy jejich úhlová rozteč na obě strany by činila 180 °, pak by rameno závitové vložky 8 nezapadlo do vybrání 17. určeného pro rameno závitové vložky 11 a rameno závitové vložky 11 by nezapadlo do vybrání 18 určeného pro rameno závitové vložky 8, pokud by se průřez obou ramen závitových vložek 8, 11 překřižoval. Pokud by se průřez ramena jedné závitové vložky vešel do průřezu ramena druhé závitové vložky, pak by se sice rameno závitové vložky s menším průřezem zasunulo do vybrání, určeného pro rameno závitové vložky s větším průřezem, avšak kámen by se v pouzdře zásuvky vzpřícil a upozornil by na chybnou montáž.

V popsaném provedení je však tato možnost vyloučena.

Je samozřejmé, že lze použít dvou, tří i více závitových vložek. Dvě závitové vložky se jeví jako minimální počet. Pokud se za základ vezme poloha závitových vložek 8. 11 v no psaném provedení, pak v zásuvce pro další jmenovité napětí, jmenovitý proud a podobně budou obě závitové vložky vzhledem k této poloze pootočeny, přičemž jejich úhlová rozteč bude stejná. Dále je zřejmé, že není nutné, aby v nákružku 2 pouzdra bylo vždy vytvořeno všech dvanáct otvorů J.

Vidlice zásuvkového systému je uspořádána obdobně. Aby však nebylo možné zaměnit kámen zásuvky s kamenem vidlice, je vzájemná poloha závitových vložek na kamenu vidlice odlišná od vzájemné polohy závitových vložek na kamenu zásuvky nebo se tvar ramena alespoň jedné ze závitových vložek na kamenu vidlice liší od tvaru ramen vložek na kamenu zásuvky, případně se použije obou těchto opatření současně.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zásuvkový systém s dvěma do sebe zasunovatelnými jednotkami, tj. se zásuvkou, v jejímž pouzdře je rozebíratelně upevněn kámen s dutinkovýml kontakty a s vidlicí, v jejímž pouzdře je rozebíratelně upevněn další kámen s kolíkovými kontakty a s klíčovou drážkou v jedné jednotce a s klíčem v druhé jednotce, dále alespoň s dvěma prvky nezaměnitelnosti, vyznačený tím, že v pouzdře každé jednotky je uspořádán vnitřní nákružek (2) pevně spojený s pouzdrem a v němž jsou vytvořeny otvory (3), jejichž úhlová rozteč činí 30 ⁰ neb jejich celý násobek, přičemž alespoň ve dvou otvorech (3) jsou upevněny závitové vložky (8, 11), jejiohž ramena opatřená závitem (10) jsou navzájem odlišného tvaru, a v kamenu jsou pro ramena závitových vložek (8, 11) vytvořena vybrání (17, 18), do nichž vyúsťuje po jednom otvoru (19) pro připevňovaoí šroub (20) a tvar jednoho vybrání (17) souhlasí s tvarem ramena jedné závitové vložky (11), kdežto tvar druhého vybrání (18) s tvarem ramena druhé závitové vložky (8).
2. 2o Zásuvkový systém podle bodu 1, vyznačený tím, že rameno alespoň jedné závitové vložky (8, 11) v jedné jednotce je odlišného tvaru, od tvaru a ramen závitových vložek (8, 11) v druhé jednotoe.