CS215604B1 - Způsob výroby organominerálniho hnojivá na bázi stromové kůry a zemědělských, popřípadě průmyslových odpadů - Google Patents

Abstract

Vynález se týká způsobu výroby hnojivá popřípadě organominerálniho hnojivá na bázi stromové kůry a zemědělských, popřípadě průmyslových odpadů. Podstata řešení spočívá ve vrstvení přemisťování stromové kůry za současného smáčení tekutým hnojem, který je i následně aplikován v množství vzniklého odparu, načež substrát je biotexmloky stabilizován a případně v kterékoli fázi upravován fyzikálním plnidlem. Důležitým faktorem je dodržení časovýoh intervalů dílčích prooesů

Description

(54)

GAWLIK STANISLAV ing. Dr JABLUNK0V ŠEDEK IVAN, TŘINEC

Způsob výroby organominerálniho hnojivá na bázi stromové kůry a zemědělských, popřípadě průmyslových odpadů

Vynález se týká způsobu výroby hnojivá popřípadě organominerálniho hnojivá na bázi stromové kůry a zemědělských, popřípadě průmyslových odpadů.

Podstata řešení spočívá ve vrstvení přemisťování stromové kůry za současného smáčení tekutým hnojem, který je i následně aplikován v množství vzniklého odparu, načež substrát je biotexmloky stabilizován a případně v kterékoli fázi upravován fyzikálním plnidlem. Důležitým faktorem je dodržení časovýoh intervalů dílčích prooesů

215 604

Vynález se týká způsobu výroby organominerálního hnojivá na bázi stromové kůry a zemědělských popř. i průmyslových odpadů.

V dosavadní praxi způsobuje tekutý hnůj u bezstelivových velkokapacitních provozů velké organizační a provozní potíže. Jeho zužitkování a likvidace přímou aplikací do půdy je náročné na dopravu, je omsseno počasím, přírodními podmínkami, osevním postupem a hnojivý účinek povrchovým rozstřihem je neefektivní, neboť dochází k velkým ztrátám živin, zejména na svazích. Další nezanedbatelnou skutečností je, že při časté aplikaci tekutého' hnoje dochází k zasolování pozemků a dehradaci humusové složky půdy, ke znečisťování spodních vod, nehledě na pachové jevy, projevující se negativně v ovzduší, což vše má nepříznivý vliv na životní prostředí.

Všeobecně je znám Způsob výroby plnohodnotného hnojivá na bázi slámy a zvířecích exkrementů} tento však předpokládá ustájení zvířat na podestýloe, což sebou nese zvýšené náklady a omezuje možnost použití slámy, jakožto vyhledávané složky pro výrobu granulovaných krmiv.

Byly činěny pokusy použiti stromové kůry, jako organického hnojivá Ukázalo se však, že přímá aplikace stromové kůry do půdy způsobuje průkazně nežádoucí snížení klíčivosti a vývinu rostlin. Tento negativní jev je zřejmě způsoben extraktivními látkami genoliokého a kyselého charakteru, které se vyluhují z kůry praktioky každé dřeviny

Dalším nežádoucím faktorem je skutečnost, že poměr dusíku k uhlíku v čerstvé stromové kůře se pohybuje zhruba v rozmezí 1 : 90 až 1 : 130, což je hodnota pro účinnou humifikaci praktioky nevyhovující.

Je rovněž znám způsob úpravy stromové kůry na organominerální hnojivo u něhož se používá i některýsh průmyslových odpadů jako uhelných kalů, saturačníoh kalů a prosévaného popela. Tento způsob však předpokládá současně použití rašeliny, mletého vápence, ěpavkové Vody, tuhého hnoje oož nejsou odpady, ale samy o sobě oenná hnojivá.

Kromě toho je realizace tohoto způsobu značně praoná a časově náročná.

Vynález si klade za oíl odstranění výše uvedených nedostatků a dosažení poměrně snadného zhodnocení obtížnýoh odpadních látek na plnohodnotné organické, popřípadě i organominerální hnojivo, a to zejména v rámci té které lokální organizační jednotky, disponující potřebnými výchozími odpady Tím jsou vytvořeny podle vynálezu podmínky pro zkrácený, avšak uzavřený koloběh, spočívající v podstatě v tom, že to o co byla půda ochuzena při sklizni, je půdě dodáváno pro dalěí vegetační cyklus.

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že drcená stromová kůra je plněna do kompostovacího žlabu vrstvena a současně smáčena tekutým hnojivém načež po 300 až 700 hodináoh je takto vytvořena směs jako celek alespoň postupně dvakrát přemísťována, homogenizována a současně provzdušňována a vzniklý odpař směsi je nahrazován tekutým hnojivém, přičemž mezi těmito přemístěními se směs po dobu 900 až 1000 hodin popř dalších 900 až 1100 hodin izotermioky stabilizuje při teplotě 55 až 70 °c a případně upravuje v kterékoliv bázi fyzikálním plnidlem

Podle vynálezu je výhodné, jeli fyzikálním plnidlem hutnická strusta, uhelné kaly, ornice, vápenný odpad, nebo jejich směsi.

iJ

Příklad 1

Na kompostovaoí žlab ae navretví drcená smrková kůra za současného polévání tekutým hnojem. Výhodná je přitom velikost částic drcená stromové kůry do 30 mm. Vzhledem k vysoké nasákavosti stromová kůry a vzniklému odparu, pohybuje se množství tekutého hnoje kolem 50 % váhy stromové kůry Poměr dusíku k uhlíku ve stromové kůře se pohybuje v rozsahu cca 1 : 90 až 1 : 130

Poté se provede jileapoň částečná homogenizace vzniklé směsi, např přehazováním,

Čímž současně doohází k žádoucímu jejímu provzdušnění

Mezi zmíněné vrstvení a smáčení poléváním a homogenizací je časová prodleva v rozsahu cca 300 až 700 hodin. Poté se směs přemístí na dozrávaoí plošinu, kde v ní již plně probíhá její blotermická stabilizace za současné biodegradace škodlivin, Tyto procesy probíhají při teplotách 55 °C až 70 °C po dobu coa 900 až 1 000 hodin. Chemické vlastnosti kůry přitom napomáhají poměrně rychle karbonizaoi za přítomnosti bakterií a hub, za vývinu zmíněných teplot. Tepelným působením a účinností mikroflóry vytvářejí škodliviny ve vodě těžko rozpustný komplex vysokokondenzovanýoh a polymerizovanýoh substancí, které mají humusotvoraý eharatter.

Dalším mechanickým míšením .a provzdušňováním směsi na dozrávaoí plošině se dosazuje nejen lepší homogenizace výsledného produktu, ale i účinnějšího produktu zmíněných prooesů.

Vzhledem k vzniklému odparu se směsi na dozrávaoí plošině a výhodou přidává další tekutý hnůj.

Z dozrávaoí plošiny se směs přemisťuje na expediční plošinu, na které může býti ještě dodatečně promísena, popřípadě i obohacena o další tekutý hnůj a qa která setrvává po dobu coa 900 až 1100 hodin, kdy biotermieká stabilizace dobíhá.

Místo stromové kůry, anebo současně s ní, lze takto zpraoovávat i jiné organické látky polysaoharidlokého charakteru, drůbeži podestýlka, piliny, buniČitý odpad apod., popř. čistírenské kaly.

Výsledným produktem je plnohodnotné organické hnojivo o vlhkosti kolem 50 %, v němž obsah dusíku vzhledem k uhlíku se proti výchozímu stavu ve stromové kůře zvýšil ooa 4 až 6ti násobně.

Příklad 2

Postupuje se obdobně jako u příkladu 1, s tím rozdílem, že se do směai, vytvářené na kompostovacím žlabu, přidává fyzikální plnidlo, která výslednému produktu dává oharakter organominerálního hnojivá.

Podle požadovaných vlastností výsledného produktu, ale i podle možností dané lokality, v níž je organominerální hnojivo vyráběno, lze jako fyzikálního plnidla použít v kterákoliv fázi procesu s výhodou zejména následujících odpadních látek, a to jednotlivě, anebo v kombinaci : hutnickou strusku, cukrovárenskou hlínu, pivovárenský odpad, čpavkovou vodu, uhelné kaly, vápenný odpad, naturační kaly, popřípadě i omioi.

fyzikální plnidlo je tedy možno vypracovat již i do výohozíoh látek, míšených na kompostovacím žlabu, popřípadě i do směsi na dozrávaoí plošině, například během jejiho přehazování.

Rovněž i v závěrečně fázi procesu, to jest na expediční plošině lze směs obohatit uvedeným fyzikálním plnidlem.

K zabezpečení potřebných popsanýoh manipulací, jak s tekutými materiály, tuhými materiály, tak i s vytvořenou směsí s výsledným produktem, lze použít běžně známých mechanizačních prostředků jako drtičů, nákladních automobilů, nakladačů, bagrů, pásových dopravníků, buldozerů, čerpadel, eventuálně i vhodně upravených zakládacích strojů s kyvným ramenem.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1 Způsob výroby organominerálního hnojivá na bázi stromové kůry a zemědělských, popřípadě i průmyslových odpadů, vyznačený tím, že drcená stromová kůra je plněna do kompostovacího žlabu a současně smáčena tekutým hnojem, načež po 300 až 700 hodinách je takto vytvořena směs jako celek alespoň postupně dvakrát přemísíována, homogenizována á současně provzduěňována a vzniklý odpař směsi je nahrazován tekutým hnojem, přičemž těmito přemístěními se směs po dobu 900 až 2 100 hodin biotermicky stabilizuje při teplotě 55 až 70 °C a případně upravuje v kterékoliv fázi fyzikálním plnidlem.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že fyzikálním plnidlem je hutnická struska, uhelné kaly, omioe, vápenný odpad, nebo jejich směsi.