CS215557B1 - Rentgenový fluorografický zobrazovací systém - Google Patents

Description

(54) Rentgenový fluorografický zobrazovací systém

Vynález se týká rentgenového flu’orografického zobrazovacího systému. Rentgenový fluorografický zobrnzovocí systém řeší problém možnosti snímkování objektů v širokém rozsahu velikostí, při optimálním využití plochy maloformátového filmu s fotografickou emulsí a dále možnost automatického zmenšení velikosti vstupního obrazu podle rámování rentgenového zobrazení primární clonou na fluorescenčním štítu. Podstatou vynálezu je vyřešení zobrazovacího systému tím, že za fluorescenčním štítem umístěný objektiv je uložen pohyblivě jednak ve směru osy projekce a jednak ve směru horizontální optické osy, a záznamový systém je uložen pohyblivě jednak ve směru horizontální optické osy a jednak ve směru vertikální optické osy rovnoběžné s osou projekce.

215 557

Předmětem vynálezu je rentgenový fluorogi*áfický zobrazovací systém, sestávající ze zdroje rentgenového záření s primární clonou a fluorescenčním štítem, opatřený na výstupu záznamovým systémem, určený pro skiagrafická popřípadě i skiaskopická rentgenová vyšetření.

Známé rentgenové snímkovací systémy využívají bu3 rsdiografii-snímkování přímo rentgenovým zářením za použití zesilovacích fólií, nebo nepřímé rentgenové snímkování přes optické zmenšení obrazu, popřípadě přes elektronoptický zesilovač rentgenového obrazu. Dále jsou pro rentgenové snímkovací metody využívány elektroradiografické metody-xerografie nebo ionografie. Při přímém snímkováni na velkoformátové rentgenové filmy je velká spotřeba stříbra a materiálů na podložky filmů dále pak fotochemikáliía radiační dávka na pacienta dosahuje velkých hodnot. Současně manipulace s velkoformátovými rentgenovými filmy je poměrně náročná, stejně tak i archivace. Pro snížení dávek záření a podstatné snížení spotřeby stříbra a dalších surovin se provádí nepřímé snímkování optickým zmenšením na malé formáty fotografických filmů, kde je již podstatně menší spotřeba surovin a nižší i radiační dávka na pacienta. Tato snímkovací zařízení mají konstantní vzdálenost mezi fluorescenčním štítem, objektivem a záznamovým filmem a používají se proto převážně na rentgenové snímkování velkých objektů (nejčastěji plíce). Při snímkování přes elektronoptický vakuový rentgenový zesilovač obrazu je možné měnit vstupní pole, podle velikosti snímaného objektu, současné s optimálním využitím plochy maloformátového filmu. Při této technice snímkováni se podstatně snižuje radiační dávka na pacienta a snižují se na minimum nároky na suroviny. Nevýhodou zůstává zatím nedostatečně velké maximální vstupní pole rentgenových elektronoptických zesilovačů a dále jejich veliká cena. Xeroradiografie, která je také využívána pro rentgenové snímkování, využívá hranový efekt, který zvyšuje diagnostickou hodnotu rentgenových snímků a déle pak pro tvorbu obrazu nepotřebuje vůbec stříbro. Vyžaduje však dosud větší radiační dávky na pacienta než je nutné pro přímé snímky s využitím zesilovacích fólií. Ionografie stejně jako xeroradiografie nevy žaduje pro tvorbu obrazu· stříbro a diagnostická hodnota snímku je po stránce rozlišení kontrastů ještě lepší než u xeroradiografie, protože mimo hranového efektu, se u této metody nevyskytuje šedý závoj. Ionoradiografie odstraňuje nevýhodu velkých radiačních dávek,xeroradiografie. Dosud velkou nevýhodou ionoradiografie je její technicky obtížná aplikace a vysoká cena.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje rentgenový fluorografický zobrazovací systém podle vynálezu, jehož podstata epočívé v tom, že za fluorescenčním štítem umístěný objektiv je uložen pohyblivě jednak ve směru osy projekce a jednak ve směru horizontální optické osy, a záznamový systém je uložen pohyblivě jednak ve směru horizontální optické osy a jednak ve směru vertikální optická osy rovnoběžné s osou projekce, přičemž pro minimalizaci rozměrů je mezi fluorescenční štít a objektiv vloženo první rovinné zrcadlo, uložené pohyblivě ve směru osy projekce a mezi objektiv a záznamový systém je vloženo druhé rovinné zrcadlo uložené pohyblivě jednak ve směru vertikální optické osy a jednak ve směru horizontální optické osy.

Výhodou tohoto řešení je, že umožňuje snímkování objektů v širokém rozsahu velikostí při optimálním využití plochy maloformátového filmu s fotografickou emulsí, snížení dávky

Jb radiačního záření a možnost automatické změny velikosti vstupního obrazu podle rámování rentgenového zobrazení primární clonou na fluorescenčním štítu.

Příklad provedení rentgenového fluorografického zobrazovacího systému je znázorněn na výkresu.

Rentgenový fluorografický zobrazovací systém sestává z zářiče 1 primární clony 2 a fluorescenčního štítu ji, déle pak z objektivu 4 a záznamového systému 17. Přitom vlastní záznamový systém 17 tvoří jednak elektronoptický vakuový zesilovač 6 obrazu, který je opatřen fotokatodou % o výstupním stínítkem 2 a jednak z fotokamery 2 s filmem 8, popřípadě je vybaven -elektronoptickým děličem 16 a televizní snímací elektronkou 15. Přičemž pro minimelizeci rozměrů je mezi fluorescenční štít _3...a objektiv 4 vloženo první rovinné zrcadlo 10, uložen* pohyblivě ve aměru osy 11 projekce, a mezi objektiv 4 a záznamový systém 17 je vloženo druhé rovinné zrcadlo 13. uložené pohyblivě jednak ve směru vertikální optické osy 14 a jednak ve směru horizontální optické osy 12, přičemž vertikální optická osa 14 je rovnověžná s osou 11 projekce.

Funkce zobrazovacího systému spočívá v tom, že za fluorescenčním štítem 3 je pohyblivě uložen objektiv 4, který slouží pro projekci rentgenového obrazu z tohoto štítu na foto katodu 2 elektronoptického vakuového zesilovače 6 obrazu, přičemž zesílený rentgenový obraz z výstupního stínítka 7 elektronoptického vakuového zesilovače 6 obrazu je snímán na fotografický film 8 fotokamery 2· Přitom pro minimalizaci rozměrů je mezi fluoreseesčním štítem 3, a objektivem 4 vloženo první rovinné zrcadlo 10 lámající osu 11 projekce do horizontální optické osy 12 objektivu 4, dále pak mezi objektiv £ a elektronoptický zesilo vač 6 obrazu je vloženo druhé rovinné zrcadlo 13 lámající horizontální optickou osu 12 do vertikální optické osy 14 elektronoptického zesilovače 6 obrazu. Horizontální optická osa 12 a vertikální optická osa 14 leží v rovině rovnoběžné s fluorescenčním štítem 2> přičemž vertikální optická osa 14 je kolmá na horizontální optickou osu 12. Za elektronoptickým zesilovačem 6 obrazu je umístěno zobrazovací zařízení, které může mimo fotokamery £ obsahovat televizní kameru se snímací televizní elektronkou 15 a optický dělič 16. Pro vyčlenění rentgenovaného objektu se primární clona 2 otevírá nebo uzavírá. Přitom první rovinné zrcadlo IQ je uzpůsobeno pro provádění závislého unášivého pohybu ve směru osy 11 projekce a druhé róvinné zrcadlo 13 spolu se záznamovým systémem 17. jenž sestává z elektronoptického zesilovače 6 obrazu, optického děliče 16. snímací televizní elektronky 15 nebo fotokamery 2 je uzpůsobeno k prováděni společného závislého unášeného pohybu ve směru horizontální optick* osy 12. A objektiv 4 je uzpůsoben k provádění závislého unášeného pohybu tak, aby libovolně vycloněný obraz primární clonou 2 na fluorescenčním štítu 3 byl stále zaostřený promítán objektivem 4 vždy na celou plochu fotokatody 2 elektronoptického zesilovače 6 obrazu. Vzájemně závislé pohyby jsou vyjádřeny přesunem jednotlivých pohyblivých členů na vzdálenosti:

- primární clona 2

B kde : c je velikost rozevření clony b je vzdálenost roviny lamel primární clony

A je velikost snímaného objektu

B je vzdálenost ohniska zářiče od fluorescenčního štítu

- první rovinné zrcadlo ÍO od fluorescenčního štítu 2 δ β h = JLž_ÍLÍíLíJ|jlJLL__ + i kde : h je vzdálenost prvního rovinného zrcadla 10 na ose 11 projekce od fluorescenčního štíru 2

H je vzdálenost hlavních bodů objektivu 4 f je ohnisková vzdálenost objektivu 4 a je velikost fotokatody £ elektronoptického vakuového zesilovače 6 obrazu i je převodový poměr posuvů mezi unóšivým pohybem prvního rovinného zrcadla 10 a unášeným pohybem elektronoptického vakuového zesilovače 6 obrazu, druhým rovinným zrcadlem 1_3, optickým děličem 16, fotokamerou 9 a televizní snímací elektronkou 15 v rovině rovnoběžné s fluorescenčním štítem 3 po horizontální optické ose 12

- elektronoptický vakupvý zesilovač 6 obrazu od prvního rovinného zrcadla 10 s = i h kde: s je součtová vzádlenost mezi prvnímrTovinným zrcadlem 10 a fotokatodou na optických osách 12 a 14

- objektiv 4 od elektronoptického vakuového zesilovače 6 obrazu — a ~ m = f (1 + Ϊ) ' kde: m je součtové vzdálenost mezi hlavním obrazovým bodem objektivu 4 a fotokatodou £ na optických osách 12 a 14

Konstrukční realizace vzájemných pohybů prvního rovinného zrcadla 10 a záznamového systému 17 může být různá: jednak s jedním, nebo více motory, jednak různými převody mechanickými nebo elektrickými. Musí však být dodrženy podmíhky rovnic c, h, s, m.

Rentgenový fluorografický zobrazovací systém podle vynálezu je vhodné využít pejen pro rentgenové skiegrefické pracoviště s cílem snížení radiačních dávek, zmenšení spotřeby stříbra a řešení ergonomie pracoviště, ale lze jej využít při kompletaci s kvalitním rentgenovým televizním systémem i na rentgenové vyšetřovací stěny nebo jiná vyšetřovací pracoviště a zařízení s dosažením větších rozměrů zobrazovaných objektů než je tomu u velkoplošných rentgenových převáděčů-zesilovačů obrazu.

Claims (2)

PŘEDMĚT VKHÁLEZU

1. Rentgenový fluorografický zobrazovací systém, obsahující zářič s primární clonou a fluorescenčím Sítem, opatřený na výstupu'záznamovým systémem, vyznačující se tím, že za fluorescenčním štítem (3) umístěný objektiv (4) je uložen pohyblivě jednak ve směru osy⁷ (11) projekce a jednak ve směru horizontální optické osy (12), a záznamový systém (17) je uložen pohyblivě jednak ve směru horizontální optické oay (12) a jednak ve směru vertikální optické osy (14) rovnoběžné s osou (11) projekce, přičemž pro minimalizaci rozměrů je mezi fluorescenční štít (3) a objektiv (4) vloženo první rovinné zrcadlo (10), uložené pohyblivě ve směru osy (11) projekce a mezi objektiv (4) a záznamový systém (17) je vlože no druhé rovinné zrcadlo (13) uložené pohyblivě jednak ve směru vertikální optické osy

V.

(14) a jednak ve směru horizontální optické osy (12).

2. Zobrazovací systém podle bodu 1, vyznačující se tím, žě za fluorescenčním štítem (3) umístěný objektiv (4) je uložen pohyblivě ve směru osy (11) projekce a záznamový systém (17) uložený pohyblivě ve směru osy (11) projekce.