CS213990B1 - iV,iV-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-LAj-aminoallcanoly a způsob jejich výroby - Google Patents

iV,iV-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-LAj-aminoallcanoly a způsob jejich výroby Download PDF

Info

Publication number
CS213990B1
CS213990B1 CS276480A CS276480A CS213990B1 CS 213990 B1 CS213990 B1 CS 213990B1 CS 276480 A CS276480 A CS 276480A CS 276480 A CS276480 A CS 276480A CS 213990 B1 CS213990 B1 CS 213990B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
formula
reaction
hydroxy
compounds
product
Prior art date
Application number
CS276480A
Other languages
English (en)
Inventor
Miloslav Sorm
Karel Ulbert
Stanislav Nespurek
Original Assignee
Miloslav Sorm
Karel Ulbert
Stanislav Nespurek
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Miloslav Sorm, Karel Ulbert, Stanislav Nespurek filed Critical Miloslav Sorm
Priority to CS276480A priority Critical patent/CS213990B1/cs
Publication of CS213990B1 publication Critical patent/CS213990B1/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

(54) iV,iV-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-LAj-aminoallcanoly a způsob jejich výroby '1
Předmětem vynálezu jsou N,N-bis(3-acyloxy-2-hydrosy-propyl)-iju-aminoalkanoly obecného vzorce I, /R-C00-CH2-CH(0H)-CH2/2íí· (I) kde R-jje 2-hydroxýethyl, 3-hydroxy-2-propyl,l-hydroxy-2-propyl, 2-hydroxy-l-propyl, l-hydroxy-2-butyl, l-hydroxy-3-butyl, j.-hydroxy-4-butyl, 2-hydroxy-3-butyl a R představuje alkylový nebo alkenylový zbytek s 8 až 18 uhlíkovými atomy v lineárním nebo rozvětveném hlavním řetězci, a způsob jejich výroby.
Sloučeniny obsahující v molekule jak hydrofobní, tak i hydrofilní část vykazují některé specifické vlastnosti. Je to především schopnost tvorby vrstev s vyhraněným hydrofobním charakterem (při aplikacích na hydrofilní povrchy) nebo s hydrofilním charakterem (při aplikaci na hydrofobní povrchy) aj. Této schopnosti je v praxi široce využíváno hlavně při úpravě materiálů z plastických hmot v tukovém průmyslu pro přípravu avivážních přípravků a v řadě dalších aplikací. V závislosti na chemickém složení vykazují sloučeniny tohoto typu ěmulgační, lubrikační, zjemňující, nešpinivé, antistatické vlastnosti a řadu dalších.
Jodle charakteru hydrofilního konce lze tyto sloučeniny klasifikovat jako anionaktivní, kationaktivní a neionogenní. Největšího praktického uplatnění dosáhly kationaktivní látky obsahující kvartérní amoniové skupiny, a to jak alifatické, tak i heteroaromatické.
Účinnost amoniových eolí ve zmíněných oblastech ve srovnání s ostatními typy sloučenin je
2.13990
213990 - - z nejvyšší, jsou však dermatologicky závadné, dráždí pokožku, oči a ve větších koncentracích nesplňují tzv. rybí test. Anionaktivní sloučeniny jsou vesměs dermatologicky nezávadné, neťoxické, jejich účinnost je však ve většině případů podstatně nižší. Neionogenní sloučeniny, látky, které v molekule neobsahují žádný elektrický náboj, si zachovávají srovnatelné vlastnosti katiůnaktivních sloučenin, jsou však netoxické a dermatologicky nezávadné. V poslední době byla připravena řada těchto sloučenin. Jsou to např. různé ethylen ioxidovaně mastné alkoholy a mastné aminy, produkty reakcí glycidyletherů mastných alkoholů, resp. gylcidyles-terů mastných kyselin s primárními a sekundárními aminy, látky obsahující \ ve své molekule heteroaramatická jádra a další. Z ekonomického hlediska jsou některé tyto typy látek méně zajímavé, nebol např. mastné alkoholy, resp. mastné aminy, které jsou výchozí surovinou pro přípravu těchto sloučenin, jsou na trhu méně dostupné a cenově několikanásobně dražší než např. mastné kyseliny.
Sloučeniny obecného vzorce I nebyly dosud známy. Patří do skupiny neionogennioh sloučenin s převažujícím hydrofobním charakterm. Jejich využití lze spatřovat v takových aplikacích, které budou využívat jejich hlavní specifickou vlastnost, tj. tvorbu hydrofobnich vrstev smáčitelných vodou. Takové látky jsou využívány například jako lubrikanty pro výrobky z plastů, skla apod. Výchozí suroviny pro přípravu sloučenin obecného vzorce I jsou dostupné a výroba je jednoduchá.
Podle vynálezu se slučeniny obecného vzorce I, /R-COO-C^-CHCOHJ-CHg/^-N-Rj· kde 8 si mají shora uvedený význam,· připraví tak, že se 1 mol sloučeniny obecného vzorce II, (I)
R-CDQ-CH-jCH 4 \
(II) kde R má shora uvedený význam, nechá reagovat slL molem primárního aminu obecného vzorce III, ΰΗ21 (ju) kde R^ mé uvedený význam, při teplotě 40 až 100 °C, s výhodou při 60 až 80°C, a takte vzniklý meziprodukt se nechá reagovat s dalším 1 molem sloučeniny obecného vzorce II při teplotě 100 až 170 *C, s výhodou při 110 až 140 °C, načež se produkt izoluje.
Sloučenina obecného vzorce II je do reakční směsi přikapávána za míchání, První reakční stupeň je exotermní a rychlost přikapévání je zvolena talk, aby se reakční teplota nezvyšovala bez vnějšího přihřívání. Optimální teplota prvního stupně reakce je 60 až 80 °C. Je-li teplota nižěí, je reakční průběh příliš pomalý. ^Te-li teplota reakce vyšší, dochází k tvorbě nežádoucích vedlejších produktů, převážně k produktům obsahujícím amidové skupiny. Po utišení první exotermní reakce je reakční směs míchána při reakční teplotě dalších cca 30 minut za účelem úplného proreagování výchozích surovin.
........... 3
Teplota reakční směsi je potom zvýšena na 100 až 170 °C (v závislosti na chemickém složeni glycidylesteru vzorce II), s výhodou však na 110 až 140 °C, a přikape se další 1 mol sloučeniny obecného vzorce II. Reaktivita meziproduktu, obsahujícího stericky bráněnou sekundární aminovou skupinu, je podstatně nižší než reaktivita primárního aminu, tepelné zabarvení reakce je nevýznamné, a proto je nutné „v tomto stupni řeakční směs přihřívat. Nakonec je reakční produkt zahříván za míchání 30 až 60 minut.
·' «· a ochlazen. Sloučeniny obecného vzorce I jsou viskózní kapaliny, nerozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech, např. v alkoholech, uhlovodících, tetrahydrofuranu, dioxanu, dimethylformamidu, dimethylsulfoxidu, chlorovaných rozpouštědlech a dalších.
Výchozí suroviny pro výrobu sloučenin obecného vzorce I jsou vesměs komerčně době dostup-, hé. Mohou být buS ziískány z přírodních zdrojů, nebo připraveny synteticky. Obecně, přírodní materiály používané pro přípravu glycidylesterů obecného vzorce II jsou směsi mastných kyselin o, různě dlouhými alifatickými řetězci. Z glycidylesterů obecného vzorce II jsou nejvýhodnější glycidylkaprinát, glycidyllaurát, glycidylmyristát, glycidylpalmitát, glycidylstearát a glycidyly směsných mastných kyselin, jako např. kyseliny kokosového oleje (Cg - Clg), kyseliny palmojádra (Cg - Clg) aj. Dále jsou vhodné glycidylestery vyšších mastných nenasycených kyselin, jako kyseliny olejové, linaloové apod.
Z primárních aminů lze s výhodou použít 2-aminoethanol, 2-aminopropanol, 3-aminopřopanol, l-amino-2-propanol, 2-aminobutanol, 3-amino-2-butanol, 3-aminobutanol, 4-aminobutanol.
Pro přípravu sloučenin obecného vzorce I určených pro technické účely lze použít surové glycidylestery obecného vzorce II, připravené některým ze známých postupů reakcí alkalických solí mastných kyselin, resp. reakci samotných kyselin, s přebytkem epichlorhydrinu, katalysované kvartérními aminovými solemi. Pro přípravu Čistých sloučenin obecného vzorce I je výhodné glycidylestery obecného vzorce II před reakcí čistit. Glycidylestery nižších mastných kyselin jsou kapaliny a lze je destilovat, glycidylestery odvozené od vyšších mastných kyselin jsou pevné látky a je možné je krystalovat z organických rozpouštědel, s výhodou za nižší teploty.
Průběh reakce glycidylesterů mastných kyselin obecného vzorce II lze sledovat spektrálně pomocí infračervených spekter (IČ). Epoxidová skupina glycidylesterů má v IČ spektru dvě středně silné frekvence u 860 a 910 cm“^·. V průběhu reakce při otevírání epoxidového kruhu tyto frekvence mizí a současně vzniká nový široký pás u 3 380 cm-''', odpovídající hydroxylovým skupinám. Ve většině případů vedle otevírání epoxidového kruhu atakem aminoalkanolu probíhá v malé míře i vedlejší reakce. Je způsobena reakcí aminu s esterovou skupinou glycidylesterů a produktem reakce jsou sloučeniny s amidovou skupinou, která má v IČ spektru charakteristickou frekvenci u 1 620 cm-''·. Množství těchto vedlejších proskdctů je dáno podmínkami, při kterých je prováděn první stupeň reakce. Čím je teplota reakčni směsi vyšší, tím více vzniká těchto Nežádoucích látek. Jedním s takových vedlejších produktů může být amid obecného vzorce IV,
R-CONH-Í^ (IV) kde R a Rj mají shora uvedený význam.
Reakci glycidylesterů mastných kyselin obecného vzorce IX β primárními aainy lze provádět i v prostředí organických rozpouštědel, např. acetonu, dioxanu, demthylformamidu, dimethylsulfoxidu a jiných aprotických rozpouštědlech. Rozpouštědla mohou mít pozitivní vliv na průběh reakce prvního stupně a čistotu konečného produktu, hlavně e ohledem na množství vedlejších produktů amidového typu. Práce s hořlavými rozpouštědly však vyžaduje dodržování bezpečnostních předpisů pro práci s hořlavinami a rovněž tak izolace produktu klade vyšší nároky na vynaloženou lidskou práci a je energeticky náročnější.
V dalším bude formou příkladů blíže objasněna podstata vynálezu. Následující příklady provedení slouží pro ilustraci podstaty vynálezu a ejjich počet a obsah nikterak neomezje jeho šíři.
Příklad 1
11,4 g glycidylesterů kyseliny 2,2-dimethyloktanové bylo pozvolna přikapáváno za míchání k 3,05 g 2-aminoethqnolu při 60 °C. Pe skončení přidávání byla sašs 30 minut míchána při reakční teplotě a potom teplota zvýšena na 110 ®C á pozvolna přidáno za míchání dalších
11,4 g glycidylesterů kyseliny 2,2-dimethyloktanové. Nakonec byla reakční smis míchána 30 minut při 120 ®C. Po ochlazení byla získána slabě nahnědlá sloučenina obecného vzorce I (Β=ΟΗ2(0Η2)^Ο(ΟΗ^)2) ve formě viskózní kapaliny.IČ (kapilárně mezi KBr okénky 3 380 (OK),
724 (COO-esteru) cm”1.
Příklad 2 g glycidylesterů kyseliny kokosového oleje bylo přikapáno za míchání k 11,2 g
2-aminoethanolu při 80 °C. Po 30 minutách míchání při této teplotě byla reakční teplota zvýšena na 110 *C a přikapáno za míchání dalších 61 g glycidylesterů kyseliny kokosového oleje. Po skončení rakce byla reakční směs zahřívána 30 minut při teplotě
120 °C a ochlazena. Produkt obecného vzorce I (R=směs alifatických zbytků mastných kyselin s Οθ až C^g) byl získán jako medově zbarvená viskózní kapalina. IČ (kapilárně mezi KBr okénky) 3 360 (OH), 1 735 (COO-esteru), 1 620 (COWH-amidu)om”1.
Pří klad 3
Reakce byla provedena analogicky jako v příkladu 2, jen s tím rozdílem, že místo glycidylesteru kyseliny kokosového oleje byl použit glycidyllaurát a teplota prvního stupně reakce byla snížena na 60 °C. Produkt obecného vzorce I (R=CH^(CHg )105 byl izolován jako medově zbarvená viskózní kapalina. IČ (kapilárně mezi KBr okénky( 3 390 (OH), 1 735 (COO-esteru),
622 (CONH-amidu) cm”1.
Příklad 4
Reakční postup byl stejný jako v příkladu 1, jen s tím rozdílem, že jako glycidylester byl použit glycidylester kyseliny olejové a teplota reakční směsi v druhém stupni byla 120 °C. Po skončení reakce byla směs míchána 60 minut při 130 ®C. Produkt obecného vzorce I (R=CH^(.CH2)7-CH=CH-(CH2)7) byl po ochlazení získán jako medovitá kapalina. IČ (kapilárně mezi KBr. okénky) 3 890 (OH), 1 740 (COO-esteru), 1 620 (CONH-amidu) om”1.
Příklad 5
Postup přípravy byl stejný jako v příkladu 2, jen s tím rozdílem, že místo 11,2 g 2-aminoethanolu bylo použito 16,35 g l-hydroxy-4-butylaminu. Produkt obecného vzorce 1 (R = směs alifatických zbytků mastných kyselin s Οθ až Ο^θ, = CHg-CHg-CHg-Cí^-OH) byl izolován jako medově zbarvená viskózní kapalina. IČ (kapilárně mezi KBr okénky)
365 (OH), 1 732 (COO-esteru), 1 621 (CO-fMi-amidu) cm“1.
Příklad 6
Postup přípravy byl stejný jako v příkladu 2, jen s tím rozdílem, že místo 11,2 g 2-aminoethanolu bylou použito 13,18 g l-hyůroxy-3-propylaminu. Produkt obecného vzorce I Í(R = směs alifatických zbytků mastných kyselin s Οθ až Ο^θ, = CHg-CHgC^-QH) předsta-. voval světle hnědě zbarvenou viskózní kapalinu. IČ (kapilárně mezi KBr okénky) 3 370 (OH), 1 735 (COO-esteru), 1 620 (CO-NH-amidu) cm”1.
Příklad 7 ' >
Postup přípravy byl stejný jako v příkladu 2, jen s tím rozdílem, že místo 11,2 g 2-aminethanolu byl použit 2-amino-l-propqnol. Produkt obecného vzorce I (R = směs alifatických zbytků mastných kyselin s Οθ až Ο^θ, R^= CHj-CH-CH^OH) byl izolován ijako mečově zbarvená viskózhí kapalina IČ (kapilárně mezi KBr okénky) 3 360 (OH),
728 (C00-ee.teru), 1 625 (CO-NH-amidu) cm1.
Příklad 8
Postup přípravy byl stejný jako v příkladu 2, jeů s tím rozdílem, že místo 11,2 g 2-aminoethanolu byl použit l-amino-2-propanol. Produkt obecného vzorce I (R = směs alifatických zbytků mastných kyselin s Οθ až Ο^θ, R^ = CH2-CH(OH)-CH3) byl izolován jako medově zbarvená viskózní kapalina. lč (kapilárně mezi KBr okénky) 3 363 (OH), 1 730 (COO-esteru), 1 620 (CO-NH-amidu) cm“1.
Příklad 9
Postup přípravy byl stejný jako v příkladu 2, jen s tím rozdílem, že místo 11,2 g 2-aminoethanolu byl použit 2-amino-l-butanol. Produkt obecného vzorce I (R = směs alifatických zbytků mastných kyselin s Οθ až Ο^θ, R^ = CH3-CH2-CH-CH20H) byl izolován jako medově zbarvená viskózní kapalina, ič (kapilárně mezi KBr okénky) 3 367 (OH), 1 731 (COO-esteru), 1 623 (CO-NH-amidu) cm“1.
Příklad 10
Postup přípravy byl stejný jako v příkladu 2, je s tim rozdílem, že místo 11,2 g
2-aminoethanolu byl použit 3-amino-l-butanol. Produkt obecůého vzorce I (R = směs alifatických zbytků mastných kyselin s Οθ až Ο^θ, R^ = CH3-CH-CH2-CH2(OH)) byl izolován jako medově zbarvená viskózní kapalina. IČ (kapilárně mezi KBr.okénky) 3 362 (OH),
730 (COO-esteru), 1 621 (CO-NH-amidu) cm”1.
213990 6
Postup přípravy byl stejný jako v příkladu 2, jen s tím rozdílem, že místo 11,2 g 2-aminoethanolu byl použit 3-amino-2-butanol. Produkt obecného vzorce 1 (R= směs alifatických zbytků mastných kyselin s Cg až Ο^θ, Rj_ - CH^-CH-CHÍOHJ-CH^) byl izolován jako medově zbarvená viskozní kapalina. IČ (kapilárně mezi KBr okénky)
364 (OH), 1 733 (COO-esteru), 1 622 (ΟΟ-ΛΉ-amidu) cm“1.

Claims (2)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU
1. N,N-bis(3-acyloxy~2-hydroxypropyl)-tn-aminoalkanoly obecného vzorce I, /R-COO-CH2-CH(OH)-CH, kde R představuje alkylový nebo alkenylový zbytek s 8 až 18 uhlíkovými atomy v lineárním nebo rozvětveném hlavním řetězci a R1 je 2-hydroxyethyl, 3-hydroxy-l-propyl, l-hydroxy-2-propyl, 2-hydroxy-l-propyl, l-hydroxy-2-butyl, l-hydroxy-3-butyl, l-hydroxy-4-butyl, 2-hydroxy-3-butyl.
2. Způsob výroby N,N-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-w - aminoalkanolů obecného vzorce I podle bodu 1, vyznačený tím, že se 1 mol sloučeniny obecného vzorce II,
R-COO-CH5CH - CH-, (II)
0 / kde R^ má shora uvedený význam, nechá reagovat s',1 molem primárního aminu obecného vzorce III, N^-R-j. (III) kde R1 má shora uvedený význam, při teplotě 40 až 100 °C, s výhodou při 60 až 80 ®C, a takto vzniklý meziprodukt se nechá reagovat s dalším 1 molem sloučeniny obecného vzorce II při teplotě 100 až 170 GC, s výhodou při 110 až 140 *C, načež se produkt izoluje.
CS276480A 1980-04-21 1980-04-21 iV,iV-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-LAj-aminoallcanoly a způsob jejich výroby CS213990B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS276480A CS213990B1 (cs) 1980-04-21 1980-04-21 iV,iV-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-LAj-aminoallcanoly a způsob jejich výroby

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS276480A CS213990B1 (cs) 1980-04-21 1980-04-21 iV,iV-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-LAj-aminoallcanoly a způsob jejich výroby

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS213990B1 true CS213990B1 (cs) 1982-04-09

Family

ID=5365642

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS276480A CS213990B1 (cs) 1980-04-21 1980-04-21 iV,iV-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-LAj-aminoallcanoly a způsob jejich výroby

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS213990B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
EP0008839B1 (en) Process for preparing compositions containing quaternary ammonium compounds
GB1087166A (en) A method of preparing high-molecular polyether resins
US4492802A (en) Process for manufacture of quaternary ammonium compounds
EP0001006B1 (en) Carboalkylated derivatives of acylated ethylene diamines, process for their preparation and surface-active compositions
US4845256A (en) Production of silyl quaternary ammonium compounds
KR101884164B1 (ko) 글리세린 카르보네이트 및 아민 기재의 중합체
KR101508248B1 (ko) 완전 아실화된 아미노 작용성 유기폴리실록산
PT75352A (en) Process for the preparation of 1-phenyl-2-amino carbonyl-indol compounds useful as medicines and of the intermidiate products thereof
EP0461419A1 (de) Poly(oxyalkylen)aminoalkanolester, deren Ammoniumverbindungen, Verfahren zu ihrer Herstellung und ihre Verwendung in Emulgatoren, Reinigungsmitteln, Desinfektionsmitteln und Konservierungsmitteln
CS213990B1 (cs) iV,iV-bis(3-acyloxy-2-hydroxypropyl)-LAj-aminoallcanoly a způsob jejich výroby
JPH03120284A (ja) ジアセタールの製造方法
US3738996A (en) Process for the preparation of quaternary imidazoline derivatives
US3941817A (en) Tertiary amide amphoteric surface active agents and process for their manufacture
US4197350A (en) Quaternized amine-amide condensation products and their use in oil-containing fiber preparations
US3699165A (en) N,n-bis{8 2-hydroxyalkyl{9 -2-hydroxyethoxyacetamide and process for making the same
US2459088A (en) Aliphatic amide-substituted propyl quaternary ammonium compounds
KR850000076B1 (ko) 인산 트리에스테르의 제조방법
EP0237489B1 (de) Umsetzungsprodukte von Bis-glycidylthioethern
DE4412481A1 (de) Verfahren zur Herstellung hochkonzentrierter fließfähiger wäßriger Lösungen von Betainen
US2991299A (en) Titanium trialkanolamine derivatives
US3359275A (en) Substituted imidazolines and methods for producing them
JPH01138201A (ja) 水溶性第四級窒素含有セルロースエーテル誘導体の製造方法
SU571190A3 (ru) Способ получени производных стильбена
US4258212A (en) Process for preparing polysulfide chain terminator
US3131222A (en) Trialkanolamine derivatives