CS212373B1 - Zařízení pro středění elektronového svazku obrazové elektronky - Google Patents

Abstract

Zařízení pro středění elektronového svazku obrazové elektronky s elektromagnetickým vychylováním elektronového svazků, na jejímž hrdle je nasunuta vychylovací cívka a dva dostřeaovací prvky.

Description

Vynález se týká zařízení pro středění elektronového svazku obrazové elektronky s použitím druhého dostřeáovacího prvku, který je umístěn mezi prvním dostřeáovacím prvkem a vychylovací cívkou, jež jsou nasunuty na hrdle obrazové elektronky s elektromagnetickým vychylováním.

Zobrazování na stínítku vakuových elektronek vyžaduje velmi rychlý a účinný vychylovací systém, u něhož vychylovací cívka dosahuje největší možné délky. Optimálně dlouhá cívka je uskutečnitelná jedině za předpokladu, že elektronový svazek prochází v klidu geometrickou osou'obrazovky v místě přechodu hrdla na kuželovou část, přičemž dopadá na stínítko obrazovky v jeho geometrickém středu. Dosavadní technologie výroby obrazovek nedovoluje však zaručit tyto požadavky. Průchod elektronového svazku mimo osu hrdla v rovině přechodu má za následek jeho zastínění při maximálních výchylkách, přičemž se vytvářejí temné rohy. Dopad mimo geometrický střed stínítka vyžaduje, aby vychylovací cívkou protékal přídavný proud, který zbytečně zatěžuje vychylovací zesilovače a způsobuje ztráty elektrické energie bez ohledu na nutnost dimenzování vychylovacího systému na větší vychylovací úhel než udává výrobce obrazovky.

Dosud užívané dostřeáovací systémy používají jediný dostřeáovací prvek magnet nebo elektromagnet, který koriguje buá jen exoentricitu nevychýleného bodu, nebo zamezuje pouze vzniku temných rohů. Uvedené nedostatky jsou odstraněny zařízením pro středění elektronového svazku obrazové elektronky podle vynálezu, jehož podstatou je, že mezi vychylovací cívku a první dostřeáovací prvek je vložen druhý dostřeáovací prvek.

Vyšší účinek řešení podle vynálezu proti dosavadnímu stavu techniky spočívá v tom, že je současně možno nastavit správnou centricitu nevychýleného bodu, jakož i průchod středem hrdla v rovině přechodu, čímž je zamezeno vzniku temných rohů.

Vynález bude dále popsán se 2řetelem k obr. 1, kde je znázorněn schematicky řez obrazovkou s vychylovací soustavou a obr. 2, kde jsou vyznačeny úhly a geometrické dimenze procházejícího paprsku.

Banka obrazovky obsahuje tři hlavní části: stínítko J., kuželovou část 2 a hrdlo J, na němž je nasunuta vychylovací cívka 4· Elektronový svazek 2 v klidu dopadá obvykle mimo geometrický střed stínítka Já do bodu 1 a prochází mimo geometrickou osu hrdla 8 v oblasti roviny přechodu 9. ·

Jednoduchý první dostřeáovací prvek 10 je schopen zajistit buá jen korekci excentricity> nebo jen zamezit vzniku temných rohů. Podle vynálezu je první dostřeáovací prvek 10 doplněn druhým dostřeáovacím prvkem JJ., který je podobný prvnímu a zajišluje splnění druhého požadavku tak, že dráha elektronů prochází po čáře 12. která protíná rovinu přechodu 3 ^v bodě 8 a stínítko J. v bodě 6.

Je-li použito polohu prvků volit nastavení je možné jako dostřeáovacích prvků 10. 11 elektromagnetů, je možno vzájemnou tak, aby oběma elektromagnety protékal vždy stejný proud, takže jeho provést jediným ovládacím prvkem.

Jestliže první vzdálenost středu prvního dostřeáovacího prvku 10 od středu druhého dostřeáovacího prvku 11 označíme n a druhou vzdálenost středu druhého elektromagnetu 11 od roviny přechodu označíme m” a proudovou vychylovací citlivost druhého elektromagnetu m + n

JJ. zvolíme - krátě větší než proudovou vychylovací citlivost prvního prvku J_0, lze n

dokázat, že oběma prvky musí procházet téměř stejný proud.

Proudovou vychylovací citlivost lze ovlivnit například počtem závitů, délkou cívek, bočníkem k vinutí nebo kombinací více způsobů.

Důkaz předchozího tvrzení bude proveden pomocí obr. 2, kde značí:

Φ, vyohylovaoí úhel prvního dostřeňovacího elektromagnetu <P₂ vyohylovaoí úhel druhého dostřeňovaoího elektromagnetu ιρθ úhel odchylky elektronového svazku od geometrické osy obrazovky a max. odchylka korigovaného svazku od osy hrdla.

Z obr. 2 přímo vyplývá:

*2 = ^Φ, ⁺

Jestliže zvolíme:

Φ, = k Φ_ο Φ₂ = Φ, .

potom:

Z obr. 2 dále plyne:

a = m . tg Φ„ = n . tg Φ,, takže: a _{= =} * ⁿ tg<P₀ tg<P₀

Pro úhly do 5°, což bývá prakticky splněno, platí přibližně:

tg kq>_Q » k . tg φθ

Potom:

m k , tg<(>₀

- = -U = k n + tgo>₀ ^φ2 ^{= φ}1 ’ (’ ^{+ =} i * (’ ⁺ n)

To znamená, že úhly Φ^ jsou určeny pouze poměrem (i + nezávisle na Φθ. Ke zvoleným vzdálenostem a, £ vypočítáme příslušné vyohylovaoí úhly Φ,, Φ₂ a podle toho navrhneme vyohylovaoí proudové citlivosti elektromagnetů 10, 11. Při nastavení stejného proudu oběma elektromagnety je automaticky zajištěna centricite nevychýleného bodu i zamezeno vzniku temných rohů.

Claims (3)

1. Zařízení pro středění elektronového svazku obrazové elektronky s elektromagnetickým vyohylováním elektronového svazku, na jejímž hrdle je nasunuta vychylovací cívka s prvním dostřeáovacím prvkem umístěným za vychylovací cívkou směrem k petici, vyznačené tím, že mezi vychylovací cívku (4) a první dostřeáovací prvek (10) je vložen druhý dostřeáovaci prvek (11).

2. Zařízení podle bodu 1, jehož první dostřeáovací prvek je tvořen elektromagnetem, vyznačené tím, že druhý dostřeáovací prvek (11) je tvořen elektromagnetem.

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že poměr první vzdálenosti (n) středů prvního a druhého dostřeáovacího prvku (10, 11) k druhé vzdálenosti (m) středu druhého ÚOStřeSovacího prvku (11) od roviny přechodu (9) hrdla (3) obrazovky do kuželové části (2) je větší o jedničku než poměr proudových citlivostí obou dostřeáovacích prvků (10, 11) napájených stejným proudem. . .