CS210916B1 - Způsob výroby pracovní obuvi pro slévárenské provozy - Google Patents

Abstract

Účelem vynálezu je dosáhnout vyšší počáteční pevnosti ve spojích mezi "svrškem a nastříkévanou mezipodešví na jedné straně a mezi touto mezipodešví a pryžovou podešví na druhá straně. Rovněž tak se dosahuje vyšší teplostálosti těchto spojení. Uvedeného účelu se dosahuje podle vynálezu, když se styčné ploohy pryžové podešve i usnového svršku s elastomemí mezipodešví předem upravují, a sice tak, že u podešve se styčná plocha odrásé, poté se na ni působí dvouproeentním až čtyřprocentním acetonovým roztokem kyseliny triohlorizokyanurové a nakonec se na ni nanáší vrstva polyuretanového lepidla na bázi poly(hexandioladipát)-u, prodlouženého izokyanátovým radikálem, s molekulovou hmotností od 140 000 do 160 000, obsahujícího 3 až 5 hmotnostních procent činidla na bázi di-, tri- nebo tetraizokyanétu, zatímco u usňového svršku se styčné plocha napínací záložky přebrouéí a potom se na ni nanášejí dva nánosy lepidla shodného složení jako na pryžovou podešev, přičemž druhý nános lepidla následuje po prvním nánosu po uplynutí 10 až 60 minut.

Description

Předložený vynález řeší způsob výroby pracovní obuvi pro slévárenské provozy, prováděný v tvarovaoí dutině střikolisu, při němž se na dno dutiny vloží předem vylisovaná pryžová podeěev, potom se na dutinu utěsní napínací záložkou usňový svršek obuvi tak, že mezi vloženou pryžovou podešví a napnutým zažehleným usňovým svrškem z mazané kraviny vznikne volný mezipodešvový prostor, do něhož se následně vstříkne elastomerní materiál, zejména polyvinylchlorid.

\

V provozech sléváren kovů se používá speciální obuv, která chrání nohy pracovníků před postříkáním žhavým kovem. Až dosud se při výrobě tohoto speciálního druhu obuvi postupovalo tek, že se na usňový svrSek připevňovala kruponová mezipodešev, opatřená okolkem z vláknité usně a na tuto mezipodešev se pak připevňovala pryžová podešev, což vše se provádělo kombinací lepení-kolíčkování a sbíjení hřebíkem, s následným zajišťováním vruty.

Takto vyrobené obuv je těžká, její podešev málo ohebná a pro malou pružnost podešve připomíná svým celkovým užitným charakterem dřevák; při ohybu tuhé podešve dochází k postupnému trhání celého spodku od svršku, neboť dřevěné kolíčky nejsou schopny udržet při ohybu velké sily, působící proti napínací stélce. Celkově'je možno konstatovat, že tato obuv, ačkoliv konstrukčeně náročné na materiál a výrobně náročné na pracovní síly, má v podstatě nížkou užitnou hodnotu.

Částečné řešeni tohoto problému se nabízí v návrzích, plynoucích z francouzského patentu č. 2 350 038 nebo ze zvěřejňovacího spisu NSR 1 785 308, podle nichž se do dutiny forem střikolisu vkládá předem zhotovená podešev s následujícím nástřikem plastické hmoty v tekutém stavu mezi vloženou podešev a napnutý .svršek. Přesné ustřeňování takové podešve je chráněno patentovým spisem NSR č. 1 485 604, a to pomocí trubkovitého nástavce vstřikovacího zařízení, procházejícího otvorem, opatřeným v podešvi. Je však nutno poznamenat, že v* citovaných patentových spisech se pojednává především o vycházkové obuvi, u níž, jak známo, se svršek zhotovuje z jemné usně, jejíž lepení nebývá komplikováno žádnými těžkostmi.

Zcela odlišná je však situace v případě relativně silné usně u svršku Slévárenské obuvi, který se vyrábí z mazané kraviny a do níž se pro dosažení požadované měkkosti vpravuje. až 14 až 16 procent mazacích tuků; ty způsobují mimořádné potíže zejména při slepování. Připočtou-li se k potížím s držením svršku ještě potíže s držením pryžové podešve na nestříknuté podešvi, je prosté aplikace výrobních postupů podle shora citovaných patentových spisů na výrobu slévárenské obuvi nemožná, pokud se technické problémy, spojené s držením usňového svršku a pryžové podešve na nestříknuté mezipodešvi z termoplastu neodstraní tvůrčím způsobem.

Uvedené nedostatky se podařilo odstranit při výrobě pracovní obuvi pro slévárenské provozy, prováděné v tvarovaoí dutině střikolisu, při niž se na dno dutiny vloží předem vylisovéná pryžová podešev, potom se na dutinu utěsní napínací záložkou usňový svršek obuvi tak, že mezi vloženou pryžovou podešví a napnutým, zažehleným svrškem z mazaná kraviny vznikne volný mezipodešvový prostor, do něhož se následně vstřikne elastomerní materiál, zejména polyvinylchlorid, a sice způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se styčné plochy pryžové podešve i usňového svršku s elastomerní mezipodešvi předem upravují, a sice tak, že u podešve se styčná plocha odrásá, poté se na ni působí dvouprooentním acetonovým roztokem kyseliny triohlorizokyanurové a nakonec se na ni nanáší vrstva polyuretanového lepidla na bázi poly(hexandioladipát)-u,prodlouženého izokyanátovým radikálem, s molekulovou hmotností od 140 000 do 160 000, obsahujícího 3 až 5 hmotnostních procent činidla na bázi di-, tri- nebo tetraizokyanátu, zatímco u usňového svršku se styčná plocha napínací záložky přebrouši a potom se na ni nanášejí dva nánosy lepidla shodného složení jako na pryžovou podešev, přičemž druhý nános lepidla následuje po prvním nánosu po uplynutí 10 až 60 minut.

Technický účinek způsobu podle vynálezu je dán především tím, že při vyšší ohebnosti podešvové části praoovní obuvi se silné zvyšuje kvalita spojení svršku s touto podešví, konkrétně zvýšením poSéteSní pevnosti spoje a jeho tepelnou odolnosti, takže se-dosahuje prodloužení užitně životnosti obuvi. Výrazně se zvyšuje produktivita préce při výrobě; samotná hotová obuv zlepšuje ve slévárenských provozech pohodlí při nošení a protože flexi bilní provedení obuvi mé za následek lepší přizpůsobivost nášlapové části k terénu, zlepšuje se stupeň adhese obuvi- k podlaze praeovist, čímž se dosahuje větší bezpečnosti proti uklouznutí.

Při výrobě způsobem podle vynálezu se postupuje například tak, že se předem připraví obvyklýmipostupy usňový svršek obuvi, k němuž se použije tak zvané mazané kraviny, obsahující 14 až 16 procent mazacích tuků. Mezi tyto operace patří také zažehlení půdy svršku horkami zažehlovači. Déle se pak předem připraví pryžové podešve. Jak napínací záložka svršku obuvi, tak také pryžové podešev se odrásají, přičemž u napínací záložky z mazané kraviny, které je obrácena lícem dovnitř, se vlastně provádí jenom jemné přebrouěení mírně přepáleného povrchu po zažehlováni, který se na některých místech příliš hladce leskne.

Potom se na nástřikový stroj upevní v příslušném velikostním čísle forma, na jejíž dno se vloží odrááaná pryžové podešev; podešev byla před vložením do formy kromě drásání předem upravena působením chloračního prostředku ve formě tříprocentního acetonového roztoku kyseliny trichlorizokyanurové a poté na ni byl nanesen nános lepidla, sestávajícího z 5 až 20 hmotnostních procent poly(hexadioladipét)-u, prodlouženého izokyanátovým radikálem s molekulovou hmotností od 140 000 do 160 000, o viskozitě 0,6 až 0,8 Pa.s/20 °C, z 80 až 95 hmotnostních procent směsi acetonu, metyletylketonu a toluenu, jejichž vzájemný poměr činí 20-70:15-40:15-20 a ze 3 až 5 hmotnostních procent, vytaženo na hmotnost póly (hexandioladipát)-u, činidla na bázi di-, tri- nebo tetraizokyanátu. Na těsnicí hranu formy se pak opěrkami nástřikového stroje přitlačí napnutý svršek obuvi na kopytě. Před vložením na těsnicí hranu se odrásané napínací záložka svršku opatří dvěma po sobě následujícími nánosy téhož speciálního lepdila, jehož bylo použito na pryžovou podešev, přičemž mezi prvním a druhým nánosem má v optimálním případě uplynout alespoň 30 minut, avšak šiřší, spolehlivě postačující interval je od 10 do 60 minut.

Mezi druhým nánosem a upevněním svršku do nástřikového stroje mé uplynout alespoň 30 minut až 4 hodiny. Připravený svršek obuvi ponechává mezi vloženou pryžovou podešví na dně formy mezipodešvovou mezeru a do takto vzniklé mezery vstřikne nástřikový stroj polyvinylchlorid v plastickém stavu. Polyvinylchlorid se vytvaruje a vytvoří mezipodeěev a spolupůsobením s nánosy lepidel na pryžové podešvi a na napínací záložce svršku pevně spojí oba díly do jednolitého celku. Při vstřikování polyvinylohloridu, které probíhá za teploty kolem 190 °C se spolupůsobí tlakem, použitý polyvinylchlorid má tvrdost 60 až 65 Shore. Po néstřiknutí následuje asi 90 sekund chlazení a poté je výroba ukončena vyjmutím hotové obuvi z formy a odstraněním vtokového nálitku plastické hmoty.

Pokud se přesně nezachovají veškeré podmínky způsobu podle vynálezu, je držení mezipo dešve z polyvinylohloridu se svrškem, a zejména pak s podešví nedostatečné a finální výrobek není schopen sloužit svému účelu buňto vůbec, nebo jenom po omezenou nepřípustně krátkou dobu.

Claims (1)

1. Způsob výroby pracovní obuvi pro slévárenské provozy, prováděný v tvarovací dutině střikollsu, při němž se na dno dutiny «loží předem vylisovaná pryžové podešev, potom se na dutinu utěsní napínací záložkou kožený svršek obuvi tak, že mezi vloženou pryžovou podešví a napnutým zažehleným svrškem z mazaná kraviny vznikne volný mezipodešvový prostor do něhož se následně vstřikne elastomerní materiál, zejména polyvinylchlorid, vyznačující se tím, že se styčné plochy pryžové podešve i usňového svršku s elastomerní mezipodešví předem upravují, a sice tak, Se u podešve se styčná plocha odrásá, poté se na ni působí dvouprocentním až čtyřprocentním acetonovým roztokem kyseliny triohlorizokyanurové a nakonec se na ni nanáší vrstva polyuretanového lepidla na bézi poly(hexandioladipét)-u, prodlouženého izokyanátovým radikálem, s molekulovou hmotností od 140 000 do 160 000, obsahujícího 3 až 5 hmotnostních procent činidla na bázi di-, tri- nebo tetraizokyanátu, zatímco u usňového svršku se styčná plocha napínací záložky přebrousí a potom se na ni nanášejí dva nánosy lepidla shodného složení jako na pryžovou podešev, přičemž druhý nános lepidla následuje po prvním nánosu po uplynutí 10 až 60 minut.