CS210098B1 - Způsob zpracování průmyslového odpadu z ohebných plošných útvarů - Google Patents

Abstract

Vynález se vztahuje na oblast zhodnocení odpadů z umělých usní na bázi polyuretanového elastomeru. Účelem vynálezu je dosáhnout pomocí technicky dostupných prostředků účinné likvidace doposud obtížně zhodnotitslného průmyslového odpadu za získání produktu, který nachází další průmyslové upotřebení. Tohoto účelu se dosahuje tím, že odpad polyuretanového elastomeru, upravený na drí o velikosti částic v průměru 6 mm se přidává v množství 8 až 15 hmotnostních procent do viskozní hmoty o teplotě 150 až 17O°C, připravené hnětením mleté pryže, zejinéna odpadní pryže, asfaltu, peptizátoru a oleje v tlakově vymezeném prostoru hnětiče, poté se společně s touto viskozní hmotou hnětou až do dosažení teploty 200 až 220 °C za přídavku dalšího podílu oleje, popřípadě kaolinu, načež se do nioh dalším hnětením vpravuje 2 až 12 hmotnostních procent butadienstyrenového kaučuku a hnětení se ukončí dosažením homogenního materiálu. Alternativně se do viskozní hmoty o teplotě 150 až 170 °C přidávají odpady s příměsí 15 až 35 hmotnostních procent polymerní složky na bázi polyvinylchloridu.

Description

Vynález se týká způsobu zpracování průmyslového odpadu z ohebných plošných útvarů, sestávajících z textilní kostry a polymerní složky na bázi polyuretanového elastomeru, jež byly upraveny na drí o velikosti částic do průměru 6 mm.

Průmyslové odpady pocházející z manipulačních odseků ohebných plošných útvarů s textilní konstrou a polymerní složkou na bázi polyuretanových elastomerů, tedy odpady z umělých usní, představují vážný ekologický problém. Obecné snahy jsou sice směrovány na zhodnocování těchto odpadů, ale vzhledem k tomu, že jejioh technologické zpracování je v mnoha případech málo ekonomické, zůstává problém bez řešení a odpady se vozí na zavážky. Často propagovaným řešením je jejioh spalování, při němž je možno využít alespoň tepelnou energii, avšak při spalování vznikají škodlivé exhaláty, s jejichž odstraňováním jsou opět značné potíže. Jiný způsob využití těchto odpadů spočívá v jejich mechanické úpravě mletím a v používání jako plniva, popřípadě jako přídavku k původním materiálům, přičemž jejich textilní složka může dokonce ovlivnit mechanické vlastnosti finálních výrobků a zpracovatelnost materiálů. Příprava jemně mletých odpadů je však náročná po stránce strojního zařízení a nákladná po stráň oe energetické.

Pokud jde o regenerační postupy zpracování, jsou známy některé postupy, při nichž se regenerací ve vysokotlakém hnětiči získávají z různých odpadních materiálů, zejména z odpadních pryží, hodnotné regeneráty. Tak například čs. autorské osvědčení č. 187 208 chrání takový výrobní postup, v němž se zpracovává odpad korkfantové drti, to je sesítovaného etylenvinylacetátového kopolymerů, obsahujícího určitý podíl korková drti hnětením v hnětiči za přídavku polystyrenu, polyetylénu, polypropylenu, popřípadě polyvinylacetátu, nebo čs. autorské osvědčení č. 190 858, chránící v podstatě obdobný postup při regeneraci pryžového odpadu. Oběma těmto postupům je společné to, že se veškeré složky směsi odpadů pro regeneraci začínají zpracovávat hnětením společně z chladného stavu. Takový postup, i když byl zkoušen, pro regeneraci manipulačního odpadu z ohebných plošných útvarů s textilní kostrou a polymerní složkou na bázi polyuretanového elastomeru v zásadě nevyhovuje.

Přesto se problém zpracování průmysl vého odpadu z ohebných plošných útvarů, sestávajících z textilní konstry a polymerní složky na bázi polyuretanového elastomeru podařilo po úpravě na drt o velikosti částic do průměru 6 mm vyřešit regeneračním způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se tyto odpady přidávají v množství 8 až 15 hmotnostních procent do viskózní hmoty o teplotě 150 až 170 °C, připravené hnětením mleté pryže, zejména odpadní pryže, asfaltu, peptizátoru a oleje v tlakově vymezeném prostorů hnětiče, poté se společně s touto viskózní hmotou hnětou až do dosažení teploty 200 až 220 °C za přídavku dalšího podílu oleje, popřípadě kaolínu, načež se do nich dalším hnětením vpravuje 2 až 12 hmotnostních procent butadienstyrenového kaučuku a hnětení se ukončí dosažením homogenního materiálu. Alternativně se může postupovat podle vynálezu tak, že se do viskózní hmoty o teplotě 150 až 170 °C přidávají odpady s příměsí 15 aŽ 35 hmotnostních procent polymerní složky na bázi polyvinylchloridu.

Technický účinek, jehož se dosahuje při využivánx způsobu podle vynálezu, je dlužno spatřovat v tom, že se pomocí technicky dostupných prostředků dosahuje účinné likvidace doposud obtížně zhodnotitelného průmyslového odpadu a to postupem, který vede k produktu, průmyslově dále upotřebitelnému.

Způsob podle vynálezu bude v následujícím popsán na typickém příkladu provedení. Jakožto regeneračního zařízení se použije tlakového hnětiče. Výchozí suroviny sestávají například ze 150 kg mletého pryžového odpadu, 35 kg asfaltu a 15 kg oleje, 3 kg peptizátoru, 40 kg odpadu umělé usně, obsahující textilní kostru a polymerní složku na bázi polyuretanového elastomeru, 10 kg butadienstyrenového kaučuku a popřípadě 12 kg kaolinu. Průmyslový odpad z ohebného plošného útvaru vznikající například při vysekávání vrchových obuvnických dílů se mele na řezacím stroji Condux na drí o velikosti částic do průměru 6 mm.

Do vysokotlakého hnětiče se nejprve nadávkuje; pryžový odpad, společně s asfaltem; peptizátorem s poloviční dávkou z celkového podílu oleje; hnětič se uvede do chodu a dávkování těchto počátečních složek se ukončí do dvou minut od spuštění stroje. Jakmile stoupla teplota v zařízení během 8 až 10 minut na 150 až 170 °C, přidává se drl odpadu z umělé usně Obsahující mimo textilní konstru jako polymerní složku polyuretanový elastomer a v hnětení se pokračuje do, 12 až 13 minuty, v nichž se přidává druhá polovina celkového podílu oleje a popřípadě kaolinu, jimž se upravuje měrná hmotnost výS-edného regenerátu.

Stav, kdy teplota pryžové, vysoce viskozní směsi v hnětiči je v rozmezí od 150 do 170 °C, tedy 8 až 10 minut od počátku chodu hnětiče, je pro způsob podle vynálezu podstatný. Jenom za těchto podmínek dochází k rozpouštění, to je tavení s následnou částečnou degradací a vmíchávání polyuretanové složky drti z odpadního ohebného plošného útvaru do vysoce viskozní směsi, což je spojeno s desintegrováním textilní kostry v důsledku smykového namáhání; v konečné fázi hnětení, kdy teplota stoupne až na 200 °C, popřípadě přes tuto hodnotu, dochází k dalším destrukčním reakcím textilního podílu v původním odpadu z ohebných plošných útvarů.

Přidávání odpadu z ohebných plošných útvarů do pryžové směsi při nižších teplotách nemá význam, nebol pryž není ještě rozpracována do stavu žádoucího a nezbytného k provádění způsobu podle vynálezu, zatímco za vyšších teplot nad 170 °C je již viskozita pryžové směsi pro způsob podle vynálezu příliš nízká a tuhý, chladný odpad z ohebných plošných útvarů ve směsi plave v důsledku nedostatečného smykového namáhání.

V patnácté minutě odpouštění hnětiče se do něho přidává podíl butadienstyrenového kaučuku a celý proces se ukončí v osmnácté minutě vypouštěním dokonale zhomogeůizované směsi, která se dále upravuje do listů na dvouválcovém a později čtyřválcovém kalandiu . Po dosažení teploty v hnětiči nad 170 °0 βθ vněm snižuje talk, když se totiž směs méně zahřívá, avšak přesto teplota vystupuje až na 200 - 220 °C, Hnětením bez tlaku se teplota reguluje tedy tak, aby podstatně nepřestupovala hodnotu 200 °0.

Zatímco přidávané množství jednotlivých složek, jež se účastaí regeneračního postupu, mohou kolísat v poměrně širokých mezích, je pro způsob podle vynálezu nezbytné, aby podíl odpadu z ohebných plošných útvarů představoval 8 až 15 hmotnostních procent, vztaženo na počáteční směs v regeneračním zařízení. Je možno používat odpadu z ohebných plošných útvarů s textilní konstrou a s polymeiuií složkou na bázi polyuretanového elastomeru, popřípadě také těch, jež v polymemí složce dosahují od 15 do 35 hmotnostních procent polyvinylchloridu.

Ohebné plošné útvary ve smyslu tohoto vynálezu jsou například tyto: poromerická useň sestává- z lícové vrstvy o tlouštce 0,35 mm, z výztužné tkaniny tlouštky 0,18 mm a z rubové textilní vrstvy tlouštky 0,9 až 1 mm u materiálu s celkovou tlouštkou 1,4 až 1,6 mm a 0,57 až 0,67 mm u materiálu o tlouštce 1,1 až 1,2 mm. Ú dvouvrstvých poromerických materiálů chybí výztužná tkanina.

Lícovou vrstvu ohebných plošných útvarů a pojivo vláknité rubové vrstvy tvoří kombinace blokových polyuretanmočovin s vinylovým modifikačním polymerem. Tato směs polymerů se vyznačuje vysokou pevností a tepelnou odolností v rozmezí -30 až 150 °C, dobrou odolností vůči dynamickému namáhaní. Rubová vrstva je na bázi netkaných textilií v kombinaci polyesterových a polypropylenových vláken obvykle v poměru 80:20.

U dvouvrstvých typů ohebných plošných útvarů se mohou vyskytovat i materiály, kde rubová vrstva je impregnována akrylobutadienstyrenovými kaučuky, případně akryláty s příměsí polyvinylohloridu. Lícová vrstva je tvořena směsí polyuretanu a polyvinylchloridu.

Způsobem podle vynálezu se připravuje regenerát, jehož je možno používat jako přídavku do podešvových směsí v obuvnictví, jako materiálu pro výrobu ochranných izolačních pásů a deset ve stavebnictví, popřípadě všude tam, kde se používají regeneráty plastických materiálů. Při použití do podešvových směsí se u hotových výrobků zlepšuj? flexibilita a adhezivní vlastnosti pří lepení.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob zpracování průmyslového odpadu z ohébnýoh plošných útvarů, sestávajících z textilní kostry a polymemí složky na bázi polyuretanového elastomeru, jež byly upraveny na drí o velikosti částic do průměru 6 mm, vyznačující se tím, že se tyto odpady přidávají v množství 8 až 15 hmotnostních procent do viskozní hmoty o teplotě 150 až 170 °0, připravené hnětením mleté pryže, zejména odpadní pryže, asfaltu, peptizátoru a oleje v tlakově vymezeném prostoru hnětiče, poté se společně s touto viskozní hmotou hnětou až do dosažení teploty 200 až 220 °0 za přídavku dalšího podílu oleje, popřípadě kaolinu, načež se do nioh dalším hnětením vpravuje 2 až 12 hmotnostních procent butadienstyrenového kaučuku a hnětení se ukončí dosažením homogenního materiálu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se do viskozní hmoty o teplotě 150 až 170 °C přidávají odpady s příměsí 15 až 35 hmotnostních procent polymemí složky na bázi polyvinylohloridu.