CS209963B1

CS209963B1 - Přípravek zabraňující namrzání vlhkých zrnitých materiálů

Info

Publication number: CS209963B1
Application number: CS684079A
Authority: CS
Inventors: Vladimir Hruby; Vladimir Kusy; Vlastimil Ohanka; Vladimir Talacko; Karel Topinka; Jan Rytina
Original assignee: Vladimir Hruby; Vladimir Kusy; Vlastimil Ohanka; Vladimir Talacko; Karel Topinka; Jan Rytina
Priority date: 1979-10-09
Filing date: 1979-10-09
Publication date: 1981-12-31

Abstract

Přípravek zabraňující namrzání vlhkých zrnitých materiálů, uhlí, písku, rud apod. na stěny dopravních prostředků a skladovacích prostor, zejména železničních vagonů, ale i na dopravní pásy pásových dopravníků a zamrzáni přepravovaného a skladovaného zrnitého materiálu do kusů. Přípravek sestává z alkoholaminu vzorce I nebo ze směsi alkoholaminu vzorce 1 a II, která se smíchá s alifatickou mastnou kyselinou nebo směsi alifatických mastných kyselin tak, aby výsledná směs obsahovala 50 až 90 % hmot. přebytečných alkoholaminů. Vzniklá kapalina se naředí rozpouštědlem do konzistence vhodné k nanesení na stěny dopravního prostředku a skladovacích prostor.

Description

Vynález se týká přípravku zabraňujícího namrzání vlhkých zrnitých materiálů, uhlí, písku, rud apod. na stěny dopravních prostředků a skladovacích prostor, zejména železničních vagonů, ale i na dopravní pásy pásových dopravníků a zamrzání přepravovaného a skladovaného zrnitého materiálu do kusů.

Namrzání vlhkých zrnitých materiálů způsobuje značné potíže při přepravě různých vlhkých materiálů v období mrazů. Přimrznutí přepravovaného materiálu na stěnu komplikuje způ sob vykládky, kdy se bud musí použít nějakého způsobu rozmrzání, např. rozmrazovacího parního tunelu, tryskového- motoru apod., který přináší dodatečné ekonomické náklady nebo mechanického odděleni namrzlého materiálu od stěny dopravního prostředku, který velmi často způsobuje poškození železničního vagonu nebo poškození dopravního pásu pásového dopravníku, Uvedené způsoby jsou nevýhodné jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska časového.

Dále se používají různé přípravky, které se před nakládkou nanášejí na stěny dopravních prostředků. Složeni těchto prostředků je různé, ale jedná se především o směsi látek odvozených na základě olejů vznikajících při pyrolýze ropných produktů. Tyto pyrolýzní ole je obsahují pestrou směs uhlovodíků, z nichž značná část má aromatický charakter. Jedná se převážně o pólyjaderné kondenzované aromatické systémy, které mají karcinogenní účinky. Nevýhodou těchto látek je kromě jejich toxicity také nepříjemný zápach, který svojí intenzitou značně komplikuje veškeré manipulace s těmito přípravky. Další nevýhodou těchto směsí j® jejich omezená rozpustnost ve vodě, která způsobuje špatnou smáčivost stěn dopravních prostředků.

Uvedené nedostatky odstraňuje álů podle vynálezu, jehož podstata nebo z alkoholaminu vzorce 11 přípravek zabraňující namrzání vlhkých zrnitých materispočivá v tom, že sestává z alkoholaminu vzorce I ^H3-x^KIC„^H2„°“'x · kde: x = 1, 2, 3 n = 2 - 5 η₃.,κ [icivwl· .

kde: x = 1, 2, 3 η = 1 - 6 nebo ze směsi alkoholaminů vzorce I a II, která se smíchá s alifatickou mastnou kyselinou ^C5-30 ^{nebo snlěs}í alifatických mastných kyselin tak, aby výsledná směs obsahovala 50 až 90 % hmot. přebytečných alkoholaminů a vzniklá kapalina se naředi rozpouštědlem.

Přípravek zabraňující namrzání vlhkých zrnitých materiálů se před nakládkou nastříká na stěny dopravního prostředku, např. na stěny železničního vagonu nebo na dopravní pás pásového dopravníku. Tíin se na nich vytvoří film zabraňující přimrznutí vlhkého zrnitého materiálu jako uhlí, písku, rudy apod. ještě při teplotách -30 °C a vykládka probíhá bez jakýchkoliv komplikaci. Aplikací přípravku přímo na dopravovaný zrnitý materiál nenamrzajf částice přepravovaného materiálu na sebe a netvoří se zmrzlé kusy či bloky, které brání vykládce nebo ji zpomalují.

Přípravek odstraňuje nevýhody běžně používaných přípravků vyráběných z pyrolýzních olejů. Je bez zápachu, zdravotně nezávadný a je rozpustný v olejích i ve vodě a vodných

MS 9C3 roztocích. Bez použiti jakýchkoliv přísad má již sám mazací a antikorozní účinky, které je mnšmá zlepšit přídavkem různých aditiv, tj. mazadel. Přípravek má vhodné složení, které zaručuj* mmatralizaci silných kyselin, rozpuštěných ve vlhkosti přepravovaných materiálů a zabrammje tak korozi, kterou tyto agresivní látky způsobují.

Pro přípravu přípravku zabraňujícího nemrzání vlhkých zrnitých materiálů podle vynálezu se použije alifatického mono-, di-, tri- nebo poly-alkoholaminu s krátkým alifatickým řmtězcom C₂_₅. zvláště pak Cg. Je možné použít bud individuální látky nebo směsi alkoholaminů. Zvláště výhodné je použití směsi etanolaminů o strukturálním vzorci I:

-x^N(Cn^H2n^0H)x kde: x = 1, 2, 3 n = 2 - 5 nebo a- strukturálním vzorci II ^H3-x [^<C'Wn^H] , · kde: x = 1, 2, 3 η = 1 - 6 ttrabom komponentou přípravku podle vynálezu je mastná kyselina či směs mastných kyselí» mamjeeaých £i nenasycených. Výhodné je použiti alifatických mastných kyselin ^C5-30* výhodně C_lfl ^0. nasycených či nenasycených.

Jako rozpouštědla lze použit širokého spektra látek, jako je voda, alkoholy, uhlovodíky apod. Lze použít bud individuálních látek, nebo jejich směsí. Obzvlášl vhodné je použití alifatických alkoholů, zvláště pak C₃_₆, za přidání různých aditiv zlepšujících vlastnosti hotového přípravku^ Jde především o přidání různých maziv.

Při přípravě přípravku zabraňujícího nemrzání vlhkých zrnitých materiálů podle vynálezu se smíchají alkoholaminy s mastnými kyselinami tak, aby směs obsahovala 50 až 95 % hmot. přebytečných alkoholaminů, s výhodou pak 80 až 95 % hmot. Reakční směs se pak zahřeje na 20 mě 150 °C, výhodně <0 až 100 °C a vytvořená olejovitá kapalina se pak naředí vhodným rozpouštědlem na konzistenci vhodnou k aplikaci vystříkáním stěn dopravního prostředku, skladovacích prostor nebo dopravního pásu pásového dopravníku či přepravovaného materiálu. Takt· vytvořený film přípravku na stěnách a povrchu materiálu brání zamrzání a přimrzání přepravovamého vlhkého zrnitého materiálu ještě při teplotách -30 °C.

Následuje šmst příkladů přípravku zabraňujícího nemrzání a zamrzání vlhkých zrnitých materiálů podle vynálezu:

Přikladl 1

Při l^baratorml teplotě bylo smícháno 84 % hmot. směsi etanolaminů o složení % hmot, dietanolaminu % hmot. trietanolamínu % hmot. pelyetanolaminů o vzorci N [(CH2CH₂0)_nH] ₃ , kde: n = 2, 3_ř 4 a 5 s 8 % hmot. směsi mastných kyselin ^C10 ^C20 s obsahem 60% hmot. kyseliny olejové % hmot. kyseliny palmitové 10 % hmot. kyseliny stearové

209 903 a s 8 % hmot. směsi n-butylalkoholu a i-butylalkoholu v poměru 2:1.

Na stěny železné trubky se zaslepeným dnem byl nanesen takto zhotovený přípravek v o

množství 55,6 g/m plochy trubky a bylo do ní nasypáno hnědé uhlí o zrnění 1 až 4 mm o obsahu vody 32 % váh. Uhlí v trubce bylo zevně ochlazeno na -70 °C a udržováno při této teplotě 10 minut. Poté bylo necháno pomalu se ohřívat stáním při laboratorní teplotě. Když se uhlí ohřálo na -40 °C, mírným poklepem ze železného válce vypadl blok zamrzlého uhlí a stěny válce zůstaly bez jakéhokoliv přimrzlého materiálu.

Při naprosto shodném postupu bez smočení stěn přípravkem podle vynálezu bylo možné uhlí ze železného válce vysypat až při teplotě -15 až -10 °C a na stěnách válce zůstaly přimrzlé kusy uhlí.

Příklad 2

Bylo postupováno jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že směs alkoholaminů a matných kyselin byla po smícháni nejprve zahřáta na 120 °C po dobu 10 minut a pak teprve zředěna směsí butylalkoholů.

o

Přípravek pak byl nanesen na železnou trubici v množství 26,5 g/m trubice. Dále bylo postupováno stejně jako v příkladě 1 a uhlí bylo možno z trubice vysypat při teplotě -40 až -35 °C. Na stěnách trubky nezbylo žádné znečištění přimrzlým uhlím.

Příklad 3

Bylo postupováno stejně jako v příkladu 2 s tím rozdílem, že přípravek podle vynálezu 2 byl nanesen v množství 30,0 g/m plochy železné zaslepené trubky a bylo použito hnědé uhlí o zrnění 2,0 až 0,8 mm s obsahem vody 42 % váh. Při teplotě -20 °C bylo možné z trubky vyklopit blok zmrzlého uhlí a stěny trubky zůstaly čisté.

Při shodném postupu bez smočení stěn přípravkem bylo možné uhlí ze železné trubky vyklopit až při teplotě -3 až 0 °C a na stěnách trubky zůstaly přimrzlé kusy uhlí.

Příklad 4

Bylo postupováno stejně jako v příkladu 1 s tím rozdílem,že bylo použito směsi etandaminů o složení 45 % hmot. dietanolaminu % hmot. trietanolaainu

Zamrzlý blok uhlí se podařilo uvolnit při teplotě -38 °C.

Příklad 5

Bylo postupováno stejně jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že bylo použito směsi polyetanolaminů o vzorci H £(CH^CH^OÍ^J o složení n = 1,2 méně než 1 % hmot.

n = 3 - 5 95 % hmot.

n 5 méně než 2 % hmot.

Zamrzlý blok uhlí se podařilo uvolnit při teplotě -42 °C až -45 °C.

209 963

Příklad 6

Bylo postupováno stejně jako v příkladě 1 s tím rozdílem, že bylo použito směsi mast

ných kyselin Cg_3Q 0 složení
^C5-8 ^C9~^C13 ^C14^-C18	0,5 2 83	% hmot. % hmot.
%	hmot.
^C18-22	5	%	hmot.
^C22-30	0,3	%	hmot.

Zamrzlý blok uhlí se podařilo uvolnit při teplotě -39 °C až -42 °C.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Přípravek zabraňující nemrzání vlhkých zrnitých materiálů, vyznačený tím, že sestává z alkoholaminu vzorce 1 *W‘^C,Aín°^H>x · kde: x = 1, 2, 3 n = 2 - 5 nebo z alkoholaminu vzorce II ^H3-x^N [<^CH2^CH2°>n^H] * ’ kde: x = 1, 2, 3 n = 1-6 nebo ze směsi alkoholamxnů vzorce I a II a z alifatické mastné kyseliny C5..30 nebo směsi alifatických mastných kyselin tak, že výsledná směs obsahuje 50 až 90 % hmot. přebytečných alkoholaminů a vzniklá kapalina je naředěna rozpouštědlem.