CS209710B1 - Zhušťovač pramene pro zařízení na bezprstencově předení - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení na bezprstencové předení, přesněji řečeno zhuštovačů pramene, které jsou na těchto zařízeních, používány. '

Nejúčinněji lze vynález použít na pneumaticko-mechanických dopřádacích strojích, kde jako hlavní pracovní orgán slouží spřádací komora, do níž jsou přiváděna ojednocená vlákna.

Je známo, že jedním z faktorů, které ovlivňují jakost a obzvláště stejnoměrnost příze, je stejnoměrné přivádění ojednocených vláken do spřádací komory. Tohoto stejnoměrného přivádění je možno dosáhnout např. stejnoměrným rozložením vláken na průřezu pramene při jeho přivádění k ojednocovacímu zařízení, to je k vycesávacímu září- .·· zení, případně průtahovému ústrojí.

Jako prostředek pro stejnoměrné rozložení vláken v pramenu jsou používány štěrbinové zhuštovače různé konstrukce.

Tak jsou známy zhuštovače, které jsou uspořádány před průtahovým ústrojím. Tento zhušťovač má tvar trojúhelníku s uvnitř uspořádanými prvky, které tvoří svislou drážku, která zajišťuje možnost přesouvání pramene - přástu - směrem dolů v případě průchodu zesílených úseků. Omezení přesunu přástu je zajišťováno pomocí můstku. Uvnitř zhušťovače může pramen zaujímat jakoukoliv polohu.

Avšak toto přesouvání pramene, to je přesouvání působením vlastní váhy, vede k tomu, že pramen má snahu stáhnout se do svazku, tím, že je ve středu zhušťovače zhušťován, což způsobuje nestejnoměrné přivádění pramene k průtahovému ústrojí, takže ani jakost protahování není uspokojivá.

Stejnoměrného rozložení vláken v pramenu je možno dosáhnout pomocí zhušťovače tvořeného základním tělesem, uvnitř něhož je vytvořen kanál pro pramen, který se ve směru průchodu pramene zužuje. Na výstupní straně pramene končí kanál otvorem pravoúhlého profilu a uvnitř kanálu jsou uspořádány proti sobě ležící výstupky uspořádané šikmo v ostrém úhlu k podélné ose kanálu.

Tyto proti sobě ležící výstupky umožňují stejnoměrné rozložení vláken v pramenu, poněvadž tím, že přicházejí s pramenem do styku, rovnoměrně vytlačují přebytečná vlákna nebo svazky vláken ze střední části pramene k jeho krajům.

Jestliže je však struktura pramene taková, že větší množství vláken je na krajích pramene a menší množství ve středu pramene, nemohou známé výstupky zajistit stejnoměrné rozložení vláken v celém průřezu pramene.

Vynález si klade za úkol vytvořit zhušťovač pramene, u něhož by výstupky v kanálu byly provedeny a uspořádány tak, aby bylo zjištěno stejnoměrné rozložení vláken v celém průřezu pramene a tím zvýšena i jakost vyráběné příze.

Stanovený úkol je řešen a nedostatky jsou odstraněny zhusťovačem, jehož základní těleso obsahuje kanál, který Se ve směru průchodu pramene zužuje a končí otvorem pravoúhlého profilu, přičemž uvnitř kanálu jsou proti sobě ležící výstupky, uspořádané šikmo v ostrém úhlu k jeho podélné ose, podle vynálezu, jehož podstatou je, že každý výstupek je uspořádán v celé délce

kanálu po obou stranách jeho podélné*osy, přičemž proti sobě ležící výstupky kříží.

Provedení výstupků v celé délce kanálu a jejich křížení zajištují stejnoměrnou hustotu vláken v celém průřezu pramene, poněvadž jeden výstupek přesouvá přebytečná vlákna k jednomu kraji pramene, zatímco druhý výstupek v protilehlém směru přesouvá přebytečná vlákna ke druhému kraji pramene.

K zjednodušení výrobní technologie je každý výstupek účelně vytvořen jako stupeň.

K zachování celistvosti struktury pramene v jeho střední části, jakož i zamezení narušování vytvářeného toku vláken na výstupu pramene z kanálu zhuštovače, jsou výstupky uvnitř kanálu účelně uspořádány tak, že vzdálenost mezi nimi na výstupní straně pramene z kanálu se rovná maximální velikosti výstupního otvoru kanálu v jeho příčném řezu.

Ke zvýšení intenzity působení na zesílené úseky pramene v jeho vstupní i pracovní oblasti jsou výstupky uvnitř kanálu uspořádány tak, že vzdálenost mezi nimi na vstupní straně pramene do kanálu činí 0,4 až 1,0 násobek maximální velikosti vstupního otvoru kanálu v jeho příčném řezu.

Přitom vzdálenost činící 0,4 násobek je zvolena v tom případě, jestliže se ve zhuštovači normální pramen, který má na průřezu čočkovitý tvar. To znarriená, že hlavní hmota vláken je v jeho střední části a proto k nejintenzivnějšímu působení výstupků za účelem roztažení zesílení po krajích pramene dochází ve středu pramene.

Vzdálenost činící 1,0 násobek bude zvolena v případě, že ve zhuštovači je pramen, u něhož zesílení leží na jeho krajích, což znamená, že k nejintenzivnějŠímu působení výstupků na účelem roztažení zesílení směrem od krajů pramene k méně hustému středu bude docházet na krajích pramene.

Zhuštovač podle vynálezu lze neúčinněji použít u průtahového ústrojí s podávacím zařízením, majícím čáru svěru pramene v úhlu k ploché straně pramene. V tomto případě maximální rozměr vstupního otvoru kanálu v jeho příčném řezu, měřený dvojicí stěn, na nichž jsou výstupky, je alespoň shodný s maximálním rozměrem vstupního otvoru v příčném řezu, měřeným mezi druhou dvojicí protilehlých stěn.

K lepšímu pochopení vynálezu j^sou popsány varianty jeho konkrétních příkladných provedení zobrazených na výkresech, kde obr.

představuje pohled na zhuštovač ze strany vstupního otvoru kanálu, obr. 2 podélný řez zhuštovačem podél čáry II-II, v obr. 1, obr. 3 podélný řez zhuštovačem podél Čáry III-III v obr. 1, obr. 4 příčný řez zhuštovačem podél čáry IV-IV v obr. 3, obr. 5 pohled na další variantu provedení zhuštovače ze strany vstupního otvoru kanálu, obr. 6 podélný řez zhuštovačem podle obr.

podél čáry VI-VI v obr. 5, obr. 7 podélný řez zhuštovačem podél čáry VII-V1I v obr. 5, obr. 8 příčný řez zhuštovačem podle obr. 5, obr, 9 přiklad použití zhuštovače podle vynálezu na průtahovém ústrojí.

Zhuštovač je tvořen základním tělesem - obr. 1 -uvnitř něhož j e vytvořen kanál 2_ - obr. 2 -, který se zužuje ve směru průchodu pramene 1 0, a který je zakončen výstupním otvorem 3. s pravoúhlým profilem. Kanál £ je vytvořen dvěma dvojicemi stěn a to jednou dvojicí širších stěn 5 a jednou dvojicí užších stěn 4.

Uvnitř kanálu 2_ jsou na širších stěnách 5_ uspořádány proti sobě ležící výstupky 6_. Tyto výstupky jsou skloněny v úhlu '’«6 k podélné ose 7 kanálu 2 a jsou provedeny tak, že se kříží, to znamená, že mají různé směry, jak je patrno z obr. 1, 3 a 4. Toto provedení výstupků 2 zajištuje roztahování svazků vláken do protilehlých stran, Čímž je zajištěno zestejnoměrnění pramene 10 v ce lem průřezu.

Výstupky 2 - obr. 2 - jsou uvnitř kanálu 2_ uspořádány tak, že dvojnásobek vzdálenosti _a, kde £i je vzdálenost od podélné osy 7_ kanálu 2_ k jednomu výstupku tedy vzdálenost mezi výstupky 6 na vstupní straně pramene 10 do kanálu 2_ je 0,4 až 1,0 násobek maximální velikosti vstupního otvoru 2 kanálu 2 v jeho příčném řezu.

Přitom bude dvojnásobek vzdálenosti a., rovnající se 0,4 násobku maximální velikosti, zvolen v případě, jestliže je do zhuštovače přiváděn normální pramen 10, to je čočkovitého tvaau, zatímco dvojnásobek vzdálenosti a., rovnající se 1,0 násobku maximální velikosti, bude zvolen v případě, že do zhuštovače je přiváděn pramen 10 se zesílením na krajích.

Na obr. 5 a 7 je znázorněna varianta provedení zhuštovače, kde každý z proti sobě ležících výstupků 9 má tvar stupně.

Tyto výstupky 2 jsou rovněž skloněny v úhlu _ obr. 6 - k podélné ose 2 kanálu 2 a jsou uvnitř kanálu 2 uspořádány tak, že hodnota 2 vzdálenosti mezí nimi na výstupní straně pramene 10 z kanálu 2 se rovná maximální velikosti výstupního otvoru 2 kanálu 2 v jeho příčném řezu.

Zhuštovač pracuje takto:

Pramen 10 - obr. 8 - je zaveden do zhuštovače na straně vstupního otvoru 2 kanálu prochází tímto zužujícím se kanálem 2 a již zhuštěný vystupuje potom pravoúhlým štěrbinovým výstupním otvorem 2· ^p^i průchodu kanálem 2_ jsou zesílené úseky c pramene 10 zachyceny výstupky 6, 2 ^a těmito odsouvány v protilehlých směrech, znázorněných v obr, 8 šipkami A.

Tím je dosaženo stejnoměrného rozložení vláken v celém průřezu pramene 10 při jeho výstupu ze zhuštovače, což přispívá k docílení vysokého stupně ojednocování vláken i ke zvýšení jakostí vyráběné příze.

Je všeobecně známo, že pramen v konvích případně na cívkách nabývá působením tlaku plochého tvaru.

Na druhé straně jsou známa ojednocovací zařízení a průtahová ústrojí, u jejichž dvojic podávačích válečků leží čára 11 svěru, jak je znázorněno na obr. 9, v úhlu k ploché straně pramene 10.

V tomto případe se pramen 10 dostává do svěru svojí užší stranou a rozloží se podél čáry 11 svěru jako svazek neurčitého tvaru. Ke zlepšení ojednocování vláken a tím ke zvýšení jakosti příze je účelnější, aby plochá strana pramene 10 ležela podél čáry 11 svěru. Toho je dosaženo použitím zhuštovače podle vynálezu.

Jak je znázorněno na obr. 9 vstupuje pramen 10 do vstupní části zhuštovače tak, že jeho kraje leží mezi širšími stěnami 2 opatřenými výstupky 2» .2» a které jsou vytvořeny o velikosti rovnaj ící se vzdálenosti 2 širšími výstupky 2» 2.’

Při průchodu pramene 1Q působí výstupky 2» 2 silněji na jeho kraje a natáčí pramen 10 do takové polohy, že jeho plochá část leží podél maximální hodnoty 2 výstupního otvoru y, ^to J^e podél čáry 1 1 svěru vláken, vytvářené dvojicí podávačích válečků. Aby v důsledku silního zúžení nebyl pramen 1 0 na krajích poškozen, je vzdálenost 2 ^mezi širšímí stěnami 2» na nichž jsou výstupky 2» 2 větší, než maximální hodnota 2 výstupního otvoru 2 ^v příčném řezu zhuštovače.

Claims (5)

P 6 E D M Ě Τ

1. Zhuštovač pramene pro zařízení na bezprstencové předení, jehož základní těleso obsahuje kanál, který je ve směru průchodu pramene zužuje a končí otvorem pravoúhlého profilu, přičemž uvnitř kanálu jsou proti sobě ležící výstupky, uspořádané šikmo v ostrém úhlu k jeho podélné ose, vyznačující se tím, že každý výstupek /6, 9/ je uspořádán v celé délce kanálu /2/ po obou stranách jeho podélné osy /7/, přičemž proti sobě ležící výstupky /6, 9/ se kříží.

2. Zhuštovač podle bodu 1, vyznačující se tím, že každý výstupek /6, 9/ má tvar stupně.

3. Zhuštovač podle bodu 1, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi výstupky /6, 9/ na výstupní straně pramene /10/ z kanálu

YNÁLEZU /2/ se rovná maximální velikosti výstupního otvoru /3/ kanálu /2/ v jeho příčném řezu.

4. Zhuštovač podle bodu 1, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi výstupky /6, 9/ na vstupní straně pramene /10/ do kanálu /2/ činí 0,4 až 1,0 násobek maximální velikosti vstupního otvoru /8/ kanálu /2/ v jeho příčném řezu.

5. Zhuštovač podle bodu 1 až 4, vyznačující se tím, že maximální rozměr vstupního otvoru /8/ kanálu /2/ v jeho příčném řezu, měřený mezi dvojicí širších stě.n /5/, na nichž jsou výstupky /6, 9/, je alespoň shodný s maximálním rozměrem vstupního otvoru /8/ v příčném řezu, měřeným mezi druhou dvojicí _x protilehlých užších stěn /4/.